Darwiniana

Dobrý den všem,

Chtěl bych se zeptat, zda-li někdo máte zkušenosti se hnojením láčkovek na listy třeba orchideovým hnojivem. Některé kousky nejdou krmit přirozeným, tak bych chtěl zkusit právě takto. Zajímají mě především několik cm velké semenáčky a jejich hnojení na listy, poté taková skupina láčkovek, které zůstávají věčně malé, přestože jsou několik let staré a kolem nich rostliny rostou normálně a pak mě zajímá váš názor na nějakým způsobem oslabené kusy s popálenými listy po přesazení nebo hnojení pouhých řízků i bez kořenů apod.

Děkuji za jakákoliv vyjádření a názory.

S přátelským pozdravem Leoš Kohoutek

Ahoj Leoši, osobně hnojím láčkovky zejména různým hmyzem do láček. Láčkovky pak rostou o poznání lépe, rychleji přirůstají a celkově jsou mohutnější a vitálnější. Když to nejde hmyzem, třeba u láčkovek, které nemají ještě láčky, tak ty hnojím právě hnojivem na orchideje. Jednou za 14 dni je slabě postříkám předepsanou koncentrací.

Občás pohnojím i dospělé rostliny, které z nějakého důvodu přišly o láčky a u těch jsem pozoroval zrychlený růst (například vyrostl list, který byl dvojnásobný než předchozí, ale udělala se na něm láčka, která byla poloviční než na předchoím listě). Když jsem s hnojením přestal, tak další list se udělal středně velký a láčka na něm větší než na tom obrovském. Asi to bude chtít ještě vychytat poměr složek v hnojivu.

Mail : apac (za vi nac) centrum (te c ka) cz
mobil : 608 76 96 55

elektromasozravky.cz




Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Petr Bílek (29.04.2014 09:34)

Zajímalo by mě tedy pak, jaké prvky jsou důležité pro tvorbu láčky.

Jinak na druhou stranu, když zase láčkovka vytvoří větší listy tak má i větší plochu pro provádění fotosyntézy a tím více energie pro láčky ne?

Každopádně zkusím trochu popohnat ty se zastydlou pubertou tedy věčně mladé a možná na nezakořenelé řízky.

S přátelským pozdravem Leoš Kohoutek



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Leoš Kohoutek (29.04.2014 11:02)

Stejný problém jsem teď řešila, kdy potřebuji nastavit substrát pro láčkovky piniovou kůrou, ale jinou než kombinaci s rašeliníkem jsem nesehnala, problém je v tom, že je to rašeliník+piniovka jako substrát pro orchideje a je tam pH 5-7,5 kdy hodnota pH je upravena vápencem. Chtěla jsem to komplet několikrát proplachovat, abych to mohla použít, ale když tu teď čtu, že je chcete hnojit, že líp rostou, tak mě napadá otázka, zda to proplachování má vůbec smysl a ničemu to neublíží.

Mám prakticky ověřeno, že velikost láček se hnojivem moc nezvedne, spíš naopak, láčky se tvoří menší, nejspíš jako adaptace na nový podmínky, kdy má kytka dost živin a nepotřebuje vynakládat námahu na tvorbu láčky.

Každopádně hnojení pomáhá, pokud je kytka ve špatném stavu a potřebuje nabrat listovou hmotu a taktéž v případě semenáčů. Pokud kytka dostatečně vyroste, tak s hnojením jednoduše přestaneš. Kytka začne tvořit pěkný láčky, do kterých budeš už jen dávat hmyz a kytka bude prosperovat a zároveň vypadat hezky (mít velké láčky).

Myslím, že už z principu asi nebude existovat hnojivo, které zvedne velikost láček nebo se mýlím?

Pro Petru: Láčkovky a i jiný masožravky přihnojuju pouze na listy a snažím se nezasáhnout substrát. Možná je to zbytečný (?), ale dělám to tak.

Mail : apac (za vi nac) centrum (te c ka) cz
mobil : 608 76 96 55

elektromasozravky.cz




Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Petr Bílek (29.04.2014 15:31)

jééé, čau Petře ) děkuji, tak já tu kůru proliju několikrát dešťovkou, bohužel tady se prodávají jen 70lpytle kůry a jinde nemám možnost, než zkusit tu orchidejní.

já jsem chtěla vysmátýho smajlíka a skočil mi tam takovej hnus, omlouvám se

Jen můj postup. Začínám a tak hledám svou cestu k mým možnostem. Mám pár nepek. V mém substrátu "harampádí". Je tady na webu z čeho jsem to namíchal. Na hnojení doma primárně používám vlastní hnojiva co si vyrábím. Základem je vermijuice. To aplikuji na list především. Takže moje kytky dostali zatím jedenkrát hnojivo ve formě sramprdle vermijuice v 5 litrech vody rozprášené na jemnou mlhu. Zkusím to aplikovat po měsíci. Jako v prirode kdy se nějaká ještěrka vysere na větev jak nepku a déšť to postupně oplachuje a cáka to na listy kytky.

Ještě mě napadlo něco ke krmení. Není to sice hnojení ale když tady na fóru se tak špatně hledá. Viděl jsem video jak někdo postavil květináč s nepkou do travy někde k mraveništi velkých lesní mravenců. A to logicky na kytku útočili a skončili v láčkach. No my máme před domem kus přírody ale hmyzu tam moc není. Nechávat krmení nepek na přírodě a nebo prikrmujete. A když ano tak co je vhodné ?
Btw. Před chvílí tady byla informace, takové ty co se mění, jedná věta, že jestli víme o tom, že některé láčky slouží jako hajzl pro ptáky a že ty howna pak slouží jako krmivo (bodejď ne když z howen se vyrábí průmyslová hnojiva). Tak jsem tohle psal na fb že jsem viděl video jak to funguje a navrhl jsem jestli by vhodná alternativa k ptákovi kterého doma těžko seženu (leda zmrzlé kuře) tak jestli by nebyl hnodny bobek od králíka. Ten je skvělý v tom, že má hodně P a to je pro květ a plod. Tam jsem byl za vola. Tak nevím kdo je vůl. Zda ten co tu informaci dal sem, já a nebo ten co o tom nevěděl že takto nepky v přírodě slouží.



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil sachlj (06.09.2016 10:09)

Jako příkrm je asi nejpoužívanější zředěné hnojivo přímo do láček...

A z hmyzu co se prodává v akvaristikach ? Jako krmivo pro ještěrky chameleona a kdo ví co ještě. Mám mražené krmivo pro akvarijní ryby. Vím co ta která věc obsahuje za živiny. Můžu to rozmrazit, namíchat a stříkačkou nebo kapátkem dávkovat. Jen se to nebude hýbat aby to kytku vydrazdilo k trávení. To mi někdo na fb tvrdil. Vím že třeba chovatelé hadu dávají samé mnamky myším aby byly plné vitamínů a pak je teprve jí dají hadovi. Mě napadlo, zase ty hloupé nápady, že až zavřu akvarko tak do něj dám masné červy. Ti se zakuklí a vyletí moucha masarka. Když neuletí do místnosti tak se postupně nachytá v kytkách. Taky další nápad je jednotlivé květináče spojit provázkem jako lávkami tak abych ten konec cestičky dal do sklenice kam vysypu koupené cvrčky. Až se vydají na cesty tak z jedné na druhou kytku. A to by bylo aby některý neskončil v pasti. Jen jestli to nebude velké sousto pro láčkovky.



Upraveno 2 krát. Naposledy upravil sachlj (06.09.2016 12:57)

Sušený hmyz nebo krmení pro rybičky je také alternativa. Ale jinak si myslím, že to moc řešíš... Ale rád jsem si ty nápady přečetl

Znám lidi co řeší auto. Já před měsícem jel z Brna s celou rodinou s autem kde nám chtěli ukrást kolo. Zůstali mi tam jen 3 šrouby povolené víc jak na 50%. Ulel jsem až na 60 km a pak do světle nad Sázavou. Na dálnici při 160 to hlucelo nejmíň. Při 80 to byl desnej zvuk. Nevěděl jsem že jsou povolené šrouby. Neresim zbytečnosti. Jen to co ne zajímá a co je k řešení. To tvrdila církev 500 let že není žádný pokrok a třeba že se stačí pomodlit aby do baráku nejebnul blesk. A jak se smáli a proklinali Prokopa Diviše ?!?

Boha mojho... kdo se smál a proklínal? Prokop Diviš byl katolický kněz. Bleskosvod mu strhli vesničani, kteří věřili, že rozhání mraky. Bylo tehdá velké sucho a potřebovali to na něco svést...

Jinak asi nejúčinnější metodou přikrmování je sypat do láček přímo aminokyseliny. Bylo prokázáno, že minimálně špirlice, ale pravděpodobně většina MR, je dokážou vstřebávat jako celek a nepotřebují je dále štěpit na jednodušší molekuly. Názorně to tady před pár lety ukazoval Dušan Klasovitý, na Heliamphora minor, která mu s tímhle krmení rostla opravdu extra rychle.
Kořist se (alespoň u láčkovek) hýbat nemusí, produkci enzymů stimuluje jen pouhá její přítomnost (zjištěná chemicky).

Já tehdy nebyl. Ty ano ? Takže tvrdit že se mu nesmáli je stejné jako tvrzení že se mu smáli. Toliko filozofie.
V práci na okně zkouším na sáry vlastní metodu. Přišli v dost zuboženém stavu. Netvrdím, že špatně zabalené ale 3 dny mě je pošta vezla z Malešic na Jarov. V tom vedru co bylo v červenci. Byly zvadlé jako ty po 3 dnech bez vody. Tak jsem je zasadil a abych jim trochu zvedl náladu tak jsem je trochu pohnojil vermijuice tak 2ml ve 20ml stříkačce. Jsou 3 kyti tak každá dostala trochu. Tohle jsem udělal 3x v čase. Staré píšťaly uschly a vyrazily rychle nové. Netvrdím, že je to zásluha přihnojení a nebo jen pomohla voda a plné slunce polovinu dne (polední strana).
Jedné nepce co mám (ostatní měli moc malé hrdlo láčky aby se tam dal nacpat) jsem nabídl cvrčka, živého, mrskajícího se. Asi jí nechutnal protože láčka sesychá. Proto tam raději budu dávat masařky, to je přeci jen jemnější strava. Pokud potřebují nepky aminokyseliny tak můžu dát 100% produkt co se dává koním aby byli krásnější a vitálnější. Nebo takový kousek lososa, třeba jeho čistý olej to je aminokyselinová bomba. To všechno mám k dispozici. Já spíš ale myslel, že bych rozmrazil nítěnky, patentky, artemie, dafnie. To jsou vodní živočichové. Základ stravy pro mnoho ryb v jejich ranném stádiu. Je to plné výživy. Tak tohle rozmrazit, trochu najemno namlít a stříkačkou kapička do chřtánu. To jen uvažuju co kytkám nabídnout místo hromad hmyzu co se v nich najde v přírodě. Ne že to vůbec někdy udělám, jen úvaha co je možné.



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil sachlj (06.09.2016 20:27)

Pane Šachle, ohledně příspěvků datovaných 05.09.2016 12:20 a 6.09.2016 09:12: snažně vás prosím, abyste se zcela vyhnul používání impertinentních či vulgárních výrazů.

Pardon, nejsem si vědomý. Respektive si neuvědomují že tady je diskuze s akademiky i když klidně dohledem jak mluví guvernér české národní banky když si myslí že jsou mikrofony vypnuté. Necítím se být papežtější než papež. Pardon.

Je tu diskuze se slušnými lidmi. To má svá specifika.

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook

Jasan. Jen přesně nepoznám co to znamená. Ono se jedním neslušným, vulgárním slovem dá vyjádřit mnohem více než slušným žvaněnim.