Darwiniana

Zdravím všechny majitele rašelinišť ,
chci vás poprosit o radu.Na rašeliništi mám plevel,který se po vytrhání nestále objevuje.Samozřejmě jej vytrhávám s kořeny,ale nový pořád přirůstá.Můžu požít nějaký přípravek na hubení plevele?Nebo jiný máte jiný nápad?

Děkuju všem za odpovědi!!!

Thomasso

Obávám se, že chemie by zahubila masožravky mnohem rychleji než plevel. Hubení plevele chemicky obvykle funguje na principu látek, které zabíjí dvouděložné rostliny, ale jednoděložky jsou proti nim imunní. Bohužel, masožravky jsou taky dvouděložné a přípravek by je tak zabil spolu s plevelem. Chce to vytvořit hustší zápoj - tedy kromě MR vysázet různé ostřice, rašeliník, suchopýr atd. Pak nebude mít plevel kde vyrůst.

Mám s tím stejný problém! Jsem z toho již nešťastný, protože mi tam vesele roste pýř a ten je nejhorší. Kořeny má jako obrovskou komplikovanou síť, která je rozprostřena zpravidla cca 20 cm pod povrchem. Naneštěstí se mu v rašelině daří a z této kořenové sítě neustále vyrůstají výhonky, které se dají sice utrhnout, ale k ničemu to není, neboť zase velmi brzy vyrostou. Mech tomu bohužel také nezabrání, jelikož toto vyrůstá zespod a prorazí si to rašeliníkem cestu bez obtíží. Asi budu muset masožravky vyjmout a komplet to celé probrat do hloubky :-/

Nevíte jak hluboko mají špirlice kořeny?

Špirlice mají kořeny hodně hluboko, nejhorší ale je, že se tím pýře podle mě stejně nezbavíš, musel bys vyměnit rašelinu (ještě se zeptám, myslíš pýr plazivý, Elytrigia repens, nebo pcháč oset, Cirsium arvense? Pojem pýř znám spíš jako nářeční označení právě pcháče, ale abych měl jistotu). Nešlo by štětečkem nanášet nějaký systémový herbicid pouze na listy plevele? (Koneckonců, to mě mohlo napadnout dřív.) Rozvedl by se postupně i do podzemních částí, které by časem chcíply.

Já to řeším každoroční výměnou svrchních 5-10cm rašeliny.

Zkoušel jsem různé věci, i jsem měl kdysi jedno rašeliniště předělané na tzv. "přírodní" = mezi kytkama mechy, sychopýr, puškvorec, sítinu, ostřice. Co se plevele týče v tomhto typu rašeliniště, tak největším problémem jsou mechy, především právě rašeliník. Ty místo aby plevelu bránily, tak se stávají jeho semeništěm a po dvou měsících zjistíte, že např. rašeliník vám úplně zmizel a stal se substrátem pro všemožné plevelné rostliny. Co se týče sítiny, ostřice, suchopýru a puškvorce, tak ty opravdu umí plevel vytlačit, problém je v tom, že mají tendenci vytlačit i masožravky, a přestože jsem tam měl pouze vzrostlé šptlice, hlavně S. purpureu, tak byla těmito rostlinami hodně ulačovaná a celkově se na to rašeliniště vešla asi polovina kytek, než co tam mám normálně, takže jsem to další jaro zrušil, a musel jsem vyměnit min. 20cm rašeliny, abych se všeho toho plevele zbavil.

Zkoušel jsem také vyloženě pečlivě vytrhávat plevel už v zárodku, po zasazení kytek do nové rašeliny. To bylo v době, kdy jsem měl rašelinišť ještě celkem malou plochu, takže to bylo prakticky možné. A přes veškerou snahu bylo rašeliniště na podzim tak zaplevelené, že jsem další jaro stejně přikročil k výměně svrhní vrstvy.

To je opravdu dost účinný systém, každé jaro po odzimování vydělám všechny kytky z rašelinišť (teď už to dělám teda postupně vzhledem k množství, dříve šly všechny naráz ), oberu jim z kořenů většinu rašeliny, z rašeliniště zhrábnu vrchní vrstvu, případně v místech kde je plevel s hlubšími kořeny toho vezmu i trochu více, dám na povrch novou rašelinu a kytky po rozdělení, atd, zasadím zpět.
A funguje to tak, že do léta se tam téměř plevel nevyskytuje - jen malé zárodky, během léta už to celkem začne zarůstat, ale já to taky trochu vytrhávám, a na podzim už je to pořádně zaplevelené - ovšem ne prokořeněné do hloubky, takže není další jaro problém to odstranit.

Pokud se jedná už o hloubkově zaplevelené rašeliniště, tak tam už je asi protřeba opravdu vyměnit tak 15-25cm vrstvu, ale lepší možnost asi neexistuje. Pýr plazivý se mi do rašelinšitě v menší míře pomocí výhonů z okolí také dostává každoročně, ale nikdy né tak moc a do hloubky, že by způsoboval větší problémy.



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Jan Řehoř (21.04.2014 18:04)

To Adam: Adame je to tato potvora (viz. odkaz). Zřejmě klasický pýř plazivý. Ale je rozdíl, když roste v rašelině, nebo normálně venku třeba u nás v písčitých půdách. V rašeliništi má obrovskou vitalitu...zkrátka rostliny vypadají velmi silně a rychle rostou..
Odkaz zde: [www.jvsystem.net]

To Jan Řehoř: No nazdar!

možná by pomohl randap , a to tak , že si vezmeš nějaké plátěné , nejlépe pletené rukavice , namočené v roztoku randapu a jednotlivé rostiny pýru s nimi potřeš ... já jsem se tak zbavil puškvorce , který se mi rozrůstal v rybníčku , kde byly aj lekníny . a pomohlo to...zdravíím.

Ale co potom s tím jedem, až rostliny uhynou? Nerozšíří se do rašeliniště? Nebo se rozloží??

Já bych tam radši tuhle chemii nedával, rašeliniště není jezírko, masožravkám by to mohlo škaredě ublížit. To už je fakt lepší investovat do nové rašeliny.

randap působí jen a pouze skrze zelené listy, přes ně je rostlina natáhne až do kořenů a rostlinu tak zlikviduje . pokud se roztok dostane do země - půdy , sám se zničí...obdobným způsobem "pracuje" také kaput .ten je oproti randapu mnohem levnější . protože pýr má plazivý odenek a dosahuje i větší délky , domnívám se , že stačí potřít jen pár listů .. někde na okraji a za čas znovu , které byly z jiné rostliny ..také se prodávala jakýsi , snad filcový , namáčecí
"štěteček" , kterým se jednotlivé rostliny natíraly a nemusel se člověk kontaminovat...
já použil staré pletené rukavice a v nich jsem
listy puškvorce
projel . trvalo to ani ne 5 minut a všechny puškvorce zahynuly . těch rostlin jsem tam měl asi 200 ..

randap působí jen a pouze skrze zelené listy, přes ně je rostlina natáhne až do kořenů a rostlinu tak zlikviduje . pokud se roztok dostane do země - půdy , sám se zničí...obdobným způsobem "pracuje" také kaput .ten je oproti randapu mnohem levnější . protože pýr má plazivý odenek a dosahuje i větší délky , domnívám se , že stačí potřít jen pár listů .. někde na okraji a za čas znovu , které byly z jiné rostliny ..také se prodával , jakýsi , snad filcový , namáčecí
"štěteček" , kterým se jednotlivé rostliny natíraly a nemusel se člověk kontaminovat...
já použil staré pletené rukavice a v nich jsem
listy puškvorce
projel . trvalo to ani ne 5 minut a všechny puškvorce zahynuly . těch rostlin jsem tam měl asi 200 .. jinak jsem také použil kaput k vyhubení zelené trávy a plevele v záhonu kosatců .po ořezání listů na podzim , jsem celý záhon postříkal kaputem a časem všechna tráva mezi kořeny kosatců byla fuč . přesto , že roztok zasáhli části kořenů nezničil je a do zimy ještě obrazily ..to je jen tak na okraj trochu z mých zkušeností . samozřejmě jsem ze začátku měl vítr , že si to vše poničím , ale asi to chce taky trochu věřit tomu , co o konkrétní chemii píší ..ono není možné všude jen ničit plevel ručně , to by se pak stal otrokem pletí a pořád dokola ..

Co by jsi teda konkrétně doporučil? Randap nebo kaput? Mám tam všude rosnatky a semenáčky S. Purpurea.....a ten zatracený pýř.

já nevím , jak je to rašeliniště veliké , co a v jakém množství tam je ... já bych ale v tom případě udělal nejdříve pokus , že bych našel místo , asi nejlépe na krajirašeliniště kde je pýr a ten
bych pomocí štětečku natřel roztokem na vícero místech - myslím tím výhonech a počkal bych , jak dlouho bude trvat , než pýr zahyne ..zároveň by bylo vidět , jestli účinkuje po celé délce šlahounu .musí se však nanést za suchého počasí a nesmí pršet , tuším 4 hodiny po aplikaci . ale to by mělo být napsáno v návodu. případné potřísnění jiné rostliny , stačí zasažené místo omýt vodou ...
no a který použít ? bylo mi kdysi řečeno , že randap je originál , snad výroba anglie , a kaput je prý to samé , ale výrobeno u nás .
rozdíl je jen v ceně . já koupil u nás asi před 2. , 3. lety litrové balení - koncentrát za 300.- kaček a mám jej ještě na zahrádce . určitě dělají oboje i v malém balení ...
jinak ale pozor . kaput byl taky jeden přípravek , který se dříve používal proti mandelince bramborové - jestli se ještě dělá , nevím - , ten neměl vliv na rostliny ale na mandelinku a zabil i jejího brouka .
nakonec určitě se na vyhledávači najde nějaké povídání jak o randapu , tak i o kaput .. no a pokud se osvedčí koncentrace , tak bych použil na víckrát a na vícero místech a věřím , že se to osvědčí . k natírání výhonků stačí asi jen naředit malé množství ..
taky jsem to použil na náletovou dřevinu - jasan - , a to tak že jsem výhon jasanu uřízl a místo řezu potřel - naředěno 1:1 ...

4x5 m
[soldiersheroes.7x.cz]

Honza: jenže s výměnou svrchní vrstvy pak nikdy nedosáhneš rašeliniště, ne? To bude pořád prostě jenom... takový... no, bez urážky, záhonek s masožravkama Před pár lety jsem měl možnost Tomášovo rašeliniště vidět naživo a takhle do něj zasáhnout by byla hrozná škoda... vypadalo jako přírodní rašeliniště.
Asi bych zkusil, co navrhuje kolega fr.kunc, zní to rozumě - nejprve vyzkoušet zásah chemií na nějakém okraji a pak se uvidí, jak na to zareagují i ostatní kytky v ošetřeném koutě.

Jasně, pokud myslíš rašeliniště = napodobení přirozeného vzhledu biotopu, tak to můj způsob pěstování rozhodně nesplňuje.
Na druhou stranu toto rašeliniště - záhon, je zaručeně nejúčinější způsob, jak mít co nejvíce, co nejhezčej rostlých masožravek na vymezené ploše. A když jsou takováto rašeliniště od května už tak zarostlá (poslední roky vyloženě přecpaná ) masožravkami, že prakticky neprosvítne substrát, tak si myslím, že to taky stojí za to.

Ono jak říkám - prováděl jsem vícekrát pokus o vybudování trvaleji fungujícího rašeliniště přírodního vzhledu, např. jedno:
[img2.rajce.idnes.cz]
[img2.rajce.idnes.cz]
Ale přes opravdu veškerou snahu se mi to nepodařilo udržet nikdy v ucházejících stavu po delší dobu.

O to víc ale obdivuji, pokud se to někomu daří.

Kamarád má 2 pěkná "přírodní" rašeliniště u chalupy v Beskydech, ale to je přes 800mnm vysoko, protýká tím přímo pramenící voda a je to umístěno v takovém prameništi kyselého charakteru, takže to je zase trochu něco jiného, ale taky se mu to slušně zapleveluje, ale na rozdíl o mých Brněnských pokusů mu tam alespoň rostou dobře mechy a celkově to funguje.


Co se týče té chemie, tak to je úplně jiná možnost, a pokud to bude fungovat, tak to může být dost dobrá věc. Já jsem nic takového nezkoušel a obecně jsem se vždycky chemie stranil, ani na škůdce jsem to už hodně dlouho nepoužil, ale v tomhle případě to fakt může být dobré řešení.

Adame , já jsem neměl na mysli ošetření postřikem jako takové . to by zcela určitě odneslo i víc jiných kytí ... prostě , musí se vzít "štěteček" a potřít listí jenom té rostlině , které se chci zbavit ...já vím , dá to práci , ale zase na druhou stranu , při tak velké ploše se to vyplatí , než " vystěhovat" takové množství "zabydlených" kytek ...

Já to tak pochopil, jenom jsem se neobratně vyjádřil Ta reakce ostatních kytek byla myšlena tak, jestli náhodou nepřejde nějaké stopové množství jedu z té ošetřené rostliny do okolní půdy a jestli to nějak neovlivní i ostatní rostliny.