Darwiniana

Potřebovala bych poradit, co schází mojí kytičce - Sarracenia purpurea. Mám ji na okenním parapetu a vždycky se jí tam dobře dařilo, ale poslední dobou její láčky usychají, a to i nové ještě zcela nevyvinuté pasti, přestože má dostatek vody. Děkuji.

To bude hniloba oddenku, zkus ji moc nepřemokřovat a doufej, že to přežije

Mail : apac (za vi nac) centrum (te c ka) cz
mobil : 608 76 96 55

elektromasozravky.cz

Taky bych to viděl na hnilobu oddenku a to je dost fatální věc. Bohužel, pokud usychají rašící láčky, tak je to již ve stavu, že nějaké snížení zálivky je nanic. To je prevence na zimu. Pokud již oddenek viditelně nahnilý, jediná šance na záchranu kytky je ořezat všechny jeho napadené části a láčky a pokud z něj zbyde dost velká zdravá část, je celkem šance, že z něj rostlina znovu vyroste. Velmi podrobně tuto operaci popisuje ve svém článku M. Srba, nejzkušenější český pěstitel šprlic, zde: [www.darwiniana.cz]
Pokud je oddenek Vaší rostliny už opravdu napadený, tak doporučuji okamžitě provést ořezání podle návodu...zdá se podle něj sice, že jdou zachránit téměř chcíplé kytky, ale musím Vás upozornit, že hniloba se šíří velice rychle a za pár dní může být po menším oddenku...

Děkuji za radu, snad se mi ji podaří zachránit. Jsou v ohrožení rostliny, které byli v blízkém okolí této napadené purpurei, mohli se nakazit?

Nemyslím, že je pravděpodobné přímé nakažení, ale stejně ostatní šprlice v nebezpečí jsou. Kvůli prostředí, ve kterém je pěstujete. Hniloba je čistě o prostředí, nejčastěj hnijí, při špatném zimování, většinou až na konci zimy. Píšete, že je máte na parapetu, počítám, že za pokojové teploty. Tam je ale zimování velice riskantní a nevhodné...a to i pro teplomilné šprlice. Pokud Vaše rostlina je S. purpurea ssp. purpurea, tak ta právě ze všech nejvíc potřebuje chladné zimování, nejlépe na zahradním rašeliništi. Každopádně v teplotách max. kolem 10°C. Ostatní šprlice také potřebují teplotu snížit, určitě pod 15°C. Při takovém snížení ale stále potřebují přímé slunce. Bez něj se obejdou jen v ještě chladnějším prostředí.
Dále je při každém zimování nutné snížit zálivku! Květináče nesmí stát delší dobu ve vodě, v obdobím listopad-březen. Pokud jsou kytky v teple, platí to dvojnásobně. Pokud Vaše kytka stála ve vodě teď v řijnu, kdy už je málo světla a byla v 20-25°C, není se čemu divit, že chytila hnilobu, překvapuje mě sice, že už teď, ale pokud nebyla vůbec letněná venku, není se čemu divit.
Radím Vám změnit alespoň trochu podmínky, kde šprlice pěstujete.

Na zahradním rašeliništi mi za několik let nezhnila jediná, z více jak stovky šprlic. Mezi dvojitými okny, kde je v lednu 5-10°C, hniloba výjmečně byla, ale málo. Při teplém zimování, za dostatku přímého slunce, mi stejně zhnila cca. každá pátá kytka...



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Jan Řehoř (23.10.2010 20:41)

No moje kytky naštěstí přežily i bez řezání, ale asi je to jen vyjímka. Každopadně ořezáním napadených částí se šance na záchranu kytky zvýší. Tak ať se to povede.

Mail : apac (za vi nac) centrum (te c ka) cz
mobil : 608 76 96 55

elektromasozravky.cz

Dala by se purpurea,mucholapka a filiforsmis zimovat na SV otočeném balkoně, v polystyrenové krabici(stěny asi 3cm) naplněné rašelinou,v tom květináčky a přikrýt sklem,popř. nechat větrací štěrbiny? Všechny kytky doposud pěstované v bytě při teplotě okolo 15'C a méně,ale nikdy nezimované venku.Díky za radu.

Záleží to na více věcech. Nejvíce na objemu dané krabice.
Dle mé zkušenosti - První zimu, zimuji semenáčky šprlic a mucholapek v plastových nádobách 80*50*40cm velkých, naplněných povrch rašelinou. Semenáčky jsou zakryté chvojím a pak lehce zasypané sněhem. Občas k nim přidám na zkoušku i nějakou velkou šprlici z rašeliniště. Dospělci přežívají na 100%, malé semnáčky na 60-80%, flavy a purpurey na 70-80, teplomilci na 60. Z toho vyvozuji, že takto velká nádoba již je skoro tak dobrá jako zahradní rašeliniště. Samozřejmě za tuhé zimy (jako loni), to trochu víc promrzne, ale ono nejvíc záleží jak rychle - na jak dlouho.
Filiformiska je podle někoho trochu riskantní, ale mě přežívá .
Taky dost záleží, jestli máte purp. ssp. purpurea, nebo ssp. venosa. Ssp. purp. vydrží skvěle, venosa je po psittacině a minor nejcitlivější, víc jak leucophyla.
Pokud je Vaše nádoba dost velká, ne o moc méně, jak ty moje, tak bych to nepovažoval za riskantní zimování a doporučil bych to. Při začátku mrazů bych je zakryl chvojím, pak na ně naházel trochu sněhu, až bude. Sklem bych to zakryl, taky až budou začínat mrazy, pro zabránění výkyvů teplot a to bych nenechával větrání. Avšak jak bude ve dne nad cca. 5°C, tak tam sklo nemá moc co dělat. Chvojí tam ale nechte celou zimu, ať bude velmi chladná, či bude v lednu 10°C.
Čím je nádoba menší, tím riziko vzrůstá, někdo přezimuje jen v květináčích venku, ale to bych teda moc nedoporučoval.
Shrnuto - toto zimování je trochu riskantnější, než na rašeliništi - tam myslím se nemusím bát ani stoleté zimy, kdežto na balkóně už ano...ale je to daleko lepší, než v pokojové teplotě 20-25°C, kde je filiformiska dost bez šance a ostatním hrozí hnití a nepokvetou.
Ovšem! Píšete, že jste je jinak zimovala při teplotách cca. 10-15°C, jak jsem pochopil. V případě, že na ně při těchto teplotách svítí i nějaké příme slunce to je pro mucholapku a filiformisku lepší a méně riskantní, než balkón (s rašeliništěm bych řekl na stejno - v pokoji hrozí hniloba, ale už méně a na rašeliništi mráz, ale taky málo). Takže pokud máte takové podmínky, tak nemá smysl riskovat ten balkón. S purpureou záleží na poddruhu, chladnomilný spíš na balkón, ale pro ssp. venosu je 10-15°C ideál. Pokud tam není přímé slunce, tak těžko říct, ale pokud je tam alespoň dostatek nepřímého světla, tak to může stačit, nebo můžete přisvětlovat.

Krabice je jen 23x30x20 vysoká ale z polystyrenu,ten izoluje. Chtěla jsem to zkusit,protože na okně je boj o místo.Loni jsem je tam zimovala první rok a připadalo mi,že až v půlce léta začaly růst.Tak jsem si říkala,že je otužím.