Darwiniana

Dobrý den,
nejsem přímo masožravkář, ale v botanice rašelinišť se trošku víc vyznám a vzpomněl jsem si teď na něco, co by vás masožravkáře mělo dost zajímat. V červenci jsem procházel jeden menší mokřad na Žďársku, který mě už dřív zaujal, jako jakási kombinace vrchoviště, rašeliniště, slatiny a běžné mokřiny, na ploše ani ne 2ha. Hlavně jsem si tam prohlížel porosty ostřic a náhodou jsem tam narazil na porost "jakýchsi divných kytek". Hned mi trochu přimoměly šprlice, co jsem si před pár lety se zájmem prohlížel na výstavě v Pražské botanické zahradě, ale byly daleko nižší a šiřší, než ty co jsem viděl na výstavě. Udělal jsem několik fotek, ale pak jsem měl spoustu starostí a na tu záležitost zapomněl, a až teď, když jsem projížděl fotky, tak jsem na ně znovu narazil. Hledal jsem proto stránky masožravkářů a našel vaši společnost, kde jsem si projížděl váš Atlas Masožravek a hledal, jestli mezi šprlicemi nenajdu něco podobného, co jsem tam viděl. Větší část rostlin co byla v té mokřině se dost podobala Sarracenie purpurei, asi subs. purpurei, které máte v Atlasu nějaké fotky, ale kytky měly trochu jinak zbavené a větší listy. Větší část zbylých rostlin potom neodpovídala uplně tak žádnému z druhů, co máte v Atlasu, ikdyž nejpodobnější asi stále té purpurei – měla listy o dost delší a trochu více vzpřímené a jiné "víčko" a méně rudou barvu. A pak jsem tam narazil ještě na jednu menší kytku připomínající sarracenii oreophila, či alatu, ale drobnou, a nakonec nějaké kterým se asi nedařilo tam růst. Všechny rostly kolem takového, ostřicí zarostlého, nestabilního, jezírka bez přítoku, mezi ostřicí a rašelinými mechy. Nejhezčí z těch rostlin byl veliký trs, těch co vypadaly jako pupurea, který měl i odkvetlé květní stvoly, asi 10. Všechny ostatní rostliny byly "poházené" v okolí několika metrů a byly menší a v různé kondici a bylo jich možná i přes 20. Rostliny rostly v mechu, jako by tam byly odjakživa, ale rozhodně jsou nepůvodní, u vás v Atlasu jsem si přečtl, že rostou původně v Americe, a - cituji: "Známé jsou pokusy s umělou introdukcí popisovaného druhu v některých zemích vhodných klimatických podmínek (Irsko, Švýcarsko, podobné snahy nejsou vyloučené ani v ČR nebo v SR). Takové experimenty jsou hrubým zásasem do přirozené skladby původních stanovišť a podporovat by se neměly." Takže pokud se nepletu, tak jsem tam objevil takový pokus.
Kytky vypadaly zajímavě a byly i vlastně pěkné, ale mě jako milovníkovi pravé české přírody na tom mokřadu dost vadily, možná jen proto že nejsem masožřavkář a poznám tak nějakou rosnatku, tučnici, či bublinatku, jinak se o ně nezajímám, ale prostě stejně jako autor vašeho Atlasu myslím, že takové kytky opravdu do Česka nepatří. Když jsem se díval, jak je to tam porostlé na kousku, tak jsem si hned říkal, že by mohly porůst dost velkou část mokřadu a to už by, "nebyla sranda". Ono z mého pohledu ani zrovna na tomto místě nejde o to, že by vytlačily jiné rostliny (na hodnotnějších rašeliništích ale ano), ale hlavně – takovéto velké cizokrajné rostliny můžou naprosto změnit složení a vlastnosti půdy! To už jsme zažily – viz bolševník, křídlatka japonská, či netýkavka – u těch sice je hlavní jiný problém, ale všchny takovéto hrubě nepůvodní rostliny jednak zanesou do půdy uplně nové mikroorganismy a hlavně humus, který z nich vzniká má uplně jiné složení, než to, co je na daném místě původní a tak hrubě zasahuje do čeké přírody. Můj názor je, že je nutné ty kytky od tam odstranit, dokud ještě stačí "pouhých" 25 vyrýpnutí. A proto to vlastně hlavně píši sem, protože vidím, podle toho Atlasu, že ne všichni masožravkáři chtějí bezohledně osazovat česká rašeliniště, a dost z vás je, zdá se, názoru, že v česku máme obdivovat rosnatky a ne šprlice, tak doufám jste ochotní pro to i něco udělat. A myslím si, že byste si ty kytky od tam měli prostě rozebrat! Není to v žádné rezervaci, ani nedejbože národním parku, na mapách tento mokřad není vůbec označen ani jako nějaké rašeliniště, je to pouze mokřina u rybníku, akorád v CHKO Žďárské vrchy. Ano mohli bysme se obrátit na správu CHKO, ale jak znám ty "břídily", tak jak to není v žádné PR, ani NP, tak je to nebude moc zajímat, nebo ještě "lépe" to tam nechají na "pozorování" a pěkná mokřina bude víte kde. Být tam těch kytek 5, místo 25 a trsu, tak bych se vůbec nepáral vám to sem psát a poté, co bych zjistil "co jsou zač" tak bych tam prostě na jaře zajel, co nejšetrněj je vysadil, odvezl si je domů a na parapetu či balkónu je pěstoval. :_P Ale tohle už je moc velké množství, a zase rozhodně nejsem takové "zhovadilé prase", co by ničilo nějaké kytky a nenechalo je někde růst.....tak vás, pěstitele těchto "nádher", žádám, aby pár z vás zajelo rašeliniště navštívit a, šetrně k tomu mokřadu, si odvezlo ty kytky do svých sbírek. Možná někteří nebudete souhlasit, či to nahlásíte CHKO...já doufám, že prostě v tomto případě zvolíte tu nejjednodužší možnost a "ujmete se jich". A dále bych mimochodem navrhoval, aby se ten mokřad začal kosit, co pokud vím také někde děláte, jako společnost (či jiní, Sdružení Krajina, napřklad).
Tak a teď konečně přesný popis místa :_D Lokalita se nachází na Novomětsku, v CHKO Žďárské vrchy, u obce Moravské Křižánky, nad malý rybníčkem jménem Řásník. Zde je odkaz na mapách.cz [www.mapy.cz]
A zde je na fotomapě přímo označené to jezírko, kolem kterého jsou rostliny nasázené: [www.mapy.cz]

A nakonec, abyste se mohli přesvědčit "o pravdivosti mých slov" vám sem dám odkaz, na těch několik fotek, co jsem vytvořil...ikdyž kvalita teda není valná: [fotoalba.centrum.cz]

Tak jsem zvědavý na vaše reakce.

S pozdravem, Jarda!

Hezký den,

mockrát děkujeme za takovéhle info a že jste si na nás "vzpomněl" .

Špirlice vypadají jako čisté S. purpurea - jen u několika kusů se nedá vyloučit nějaký kříženec právě s tímto druhem (třeba S. purpurea x flava). Vypadají v dobré kondici a jistě už tam rostou řadu let. Rozmnožují se, jak fotky naznačují, možná i generativně (ale jen možná... semínka ze semeníků se nemusí uchytit). Nebral bych je však jako tak velikou hrozbu. Nejsou to vůbec expanzivní druhy a porovnání s bolševníkem či netýkavkami není na místě. Pravděpodobnější je, že budou vytlačeny právě špirlice než že by špirlice vytlačily jiné druhy.

S. purpurea a i jiné druhy jsou schopny v našich podmínkách v pohodě přežívat. Např. ve Švýcarsku (tedy velmi podobné podmínky) jsou už zařazeny mezi chráněné druhy, a to i přes to, že byly v minulosti uměle vysazeny. Svou domovinu mají jen v Severní Americe.

Nechci, aby to vypadalo, že takovéto vysazování podporuji, ale když se občas někde vyskytne něco podobného, líbí se mi to (pokud to není nebezpečné). Važme si takovýchto populací, které byly založeny v minulosti (což je jistě případ i této - ty kytky tam nejsou 5 let - řekl bych 10 a více, možná o hodně více), ale v žádném případě nezakládejme nové!!!

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook

Musím ještě dodat, že tak silnou populaci jsem na nešem území ještě nepostřehl. Je to zkrátka asi tím, že ta kytka roste hodně pomalu - díky krátkému vegetačnímu období. Málokde má možnost se trošku rozrůst, protože když se někde najde malý trsík, většinou ho někdo vytrhne, ukradne (ať už za jakýmkoli účelem) nebo podobně . Možné také je, že je přeroste rašeliník a už to nezvládnou samy. Na mnohých místech bych tomu věřil.

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook

Zajímavá informace, určitě se tam po slezení sněhu zajedu kouknout.
Ale zase bych nepanikařil a nevyhlašoval hned "hon na čarodějnice" což ovšem neznamená, že schvaluju výsadbu nepůvodních rostlin do volné krajiny, na tož na citlivá místa jakými bezesporu podmáčené louky a rašeliniště jsou.

Napadá mne poněkud kacířská myšlenka (asi stejná z jaké podezírá jarda1 pracovníky správy CHKO) tuto lokalitu podrobně sledovat a zjistit jaké je skutečné potencionální ohrožení podobných lokalit černou výsadbou, zejména dynamika růstu. Je tu jistá zkušenost ze Śvýcarska ale ta nemusí nutně platit i u nás.

Každopádně zahrádkařit se má na zahrádce nikoli ve volné přírodě. Stále mi uniká co vede lidi k takovémuto chování, jako by u nás nebylo dost původních zajímavých rostlin.





Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Zbyněk Elingr (28.01.2011 08:34)

Diky za zajimavy prispevek, musim take jenom souhlasi s tim, co se psalo predtim. Dneska uz neni v nasi krajine puvodniho vubec nic, i nektere druhy, ktere pokladame za puvodni, vubec puvodni nejdou. Jiste neni spravne vysazovat nepuvodni kytky do volne prirody, ale kdyz uz tam jsou, nenicil bych je a spise sledoval. Se obavam, ze misto stejne brzo zaroste popripade padne pokroku((

Treba je tam vysadil nekdo, kdo uz pro ne nemel doma misto a podminky)



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Petr Vacek (28.01.2011 08:42)

Příspěvek jardy1 jsem zachytil včera večer, když jsme seděli v restauraci u Chlupatého ducha a užívali si setkání masožravkářů.

Hned jsem se o něj podělil s ostatníma a trochu si o tom povídali. Názory na to se různili od nevadí mi tam až po pryč s nimi.

Já osobně bych to tam nejraději vydloubal, takovéhle kytky patří podle mne na zahradní rašeliniště, ne do volné přírody.
A že se jedná o neinvazní a neškodný druh je minimálně sporné, viz večerní debata s Adamem.

Jarda mi před lety říkal, jak ve Švýcarsku jsou ty špirlice v pohodě, že to není tak hrozné. Po jeho nedávném návratu z dalšího průzkumu švýcarských lokalit viděl změny a změnil názor...

Včera jsme se domluvili, že se tam někteří podívají a zjistí další informace od CHKO.

No, po zveřejnění fotek a přesných souřadnic se o ně brzy postará nějaký podnikavec s přepravkou a problém vyřeší po svém. Fórum monitorují všichni masožravkáři a informace se rychle roznesla, takže si již někdo jistě brousí lopatičku. Přeci jen jsou to "ničí" a volně ložené purpurovky, které se dají bez problémů střelit za nějakou tu tisícovku.

---

Michal

Navíc budou mít netradiční lokalizaci Ale teď vážně...

Samozřejmě nepodporuju vysazování nepůvodních rostlin mimo zahrady a domácnosti, ať už byla pohnutka sebelepší (nemluvím jen o MR)... Máme svoje rosnatky, bubliny a tučnice. Navíc jednu z nich zcela unikátní, tak proč se chlubit tím, že u nás dokáže růst špirlice... zbytečnost, která navíc zkresluje a mění pohled na původní skladbu rostlin...

__________________________
---Slávek---
email: slavek(zav.)mh2net(.)net
[i]Pěstované:Darwiniana nebo CPUK
Sbírka - fotky naleznete někde tu: Fotky

Dříve jsem mně poměrně jasný a radikální názor,ale des to již tak nevidím.Je třeba si uvědomit,že rostliny prostě "cestují".Přicestovaly i brambory,rajčata,kukuřice.V Jižní Americe roste Kakao,káva.Naopak Kaučukovník roste v tropech po celém světě a doma je v Jižní Americe.Při cestách po Třeboňsku nacházím krásný Náprstník a tak by šlo pokračovat.Nyní například čtu překrásný cestopis p.Plešingera "PERU POD KŮŽÍ" a tam jsem četl,že hluboko v Amazonském pralese našel v indiánské vesnici nepůvodní stromy.Když přinese semínko pták,je to v pořádku.Tak proč by nemohl přinést semínko člověk(no pravda mohl by u toho trošku přemýšlet,ale podívejte se na politiky-přemýšlí?).
Já to prostě nedělám,ale rejpat nic nejdu.Navíc ta kytka je krásná.
Filda

"Navíc budou mít netradiční lokalizaci" .. tohle mi dostalo

Souhlasím s Petrem,ja bych to tam nechal, ty kytky se mi libi tak proč je tam nenechat...Navíc nikomu neškodí tak proč je vykopávat.

Poznámka o netradiční lokalizaci se mi taky líbila, ale už by to nebylo originální. Někteří pěstitelé mají ve sbírkách například Pinguicula grandiflora Rádlo.

---

Michal

Jeste me napadla jedna trosku rasisticka uvaha, jsou u nas puvodni vietnamci, cinani a dalsi...?
A co kdyz tam nejaky botanik dela odborny vyzkum na tema "introdukovani spirlice do ceske prirody". Dam za to ruku do ohne, ze na konci leta tam nebude ani kytka, jak pise Michal, dle zkusenosti z jinych mist, prodat se da vsechno.

Marku, že nikomu neškodí je docela možné. Nezabírají však místo jiným kytkám a živočichům? Nemění půdní složení a chemii? Nestane se z té louky třeba za 200 let "americká" louka, kam pro špirlice není kam šlápnout? Co na to společenství živočichů a rostlin, které tam žilo před tím? A co na to Jan Tleskač?

Je tu někdo, kdo na ty otázky umí kvalifikovaně odpovědět? Myslím, že je zbytečné dráždit hada bosou nohou.

---

Michal

Tak vidím, že mnohé z vás uchvátil pohled na vaše oblíbené kytky posazené krásně v meších a ještě velmi pěkně rostlé a dokonce v česku, a tak se vám nelíbí myšlenka je od tam odsadit, přestože sázení byste nepodpořili.

Já jsem stejného názoru jako pan Rubeš. Že tam ničemu nevadí? Já myslím, že jsou tak odlišné stavby od těch rostlin co tam rostly dosud, že můžou vážně narušit stabilitu takové mokřiny a právě změnit složení půdu, pokud by to tam porostly a i živočichům můžou dost "zavařit" a to nemluvím o půdních mikroorganismech. A jelikož tam nemají přirozené konkurenty, myslím si, že brzo by to tam bylo porostlé skoro celé a co pak s tím chcete udělat? Pan Štěpán odhadoval, že tam už musí být víc jak 10let. Já tam byl před tím sice jen jednou, ale kolem toho jezírka jsem si to prohlédl dobře a to bylo jen před zhruba 7-8 lety a nic většího tam nebylo (možná semena, či semenáčky v půdě). Osobně si myslím, že tam právě někdo tak před 10 lety rozhodil semena a proto tam teď jsou různé druhy. Pokud vím, tak moc víc jak 5 let tento druh dospívat nebude. A jelikož kvetou, pravděpodobně se bude semenit dál. Píšete: "ty kytky se mi líbi tak proč je tam nenechat". To je opravdu velice odborná úvaha! Ne, na šprlice se jezděte dívat do ciziny, když tolik stojíte o to je vidět v přírodě.

Každopádně myslím že můj příspěvek splní svůj účel a že mezi těmi, kdo by to od tam neodnášili se najdou takoví, co si nějakou domů odnesou. Ovšem byl bych radši, kdyby si to všechno nevzal jeden člověk na prodej, ale vzali jste si je po pár kouscích k sobě domů. Možná byste se mohli třeba domluvit a udělat si tam společný "výjezd" a šetrně k okolí je od tam vysadit. Bylo by to lepší i proto, protože když tam zůstanou déle, tak se na ně bude jezdit dívat spousta lidí a budou tím tu mokřinu ničit.

Jak jsem psal nahoře, zkusíme zjistit co na to CHKO, pak se uvidí. Včera na setkání jsme se už v tomto duchu domluvili.

---

Michal

Tak nějak pro všechny: Já osobně jsem pro jejich eliminaci z lokality. Invazivní nejsou a nebudou, na to se množí a rostou příliš pomalu, ale expanzivně se chovat můžou a dle mého názoru už místy chovají.

Bylo zmíněno celkem dost druhů rostlin, které rostou daleko od své původní domoviny. Ovšem drtivá většina z nich byly zemědělské plodiny nebo rostliny jinak využívané. Ještě jsem si nevšiml, že by brambory rostly na nějakém stanovišti původní české přírody, potřebují svou péči, bez ní se neobejdou.

Na druhou stranu mokřady jsou jedny z posledních přírodě blízkých biotopů u nás a zahradničit na nich považuji za jistou formu barbarství. Jaký je rozdíl mezi velkým trsem bezkolence, se kterým se dřeme na Kosišti, a velkým trsem špirlice? Pro původní konkurenčně slabší rostliny žádný - a špirlice mají potenciál vytvořit pořádné husté a velké trsy, jen jim to možná trvá trochu déle než bezkolenci. Ovšem opět z pohledu té další "drobotiny" je to jedno, prostě dříve či později musí ustoupit silnějšímu konkurentovi a jinam nemůžou - v krajině moc mokřadů není, natož těch se správnými podmínkami (pH, obsah minerálů atd.).

Tuto lokalitu konkrétně neznám, ale znám jiné, podobné, kde třeba nerostou zrovna MR, ale rostou tam vzácné druhy drobných ostřic, ve žďárákách roste i několik druhů velevzácných mechů, které obvykle zabírají pár dm2 na lokalitě, maxima jsou m2. Takové mikrolokality může bez zásahu zlikvidovat časem i jeden trs špirlice.

Špirlice se mi prostě líbí na zahrádce, ne na cenné lokalitě.
Adam

To je sice pravda, ale škoda kytek........ Ty kytky za to nemůžou..... byly zavlečeny člověkem, ale to je stejný jako kdyby donesl semínko v trusu nějaký pták..... je to biologický proces stejný, jako zavlečení člověkem...... jasně nejsem pro "zahrádkaření" člověka v přírodě, ale když už tam ty kytky jsou, lokalizovaly se a staly se již součástmi biotopu, určitě bych jim nebránil.

I když je celkem velká šance, že tomu biotopu dříve či později uškodí?

Já bych v sárách takovou hrozbu neviděl.... Ono totiž je otázkou co je a není původní rostlina. Jak víme, některé rostliny, které označujeme jako původní jsou opravdu původní? Mohly k nám být zavlečeny mnohými zúůsoby. Já mám takzvanou teorii ohniska - evolucí vznikl nějaký druh, ten byl poté šířen do okolí a podle toho, jak byl úspěšný, tak kolonizoval různé oblasti.
Vezmu příklad nemasožravek. V lesích byly pěstovány smrkové monokultury. Ekologové chtějí opět vysazovat původní druhy, ale smrk okolní půdu okyselil, to znamená, že se tam "původní" dřeviny nemůžou uchytit.
Proto jsem pro to tam ty sáry nechat a příroda si s tím nějak poradí. Nechci obhajovat "zahrádkáře", kteří své úsilí a umění stěhují mnohdy za ploty svých zahrádek, ale je mi líto kytek, které za nic nemohou. Pokud byste chtěli sáry opravdu zlikvidovat, tak bych si jednu "vysočinskou lokalizaci" přál do zahradního rašeliniště. Kdyžtak mi, prosím, napište na e-mail: mmalousek@seznam.cz Děkuji



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Martin Maloušek (30.01.2011 10:33)

Nikdo z lidí, kteří zde přispívají, se na ně nechystá (doufám ).
Dodržujeme pravidla, nejsme piráti lesů, luhů a hájů.

---

Michal

s Adamem jsme se o tom krátce bavili a já jsem toho názoru, že pokud jsou ty sáry na velkém rašeliništi a je jich tam pár - nechme je tam...rád se na ně přijdu kouknout. Ale pokud jsou na rašeliništi o velikosti několik metrů čtverečních...tak původní druhy rozhodně vytlačí a to rozhodně neni dobrý. Proto dřív než nad nimi vyslovím ortel, rád bych viděl kde rostou a co roste v jejich okolí. Třeba opravdu ničemu nevadí...a nebo půl metru od nich rostou tučnice...Tohle všechno je ale názor sem názor tam, jsem zvědav na vyjádření CHKO

No já bych to už neřešil, jelikož budu po takovéto "reklamě na kytky zdarma" považovat za zázrak, pokud tam za 2 roky ještě budou .

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook

Pro: Martin Maloušek
Hlavní je nezapomínat na smysl všech introdukcí, vždy to bylo z důvodu buďto zvýšení produkce či nový druh potravin (např díky bramborám už u nás nebyl hladomor). Jaký je smysl vysazení americké rostliny do přírodního či přírodě blízkého společenstva žďárských vrchů???? Snad jsme se už poučili z bolševníku a podobně.

Pokud se bude konat ta trestná výprava na Špirlice,tak prosím nezapomenouet i na silný el.agregát na lov ryb elektřinou,protože předpokládám,že v přilehlém rybníku jistě nalezneme dovezené druhy ryb,např:kapr,amur,pstruh duhový a pod.A když už tu přírodu čistíme,tak to vezměmě pořádně.
Cituji:...pár z vás zajelo rašeliniště navštívit a, šetrně k tomu mokřadu, si odvezlo ty kytky do svých sbírek.
Myslím,že vysazovat nové druhy se nesmí(svévolně),ale smí se v přírodě likvidovat to co jsem sám jako jedinec vyhodnotil za škodlivé.Nemělo by se to nechet na CHKO,jak píše p.Rubeš?
Dík Filda
PS:Ta první část je samozřejmě nadsázka

Je na místě otázka, jestli by podrážky mýtitelů špirlic vzácné mechy neohrozily víc, než zaškodnice špirlice...... taková moje úvaha.... a když už to tam roste, tak bych prostě nezasahoval....



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Martin Maloušek (31.01.2011 16:40)

S jistým rozčarováním začínám chápat, proč je tak těžké chránit přírodu.

Filozofie "když už to tam roste, tak bych nezasahoval" mě mírně řečeno irituje.
Chráníme něco, protože je to takové, jaké to je, ne proto, abychom si z toho dělali zahrádky. Chráníme fragmenty horských pralesů, horské hole, rašeliniště či skalní útvary proto, že vznikaly a vyvíjely se bez lidského vlivu (takových míst je u nás prostě fakticky málo). Chráníme mokřadní louky proto, že vypadají jak vypadají, vznikly v minulosti v součinnosti s člověkem za podmínek, které už nejsme schopni prakticky napodobit a můžeme se už jen pokoušet udržovat a zkoumat to, co zbylo dodnes.
Když už to někdo narušil a narušení tohoto stavu bylo zpozorováno v zárodku svého možného vývoje, je snad logické ho odstranit, abychom se vrátili zpět k tomu, co bylo chráněno. Nic nevydrží věčně a ani ta lokalita ne, ale proč urychlovat změny, když vlastně ani nevíme co tam bylo před nimi, nevíme co měníme?

EDIT: doplňuji, samozřejmě neschvaluji nějaký partyzánský nájezd s likvidačními účinky na celé širé okolí. Řešení musí provést lidi, kteří ví jak na to a musí se udělat včas. Potom bude nechtěné narušení minimální, protože za a) bude šetrné a za b) bude uděláno včas, dokud rostliny nejsou větší (čím větší trs, tím víc prostoru se při jeho odstranění logicky naruší).
Netvrdím, že zrovna tady roste nějaký vzácný mech, jde mi už víc o obecnější principy ochrany přírody, jde mi o to ukázat, proč jsou takové skopičiny špatné.



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Adam Veleba (31.01.2011 18:27)

O tom, abychom věděli, že zahrádkaření na rašeliništi není to pravé, nemusíme rozvíjet tuto debatu. Žádné takové principy nepodpotruji, ale opovrhuji s tím. Je mi jen líto kytek, které za nic nemohou. Už to, že byly udána přesné souřadnice této lokality může znamenat takřka devastační účinky. Procesí lidí, kteří směřují k této botanické "zajímavosti" budou mít samozřejmě neblahý vliv.
Každý má však názory jiné a nerad bych zde rozpoutával hádky. Patřím k novějším členům této společnosti a je mi trapné se "hádat" s daleko zkušenějšími. Rád bych tuto debatu uzavřel, protože to nikam nevede a atmosféru uvnitř to akorát znepříjemňuje.



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Martin Maloušek (31.01.2011 20:18)

Krom toho, že bude zabírat místo, tak svým metabolismem bude měnit své okolí (minerální složení, primární a sekundární metabolity apod. nejen využíváním látek k růstu, ale i rozkladem odumelřých částí rostlin, produkcí fytohormonů a jiných látek dostávajících se do okolní půdy - tuto problematiku by spíš osvětlil lépe nějaký botanik ). Každopádně to že to teď není vidět ještě neznamená, že se to neprojeví za pár let/desetiletí...

Mnohým to třeba nebude vadit, ale dám jiný příklad, kde jde o stejný princip. Jen je to ukázáno na člověku. Nahinlé jalko. Většina z nás odkrojí nahnilou část a zbytek nějakým způsobem využije. Hnilobu způsobil třeba Penicillinum expansium či P. patulinum. Krom jiných sekundárních metabolitů (produkuje je do svého okolí, aby měl růstovou výhodu oproti jiným plísním a hl. bakteriím popř. aby konkurenci zamezil) vytváří toxin patulin. Krom toho že vyvolává hemoragie a poškození žaludeční sliznice, tak se kumuluje v těle a působí jako kancerogen. Taky je to produkt jednoho organismu, který se jen snažil mít svoje místo na světě (ne že by ho tam někdo úmyslně zasadil). Obdobné je to se známějšími pesticidy a látkami podobného charakteru (PCB, PAU, PCDD). Nevíme, že je přijímáme s potravou, nepociťujeme na sobě žádné akutní změny, ale pokud se dostatečně nahromadí, bude nám to jednoho dne vadit...

Jak je to zrovna s metabolity špirlic nevím, a možná nikdo/málokdo zde, ale to neznamená, že přítomnost zcela nepůvodního druhu nemůže změnit okolní edafotop (nevím jestli není lepší použít pojem biotop, kdyžtak mě opravte).

To jsem chtěl jen dodat k tématu, jestli může vadit, když tam rostlina zůstane. Jenom dodávám, že by se mi také nelíbilo, kdyby tam nějaký eko-nadšenec naběhnul a snažil se o "nápravu". Napravovat ano, ale šetrně - to je můj názor . Ty kytky ale mají taky právo na život, takže snad neskončí někde na skládce...

__________________________
---Slávek---
email: slavek(zav.)mh2net(.)net
[i]Pěstované:Darwiniana nebo CPUK
Sbírka - fotky naleznete někde tu: Fotky



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Miloslav Macháček (31.01.2011 21:19)

Pánové, nemluvte o ničení kytek/ubližování kytkám...když se od tam šetrně vysadí, tak zdravé porostou dál ve vašich sbírkách a bude to jako byste je přesadili do jiného květináče...to vám jich nemusí být líto
Stejně tak poničení lokality bude naprosto minimální - pár důlků, které během chvíle zarostou rašelinikem, to lokalitě naprosto nic neudělá. Naopak pokud tam zůstanou a porostou velkou plochu, tak způsobí nenapravitelné škody a odstranit je bez devastace lokality nepůjde, uvědomte si to!
Jak píše pan Veleba - ideální bude když je od tam oparně odsadí pár lidí, co "ví jak na to".
A jak píšete - pokud tam zůstanou tak se tam na ně opravdu začne chodit dívat procesí lidí...když se od tam odsadí, už tam nebude mít důvod moc lidí jezdit...spíš třeba jen se to tam začne kosit.
Ale ono to tam podle mě stejně nemá šanci vydržet, protože když se toho nechopí nikdo s dobrým úmyslem je od tam šetrně oddělat, chopí se toho někdo, kdo by si rád vydělal a to bych pak měl strach, že to nebude tak šetrné vysazení...





Každopádně toto už je asi tak všechno, co k tomu tady řeknu...Ujišťuji vás, že já osobně je od tam nebudu vysazovat, hlavně protože je neumím pěstvat a nejsem si jistý, jestli bych je od tam uměl vysadit opravdu šetrně...takže to nechám být, jednou za čas se sem kouknu, jak to "pokročilo" a pevně doufám, že se to co nejlépe vyřeší.

Spirlice na teto lokalite jsou zanedbatelny problem. Vice skody zpusobuje hnojeni, odvodneni a dalsi vlivy nez par ubohych spirlic. Naopak by bylo zajimave je pozorovat, jak se budou chovat.
A nedej boze, aby se to misto zalibilo nejakemu mistnimu zbohatlikovi, ktery tam vybuduje golfove hrisne nebo svoji zahradu.
S tou puvodnosti lokalit a druhu je to tezke, ale puvodni neni u nas nic, napr. pokud vemete masozravkarske raje jizni cechy - ty Krcin pekne pretvoril. A co trebas Kosiste, tam pred 50 lety byl les, bohemka tam nikdy puvodne nerostla. A mozna ze za 50 budou nase deti spirlici chranit jako nejvetsi klenot, uvidime.....