Darwiniana

Zdravím,

minulý rok jsem si z ústecké VH přivezl od Adam V. mladou D. neocaledonica. Od té doby se moc nezvětšila, průměr listové růžice je 2,5 cm... no ale kvete a květ má 2 cm .







_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook

Tak to je paráda!

---

Michal

Hej Jakube gratuluji! To je naprosto uzasna kytka!

Díky .

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook

Gratuluji, já mám neocaledonicu stejnou už více než rok - něke na rozmezí "budu růst / nebudu růst", ale mně nekvete. Patrně nemá tolik sil, aby na něco takového byť jen pomyslela

Dík, Patriku! Jak tak na ni koukám, dokonce i trochu urosí. Asi jí přilepším nějakým škodolibým červovitým škůdcem v sušeném stavu. Ale když se květní stvol vyvíjel, nerosila vůbec, teď už to má asi (co se potřebné energie týče) pohodové. Ale semínka od ní nečekám (tím ale nechci říct, že bych se nerad nechával překvapit ).

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook

Drsné... prostě nechápu cos jí provedl Moje rostlinky jsou spíš ve fázi "umírám a zboku možná vyraším". Já pořád u téhle kytky nevím jestli do chladu nebo do tepla nebo kam ji dát?
Mimochodem, tenhle druh by byl celkem vhodný na JNN, protože málokomu roste stabilně dobře, možná by to pomohlo zjistit co vlastně potřebuje.

Ádo, nemáš ji doufám v chladnu jako tu alpinu?!?

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook

Neocaledonica je jedna z těch teplomilnějších, chce teploty nad 25°C (informace vyčerpána z knížky K. Páska). Stejně tak D. affinis (u ní jsi se myslím také někdy zmiňoval, že moc dobře neroste).

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook

V chladu ji nemám neboj Ovšem jestli chce vyšší teploty nevím, zatím to nepomohlo Leda bych zkusil extra vyšší teploty, opravdu horko, ty ji máš v těch předepsaných teplotách? D. affinis mi v pohodě celou zimu rostla při teplotách pod 20°C, několikrát nasadila na květ, ale vykvést jsem ji nechal jen jednou... a stejně se žádný květ neotevřel. Možná by vyšší teplota aspoň donutila květ se otevřít, možná vyšší teplota v kombinaci s přímým sluncem, ale kdoví.
BTW: kniha K. Páska je fajn kuchařka, ale zejména s některými teplotními informacemi z této knihy zrovna dvakrát nesouhlasím. Dokonce bych řekl, že kdybych se u některých druhů knihou řídil, mohl bych jim teď leda pokládat svazečky květů D. capensis na kompost... Ale teploty jsou asi dost specifická záležitost, v závislosti na zálivce, vlhkosti, složení substrátu a dalších věcech kytky u různých pěstitelů vydrží a prosperují při různých teplotách. Takže nakonec člověk počítá s tím, že kytka roste nejlépe při teplotách v rozmezí 0-50°C a musí zkusit, kde je u něj optimum

Uf ...

Já ji mám u zářivky, pokojová teplota 22°C, u zářivky těch 25°C asi bude. V noci to klesá (zářivka je vypnutá). Affinisku mám vedle ní . Obě ale půjdou na parapet, tohle je jen zimní umístění.

Tak ať se daří!

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook

Kubo, měl jsem ji přes zimu stejně jako ty, ale vypadá, jak vypadá. Mám ji s D. graomogolensis a ta vypadá teda lépe. Loni jsem ji měl přes léto mezi okny a nezdálo se, že by na jaře rostla jinak než v létě či na podzim, takže teplotu nevím. Přijde mi docela náročná na vlhkost. Hezky mi rosí, pouze když ji přiklopím. Co se přikrmování týče, už jsem to párkrát zkoušel, ale nevysledoval jsem žádné zlepšení. Zaškatulkoval jsem si ji do seznamu mála rosnatek, u kterých to zůstalo bez efektu.

Zato jsem letos rozšířil spektrum těch, jimž přikrmování prospívá - u některých přitom výrazně. To jsem úplně do očí bijící změny. Např. D. natalensis / venusta / či jak se ta kytka jmenuje (mimochodem, Adame, má už mnou poskytnutá kytka nějaké jméno, příp. co to není?) to je do očí bijící - nikdy jsem neměl větší a hezčí. D. nidiformis totéž.

Trochu off-topic, omlouvám se: Kubo, zkoušel jsi přikrmovat pralesky? Já opakovaně, rád bych si porovnal (vesměs negativní) výsledky.

Ta má poznámka k teplotě byla čistě teoretická. Já ji v jiné teplotě ani pěstoat nezkoušel, tak nemohu porovnávat .
S tou RVV je to zajímavé, třeba to má opravdu velký vliv. Nikdy se mi nějak přehnaně nerosila. Ale myslím si, že RVV má hodně vysokou... kolem sebe spoustu kytek, je malinká - ta miska jí udělá vlhké mikroklima.

K tomu přikrmování...
Před kvetením jsem kaledonky občas krmil, stejně tak i jiné druhy. Opět výsledek těžko odhadnout, nemám nekrmené rostliny na porovnání. Ale obecně se dá říct, že mladým semenáčům rosnatek krmení prospívá (!pozor: kaledonka semenáč není, právě dospěla !). Nikdy jsem se u nich nesetkal s negativní reakcí (vyjma plísně na nepřiměřeně velké kořisti). S pozitivními výsledky u venusty a nidiformisky souhlasím. Pak také vechny spathulatoidy (capillaris, burkeana atd...), lodyžnaté hlíznatky, jednoletky, - to jen tak co mě teď napadlo.

Pralesnatky jsou výjimkou. Vyjma nejmenších mušek a larviček na nich vše plesniví a listy jsou zbytečně poškozeny (nejhorší je to u schizandry, pak adelae, prolifera jakš takš). Zřejmě je to ale hlavně podmínkama. Jak by asi zareagovaly Michalovy domestikované?!?

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook

Ke krmení - na CPUK kdosi psal, že neocaledonice prospívá. Tak kdoví, zkuste kolegové, až budu mít na čem (tzn. až vyrostou listy i s tentakulemi), zkusím taky.
Krmení pralesniček - krmil jsem schizandru a dělala na mě dojem, že jí to svědčí. I když to možná byl jen subjektivní dojem.

Patriku musím se omluvit, měřit rosnatky není až tak jednoduché, jak jsem si myslel. Obsahují dost polyfenolů, obsahují cukry a navíc mohou snad být i endopolyploidní, pro měření na cytometru musíme vymyslet metodu, jak se zbavit zmiňovaných látek a které části rostliny měřit, jinak jsou výsledky nepřesné. A abych upřesnil na co jsem tu rostlinu chtěl - šlo mi o dobrý důkaz v rozdílech mezi rostlinami z okruhu D. natalensis, aby bylo možno je rozlišit, jestli budu schopen říct co to přesně je, není jisté. Ale neboj, myslím na to a určitě s tou kytkou něco udělám.

Z neocaledonicy jsem vysypal oklolo 20 semínek, celkem ze 3 semeníků. Na to, jak je malinká, je to docela uspokojivý výsledek .

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook

No to rozhodně je, gratulace

Vidíš to Kubo, říkal jsem ti to

S přátelským pozdravem Leoš Kohoutek

A je to tu znovu, chystá se opět kvést . Teď už ale působí vitálněji a má o několik milimetrů v průměru víc.

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook

Šťastlivče...

Taky se dočkáš .

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook

Pokud nevymyslím jak na ně, tak se nedočkám... moje rostlinky vypadají stále jako malé chomáčky zelené tkáně, ze které občas vystrčí deformovaný list.

Plně straním Adamovi Z dvojice graomogolensis a neocaledonica ožila s létem jen graomogolensis a vypadá úžasně. Neocaledonica je stále k uzoufání. Ale v čem je problém, netuším, když vezmu, jak široké spektrum teplot jsem jí už nabídl. Anebo je to subtrátem...?

Tak jsem se po dlouhém rozhodování rozhodl, že vás trošku potrápím . Druhá ze 2 rostlin už také nasadila na květ.

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook

Tak Marek Pilař mi psal, že všechna semínka, co má neocaledonica vyplodila, klíčí . Jako zajímavost uvedl, že každý semenáček má na děložním lístku po 1 tentakuli. Zajímavé .

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Jakub Štěpán (17.06.2010 17:18)

Tak... a to byla poslední kapka. Mluv, cos jí udělal že ti roste?

Já vás mám taky rád .
Chtěl jsem se podívat, co je na těch podmínkách tak zvláštního, ale když jsem se k zářivce přiblížil, náhle zhasla. Osud vám zřejmě nepřeje, abyste znali ono tajemství kvetoucích minicaledonik . Třeba příště, jestli na něj přijdu já.

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook

Jak jsem psal, že mám neocaledonicy s graomogolensis, tak aspoň tu mám letos poprvé opravdu nádhernou. Rudá, rosí. Paráda. Loni taková nebyla.
Takže když mi někdo relativně srovná pěstební podmínky neocaledonicy graomogolensis, možná přijdu na to, kde je problém.
Mimochodem, objevily se mi první patrně tentakule. Tak jsem hned nakrmil. Buď je to zabije, anebo nakopne.

Patriku, po delší době musím zase otevřít toto téma a prásknout Leoše, který celou dobu o pěstování D. neocaledonica mlčel Po odjezdu z Kosiště jsem měl možnost očumovat jeho sbírku a má pěknou neocaledonicu - mezi rosnatkami z okruhu D. petiolaris. Takže hodně světla a teplo.
Moje zaprtalé kousky se probudily právě v období největších veder - během toho týdne nebo dvou s teplotami přes 30 °C.
Jinak když jsi chtěl srovnání - neocaledonica chce asi teplo a graomogolensis chladněji, nebo alespoň noční pokles. Obě chcou dost světla, ale rozdíl mezi nimi je v teplotách.

Znovuotevírám toto téma. Při focení D. graomogolensis jsem zjistil, že jedna D. neocaledonica mi pokvete.
A teď ta dobrá. Ta kytka je pořád celkově nic moc. Pár listů, mírně rosí, takže z mé strany o žádné zvládnutí pěsstování nejde, takže jsem z ní stále stejně zoufalý

Gratuluji!

Mě kvete takřka nonstop. Teď jsem se nad ní slitoval a přesadil ji do většího prostoru bez U. sandersonii a jiných utiskovačů. Docela se zvětšila, řekl bych. O takovou čtvrtinku uritě.

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook