Zdravím všechny,
V březnu jsem přesazoval / dělil již celkem mohutný trs mé Heliamphory minor. Chtěl jsem se předtím pomoc webu seznámit podrobně se vzhledem a strukturou kořenového systému, pokud možno co nejdetailněji. Bohužel jsem však nenašel skoro nic, to mě přivedlo na myšlenku kromě vlastního rozsazení rostlin toto celé zdokumentovat a podělit se o vybrané snímky s ostatními. Předpokládám, že k zrovna k tomuto tématu není informací nikdy dost.
Nebudu ale nijak řešit ideální složení substrátu, velikost květináčů či způsob provedení, mnou zvolený postup a komponenty jsou jen jedna z mnoha možností. Pokud ale mohu soudit s odstupem cca čtyř měsíců, pak jsem byl stoprocentně úspěšný (viz poslední fotky v tématu).
Doporučuji si připravit vše potřebné předem a v dostatečném množství, především pak květináče a substrát, aby bylo do čeho dělit.
Snažím se vždy udržovat maximální čistotu, na omývání a čistění destilovanou vodu, několikrát ji měním (použitou dostanou špirlice, ničeho se zbytečně nezbavuji), není vhodné spěchat, vezme si to nějaký čas.
Foto 1: substrát
lehčená směs bílé rašeliny Florcom, perlitu zbaveného prachových částic a křemičitého písku. Poměr cca 1:1:1, měl by být vzdušný, dá se experimentovat. Rašelinu nijak tepelně neupravuji, neobsahuje zárodky smutnic ani plísní. Květníky využívám z obchodu
arwiniany, zde použity o hraně 7 nebo 9 cm, vyhovuje mi jejich hloubka 14 cm.
Foto 2: původní trs rostlin
Takto vypadal trs před rozesazením. Jednotlivé rostliny už se dost tísní, je to patrné především ve středu, zde dlouhodobě docházelo ke stagnaci růstu, je to na snímku dobře patrné.
Foto 3, 4, 5 a 6: postupné odstranění původního substrátu
Rostlina byla opatrně vyjmuta z květináče a postupně zbavována substrátu. Pokud je lehce proschnutý, jde to velice snadno, pozor ale na zbytečné zlomení některého z kořenů. Ke konci již může být s odstraněním zbytků substrátu problém, způsobuje jej především spleť kořenů. Zbytku jsem se zbavil mácháním rostliny v dostatečně hluboké nádobě s destilovanou vodou
Foto 7 až 13: detailní pohled na kořenový systém
Přesně maximum těchto záběrů jsem hledal a mnoho jich nenašel a právě takové jsem chtěl získat. Podmínky pro focení navíc nebyly rozhodně optimální a bylo to celkem pracné (nízká světelnost v březnu – nutné nasvícení a navíc neustálé čištění sebe i všeho kolem mezi vlastním pořizováním snímků a dalšími úkony), doufám tedy, že se budou líbit
Foto 14: rozdělený trs, připraveno k zasazení
Pokud se podaří dobře očistit celý kořenový systém a s rozmyslem a bez použití síly oddělit některý z prvních oddělků, lze celkem jednoduše a bez rizika postupně rozplétat i všechny další. Vždy se dají některé snadno odstranitelné najít. Navíc kořeny alespoň u tohoto trsu neměly tendenci se příliš splétat dohromady, takže šly oddělovat snadno. Rozhodně ale právě v této fázi je potřeba trpělivost a opatrnost.
kromě rostliny s číslem devět se mi povedlo nic nikde neulomit ani nepoškodit, bohužel u devítky jsem zbytečně použil násilí a podařilo se mi nejprve uvolnit a následně ulomit toto, zcela bez kořínků. Část však dokázala zakořenit a roste také, umístěna do květináče s označením 8 (viz. Fotky níže).
Za zmínku stojí délka kořenů i u zcela malých rostlin, hluboké květináče mají své opodstatnění.
Foto 15 až 22: rozdělený trs, rostliny v 06/2012
Domnívám se, že vždy je dobré na závěr provést zhodnocení, ideálně s určitým časovým odstupem. Proto níže ještě galerie jednotlivých oddělků po cca třech měsících, foceno v 06/2012. Rostliny se ujaly všechny a potěšilo mě především potvrzení původního předpokladu, tedy že nejmladším rostlinám bude rozhodně lépe ve vlastních květnících (růst dobře patrný na čísle 5, 6, 7), ostatně proto jsem to celé prováděl.
Určitě budu rád, pokud obrazové informace v tomto mém příspěvku budou pro někoho užitečné a třeba mu i pomohou při vlastním dělení tohoto či dalších druhů.
M. Dobšík