Darwiniana

chci se zeptat vim ze to neni k temamatu ale je to o MR kolik se uze tak dorust ta tlama mucholapky ?



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Michal Rubeš (09.04.2007 12:36)

Já měl pasti mucholapek velký kolem 2 cm takže se to pohybuje někde do těch 2-2,5 cm

Tak teď už to k tématu je, protože jsem ti založil nové...

Past mucholapky může být velká od několika milimetrů až po třeba 4 centimetry.

Záleží na mnoha faktorech. Na stáří, velikosti kytky, kultivaru, podmínkách, ročním období a hlavně na její náladě.

---

Michal

Mohu sse zeptat, mohu mucholapce některé pasti ostříhat. myslím že by jí to prospělo...

Já osobně si myslím že by jí to neprospělo. Je to zásah do přirozeného růstu.

Děkuji. Ale ona je moc šikovná. Za jeden den (dnešek) si do všech 9 pastí nachytala mouchy. Neuškodí jí to?

Mít pořád všechny pasti plné zas tak dobré není. Snižuje to životnost pastí. Past nevydrží víc jak 6 sklapnuí. Ale pokud jí pořád rostou nové tak by to nmělo vadit.

Já bych to nevypočítával na "6 sklapnutí", raději bych použil výraz "několik sklapnutí".

---

Michal

To je můj průměr.

Myslím si, že si rostlina sama řekne, co potřebuje. Měl jsem mucholapku a po zimě jsem ji dal ven. Do pár hodin byly všechny pasti plné kořisti. To se opakovalo ještě asi měsíc a pak už měla zavřené jen jednu či dvě pasti. Takže bych to neřešil - zkrátka měla hlad.

Vít Chudoba

Nevadí, když dám mucholapku na zahradu že na ní celý den svítí slunce?

naopak, venku & na slunicku by mela byt "fakt kus" - zmohutni, listy budou mit tendenci rust nahoru a pekne se vybarvi (pokud to neni nejaka zelena forma).

Jů, tak to je fajn. No jedna je s červenými pastmi a roste do výšky a druhá je klasická pozemní s mohutnými listy a velkými pastmi. Vždycky ráno je vytáhnu ze skleníku ven na slunko a celý den to na ní praží. Ale rostliny jsou právě po přesazení, (asi tak týden) tak nevim jestli jim to neuškodí..

No myslim že co se mucholapky týče, tak na velikosti nezáleží! Hlavní je správné vybarvení a pevné silné zdravíé listy. V dusné atmosféře akvárek někdy maj tendenci tvořit velké pasti...ale to není zrovna nic moc k podívání.

Je možné dát mucholapku přes zimu na severní dvojokno? Mám možnost i jížního, ale já mám okna směřovaná na sever tak jestli by to vydržela. Děkuji za odpověď.

Když si nejsi jist, tak si tam zkus změřit teplotu v době zimování(měla by údajně být kolem 10°C) a co se týče světla, tak čím víc tím líp, ale nedělej si s tím až takové starosti, kdyby jsi viděl jak zimují někteří pěstitelé....Míra by mohl vyprávět(ve sklepě)

Smrtihlav - moderátor
Než položíte dotaz zkuste použít nástroj HLEDAT.Ulehčíte práci nám a najdete daleko víc informací.
icq :199871213
email:jakubfiser@seznam.cz
[www.testament.unas.cz]

Díky, jako teploty atd.. jsou v pohodě a navíc v dvojokně se dají náádherně regulovat moc teplo= pootevřít vnější okno, málo= vnitřní. Mě spíše (a hlavně) zajímá to světlo které na severu sic je, ale těžko se tam shání sluneční paprsky tak hlavně jestli by vystačila na severu se světlem. Popřípadě jestli jste někdo zkoušel. Děkuji

Opravdu nevíte?

Poprosil bych ještě o radu. Která mucholapka (kultivar, typ) tvoří největší pasti? Mám za to že Dingley Giant, ale nejsem si jistý... Byl jsem na výstavě a viděl jsem tam mucholapku pana Mirka Srby. Byla u vchodu vlevo a rostla do výšky s no OObrovitánkými pastmi že i sršeň by uvízla. Mohu se zeptat co je toto za kultivar? Popřípadě jaký kultivar tyto největší pasti tvoří. Předem děkuji za reakce.



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Jirka Brož (02.09.2007 18:50)

Myslím že Mirkovy mucholapky jsou popsané,tak se můžeš podívat.Ale z toho co říkáš by to mohla být Red piranha.Ta roste dost do výšky a pasti má taky velké

Ta co tam byla opravdu veliká byla myslim Dionaea muscipula "Největší pasti klon D"



Upraveno 2 krát. Naposledy upravil Marek Míča (02.09.2007 20:39)

Ne, Red piranhu sem viděl ta byla taky krásná, ale tu mucholapku(Teď tuším že před piranhou) Byla zevnitř pastí jen lehce načervenalá a co se týče pojmenování tak u všech bylo jen název rostliny a původ(nikoli kultivar).

No já jsem ti napsal označení tý kytky, protože ta kytka myslim není registrovaná...

Díky, to víš já se v tom ještě moc nevyznám

Nazdar. Takový asi trapný dotaz. Daj se u nás sehnat semena či rostliny mucholapek, ale i jiných masožravek s původem, podobně jako kaktusy? Zdar.

Mucholapky se bohužel nevyskytují na moc velkém území
[ionaea_distribution.svg">en.wikipedia.org]
takže je nějak dělit jestli rostou v severní nebo jižní Karolíně nemá smysl a ani jsem to zatím nikde neviděl.

[en.wikipedia.org]

No mě šlo spíš o to, sehnat původní typy. Třeba Sarracenie ze severu ameriky u kterých je jistota zimovzdornosti a td. Třeba někdo přesévá semena rodičů z Krolíny a udržuje potomstvo rize přírodní Těžko asi seženu semena z terénního sběru v Karolíně, ale třeba někdo má semena z takto vypěstovaných rodičů, čímž je pravost divokosti Mucholapek či jiných masožravek zaručena....nevim no(řešim kraviny...asi). Dneska je všechno tak překřížené...že člověk neví s čím má tu čest.

Já tomu úplně přesně nerozumím ale myslím si,že pokud nejsou mucholapky geneticky upravované, tak všechny geny, které se na mucholapkách projevují (červená barva, srostlé pasti, krátké zuby, dlouhé zuby, srostlé zuby, různé velikosti,zimní růžice, letní růžice atd.),ať se mucholapky kříží jak se kříží, tak pocházejí z Karolíny a ty kytky je obsahovaly od jak živa akorát že teď umělým výběrem vyplavaly jaksi na povrch a je třeba možné, že jsou geny které se ještě neprojevily, které můžou způsobovat takovou odchylku že až se projeví, tak budeme všichni valit oči ale pořád to bude Dionaea muscipula pocházející z Karolíny.

Semena masožravek s určením jejich původu lze i u nás sehnat. Jenže pojem zaručená pravost divokosti mucholapek je poněkud zavádějící. Co je to divokost? Myslíte, že vypěstováním rostlin ze semen pocházejících z přírody získáte věrohodnější mucholapku? To asi ne! Pokud vypěstujete rostliny ze semen "divokých mucholapek", vyrostou vám zase "jen" mucholapky. Stejně tak vám vyrostou mucholapky ze semen "zkrocených mucholapek". Půjde pořád o mucholapky.

Určení místa sběru semen nebo původu rostlin má spíše význam pro sbírkové rostliny, rostliny z navzájem rozdílných míst mají nejspíše větší genetickou různorodost atd. Jenže mohou mít také menší odolnost vůči novým podmínkám, které jim doma přichystáte. Naproti tomu u rostlin již po více generací pěstovaných ve změněných umělých podmínkách máte větší naději, že tyto rostliny budou adaptovány na tyto umělé podmínky, které jste jim schopen zajistit doma. Podobným způsobem lze vysvětlit, že dříve tak obtížně pěstovatelná Darlingtonia, se nyní dostává do sbírek stále častěji, ale dá se také celkem dobře udržet bez toho, aby bylo třeba např. chladit kořeny jak se to zdálo ještě před např. 15 lety nezbytné. Je to asi dáno přirozeným výběrem rostlin, které v nových podmínkách přežily a došlo vlastně k vyseparování odolnějších rostlin.

MUDr.Jaroslav Liška
[www.foxcpg.com], [www.mujweb.cz]