Darwiniana

Chci se zeptat kdo máte zkušenosti s používáním běžné odstáté nebo převařené vody na zálivku MR ? Existují nějaké rosnatky, láčkovky, které tolerují takovouto zálivku ? Vím že některé druhy láčkovek (N. merrilliana, N. merrilliana X alata) např. rostou blízko pláží, kde určitě není voda destilovaná a obsahuje plno solí, přesto se jim tam daří velmi dobře.

Miloši, hodně záleží na té vodě. Já zalévám v horkých dnech 300-400 litrů vody za den. Nemám zařízení na to vodu převařovat. Prostě ji nechám odstát v sudu a zalévám. Zalévám a rosím tou vodou i Haliamphory. Je pravda, že se mi na nich napodzim udělal vodní kámen , protože ti pitomci ve vodárně dostali asi zadarmo vagón vápence. Ale i toto rozchodily. Zasolenou vodu obecně nejhůř snášejí rosnatkya hned v závěsu jsou Heliamphory. Sarracenie jsou schopné vyrůstat z centimetrové krusty solí a být nádherné...

Já myslel že používáš dešťovku. A já poctivě ten půl-milimetrovej vodní kámen ze sarracenií odstraňoval Destilku kupuji jen na láčkovky a má spotřeba je tak 3 l/týden asi budu muset rozšířít sbírku, ale v paneláku to moc nepůjde. Nicméně jako milovníka láčkovek by mě zajímala tahle problematika právě u nich. Pokud by to některým druhům nevadilo určitě by mi to ušetřilo pár korun za destilku.

Mým deseti láčkovkám to nevadí. Seznam druhů jsi asi viděl...

Supr, zkusím na pár odolnějších hybridech co mám na balkóně.

Proč kupovat destilku? Mě teď napršelo na balkoně do kýblů cca 30 litrů stoprocentní dešťovky

Protože zajistit zálivku dešťovkou soustavně po celý rok je technicky velmi náročné. V malém to znamená při každém deštíčku vystrkovat ven veškeré dostupné nádobí a ve velkém to znamená mít kolem baráku soustavu galonů o celkovém objemu desítek až stovek metrů krychlových napojenou na všechny okapy z domu.

Naprosto souhlasím s kolegou Srbou. Taky si nemůžu kvůli velké spotřebě dovolit zalévat pouze dešťovkou. Třeba loni nenapršela za celý rok skoro žádná! Odstátou vodu z vodovodu snáší rostliny bez problémů. Bydlím ale v malém městě (16 tis. obyv.) a vodu tu máme celkem přijatelnou (dá se i pít..). Když si ale představím, co mi občas v Praze na koleji teče z kohoutku, tak opravdu nevím, čím bych zaléval tam.

Ja pouzivam prevarenou, kdyz dojde destilka a nechce se mi do obchodu pro 5litrovku. Nezda se mi, ze by v tom byl problem. Mimochodem, ta voda je tak tvrda, ze mam kolikrat strach, zda nakonec neumru na cirhozu jater Spis vzdycky fascinovane hledim na okraje a dno hrnce a premyslim, odkud tu vodu vlastne berou, jestli z nejakeho krasu ...

Aspoň budeme mít zdravý zuby a kosti Mimochodem měřili jste si někdo tvrdost vody , prý se prodávají v akvaristických prodejnách nějaké testy tvrdosti - máte s tím zkušenost ?

Já s tím zkušenost nemám. Ale vrátím se asi 14 let ve svém pěstování... Tenkrát mi řekl Dr. Studnička asi toto: "Masožravky nejsou choulostivé. Když mají dostatek slunce, zvládnou lecos. Když ho nemají, začnou být citlivé ke všemu". A tak... Heliamphory na slunci překousnou i když se na nich udělá vodní kámen. Viděl jsem sarracenie vyrůstat z centimetrové krusty a zároveň ve skvělé kondici. Třeba někdo ušetří za reverzní osmózu tím, že přesune své rostliny z pod zářivky na okno...

Tak sarracenie asi jo, to jsou vubec nezmari. Na druhou stranu pamatuju, ze moje dr. kapska to chtela zabalit uz po tydnu roseni s takovou vodou - nejenze se na chloupcich vytvorila krusta, ale i tam, kde se jeste nestihla udelat, byly chloupky uplne cerne a naprosto nefunkcni - na ty by se nenalepilo ani sekundove lepidlo (na druhou stranu to uplne resi problem nekterych pestitelu s prerustanim raseliniku - tohle zabere dokonale, zkousel jsem to, nema sanci).
Asi by to uchodily i lackovky (nechci rict vsechny, ale ty mene narocne).
Problem bych postavil takto - tvrda voda, tak aspon prevarit, bezne sarracenie, lackovky, heliamfory mely snest. Mucholapky nevim - tam se utvori krusta i v pastech a nevim, co ona na to (zaprve, kdyz bude chtit sklapnout, zda past odpor neposkodi a zda nebude potom travit ten uhlicitan). Drosery fakt radsi ne - tvrda voda znici chloupky, vysusi kapicky a nevim, zda rosnatka, ktera vypada jak prejeta plamenometem, sveho zahradnika potesi (trochu to pripomina debaty na tema tolerance vuci chladu a mrazu, nekdo si vypestuje opravdu eskymacke jedince, jinemu zabije kytku lehke fouknuti)
Nemluve o toleranci malych semenacku a navic je otazka, co muze udelat opravdu dlouhodobe zalevani tvrdou vodou.

Ale je-li voda mekka, nemel by byt problem (jinak receno, pokud pouzivas varnou konvici a po pul roce je spirala prakticky jako nova, tak to je u mne mekka voda, pokud je jak odlita ze sadry, tak asi ne)

A jen poznamku, kterou jsem opomnel: doporucuji nechat odstat, jestli neco fakt ne, tak to je chlor (ja jen pro uplnost).

Podle mých zkušeností bych běžné rosnatky (viz. třeba výše uvedená Rosnatka kapská) nerosil z vrchu vůbec. Opravdu "lepivé" kapičky se na ni utvoří sami, i když budem rostliny zalévat pouze podmokem. Tím odpadá tvorba vodního kamene na rostlinách. Postupně znehodnocený substrát snadno vyměníme při přesazování. Ale jak popisuje kolega výše, opravdu nejdůležitější je sluníčko! Všechno ostatní se dá přizpůsobit. Je zajímavé, že i při tom, když někde prodávám, tak 90 % lidí se nejdříve zeptá na to, jak se to zalévá a umístění rostlin je zpravidla vůbec nezajímá (pominu-li otázku: "Sežere mě to?" - ta je většinou první)



Pavel Bartoň
[www.tbsg.net] & [www.masozravky.info]

Tak jsem provedl pár měření multimetrem a sestrojenými elektrodami:
destilovaná voda běžně prodávaná 30KOhmu
dešťovka co mi napršela do kýblu 20Kohmu
voda z vodovodu 1-4KOhmu

takže dešťovka je skoro jako destilovaná voda, zato vodovodní voda je u nás cca 5-20x horší než dešťovka.

P.S. údaje jsou relativní - neudávají jak moc je voda tvrdá ale kolikrát je naměřený obsah solí větší/menší.