Darwiniana

Ahoj všichni,
sbírám názory a inspiraci pro stavbu skleníku. Cílem je prostor, kde budu moct celoročně pěstovat většinu svých MR.
Aktální představa:
- celkový půdorys cca 4x2,2 m, vnitřek rozdělen na poloviny (to dělá téměř 4 m2 čistě pěstební plochy, což je téměř dvojnásobek toho, co moje sbírka zatím zabírá)
- podlaha skleníku 0,5 m pod úrovní okolní půdy, stěny do 1 m výšky zděné a hlína z výkopu nasypaná zvenčí na stěny. Účelem tohoto opatření je udělat uvnitř co nejstabilnější mikroklima.
- polykarbonátová střecha (1 cm silné desky - kvůli tepelné izolaci), nejvyšší bod 2 m nad podlahou
- jedna polovina vnitřku v zimě vytápěná na cca 15 °C a v létě chlazená natolik, nakolik to jen půjde ("evaporative cooler")
- druhá polovina v zimě cca 5 °C a v létě pouze větrání (okno)

Toť asi vše z těch základních věcí. Nejvíc mě zajímá, zda nemáte někdo zkušenost s tím, že je skleník částečně pod zemí. Slibuju si od toho v létě menší přehřívání a v zimě lepší tepelnou izolaci + tak nějak všeobecně stabilnější mikroklima. Nejsem si ale jist, jestli to není zbytečná námaha a investice. Viděl jsem takových skleníků několik a získal jsem z nich dojem, že to částečně zakopání do země je dobrý nápad.
Za zkušenosti, tipy a rady předem díky
Adam

PS: kdyby tu byl nějaký stavař, co by mi řekl, jestli na takovouhle potvoru budu potřebovat stavební povolení, byl bych rád



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Adam Veleba (30.11.2014 16:21)

Určitě je to dobrá idea , ale náročná na provedení.

jj tyhle skleníky fungujou

ale budeš muset upřesnit detaily. z mojí zkušebosti je 1 cm polykarbonát málo ( předpokládám 1 komorový polykarbonát ) kdybych znovu stavěl skleníík, připlatil bych si a šel do vícekomorového. taky je třeba vyřešit nosnou konstrukci. jakýkoliv kov v konstrukci strašně rychle promrzá a nebo v létě zase je kov horký. buď dát makrolom zvenčí a nebo, jako to mám já, kovové části kontrukce přetáhnout makrolomem ješte jednou zevnitř i zvenku.
co se týče hloubky, jsem zakopaný cca 110 cm v zemi. zdivo je 15cm silné šalovky, zvenku do 50 cm hloubky obložené 20 cm silným polystyrenem. to v zimě docela pomáhá, ale v létě tam kytky bez přistínění a chlazení stejně usmažíš. čím jsi v zemi hloub, musíš řešit vstup do skleníku. nějaké schody, které ti zaberou místo uvnitř skleníku.
píšeš že 1 část bude nevytápěná na zimování rostlin, které snesou nižší teploty. u mne to zkouším už 3 sezonu s ronatkama, ale odchází do věčných rašelinišť kvapem. jak nebudeš vytápět část skleníku, začne ti kondenzovat na stěnách voda, a to ve velkém množství. zatím jsem nepřišel na to, jak s tímhle bojovat. rostlinky začnou během krátké doby napadat plísně.

mám dojem že stavební povolení nepotřebuješ, stačí ohlásit stavbu.

Díky za komentáře Mirku. Neměl bys foto toho svého skleníku?

Původně jsem uvažoval o trojdutinkovém polykarbonátu. V posledních dnech jsem to přehodnotil na jednodutinkový (kvůli ceně a kvůli propustnosti světla), ale když říkáš, že je to tolik poznat, budu to muset znovu promyslet.
Jinak věřím, že jsem schopen konstrukci vymyslet tak, aby byla její většina od vnějšku izolovaná.

Ohledně toho zimování - jaké rosnatky? A přisvěcuješ jim? To by mohlo pomoct, zejména jestli to jsou nějaké subtropické druhy, pro které je naše zima příliš tmavá.
Jo a čím v tom skleníku topíš a kolik tak za zimu protopíš?

skleník vytápím elektrikou. v nádrži na vodu mám ponořená 3 topná tělesa každé o výkonu 350W v tuhých mrazech topím na všechny 3 tělesa, přičemž 1 tělěso topí nonstop 24 hodni denně a ta dvě další topí v intervalech přes spínací hodiny cca 11 hodin děnně. minulou zimu jsem 3 topné těleso ani nezapínal. kolik protopím jsem radši ani nepočítal

jinak ty rosnatky jsou subtropické, nejdřív odcházi burkeana, venusta a pod. trochu jim přisvětluju ale tuhle okolnost ještě dolaďuju už se mi něco rýsuje v halvě

foto skleníku ja na srtánkách tady :

[forum.masozravky.org]

snad tam někde dole ten můj skleník najdeš

Díky Mirku
Mimochodem, slyšel jsi už o materiálu jménem CELdek? Borec z Itálie díky tomu pěstuje v normálním nezapuštěném skleníku horské nepky, ve Francii s tím zase pěstuje v jakémsi foliovníku heliny i horské nepky (včetně N. villosa) borec z Cedric carnivores.
Více viz: [www.cpukforum.com]
[carnivorousockhom.blogspot.fr]

Nad CelDek jsem taky přemýšlel, ale ještě jsem se nerozhodl. Není to zrovna laciné a nevím, jak dlouho to vydrží - je to v podstatě jen upravený papír nebo něco na ten způsob (CEL v názvu značí celulózu). Ale hlavně nevím, kde to v Evropě sehnat :-/ Přemýšlel jsem o tom, že bych místo CELdeku udělal část stěny z porothermových cihel s takovou tou mřížkou uvnitř, čerpadlem po nich nechal stékat vodu a větrákem táhl teplý vzduch ze skleníku ven, což by mělo stejný efekt. Jen si nejsem jist účinností, CELdek má asi větší povrch než porothermová tvárnice. Určitě by to ale šlo nahradit i jinými materiály.

Tady je taky dost zajimavý odkaz: [www.youtube.com]
Zkus se na něaká videa podívat myslím , že je to zajimavé.

"skleník do 40m² plochy a do 5 m výšky, který je dál než 2 m od hranice pozemku" není třeba ani ohlašovat.

Zdroj: [www.perlikprojekce.cz]

Pavel: Díky, princip používá stejný, jenom tam má velké bedny, kterými to chladí. To už mi přijde lepší CELdek - je placatý a nezabírá tolik místa.

Martin: díky za info, jen nevím, jestli se to vztahuje i na skleník, který má zděné boky a vybetonovanou podlahu?

Vybetonovaná podlaha u skleníku je běžná a zděné boky ničemu nevadí, pořád je to skleník
Jen pozor na ten porotherm, pokud by voda stékala přímo po něm, časem se začne drolit a rozpadat.

Myslím, že ty rosnatky odcházejí kvůli zimě, není tam dostatečné proudění vzduchu, aby se v mrazech prohřál celý skleník z toho podlahového topení. To chce nějaký ventilátor a i ta spotřeba mi přijde šílená..

Martin: to je dobře, díky za radu A hlavně díky za varování ohleně toho porothermu - myslel jsem, že když je to v podstatě pálená cihla a ne porobeton, tak to vydrží víc...
Petr: vcelku souhlasím, ventilátor lépe rozšíří teplo, ale nebude příliš snižovat vlhkost?

Adam: Ventilator sám vlhkost nesníží, to je jenom klam, jde o ten teplý vzduch. Teplý vzduch pojmě více vody. Nejlepe se suší pradlo v mrazu))i když se zdá, že je venku vlhko.
Když se dá před ten ventilátor mokrý hadr, bude to skvělá zvlhčovačka. Samozrejmě, že pokud tam umístíš topení, tak vlhkost klesne, protože ve skleníku je nějaký objem vzduchu a ten má v sobě nějakou vodu tj. je vlhký. Když zatopíš, objem vzduchu se zvětší, protože se roztáhne - je to plyn, ale vody je v něm pořád stejně,tj. zmenší se díl vody na objem vzduchu, proto se musí vlhčit.

Petr: V podstatě máš pravdu, asi by to tak zásadní problém představovat nemělo, ale ve vztahu k rostlinám máš ve své úvaze drobný nedostatek. V nehybném vzduchu se kolem listů drží vrstvička vzduchu s vysokou RVV, ponejvíce je to voda, která se uvolní ze samotné rostliny. Ve větru se vzduch rychleji míchá, tahle vrstvička vlhčího vzduchu je minimální a z rostliny se voda uvolňuje rychleji, takže je vyšší riziko uschnutí (samozřejmě pokud na to kytka není adaptovaná - chlupy na listech, různé adaptace průduchů apod.; mívají to kytky ze skal, horské druhy apod.). Prádlo taky uschne rychleji, když fouká vítr.
Teplý proud vzduchu z topného ventilátoru má obě dvě funkce - rychleji odebírá rostlině vodu a zároveň do sebe teplejší vzduch pojme víc vody.
V důsledku je to nebezpečné pouze tehdy, když je rostlině odebráno víc vody, než kolik stačí získat odjinud (primárně kořenovým systémem).

V praxi mě ovšem zajímá především otázka, zda někdo ve skleníku topí pomocí ventilátoru a má vyzkoušeno, že to kytky zvládají

jednu sezonu jsem zkoušel vytápět topným ventilátorem. regulovaný výkon, max 2kW. výsledek byl nedostačující, ventilátor to prostě nutáhl. samozřejmě jsem ventilátor neumisťoval do vnitřního skleníku k láčkovkám, to bych se s nima mohl rovnou rozloučit.
topení v podlaze má výhodu že teplota je v celém skleníku v podstatě stejná. pokud je teplota vody co cirkuluje v podlaze 25°C tak se teplota vzduchu o moc neliší. a rovnou se i odpařuje voda z písku v podlaze ( dodávám že nemám betonovou podlahu, pouze vyzděné stěny )

jestli máte někdo nějakou levnější variantu vytápění skleníku sem s ní, rád ji vyzkouším



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Miroslav Stulík (08.12.2014 21:18)

Adam: S vlhkostí kolem rostliny souhlasím, nicméně víme, co je největší problém skleníků - tvoření plísně v důsledku špatné cirkulace vzduchu. osobně mám poměrně malý skleník ke stěně domů, mám v něm špirlice+mucholapky, pořád ještě venku, ale před cca týdnem jsem ho pěkně uzavřel, a už jedna špirlice chytla plíšeň!, kombinace vlhkost+ necirkulace vzduchu je vždy smrtelná.
Nemyslel jsem samozřejmě nějaké topení, co fouká teplý vzduch přímo na rostliny, to by byla rychlá smrt, ale ventilátor, který udělá prirozený průvah.

Miro: přemýslel jsem o solárním topení, tj. solárná panely + akumulátory, nicméne investice jsou pořád poměrně vysoké, asi nejlepší pořád je plynové topení nebo el.tarif přímotop.
Poměrně zajímává konstrukce je ohřev/ochlazování vzduchu zemí, tj. natáhne se dlouhá hadice do země, zakope aspoň 1m pod zem a v zimě se přes ní natahuje ohřátý vzdych do skleníku a v létě zase chladí, ale tato konstrukce je vhodná pouze na to, aby skleník nezamrznul a ve velkých mrazech se stejně musí přitopit.

Jo, to je fakt, oba extrémy jsou škodlivé
Mimochodem, když už jsi nadhodil to udržování teploty hadicí z podzemí... z mrazáku by šlo udělat docela pěkné tepelné čerpadlo. Prostě ho člověk zapojí opačně - okruh z vnitřní části mrazáku se natáhne ven, nebo nejlépe do studny či do podzemní nádrže s vodou, a okruh, který v mrazáku odváděl teplo pryč se naopak umístí jako radiátor do vlastního skleníku. Určitě by to nějaké finance za topení uspořilo

solární panely jsou na střeše domujen nevím jestli by bylo dobrý tahat akumulátory do skleníku a složitě řešit vytápění na 24 V

ono zase co jsem já zjistil že čím lepší izolace proti zimě, tím se hůř dosahuje optimálních podmínek v létě, když do skleníku pere sluníčko v tropických vedrech, je třeba aby byl co největší přenos tepla ven, přesně opak toho, o co se snažím v zimě takže ve finále by to asi chtělo 2 skleníky, jeden ideálně tepelně zaizolovaný a druhý nezaizolovaný vůbec a rostlinky stěhovat z jednoho do druhého