Darwiniana

Jake mate zkusenosti s prevodem rostlin napestovanych ve sterilni kulture "In Vitro " do normalnih podminek???

Jednoznacne - navzdory vsem opatrenim se na agaru zacala delat plisen, tak jsem nakonec chte nechte musel tucnice zasadit (vytvorilo se jich celkem 9 - vice, nez jsem cekal). Jenze ty nejmensi to nezvladly hned ze startu a zbyle 3 se trapily cca mesic, nez de facto uhnily - na vine byla zima (byt to v lete, asi by prezily) a ze teda pri manipulaci se neco na agar dostalo.
Problem byl, ze to chtelo zajistit vysokou vzdusnou vlhkost, aby prezily prechod, jenze to zase v zime znamena obrovske riziko plisni, v takovem prostredicku to jen kvete.

Mám-li odpovědět na otázku, pak zkušenosti mám bohaté a dobré. Jak z pěstitelské, tak laboratroní práce.

ta otazka byla spise myslena tak, zda by nekdo podal par dulezitych rady pri provadeni teto procedury.

To, ze mi to nevyslo, neznamena, ze jsem se nepoucil / nepozjistoval. Takze:
ocistit zcela od agaru a na zacatku je treba udrzet vysokou relativni vlhkost vzduchu - takrka 100% Je to proto, ze (mikro)rizek z rostliny si v agaru uzival a tak vyvinuti moc nedal - kutikula a epidermis jsou vyvinuty jen sporadicky. Nadoba tedy rekneme nejaka prusvitna plastova (nebo cokoli v podobnem duchu). Pak se ceka na radne zakoreneni - doba se pochopitelne bude individualne lisit, ale aspon pro radovou predstavu rekneme mesic. Soucasne take pomalu snizujeme rel. vlhkost vetranim / poodkrytim vika, aby doslo k postupnemu privykani si na standardni podminky (barometrem pochopitelne je zdrav. stav).
Doufam, ze jsem neco nezmastil a eventualne me Mirek doplni (ne degraduje )) (sam jsem zvedavy - nemam pochopitelne tak siroky nadhled do problematiky, jsem uplny laik). Navic si takhle asi bezne clovek nehraje.

Přesně, jak to napsal Chtorr. Já jsem toto popisoval velmi detailně v Trifidu (nevím přesně číslo) v roce 2002. Agarové masožravky jsou oproti jiným rostlinám náročnější na převádění, ale máme v kapse jeden trumf a to je rašeliník!

1) Je tedy potřeba očistit, kořeny, 100% RVV, pouze rozptýlené světlo.

2) vzít květináč, kde do poloviny dáme substrát pro danou rostlinu a do horní poloviny čerstvý rašeliník A když říkám čerstvý tak čerstvý!

3) Rostlinu zasadit tak, aby kořínky mela jen v rašeliníku a nezasahovala do substrátu.

Výsledek - rašeliník má silné baktericidní a fungicidní účinky a vytvoří konstantní vlhkost pro MR. Rostlinka v něm vytvoří nové kořeny, kterými časem proroste do substrátu.

Samozřejmě je možné místo rašeliníku používat různé chemikále (fungicidy, atd.). Myslím však, že pro našince je to mnohem náročnější cesta.

Jinak úspěšnost převádění přes rašeliník bývá 80-100%, většinou kolem 90%. Čtenáři Trifida mi pak popisovali úspěchy s N. aristolochioides, N. vetchii, Heliamphory...

Uz jen doplnim, co me napadlo pri cteni prispevku a snad to nebude zcestne: ja osobne bych se ze zacatku nebal kvetinac ponorit poradne do vody (tim je mysleno vic, nez jen trochu na dno). Ale to mi rika uz spise jen muj cit. Zminovany clanek ani rocnik jsem bohuzel necetl (ani jsem o nem nevedel), takze asi nejvyssi cas, abych se take privzdelal.
A rozhodne podporuji raselinik, s nim mam jen ty nejlepsi zkusenosti, co se fungicidu tyce, bylo by to asi na dalsi diskuzi, zda se mi, ze to neni uplne ono, mozna i tohle by stalo vzajemnou vymenu nazoru (a znacek).

To máčení do vody určitě ne! Převáděné rostliny nemají problém s vláhou, protože musí být uzavřené ve 100% RVV. Největší hrozbou je uhnití. A přelitím se tomu akorát napomůže. Takže normální zálivka - hladina půl až jeden centimetr. Je to v tom starším Trifidu. Já to tady nechci moc rozmazávat, protože fórum není médium na dlouhé detailní příspěvky. Na to je Trifid, popř. Chramst.