Darwiniana

Pojďme založit téma, které bude tak trochu k pobavení.
Kdo bude chtít, tak zde může napsat své začátečnické přehmaty, alespoň se trochu pobavíme.
Jako autot bych měl něco uvést, tedy: Když jsem s MR asi před 3-mi lety začínal, tak jsem si koupil 3 Sarracenie a přes zimu je pěstoval přímo nad radiátorem v uzavřené nádobě a nezáleval jsem je téměř vůbec ( tokoví sukulenti =) ), takže topení + slunce = klidně 40 stupňů. Nakonec to přežila 1 a která jiná než hybrid S. purpurea,prostě nezmar. A to je tato kytka mrazuvzdorná.
Pojďme tedy přizpívat...

Mě když poprvé vykvetla kapenziska tak jen co dokvetla tak jsem přiběhl a květy ostříhal. Bylo mi divné že ani jedno semínko jsem nevyklepal. Tak jsem je dal usušit. Až zhnědli tak jsem dal druhý pokus. A nic. Tak jsem se nikoho zeptal a řek mi že to musím nechat uzrát. Ale kapenziska vykvetla za pár dni znova. Tentokrát jsem si počkal.

Tomáš Andrlík
T.Andrlik@seznam.cz
Tel:606 463 365
Skype:Kyblik288
ICQ:434-676-462

To Tomáš: Normálně to je JOKE jsem se úplně smál...
Jen tak dál, máte také někdo něco?

Jsem kdysi začal pěstovat kapku jednu sáru a láčkovku a dal jsem je hezky do 100% vlhkosti do akvárka bez větrání to pak byla chlupatá zahrádka ale na nich jsem se učil z milý rosnatky stovky dalších,ze sáry jsou asi tři a z nepky jsou taky tři takže dělají radost a já jim už snad taky...příště je ještě zavřu do sklepa bez světla a nebo raději ne

S přátelským pozdravem Leoš Kohoutek

Nebo mi se stalo něco podobného jako Tomovi. Když mi porvé vykvetla Sára, byla to S. leucophylla, tak jsem běhal snad po celé Opavě od radosti...Pak ji nějak neodborně opýlil a po několika dnech ustřihl, protože neměla žádné semínka...

Vtipné přehmaty? Hmmm... tož moje první masožravky byly dvě, D. capillaris (nebo možná spathulata nebo aliciae... kdo ví, už je to přes deset let) a semenáček D. capensis, byl velký tak dva nebo tři cm (ten teoreticky patřil mojí sestře, ale prakticky jsem se staral o obě kytky já). Capillariska zdechla za nějaký ten měsíc úplně normálně na nějakou plíseň či co, ale semenáček capensky se držel, ne že by prosperoval, ale přežíval. No a my jsme tenkrát mívali doma kocoura, takový ochočený kočičák to byl, běhal po domě a nechal se hladit (ne jako ty dnešní kočky, které na člověka akorát prskají a nechají se pohladit jenom když je podplatíte krmením). No a ta masožravka stála pokojně na parapetu okna. Všimli jste si někdy, že kočky mají rosnatky rády? Já ano, už tenkrát jsem to zjistil, když jsem viděl stát oblizujícího se kocoura nad prázdným květináčkem...

Tak já taky něco přihodím,
v rámci péče o rotundu sem chtěl kytce věnovat co nejlepší podmínky po přesazení a zvýšit jí vzdušnou vlhkost a tak jsem ji přiklopil vrchním dílem od pet láhve s odšroubovaným víčkem. Leč přes poledne na ni začalo přímo svítit slunce a tak odpoledne jsem pod petkou našel jen uvařené hnědé torzo rostlinky.
Jak říká má přítulkyně: "Nejlépe Ti rostou ty kytky kterým věnuješ co nejmenší péči".

Tak já jsem ke své první masožravce přišla v květinářství v Kotvě. Měli jí vystavenou na pokladně. Byla to Drosera capensis. To jsem tehdy ještě vůbec nevěděla, ale kytka mě zaujala svojí zvláštností, tak jsem se na ní zeptala. Prodavačka mně řekla, že to je bonsai a že to je strom v miniaturní velikosti. Tak jsem tu chuděrku koupila a chovala se k ní jako k bonsai, přesadila jsem jí iniciativně do země s příměsí písku, samozřejmě i do miniaturního květináčku a zalévala pravidelně injekční stříkačkou. Ale musím říct, že už tehdy se mně to nějak nezdálo, "stromeče" měl sice kořeny venku, ale podle mě to prostě nebyl strom. Hlavně jsem si všimla, že když jsem "bonsai" rosila, tak jí ulpívaly kapičky na listech a trochu lepily. No to už jsem se vážně zamýšlela. Začala jsem se pídit po druhovém označení mého "stromku" a protože si chodím půjčovat pravidelně knihy o botanických zvláštnostech, objevila jsem náhodou i knihu pana Studničky a jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistila, že nemám doma bonsai, ale Drosera capensis. Na závěr musím říct, že to byl opravdový "držák" protože opravdu zvládla to přesazení do obyč. země vcelku bez problémů. Už jí bohužel nemám, po třech letech hýčkání, mě bez rozloučení opustila, ale vzpomínám na ní stále s láskou.

no tak take prihodim, sice zacatecnicky ne ve smyslu zkusenosti, ale jen ze shodou nahod byl na pocatku meho pestovani MR, ovsem o prehmat se jednalo (dokonce to i lidi, co me znaji, zase tolik neprekvapi):
- pri odstrihavani starych listu vetsiho hybrida lackovky velkymi nuzkami na papir jsem nemohl jeden list prestrihnout, tak jsem poradne zabral a cela kytka se skacela - misto listu jsem prestrihl rovnou stonek, takze mi zustalo torzo se starym listem.
(vrsek sice po case zakorenil, ale byla to ma prvni lackovka, navic velke pekne lacky a pak fik a nebylo nic)

Můj přehmat se sice netýká přímo masožravé rostliny, ale mohl by. Měla jsem mšice, tak jsem se rozhodla je zlikvidovat bioolem. Masožravky jsem tedy postříkala rozprašovačem a ibišek, který byl trochu víc napadený jsem se rozhodla do roztoku bioolu ponořit. Ale! Zapomněla jsem na něj a nechala ho tam půl dne! No a večer když jsem si na to vzpomněla tak už byl ibišek téměř "rozpuštěný"... už mu nebylo pomoci.

Kendy web

Přehmat brutální.Na jaře jsem dostala jako bonus ze Zel.údolí pár helin,jako mnoho z vás.Zasadila,dostaly luxus péči.Začaly růst a začátkem léta pomalu přepínat.Byla jsem blahem bez sebe.V helakvárku stály na roštu,proteklá voda zůstávala pod roštem a starala se o vzd.vlhko.Po čase ale začala zelenat řasami.Zlý skleníkový skřet Masomor mi našeptal,že řasy zničím Savem.I nalila jsem Savo do odpadních vod.Jenže mi nedošlo,že je teplo a voda i se Savem se vypařuje,hojně podporovaná ventilátorkem.Když jsem se na místo činu asi po hodině vrátila,dílo bylo dokonáno.Rašeliník byl odbarven na bílo,láčky Heliamphor totálně popálené.Ty pak velkou většinou odešly.Udělala jsem pro záchranu co se dalo.Ani jedna kupodivu nezašla,jen růst se obnovil až po několika měsících.Asi jsou z nerezu,ale opakovat to nebudu!

To: Patrik
Příště si, Patriku, dejte pozor co stříháte....

Slyšeli jste už o krmení rostlin párkem? Ke mně se to teď doneslo, jako jeden z hlavních důvodů proč rostliny přežijou zimu.

Growlist: [www.darwiniana.cz]
ICQ: 242-925-450
Mail: poltergeist007@seznam.cz



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Tomáš Caska (14.04.2011 23:18)

Kdes to probůh slyšel?

dobrýýý...ale víš jak to chodí...první rok párek druhej už klobásku

Adame bylo mi to psáno na diskuzi o masožravkách na lide.cz, často tam jsou takovýhle odborný komentáře. Jinak se omlouvám za krmení párkem to jim prej moc nechutnalo, samá mouka. Takže cituji

"nevim, jestli je to spravny nebo ne, ale v zime mi z nejakyho zahadnyho duvodu (i pres snizenou teplotu) kytky rostly normalne dal, jakoby bylo leto. zezacatku jsem to neresil, ale kdyz jim pak zacli odumirat sotva vyrostly listy, zacal jsem mit trochu strach. reseni bylo jednoduchy - sem tam jsem je trosku prikrmil malym kouskem kureciho. parek se neosvedcil, kupriklad mucholapka mela hned druhej den past zase otevrenou (neni divu - sama mouka), ale to kureci jim smakovalo, protoze zacaly rust jak divy."

Growlist: [www.darwiniana.cz]
ICQ: 242-925-450
Mail: poltergeist007@seznam.cz

kouzelné...

Když jsem měl 8 let, tak jsem si koupil první Saru a všem v rodině jsem nakecal, že je to láčkovka..

Záměna láčkovky se špirlicí není nic zvláštního. V jedné knize o rostlinách jako celku (autora neznám) se na dvojstránce o masožravkách dělí láčkovky na Asijské a Americké.

Jarda R.

ICQ: dva nula nula devět devět osm osm sedm sedm

Nejde o přehmat, ale moji nešikovnost ...

Když jsem dneska ráno na parapetu sklízel další zralé semeníky z D. indica do papírového sáčku, sáček jsem si shodil, a většina sklizně, snad přes 1000 semen popadalo na tmavý huňatý koberec. Zbyla mi v sáčku slabá stovka. Že jsem v tu chvíli nadával snad ani nemusím rozebírat

Se stovkou semen si osobně vystačím. Blbé je, že jsem chtěl zbytek věnovat do semenné banky



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Pavel Brzeska (29.08.2012 14:15)

No tak já jsem jsou to asi 3 roky koupil rosnatku, už nevím jaký druh. Nevěděl jsem samozřejmě jak se o ní starat, a tak. Teďka je mi skoro 15 tekže před tím mi bylo asi tak 12 let. Rostla první rok pěkně, zaléval jsem jí tak jak mi řekli v obchodě a tak. Jenže pak vykvetla, shodila semena, a vyrostla další. Po asi 2 letech mi začala trošičku hnědnout od spoda a začala se tam objevovat vysrážená sůl, to jáale nevěděl, prostě sem to začala odlupovatat. Jenže to už se z rašeliny začalo stávat blátíčko, ale to sem taky neřešil. Prostě jsem to odkládal a odkládal. Pak chcípla a já jsem si dal 1 roční pauzu, a teď jsem si kolupil špirlici a binatu a už jsem si raději něco o tom přečetl a poptal se, teď už je nehdlám oplakat.