Darwiniana

Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou, jako téma své bakalářské práce jsme si vybrala trpasličí rosnatky,ale jelikož jsem v tomto začátečník a pro zatím je doma nevlastním a na botanické zahradě ve škole začnou gemmovat až v létě,chtěla bych poprosit nějakého pěstitele, jestli by mi mohl poskytnou informace ,kdy mu který trpaslík začal gemmovat. Předem moc děkuju .

Většina trpaslíků gemmuje právě v tento čas. Alespoň se tak chovají všichni trpaslíci které pěstuji (pokud tedy vůbec gemují)





Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Zbyněk Elingr (24.11.2010 17:43)

V Semenné bance jsou právě nějaké ty gemmy k dispozici.

---

Michal

Většina trpaslíků u mě začala gemmovat asi před měsícem a půl. Teď už jedou naplno . Každý začal trochu v jiný čas, ale bohužel nemohu poskytnout nic přesnějšího než jsem napsal. To bych si to musel zaznamenávat. Ovšem záleží to jistě na mnoha faktorech (vzdálenost od chladného okna a podobně). Hodně štěstí při psaní práce!

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Jakub Štěpán (24.11.2010 18:38)

Děkuju za informace, spíš bych potřebovala,který druh a v jaký měsíc ať to můžu porovnat u jednotlivých druhů, jak je tomu u nás a v rodné Austrálii. Tak děkuju a snad se teda práce povede

Budeš to muset napsat opravdu obecně. Jelikož každý pěstitel, má doma jiné podmínky. Mě třeba trpaslíci začaly gemmovat na konci září. Jiným lidem začínají gemmovat až teď. Každý má prostě doma jiné podmínky. Trpaslíky někdo letní, někdo ne...a někdo je venku nechává až do té doby, kdy je teplota v noci jen těsně nad nulou. Plus to chtělo řešit již na začátku září pak by se to dalo i přesně dokumentovat...
Tak či onak...rád bych si o trpasličích rosnatkách přečetl bakalářskou práci to by mě velice zajímalo...nechtěla by si ji zde pak zveřejnit například v našem internetovém časopise Chramst???

Jo tak, ono to hlavně,chtělo začít celé dřív a ne tedka ve třeťáku ,určitě by bylo lepší i z více vegetačních sezon,ale co, třeba vyjde něco ještě pak ,ale to nebudu předbíhat.
Tak pokud se vydaří, tak by nebyl problém, určitě bych byla ráda a podělím se s Váma

Super tak na nás nezapomeň kdyby si potřebovala něco nafotit, neni problém...mý kytky máš k dispozici...

U mě začala D. roseana - asi před měsícem. Následovala D. oreopodion o 14 dní později a také nějaká blíže nespecifikovaná nitidula nebo její hybrid - ale tam gemmovala jen jedna rostlinka z asi 20. Další trpaslíci mi zatím negemmovali. Až do soboty jsem měl všechny trpaslíky venku v pařeništi, teď jsou v chladné místnosti na okně.
Obávám se, že konkrétně tuto informaci - o tom kdy co začíná gemmovat - už těžko získáte v dostatečné kvalitě i kvantitě. Co máte v zadání za další otázky k řešení? Třeba bychom mohli být nápomocni s nimi

Je jasne, ze rosnatky gemuji ruzne, v zavistosti na vicero faktorech, hlavni parametr je samozrejme delka dne.
Ale takhle a ted a tady zjistovat nejaka data je celkem hrrrr akce. Bakalarska prace ma dosahovat urcitych vedeckych standartu, na nejaky fundovany vyzkum uz je celkem pozde. Otazka je, co je vubec tema teto prace, hlavni cile,osnova apod...?
Ale nedovedu si predstavit, ze by informace do takove prace se zakladaly na tom, ze nekdo na foru napise to a nekdo zase neco jineho.
Asi jsem te moc nepotesil,co??

Tak ještě jednou díky za pomoc
Jo Peťo,to je pravda,ale jenom na tomhle ta práce samozeřejmě není postavena. Mám už nějaké výsledky z předchozích let a vedoucího napadlo,že by nebylo špatné to srovnat s jinýma pěstiteli, je jasné, že to bude u každého jinak,jak už bylo řečeno je to ovlivněno různými faktory. Tak přesněji to téma zní Aplikace poznatku o geografickém výskytu podrodu Bryastrum na tvorbu gem

Ty bláááááááááho a o tom chceš napsat 50 stránek??? tak to je hustý to bych fakt rád viděl a přečetl si to ani si to nedovedu představit...

50? Na bakalářku stačí 30 a nemusí obsahovat žádný vlastní výzkum - může být plně rešeršního charakteru. Alespoň u nás 50+vlastní výzkum = diplomka. Ale moc rád bych si to taky přečetl. Obor a škola, smím-li se zvědavě zeptat?

U nás nebyla BP prakticky na žádné katedře experimentální - nikdo se s tím nechtěl patlal. U DP je to zase přesně naopak - spíše experimentální než rešeržní, ale komu se nechce nic zkoumat, tak si najde nějakou tu rešerži (znám několik takových lidí ).

__________________________
---Slávek---
email: slavek(zav.)mh2net(.)net
[i]Pěstované:Darwiniana nebo CPUK
Sbírka - fotky naleznete někde tu: Fotky

Na ČZU je například bakalářka považována za jakýsi "výcuc z literatury a následně v malé části aplikované poznakty do praxe". Bakalářka je jen práce se zdroji, správné citace atd. Vlastní výzkum je jen zhodnocení poznatků, případně polemika s nimi. Diplomka je něco jiného, tam už je většina jen vlastní zkoumání a vlastní přínos, teorie je jen velmi velmi malá.
Nevím jak na ostatních školách ale to je trošku mimo téma, pardon

Naroky na prace jsou vsude ruzne. Obecne plati, ze diplomka minimum 50 normostran, bakalarka 30.
Jinak bych take rad si pak precetl vysledek, je celkem fajn, ze nekdo pise praci na masozrave tema.
To jsi si Katerino vymyslela sama toto tema nebo to bylo zadano?

Tak pardoooon pánové u ná byl průměr 50...60 stránek BP. Rešerše vesměs zakázány. Vím snad jen o jedné katedře kde to tolerovali.

Tak u nás (VŠB-TU Ostrava) u BP tolerovali i těch 30 stran. BP jsem ale měl naprd, to jsem byl rád, že jsem udělal o něco nad povinný počet. Vesměs to byla práce s materiály, popsat současný stav, zhodnotit a pak samostatný návrh řešení.
U DP bylo povinných 50 str. Já jsem se s tím nepáral. DP jsem měl na 227 stran a měl jsem klid Jelikož se jim to zdálo moc, musel jsem všechny výpočty naházet do příloh a zredukovat to na pouhých 112 stráneček rostlinkám však to mělo hooodně daleko.
Katko držím palečky ať se dílo povede

Znám kolem sebe spoustu lidí ze spusty vš a vždy hrála v BP hlavní roli rešerše. Mohu se zeptat Martine, co si studoval za školu, že u Vás to je jinak?

CVUT-fakulta elektrotechnická-obor elektronika a sdělovací technika-zaměření elektronika-mikroelektronika.
Vesměs se hrálo na to něco nového vymyslet a vyrobit.Jiné katedry měly třeba softwarové věci - kodování v mluveném slově, nová technologie u fotoaparátů, řešení různých algoritmů novými metodami...je toho hodně, ale co si pamatuju tak pouze jeden kluk dělal jakousi rešerši z 3knih ohledně řešení problémů přenosu dat mezi nějakými BTS nebo co to bylo...práci mu uznali, jen lidem z jiných kateder (krom comtelu) na něj koukali divně. A my ostatní taky popravdě jelikož by nikoho nenapadlo udělat to co on. Popravdě mě to celkem udivuje že na jiných školách se jen přepíše něco co už někdo napsal...ale je fakt, že jsem to nikdy neřešil s lidmi z jiných škol...

Tak jsem o něco chytřejší, ikdyž z FELu znám několik lidí. BP je o práci s textem a se zdroji, DP je o vlastním výzkumu. Ale vyjímnka potvrzuje pravidlo

A ti z FELu ti to takhle nepopsali? jak říkám já tam znám tak 50lidí a tenhle byl jedinej kdo něco nevymyslel

Tak jste se pánové pěkně rozpovídali
Tak studuju ostravskou univerzitu obor systematická biologie a ekologie. A jak už bylo psáno,jedná se o rešerši,takže nějaká praxe v případě až na diplomku, pokud nějaká bude.
Jinak ohledně těch stránek, minimum je nějak okolo 30, tak doufám,že to nebude problém, taky pořádně ještě sama nevím,co z toho vznikne.
Tak profesor mi nabídnul nějaká témata,tak mě zaujalo toto a říkala,jsem že to zkusím.
A ještě jednou díky

Ha! Systematická biologie a ekologie! Vítej, kolegyně