Koukám, že substrát asi opravdu nic neřeší - hlavně když je v něm rašelina, jinak je jim to fuk .

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook

Uděal jsem srpnové záznamy, prohlédnout si je můžete na následujícím odkazu: [mrjs.iplace.cz]

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook

No Kubo přivážeš je k té špejli chudáky jedny ?

S přátelským pozdravem Leoš Kohoutek



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Leoš Kohoutek (26.08.2009 12:20)

O něco takového bych se pokusit mohl aspoň kvůli té výstavě .

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook

No to by si Kubíku mohl ať mám co na plochu

S přátelským pozdravem Leoš Kohoutek



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Leoš Kohoutek (26.08.2009 13:13)

Tak už jsem je přivázat - vypadají docela pěkně s těmi přirozeně zelenými provázky. Ale když říkáš "na plochu", napadá mě, jestli tu nemám na převázání nějaké pěkně oranžové stužky s červenými světýlky .

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook

Pěkné kytky Kubo Nakonec máš víc "vysokých" než já, mám jen dvě. Na výstavu neberu všechny, jen pět nejlepších - 2 Pavlovy květináče s písčitým substrátem, dva svoje s perlitem a pro srovnání jeden s čistou rašelinou. Jen přemýšlím, jestli bychom neměli vymyslet i nějaký doprovodný text? Co myslíš? Ale kdyžtak se domluvíme na místě a něco vyplodíme tam

Dík.

Na doprovodný text jsem už trochu myslel. Poslal jsem všechny protokoly a jednu fotku ze začátků Janě, ať s tím naloží jak uzná za vhodné .

Ty myslíš udělat text pro celý cistiflora-team společný? Bylo by to asi určitě lepší než tam vystavovat 10 tabulek a spoustu textu, který si stejně nikdo nepřečte. Chtělo by to asi jen takové stručné shrnutí.

Pokud to chceš dělat až na místě, budeš to mít asi na krku sám. Já se tam stavím jen na chvíli... ale třeba bych trochu pomoct stihl.

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook

No já jsem si představoval něco stručného ve stylu tom, že bychom jenom velmi stručně shrnuli podmínky, za jakých se našim rostlinám nejlépe dařilo. Protokoly a další věci s fotkama mi přijdou příliš složité a celkem zbytečné, tyhle věci stejně po skončení pokusu budou nejspíš na netu, takže můžeme lidi odkázat ať sledují další dění kolem pokusu na webkách.
Já osobně bych si vystačil s formulací v tom smyslu, že nejlepší zkušenosti máme (alespoň já a Pavel) se substráty s velkým podílem písku nebo perlitu. Čistá rašelina ani rašeliník se neosvědčily. Vliv substrátu však není tak velký, podstatnější jsou podmínky pěstování. Drosera cistiflora rostla nejlépe venku na osluněném místě v závětří pouze ve velké podmisce s vodou. Možno využít balkon. V uzavřenějších a hůře větraných prostorách (pařeniště, akvária, možná se to dá vztáhnout i na skleníky) roste méně uspokojivě, rostliny přes léto zatahují a pokud neuhnijí, bude nutné je pěstovat v zimě při umělém osvětlení. Zatahují pravděpodobně kvůli vyšším teplotám, které za slunečných dnů panují v uzavřených i polouzavřených prostorách.

Něco takového krátkého. Jestli teda souhlasíš a nemáš jiné zkušenosti.

Určitě souhlasím . Akorát mám úplně jinou zkušenost se substráty. Nejlepší rostliny mám v substrátu s převahou rašeliny a nejhorší kytky v substrátu s dominancí písku. Ale rozdíl je minimální - na substrátu to opravdu nestojí.

Spíš bych řekl, že důležitým faktorem je teplota. Když jsou vedra, doma mám vždy o několik stupňů méně než venku. Teplota tam nestoupá nad 25°C, kdežto venku to často leze i přes třicítku - v pařeništi ještě o pár stupňů víc. Možná právě proto jsou domácí kytky lepší než venkovní. Ale možná je to taky úplně v něčem jiném... těžko říct.

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook

Ok, tak já to kdyžtak naformuluju nějak takhle. Připojím případně tvoje poznámky a bude

Jedna "stonková" kytka končí svůj výstup vzhůru a upadá nejspíš do dormace. Další 3 však stále plně rostou a u 2 to vypadá tak pěkně, že si člověk dokáže představit i květ na jejich vrcholu .

Co Pavlovy kytky, Adame? Nekvete už nějaká? Nebo Tobě?

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook

Nula nula nic, sice vypadají že rostou (i když mám tušení, že jedna z mých "stonkových" pomalu upadá do dormance), ale nekvete žádná, ani nemá náznaky. Tož co bychom zase na druhou stranu chtěli Máme kytky první rok, tak přece nemůžem čekat takové úspěchy jako květy

Asi jsem je začal zkoumat nějak důkladně - prohrbal jsem jedné z nich listové srdíčko a buď si ze mě dělá srandu podivným listem nebo je to poupě . Moc nadějí si nedělám, ale budu to sledovat. Nejspíš to bude v pořadí již druhý planý poplach .
Na první rok bych toho chtěl co nejvíc, páč pak už to bude všednější záležotost. Jak já měl radost, když mi poprvé začaly šplhat do výšky! To už za rok takové nebude . Ani je nebudu tak nadšeně přikrmovat.

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook

Tož to já je nepřikrmuju ani teď, jak jsou na zahradě, tak si chytají samy dostatek Jsem zvědav na výsledek, jestli to je nebo není poupě. Já na ty svoje radši hrabat nebudu

Dnes jsem zapisoval do tabulky... koukněte sem.
S tím možným poupětem stále nic nového nevidím, chce to ještě pár dní... pak to třeba rozpoznám.

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Jakub Štěpán (28.09.2009 12:59)

Jo, Kubo, ještě jsem si vzpomněl, pokud nemáš vyloženě potřebu sepisovat zmíněné tabulky, tak už na to teďkom kašli. S Michalem Koubou jsme si říkali, že bude asi účinnější sepsat naše zkušenosti s těmito rostlinami spíše jako "slohové cvičení", prostě psanou zprávu o tom jak to šlo. Na slušné statistické hodnocení stejně nemáme dost jedinců a navíc je každý má v jiných podmínkách... takže zkušenosti s kytkami shrneme spíš textově.

Ok . Nejspíš budu pokračovat ještě do konce roku nebo do nástupu "masové dormace", pak se na to teda vybodnu. Je už naplánované téma na příští rok (vliv hnojení nebo něco jiného..)?

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook

Na příští rok zatím žádný plán, ale rozhodně bych se teď přes zimu zaměřil na způsoby dormance - zejména na vyzkoušení ideálního způsobu aby kořeny přežily, nevyschly ani neuhnily.

Pouě to nebylo, byl to list, ale pořád to roste, naděje ještě neumřela .

Jeden květináček, který již je bez nadzemního života, jsem již šoupnul do většího tepla a snižuji u něj zálivku.

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook

Tak jsem dneska provedl přípravu na testování dormance. Rostoucí kytky jsem nasázel do jednoho velkého květináče s rašelinou a pískem 1:1, což se mi jeví zatím jako asi nejvhodnější substrát (kvůli úspoře místa pod světlem).
Z květináčů jsem vybral dormantní kořeny, překvapilo mě, že jich je poněkud méně, než jsem čekal. Mám tam 15 kořenů, z toho jeden vypadá, že je asi skrz naskrz prohnilý, z jednoho zase začíná rašit rostlinka, takže ho taky brzo zasázím... uvidíme kolik jich zbyde na testování podmínek při dormanci. Zas tak velká úmrtnost ale nebyla, spousta rostlin ještě roste.
Co jsem se ale chtěl poradit s ostatními, testovat raději dormanci v jednom substrátu za různé vlhkosti nebo v různých substrátech ve vlhkosti, která se mi zdá být ideální? Bohužel na solidní testování obou faktorů není dost kořenů. Co tedy myslíte? Hlavně asi Kuba a MichalK

Pravda, asi by bylo dobré nad tím začít také přemýšlet ... .

Říkáš tedy... zapomenout na označení rostlin "A1, B3 atd." a zamýchat je? Nebo označení z 1. etapy JNN ponechat?

Vůbec se mi ty kytky nechce rozdělovat na ty, které rostou v létě a na ty, které v létě spí. Ale jinak to asi nepůjde, jak tak koukám.



Teď k tvé otázce... Substráty již máme odzkoušené, já bych byl spíš pro různé vlhkosti ve stejném substrátu.

A nebo že bychom část kořenů dokonce zabalili do rašeliníku a do substrátu je šoupli až po vyrašení?

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook

Já bych taky hlasoval spíš pro jeden substrát v různé vlhkosti. Asi jdu do rašeliny s pískem 1:1. Zatím mám kořeny vytahané z květináčů označené, rostliny vegetující už ne... ale značení asi zruším úplně, provedu něco jako vyhodnocení kořenů (nafotím si je ) a pak je vyberu co nejrovnoměrněji do tří variant různé vlhkosti. Zbývá vyřešit, jak vlhkost substrátu určovat? Vysušit úplně nemá moc smysl, to už jsem zkoušel loni se svými prvními cistiflorami (to ještě nebyly z JNN), takže to chce mírně vlhký substrát. Musím zkusit, jaké množství vody ještě je schopné navlhčit nějak použitelně substrát, aniž by pak proschl úplně. Nebo vymyslet způsob, jak udržovat substrát stále mírně vlhký, něco na způsob samozavlažovacích knotů...

Ono by bylo fajn značení ponechat a neměnit ani kytky v květináčích, ale problém je, že nejde testovat dormanci kořenů v květináči, kde dvě rostliny spí a dvě rostou naplno

Balení kořenů do rašeliníku taky nezní úplně špatně, ale raději bych zůstal u systému, kde by pěstitel ve výsledku nemusel rostlinu každou zimu vytahovat z květináče (kdyby tam měl jednu). Taky by bylo fajn, kdybychom našli způsob, jak současně úspěšně provést kořeny dormancí a přitom udržet naživu rostliny v květináči. Takové ani moc vlhko ani moc sucho, které by vyhovovalo oběma.

Pokud je to ještě možné, snažil bych se po celou dobu experimentu mít přehled o chování jednotlivých rostlinek. Takže bych doporučil značení zachovat.
Jako substrát bych použil ten, který vyšel jako nejoptimálnější. Zdá se , že rašelina + křemičitý písek (2:1).
V průběhu zimního období doporučuji se zaměřit na sledování vlhkosti a teploty. To jsou dva faktory, které mají na přežití jistě podstatný vliv a přímo spolu souvisí.
Světlo předpokládejme, že bude přirozené.
Je možné zkusit třeba studený sklep a vlhký písek /mezi mrkev/ nebo ledničku.
Jen mi Cistiflora boys dejte včas vědět, kolik rostlinek budete potřebovat na doplnění stavu na příští sezónu .

Michal

Ok .

Akorát opravdu zkoušet chladné zimování? Ta dormace u cistiflory je spíš nabuzena vyšší teplotou, pokud se nepletu. Snížení teploty by mohly kytky brát spíše jako nástup vegetační sezóny. Já bych byl spíše pro opačný postup, a to umístění někam do tepla. Mám už vyhlédlé místo na vysoé šatní skříni, kde je teplota vyšší než na parapetu (vycházím z toho, že teplo stoupá vzhůru ).

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook

Jednu dvě kytičky bych pro to obětoval. Pokusit se jí zakonzervovat při teplotě okolo 5°C.

Tak jsem založil experiment s dormancí. Tři květináče při pokojové teplotě kolem. Jeden dostane 100 ml vody týdně, druhý 200 a třetí má nad drenáží samozavlažovací knot, který je spodním koncem stále ve vodě a substrát udržuje mírně vlhký (předpoklad, uvidím za týden až to zkontroluju). Kořeny jsou v květináčích v rašelině s pískem 1:1, namíchané původem z různých substrátů, ale přesně dohledatelné. Stále rostoucí rostliny jsem přesázel do jednoho květináče s rašelinou a pískem, dohledatelnost taky bude

Co se týče chladného zimování, opravdu mi přijde dost zbytečné - jeden zazimovaný kořen z léta začal už rašit, dle mého názoru právě kvůli podzimnímu ochlazení. Ale jestli na tom trváš Michale, hodím do chladného zimování kořen, který bude, až přejde do dormance jedna rostlina, která na dormanci ještě touhle dobou vypadá. BTW: při teplotě kolem 5°C rostliny venku bez problémů rostly, jen nevím, jestli by to vydržely dlouhodobě

Během týdne nebo o víkendu, až bude troška času, se na to taky vrhnu. Část kořenů tedy dám do chladu, část do většího tepla, rostoucí kytky budu mít střídavě na okně a pod zářivkou.
Vlhkost substrátu budu řešit primitivněji než Adam, nějak si to odměřování vody nedokážu prakticky představit .

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook

Tož jednoduše, každou neděli tam naleju buď 100 ml nebo 200 ml vody odměřené na odměrce

No jo, ale už vidím, jak se jeden substrát zařasí, druhý zameší, což způsobý nejednotný odpar, třetím ta voda proteče a nevsákne se ... raději zůstanu u subjektivního porovnávání vlhkosti - mokrý, vlhký atd.

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook