Darwiniana

Neviem ci to spravne patri sem, pretoze skor ako "chlubeni se" by som chcel ukazat variabilitu drosera peltata v zavislosti na varietach a lokalizacii. Podarilo sa mi pred casom ziskat semienka od protinozcov a konecne dorastaju do faze dospelosti, niektore uz zacinaju erektivny rast. Preto som ich par nafotil, lebo je pekne vidiet rozdiely medzi nimi.

d.peltata var. peltata- jednoznacne najlahsie pestovatelna varieta. Klicivost nad 80%, rychlo rastie a je odolna voci vyssim teplotam a premokreniu substratu a nizkej ventilacii. Tvori mohutne listy a rastie velmi rychlo. Rastliny su velmi bojovne, z vysevu ich prezije vela kusov dospelosti.
MALDON,VIC (pestovana vonku)


MALDON,VIC (pestovana v terariu)


BRISBANE RANGES,VIC- rosicky z tejto lokality su este robustnejsie ako MALDONske, rychlo zacinaju vzpriameny rast.


d.peltata var.auriculata- oproti peltate maju mlade rastliny ovela subtilnejsi vzhlad, ich klicivost za rovnakych podmienok je nizsia a maju omnoho tensiu stonku. Rovnako ako peltata rychlo zacinaju vzpriameny rast. Rastu ale ovela pomalsie ako var. peltata
ANGLESEA,VIC


YASS,NSW


d.peltata var. gracilis- jedna z najkrajsich variet tohto druhu. Pri dobrom osvetleni tvori nadherne ohnivocervene az karminove listy. Je skor mensich rozmerov, rastie pomaly a je dost nachylna k premokreniu, nizkej ventilacii, plesniam a vyssim teplotam. Celkovo nejde o prilis tolerantnu rastlinu. Klicivost bola okolo 40%, preziju len najsilnejsie rastliny.
TUGGERANONG,ACT (pestovana vonku)


TUGGERANOG,ACT (pestovana v terariu)


d.peltata var foliosa- podla mna jednoznacne najkrajsia varieta tohto druhu. Je stredne nachylna k premokreniu a vysokym teplotam, klicivost okolo 50%, ale dospelosti sa dozije len zlomok rastlin. Tvori nadherne zelene palmovite ruzice. Z pestovanych asi najmohutnejsia.

JAMIESON,VIC


Podla obrazkov rastlin pestovanych vonku a v terariu je vidiet, ze rastliny 'vetrom oslahane' maju vacsiu pravdepodobnost prezit a aj mohutnejsi a zdravsi vzhlad. Nie su to sice ziadne modelky, ale su odolnejsie. Ak sa mi podari dopestovat ich do kvetu, pridam dalsie rozdiely. Dufam, ze toto pomoze niekomu pri identifikacii ci pestovani

Parádní shrnutí Dušane, všímavé, praktické, k věci. Vědec každým coulem

Ahoj Dušane. Gratuluju...great job! Rád bych měl tvůj postřeh a důslednost.
Měl bych, jestli mohu, jeden dotázek...ta peltata od tebe mi i jednou vykvetla (pouze 1 kvítek). Bohužel, již asi 14 dní postupně vykazuje celkové usychání...je to normální, že takto brzo má tendenci zatáhnout?, nebo jsem to přehnal se zálivkou (stále kolem 0,5-1cm v podmisce)a "pomohl" ji takto nechtěně k uhnití.
Co myslíš? zvoral jsem něco....

Ještě jedno foto-omlouvám se za kvalitu, foceno večer pouze s bleskem.

Ahoj, Roman!
No podla fotiek to vyzera ze bud zatahuje alebo nieco nie je v poriadku v podzemi (skodcovia, uhnitie hluziek).Moze to byt aj substratom. Tazko sudit bez podrobnych informacii o podmienkach, v ktorych je pestovana, ale mi to pripada ze z tepla alebo nedostatku svetla sa chystala zatiahnut a substrat bol napriek tomu premokreny. Mohol by si blizsie popisat ako ju pestujes? Tato konkretna rastlina (myslim varieta) mi za 3 roky co ju pestujem nikdy nezatiahla. Vzdy, ked jeden vyhon usychal, dalsie sa drali na svetlo a vytvara bohaty trs. Peltata je dost citliva na nedostatok svetla (z fotiek to vyzera na dost male osvetlenie). Mne tiez tato konkretna varieta kvitne len po 1-2 kvetoch. Ja by som na Tvojom mieste skusil ju dat teraz von a doplnovat vodu v miske asi tak az 3-4dni po vyschnuti misky (podla teplot). Vonku su teraz idealne podmienky, mame chladnejsie noci a este stale dost slnecnych dni, tak na vychodne okno by bolo najlepsie ak mas tu moznost. Ak by to napriek tomu nerozchodila, mam mnozstvo vysiatych semien od rastliny z rovnakej varky ako mas ty.Tie by mali coskoro klicit, tak by som Ti nejake rastliny poslal. Dufam ale ze ma len docasne zlu naladu

Ahoj Dušane. Celá věc se má takto. Do včerejška (od doby, co jsi mi ji tehdy v Ústí předal)jsem ji měl na jižně orientovaném balkóně, více méně tedy na plném slunci spolu s ostatními sluno a teplomilnými rosnatkami. Co se týče zálivky- v podstatě jsem díky svému prac. vytížení schopen vždy dolévat vodu (destil. vodu vyhřátou na okolní teplotu), jakmile vždy zmizí z podtácu, tak odpovídající množství vody doplním - tak aby květináčky byly asi 1 cm ve vodě. Substrát je ten stávající, tak jak jsi mi ji dal- čili zatím jsem ji nepřesazoval.
Nevím , co by mohlo ještě hrát důležitou roli. Chápu, že je takto těžké něco na dálku posuzovat......já tipuji dolití vodou před nynějšími chladnými nocemi, nebo, jak ty vzpomínáš ...škůdci...ale je divné, že osychají pouze listy od krajů ke středu, ikdyž vše najednou a stonek je vcelku zatím zelený. Netroufám si podívat se na stav hlízky...ale nejspíše asi budu muset.
Prozatím děkuju za tvůj čas a snahu poradit. Ať se vše daří.
Kdyžtak další debatu rozvedem asi po mailu, ať nezatěžujem toto vlákno.
Dík a ahoj.

Foto z 18.8.09. Tehdy , zdála se ještě relativně v pohodě, těsně po odkvětu.

No ja by som to nechal tu pre pripad ze ma niekto rovnaky problem. Ono viac vody v chladnejsom obdobi nevadi, je prave ziaduce, pretoze hluznate rosicky to maju naopak ako napr. lasiocephala. V chlade rastu a treba im vodu nechat stat stale v miske. Skor som to myslel tak, ze kedze si ju mal na juznom okne a plnom slnku tak z tepla isla do dormancie a vtedy prave potrebuju vody menej. Inak to, ze listy usychaju od konca k stredu je v poriadku, pokial je stonka stale zelena. Uhnitie hluziek alebo skodcovia v substrate by sa prejavili uplne inak- rosicka by umierala od stonky (zospoda)smerom k listom. Podla tej poslednej fotky to vyzera, ze len zaspava. Ja tie svoje ked som mal na juznom okne na plnom slnku robili to iste, proste tam bolo na nich prilis teplo. Ked som ich preniesol do chladnejsieho polotiena (za spirlice) tak zacali znova rast.Pravdepodobne nejde o skodcov a ani znehodnotenie substratu, proste ju daj niekam, kde bude mat trochu menej priameho slnka pocas teplejsich dni. S nastavajuccim chladnejsim pocasim by mala sama zacat znova rast. Kludne sa s nou pohraj s vedomim ze ak to nevyjde dostanes novu.

Díky. Rozumím...zítra bude zpět na balkóně, ale na méně exponovaném místě.
Jsem rád, že jsem tedy snad nic nepokazil a jde pouze o dormanci z tepla a ne uhnití rostliny, či něco podobného.Díky za tvé postřehy a rady.
Ostatně i u mnohých druhů trpaslíků řeším podobný problém. Pěstuji tyto druhy teprve první celou sezónu...a tak se teprve učím včas rozpoznat signály od rostlin ...sbírám zkušenosti. Díky a měj se bezva.

Drzim palce Roman a poprosil by som o spatnu vazbu aby sme vedeli ako to dopadlo (jestli soudruzi z NDR nekde neudelali chybu)
Tiez sa maj fajn

Ahojky všem ve fóru.
To: Dušan
Dušane, tak mi to nedalo a podíval jsem se té peltatě blíž na kloub.
Říkal jsem si, že nyní v Austrálii, pokud se nepletu, tyto rostlinky stejně prodělávají období růstového klidu, tak nic snad nezkazím, když se podrobněji podívám na stav hlízek oné peltaty. Přiložil jsem jedno foto - ten shluk hlízek patří k té nadzemní stonkové části, co právě zasychá. Troufám si tvrdit, že to je právě ta hlízka nahnědlá, která konkrétně patří k nadzemní lodyze....... nechtěl jsem úplně důkladně odstraňovat ten substrát okolo hlíz rostliny...po nějakých škůdcích ani stopy. Mimo tohoto shluku tří hlízek byly ještě kus dál v substrátu další dvě menší hlízky , opět čistě bílé, ale jedna už měla jakýsi červený puk (asi základ nové rašící rostlinky). Tyto dvě hlízky patřily menší rostlince, která mně však odešla (dokonale uschla) již asi před měsícem....myslel jsem, že prostě nerozchodila to parno na balkóně.
Jaký je tvůj názor nyní...když máš možnost vidět stav těch podzemních částí rostliny? Díky za tvůj čas a přeju všem bezva víkend.

Ahoj, Roman! No teraz mam na to rovnaky nazor ako predtym, je to zdrava rastlina ktora proste zaspala kvoli vyssim teplotam. Ako pises, nasiel si tam stare hluzy a nove hluzky ktore rastlina vytvara ked zatahuje (odumiera nadzemna cast). Podla farby su hluzky cerstve a este nezrele, cast stolonu este nie je odumreta a ulozena do hluz. V tomto stadiu tvorby hluz nie je idealne ich vykopavat, ale ak si ju zasa vratil na povodne miesto mala by to rozchodit. Teraz staci nechat ju vonku mame babie leto-idealne pocasie a podla mna ak ju neodrovnalo to vykopavanie tak urcite vyrasi zasSubstrat by som nechal skor vlhky az mokry bez vody v miske. Do misky vodu az budu jasne znamky noveho rastu nad povrchom

Ahoj Dušane. Díky moc za rady , hlavně ohledně vydatnosti zalévání. Tak tedy doufám, že to hlízky rozchodí...netušil jsem, že je manipulace s nimi v tuto dobu tak ožehavá. Budu si to pro příště pamatovat. Kdy tyto hlíznaté rosnatky schováváš domu?...až když hrozí noční teploty blízké nule? Díky a krásný víkend...ať se daří.

Ahoj Roman, niektore pestujem celorocne pod umelymi svetlami ale tie, co pestujem vonku, schovavam na zimu dovnutra az ked nocne teploty zacnu klesat pod 5C a denne pod 12C. Tiez Ti prajem pekny vikend!

Ahoj Dušan. Tak nakonec se peltata rozmyslela, že mi udělá radost, ale chvíli jí(mně?)to trvalo, než jsem ji probudil ze spánku.....ikdyž tipnul bych si , že raší její dceřinné hlízky a matečná zřejmě uhnila.
Maj sa pekne. Ať nám rastú!!

Tak super Roman! Vyzera to, ze obnovuje rast z prezivsich hluziek! Do jari budes mat peltat plny kvetinac! Mam radost

Ahoj chlape. Ano...taky jsem moc rád kamaráde, už jsem to chtěl téměř vzdát,...chtělo to jen čas, dostatek světla nyní přes zimu, a decentní sprchu shora destilkou kolem rostliny. Máš pravdu, že les peltat v květináči zní lákavě....ale bohatě mi stačí pár rostlinek
Nyní mně napadlo, jaký vlastně mám poddruh či variantu té peltaty?

Trochu odbočím - jak se aklimatizuje tvá proslulá armáda D.burmannii?... velmi rád se opětovně k těm fotkám vracím ....amazing army!!!

Cau, Roman!

Tu d.peltata mam uz dlhsie a kupil som ju niekde na vystave. Nie som si isty, ci ta, co mas ty, je var. peltata alebo var. auriculata. Teraz Ti pod dobrym svetlom bude rast rychlo a mozno do konca zimy aj vykvitne. Potom sa da peltata od auriculaty lahko rozpoznat. Peltata ma sepaly (okvetne listky) pokryte bielymi chlpkami, kdezto auriculata ich ma bez chlpkov. Dalsi vyborny sposob ako ich rozpoznat, je podla semien, peltata ma ovalne semienka a auriculata zasa podlhovaste a spicate na koncoch. Lokalizaciu k nej nemam. Vtedy som to este neriesil. Momentalne sa ale uz snazim zbierat uz iba drosery lokalizovane (u druhov, kde na tom zalezi).
D. burmannii rastie vyborne keby si mal zaujem kludne Ti nejake poslem

Ahoj Dušan.
Tak z fotky , jestli dobře vidím , mohu zcela zřetelně usuzovat na D.peltata ssp.peltata ...souhlasíš? Omlouvám se za kvalitu obrázku, lepší se mi nepovedl.
Mám také několik semenáčů burmanek, vše tak okolo 1-1,5 cm maximálně....málo jsem je přikrmoval
Necháme to ale kdyžtak až na jaro....momentálně si šetřím volné místo na obr zásilku gemmů .
Dušane díky moc za odpovědi a přeju vše nej....ať se daří!
Čau Roman

Ma pravdu Roman, podla obrazka mas D. peltata avr. peltata Inak ja si tiez snazim vytvarat miesto pre novych trpaslikov,,,neodolal som
Tak nech Ti kyti rastu!

Jen poznámka k těm peltatám a auriculatám - včera jsem četl "Australské postřehy" v novém Trifidovi, prý v Austrálii D. auriculata uznávají jako plnohodnotný druh, ne jen jako varietu D. peltata (var. auriculata). Otázkou je, jestli všichni nebo jen někdo. Ale podle toho cos psal Dušane, tak bych ji taky házel spíš zvlášť od D. peltata, ty rozdíly jsou dost velké To jen takový šťouravý postřeh, abych dokázal, že toho Trifida čtu

Cau Adam, to jsou takove taxonomicke hratky za tisic Neni to jednoznacne usneseno, takze kazdy to pouziva, jak se mu libi. Ja mam radsi ty 'var.' jmena, protoze to lepe vystihuje pribuznost k inym druhum. Ale mas pravdu,nakonec to bude po Tvem (resp.jejich). Dneska je moderni vsechno zkracovat, takze to dopadne stejne, jako v pripade "d. villosa var. villosa vs. drosera villosa var. ascendens" a jine Ja budu zatim pouzivat u peltat variety snad se za to nedoziju trestu smrti

Tak som dnes kontroloval resp. relaxoval cumenim na MR Peltaty hojne kvitnu a tak som odfotil, ako je pekne vidiet rozdiel v puku peltaty a auriculaty.

kvet auriculaty

Ten úplně spodní obrázek - květ je opravdu modrofialkový?! Nebo jde pouze o hru světla?

Kvet je ruzovy, ako na prvom obrazku, ale nie je to tam dobre vidiet, ze je sytoruzovy. Na tom druhom obrazku svetlo presvita skrz kvet, takze farba je trochu ina.

Jsem klidnější, díky, nemusím zjišťovat, kolik různobarevných forem květů D. auriculata je.