Darwiniana

Zdravím!
Vsiml jsem si rodu │Polypompholyx ve VAMRU. Mel jsem za to, ze je to podrod r.Utricularia, jez ma dve sekce Pleiochasia a Polypompholyx. Nebo se mylim? Diky za odpovedi

Jakub Mazanec
jmazanec@centrum.cz
[masozravky.ukryt.net]

Vycházeje z Taylorovy monografie je to takto:
Rod Utricularia má 2 podrody:
A/ Polypompholyx
B/ Utricularia
A/ se člení na dvě sekce, z nichž jednou je sekce Polypompholyx (bývalé měchýřnatky P. multifida, dnes U. multifida a P. tenella, dnes U. tenella)a druhou Tridentaria (bývalá P. westonii, nyní U. westonii)
B/ tvoří 33 sekcí včetně sekce Pleiochasia. Ty zahrnují a člení všechny ostatní pravé bublinatky.
V soupisce druhů pro karty rostlin jde zatím jen o hrubý nástřel, ale nechám rod Polypompholyx přejmenovat na Utricularia, aby to ani v této fázi nemátlo. Shrnuto - dle Taylora jsou měchýřnatky taky bublinatky. Díky za racionální připomínku. Podrobně bude toto téma zpracováno v podrubrikách příslušných rostlin, jakmile u nich dojde k primárnímu založení bazálních dat.

Též zdraví

Zdenek

Dobrý den,
dle mého názoru je to otázka do pranice. Přiklonil bych se spíš k revizi Taylorova názoru (ostatně nebyl by to jediný případ v té jeho úctyhodné monografii - viz například otázka Utricularia purpurascens). Dobrým důvodem je problematická stavba květu a pak jisté evoluční souvislosti. Na druhou stranu chápu snahy zabránit možné atomizaci.
Jan Franta

Je jasné, že taxikáři se pořád hádají nejen o každý měchýřek.
Když jsme spustili Seznam rostlin pěstitelů, zjistitli jsme, že pomalu co pěstitel, to jiný název. Proto jsme se tenkráte dohodli, že za bernou minci budeme považovat databázi která je vedená podle Jana Schlauera na [www.omnisterra.com].

(Samozřejmě kromě tučnice české, což je vyjímka potvrzující pravidlo. )

Aplikovali jsme to i na Obrazovou banku a myslím, že bude vhodné se jí řídit i v případě VAMRu.
Pokud dojde k nějaké změně, tak VAMR lze upravovat velmi jednoduše, je to hodně dynamické a pružné médium.

---

Michal

Koukám, že Zdeněk už z Polypompholyx udělal Utricularia.

---

Michal

Kamarádi, přátelé taxíci a systematici,

na kartách příslušných specifických taxo či syste sporností se stejně bude uvádět vše vč. výhrad. Zatím vycházím a opírám se o Taylora, ale jen z něj vycházím, na jeho dělení nejsem drogově zavislý.
Odpověděl jsem jen dle Taylora panu Mazancovi, zvláště proto, že nesprávně pochytil umístění sekce Pleurochasia. Ostatně všude jsou uváděny odkazy, z čeho se seriózně vychází. A v tom se bude nadále důsledně pokračovat.
Můj osobní názor je, že všechno zastarává a bledne pod tíhou dalšího poznávání, osobně nejsem tak úplně přesvědčen o správnosti Taylorovy degradace rodu Polypompholyx na pouhý podrod. Modifikace pastí je natolik odlišná od těch bublinatčích, že bych sám na takovou změnu jen na základě tohoto znaku nepřistoupil. Co přesně Petera vedlo k takové změně je v monografii jistě náležitě zdůvodněno. Asi by nebylo od věci, kdyby se tahle pasáž vyhledala a podrobila detailní analýze.
Samostatné druhy se navrhují na základě mnohem méně výrazných diakritických nuancí. Nesrovnatelně jemnějších než jsou právě specificky modifikované pasti měchýřnatek/bublinatek?
Z uvedeného vidíte, že až dojde na karty těchto rostlin, spornosti tam nesmlčím a dostatečně jasně je tam budu ventilovat.
A navíc, jak uvádí Michal, VAMR je skvělý právě v tom, že může neustále přinášet nejnovější poznatky a jednotlivé karty aktualizovat, regenerovat, reparovat a všemožně jinak modifikovat.
Tyhle předběžné rozpravy ale jinak vřele vítám a jsem rád, že je VAMR podněcuje.

Zdenek

Já teda považuju (podle st. prácí před revisí) Polypompholyxe za samostatný rod (podívejte se na stavbu pastí). Třeba by neškodilo zapátrat, jestli někdo neudělal genetickou revisi. Obecně se často stává, že se nějaký rod vede dlouho pod jasným názvem (typicky například v entomologii - u brouků rod Urodon) a pak přijde revise a někdo se náležitě zviditelní buďto degradací rodu, nebo povýšení podrodu (v tesařících ze skupiny Dorcadionini je nesmírnej bordel z tohoto důvodu) nebo objevem nějakého starého, sporného názvu (nějaký typan vyhrabal v prasterých pracích autora, který popsal Urodona, že o něm už píše dříve pod jménem Bruchella a uvedl toto jméno v katalogu). Pak se tohoto zmatku chytí pár lidí, pak další a ikdyž je řada lidí skálopevně přesvědčena o jeho minimálně spornosti, už se o tom mluví, užívají se obě jména a cirkus je tu.

Albert

Taxonomie je do značné míry subjektivní věda. Objektivně existující kategorií je pouze druh (a i s druhy je víc než dost problémů), vyšší taxonomické jednotky jsou jen lidské výmysly, které usnadňují naše chápání přírody. Odráží sice více či méně příbuznost druhů v daném rodu, ale jak nám ukazuje příklad diskutovaných měchýřnatek, někdy je velmi těžké stanovit hranici. Díky tomu budou vznikat takovéto zmatky tak dlouho, dokud někdo nevymyslí nějký převratný zázračný systém.