Darwiniana

Zdravím,
tak mi napadlo,když můžou špirlice růst ve Švýcarsku a ve Skotsku,proč by nemohly růst v ČR?Třeba na nějakém rašeliništi na Šumavě.Myslím,že se to tu tolik neliší od Švýcarska..(v tom Skotsku to mají trochu ovlivněný mořem)..Jenom nápad.. Nebylo by to špatný vysadit třeba 5,10 jedinců ,kteří by se mohli rozmnožovat..Nebo ne?

Martin

Martine, to už se tady řešilo:

[www.darwiniana.cz]



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Mirek Srba (07.11.2006 17:04)

No tak ne,asi jsem nebyl první ,kdo měl ten nápad.No asi to je pravda ,že narušovat přírodní ekosystémy není dobrý nápad.

klido si je vysad na zahrade.. ale do volne prirody.. ani nahodou.. to ze jsou dve lokality i v evrope.. neznamena ze by se musela udelat dalsi umela lokalita.. ne ze by nejak expandovaly.. a narusily vyzname ekosystem..ale proste to neni prirozene.. viz odkaz vyse..

Martin Spousta

nejsou vubec puvodni takze neni co resit, nedivim se ze pracovnici NP Sumava těch pár jedinců , co se tam "vzalo" zlikvidovali. Učelem NP je chránit a udržovat původní, přirozený biologický charakter území.

Jen pro upřesnění. V Evropě je lokalit špirlic (S. purpurea a S. flava) několik desítek a kromě Skotska a Švýcarska je můžeme potkat i ve Francii (viz. priloha) a nebo v Rakousku. Jedna lokalita je dokonce jen asi 20-30 metrů od česko-rakouských hranic. Ve Skotsku jsou údajně i velké porosty Darlingtonie. Kdyby o tom někdo čistou náhodou věděl víc, ať se mi ozve na jan.flisek@quick.cz

Já tyhle názory těch rádoby botaniků,kteří vyznávají čistou přirodní rasu moc rád nemám. Jisté je, že žijeme v kulturní krajině ve které není původní vůbec nic!Ať už je to Šumava nebo nějaká jiná lokalita, zásahy do krajiny jsou tak citelné z různých důvodů, že by se správci parků měli místo to, aby vytrhávali nebohe 2 špirlice na Šumavě, o jiné a mnohem závažnější věci.... Pokud rostlina není není vyložene invazní druh, tak proč ničit krásnou kytku. Dokladem toho můžou být krásné lokality v zahraničí.

Taky si myslim ze se toho nadela kolem par rostlin az moc. Pokud rostliny nejak vyznamne nemeni charakter krajiny nebo neohrozuji jine druhy nevidim duvod proc by u nas nemohly rust. To neznamena ze zastavam nazor na nejake hormadne vysazovani spirlic do prirody,ale at mi teda nekdo vysvetli rozdil kdyz si nekdo pestuje na zahrade volne spirlice v raselinisti a kdyz si vysadi pro pokus jednu na "svoje" raseliniste ktere si nekde objevil a chodi se koukat jak roste. Rozhodne bych takovou kytku nevytrhl jen pro to ze "narusuje" ekosystem.

mno POUZE MUJ NAZOR a je takovy, ze to proste do nasi flory nepatri.. pokud jde jen o to, ze je rostlina hezka.. libi se mi a tak si ji vysadim na zahradu..fajn...ale ze stejneho duvodu vysazovat rostliny, ktere sem proste vubec nepatri, je nesmysl.. sprirlice nejsou expanzivni rostliny.. ale nevidim jediny duvod, proc by mela byt "neprimou soucasti" nasi flory

Martin Spousta

takže, diskuze byla, byla dlouhá a pro někoho určitě i únavná, tak jen krátce a bez dalších komentářů.V kulturní krajině žijeme, žádný pochyb o tom, ale není to právě proč se člověk snaží chránit zbytky původní krajiny se zachovalým biologickým potenciálem a rozmanitostí,aby zabránil přeměnění i těchto zbytků původní krajiny...Vycházeje z toho,že všichni chceme chránit naší přírodu a její přírozené složení,podotýkám,že tak jako se za invazní duh považuje bolševník, je invazním druhem sarracenia purpurea ssp. purpurea.Budeme - li se věnovat ničení napr.bolševniku v např. NP,tak za několik let budeme bojovat z vyhlazováním purpurey.Proto se dle mne jeví snadnější zbavit NP 2 ks purpurey teď, než za několik let vyhledávat x stovek či tisíc sár.Nevím, možná se pletu, ale mám pocit,že na tuto otázku nehledíme zcela objektivně a že se snad necháváme ovlivňovat našemi sympatiemi k MR,musíme se na ně koukat jako na každý jiný nepůvodní druh. Každý ekosystém má své kvality, má své druhy a své vazby.Víme, jak tenké a narušitelné jsou vztahy na mokřadních,slatiništních biotopech,které jsou velmi ceněnné na celém světě - je jich málo, a o to víc u nás - je jich ještě méně, a jsou proto mezinárodně chráněny nejenom Ramsarskou konvencí.Děkuji za to, že zatím obecně převládá myšlenka,že musíme zachovat původní charakter všech biotopů a že "neházíme" to co chceme a kam chceme,že v tom se zatím společnost drží správné cesty.

Rádobotanik Michal Porteš to celkem logicky shrnul. Díky!

Jen tak mimochodem, v Šárce jsem vysadil africké včely, prý dávají více medu, tak se máme na co těšit!

---

Michal

Hmm no asi je blbost je vysazovat nekam na velke raseliniste,protoze jak pise Michal, kdyby se rozmnozily tak uz je nikdo nevytrha. Ale zasadit si jednu rostlinu na par metru ctverecnich raseliniku na jeden rok a koukat co dela,coz si myslim ze o to prave jde (ne je nekde vysadit s vedomim ze ted tam jsou a hotovo) to mi prijde uplne stejny jako je mit u sebe na zahrade. Jina situace by byla kdyby se jejich semena prenasela vetrem nebo necim takovym a spirlice by se objevovaly vsude po okoli,ale myslim ze to tak neni,ne? To by totiz hrozilo rozmnozeni i ze zahrad.

Spider: Víš,ono to původně začalo taky jedním neinvazním bolševníkem na zahradním záhonu a jednou křídlatkou japonskou a jednou.....
Jedna jedinná purpurea nemá na ekosystém vliv, to je pravda, jenže ona nezůstane sama.Jakmile se chytne a budou jí vyhovovat podmínky začne se vegetativně množit v trsech a takové 4 metry čtvereční purpurey za pár let budou silně narušovat ekosystém na rašelinišťátku, které bude mít plochu třeba 20 metrů čtverečních ,vždyť to bude jeho jedna pětina plochy. No a když si vysadíš dvě purpurey,pokud budou nepříbuzné, je to průser jako hrom! Dospělý trs vykvete i více květy na jednou,teď počítej. Oba trsy dohromady budou mít dva květy, ty se opylí a každý semeník dá tak okolo 150 semen. To máš 300 potenciálních purpureí. Vypadají ze semeníku a zimní období je stratifikuje. Vzejde jich dejme tomu dvěstěpadesát a podzima se jich dožije stovka, ale mezitím už na jaře opět vykvetly dospělé trsy a už mají víc hlav oddénků a více květů, dejme tomu celkem čtyři, což je dejme tomu 600 semen + 100 ročků + dvě dospělé. Z těch 600 semen jich do podzima následujícího roku přežije třeba 300 a máme tu 300 ročků + 75 dvouletků + 2 dospělé,které budou mít na jaře zase o pár květů víc....jak se ti to líbí? A samozřejmě se všechny zůčastněné rostliny stále množí i vegetativně....Invazní neinvazní- sáry jedině na zahradu! A co se týká invaznosti.Bolševník nepotřebuje rašeliniště,proto se množí tak rychle a všude, ale purpurea v rámci rašeliniště,kde má dobré podmínky se chová stejně.Jasně.Semena,která se dostanou mimo rašeliniště nevyklíčí, ale to nám může být fuk, protože zaflákne to rašeliniště.Nemá tu přirozené nepřátele,kdo ji zastaví. Budeš každý rok chodit ke svým dvoum purpureám a každý rok všechny květy kastrovat vyškubáním tyčinek?Jde o to,že třeba naše české rosnatky mají hodně přirozených nepřátel. Vynechám-li fanklub Květy Fialové, tak je ovlivňuje ekosystém, to znamená konkurenční rostliny, nějaké drzé zvíře, které nepohrdne mladou rosnatkou se taky určitě najde, nějaké plísně, brebery atd. -tyto vztahy regulují množství rosnatek na rašeliništi, takže přežijí jen ty nejsilnější a rašeliniště jich má jen tolik, kolik jich obrazně řečeno "uživí". Ty purpurey by nebyly takhle ovlivňovany, šířily by se skoro geometrickou řadou, jaké šance by proti tlusté vyžrané purpuree, které nic nechybí a nikdo jí tu nežere ani s ní jinak nehne měla v její blízkosti rostoucí D. rotundifolia? Já vím, že to zní jako pohádka o zlém vlku (špirlice), který sežere hodné ovečky (např. rosnatky nebo jiné rostliny), ale bohužel to je tak.Do čeho se montuje člověk, to se vždy dříve či později pokazí.Takže nechme přírodu přírodou.Asi věděla proč v Čechách nenechala růst jako původní květenu špirlice a poslala je za oceán....



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Jitka Jiříková (15.11.2006 10:45)

Podle mě původní rostliny na našem území jsou 20-30 metrů vysoké přesličky a plavuně, no a ty už nezachráníme, takže mě by to bylo vcelku jedno...

Kendy web

Takže ideální stav by bylo vzít všechny organismy světa, nalejt je do šejkru, protřepat - nemíchat a napatlat po celé zěmkouli.
Nejenom že by jich po následné vyhlazovací válce přežil malý zlomek, ale ten by se drobně lišil jen podle typického klimatu v místě vysazení.

Ale bylo by hezké, kdyby byla příroda stejná v Japonsku, USA, nebo u nás, že?

---

Michal

Koukám, že se toto téma rozjela stejně jako loni nebo předloni. Já zastávám názor původnosti prostředí se vším všudy. Ještě si tak člověk dovede představit záchranné "doplňování" jedinců (rostlin, živočichů) do původních biotopů, je-li to možné.
Zbytek si sázejme na zahrady, za okna a nebo zvedněme ty svoje líná pozadí a jeďme se podívat tam, kde je původní prostředí. Možná potom pochopíme, proč je právě toto prostředí původní a neopakovatelné.
Ale jinak má Michal pravdu, není nad to, až to bude všude stejné, ale mám pocit, že to bude až v nějakém postapokaalyptickém světě a to pravděpodobně budou jiné starosti, než jestli špirlice ano nebo ne. Ony totiž stejně už žádné nebudou.


Radek Kastner

trainxpress@post.cz
ICQ: 345-941-980
[www.freewebs.com]

Teď je otázka, co je tady vůbec původní?, plno rostlin bereme jako původní a vůbec tomu tak není a taky je neničíme, to bychom nedělali nic jiného.To bychom museli např. na hřebenech Jeseníku zničit všechny kleče co tam rostou široko daleko.atd...
Souhlasím, že mokřadní ekosystém je velmi citlivý, ale právě proto ho musíme chránit jako celek, aby se např. neodvodňovalo území atd..
V místech bývalých vesnic na Šumavě (co je komunisti zničili) rostou druhy nepůvodních rostlin,které tam zůstali jako vzpomínka ze zahrádek oněch lidí, co tam žili. Je to krásné a nikdo je také neničí.
A pak na druhé straně ekologické spolky, které několikrát ročně kosí svojí chráněnou snad původní mokřadní louku(aby nezarostla trávou a udrželi tam v několika uměle udělaných dírách své rosnatky).

Asi to nema cenu dal resit,koneckoncu kdyz uz si nekdo chce vysadit do prirody tak to ma to same jako na zahrade takze je to jen na jeho rozhodnuti.
Jitko,vypocty jsou to dobry,to mas ale pak taky tolik kytek na zahrade? Ja jsem mluvil o malem raselinisti,na kterem by teda casem rostly asi jenom spirlice,ale dal by se nesirily. Ekosystem toho miniraseliniste by sice "narusily" ale myslim ze raselinik je na sary "zvyklej" ,dyt je to maticka zeme temer vsech masozravek

Kdo si myslíš že jsi, že můžeš sám rozhodnout o osudu rašeliniště?

Rašeliniště je biotop a ne "jen" rašeliník. Možná jsi měl přidat více smajlíků, protože to jinak vypadá jako vážně míněný příspěvek.

---

Michal

Pane Vacku,

máte pravdu, že aktivity nejrůznějších "zelených" hnutí budí opovržení nejen u široké veřejnosti, ale též mezi odborníky. A právem. Nicméně postoje, které zde podsouváte je opačný extrém. Téměř všechny státy civilizovaného světa a velká část rozvojového světa se shodla na tom, že je třeba chránit původní stav mokřadů a vodních ploch a svým podpisem se přihlásila k již zmiňované Ramsarské konvenci. Mě skutečně mrzí Váš postoj, o to více, že jste členem naší společnosti, která se k ochraně původních stanovišť rovněž hlásí. A velmi mě mrzí Vaše nepochopení toho, že na určitých místech je třeba blokovat sukcesi (zarůstání) sečením, vypalováním apod. V tomto týdnu jsem četl článek o podobných aktivitách v USA, kde následkem antropogenní změny vodního režimu začaly zarůstat stanoviště kriticky ohrožených špirlic. I tam je aktuálně zapotřebí blokovat sukcesi, která vede od mokřadu směrem k lesu. Ale to byla odbočka. Schvaloval byste např. nápad, abychom vzali naši tučnici českou, Pinguicula bohemica a vysadili ji na rašeliniště do USA? Vždyť je to přeci skvělý nápad! Až mi zde její stanoviště zničíme průmyslovou a zemědělskou čiností, přežije nám tento endemit za mořem. A jakou radost z ní budou mít čeští emigranti, naši krajané!

A dále, pro ostatní. Dovolím si připomenout, že že kromě Sarracenia purpurea je pro výsadbu na naše rašeliniště též vhodná jihoevropská P. grandiflora, americká D. filiformis var. filiformis, D. liniearis, D. intermedia x filiformis, která by mohla skvěle nahradit vymřením ohroženého přírodního křížence D. x obovata, který se u nás dnes vyskytuje už jen na třech lokalitách.

A dále pro ostatní. Je nutné uznat, že Sarracenia purpurea nemá všechny tři základní předpoklady pro to aby byla invazním druhem. Nemá krátkou generační dobu. Než dospěje trvá jí to několik let. Nemá snadno šiřitelná semena (větrem, vodou, háčky do kožichu atd.). Jediné co splňuje je enormní produkce osiva.

... ale hle! Přemýšlel jsem nad tím rozporem. Když se nemůžou špirlice samovolně šířit, proč dnes existují desítky populací po celé Evropě, z nichž řada čístá stovky nebo dokonce tisíce jedinců? Musí se přeci nějak šířit. Ale ano! Nešíří se ani větrem ani vodou, ani na srsti savců. Přenášejí ji Pavouci a jiní podobní živočichové!

Díky Mirkovi a Martinovi už tomu rozumím...
Ještě ráno jsem se na to dívala z jiného pohledu:
1) Nikdy nenašetřím peníze na cestu do Ameriky abych viděla sáry ve volné přírodě
2) Nikdy nenašetřím tolik peněz abych si mohla pořídit zahrádku
3) Sáry rostoucí v ČR je jediné řešení jak bych je mohla v přírodě vidět

Ale teď už jsem o půl dne moudřejší. Člověk nesmí myslet jen na svoje výhody, ale musí se na to podívat i z druhé strany - ze strany přírody...

Kendy web

zde je jeden odkaz na Skotsko

[www.cpukforum.com]

Martin Spousta

Ja zadne masozravky do prirody vysazovat nebudu,takze at si o sobe myslim cokoli, do osudu raseliniste se michat rozhodne nebudu. Bylo to jen vysvetleni toho, jak ja jsem pochopil umysl vysadit MR do CR v uplne prvnim prispevku teto diskuze.
Amen

Pane Srbo,
velice mě mrzí, že jste nepochopil pravý význam mého příspěvku.Já jsem nezpochybňoval platné zákony a úmluvy či snad nabádal k vysazování špirlic na naše rašeliniště.Sám osobně bych tam žadnou rostlinu nikdy nevysadil.
Chtěl jsem ukázat, že pokud se na celou věc podíváme z nadhledu, najdeme v celém případu řadu absurdit.
Ano, na jedné straně se budeme snažit ctít platné zákony, vyrveme rychle dvě nebohé špirlice - moc námahy to nestojí a uděláme dobře svému ekologickému egu.
Na straně druhé budeme budovat v NP nové a nové sjezdovky, hotely atd. které přinášejí mnohem větší ekologickou zátež a jako morální učinění budeme kosit louky se svou rosnatkou abychom jí zachránili.
A má cenu držet P. bohemicu na několika uměle vytvořených místech?
Má cenu držet takto rosnatky na místech, na kterých by už dávno bez těchto zásahů nejsou schopny přežít. Nebo se smířit s tím, že člověk krajinu přetvořil, změnil a tohle je jenom jenom falešný pocit, alibi, že musí něco zachránit?



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Petr Vacek (16.11.2006 16:28)

to p.Vacek:Nechtěl jsem se do toho míchat,protože tomu vůbec nehovim,ale musím Právě díky tomu,že člověk jako největší nepřítel totálně likviduje přírodní likality původním druhům měl by sám o sobě mít zájem na tom,aby zůstaly zachovány i dalším generacím.Že stavíme hotely a děláme sjezdovky čímž likvidujeme původny biotopy je fakt,se kterým nic neuděláme,ale mužeme zkusit zmírnit náledky našeho konání.To,že se arwiniana snaží chránit nejen MR ale veškerou květenu u nás byl jeden z faktorů,proč jsem se stal členem a stálo mě to 1/2roku rozhodování!!Krom toho jsem již 25 let členem rybářského svazu,který mi přijde má ochranu přírodu pouze ve stanovách jako zbožné přání,prakticky,krom vysazování nových generací ryb,nedělá pro ochranu přírody nic moc,což mě štve.Sbírám pokaždé u vody odpadky jako idiot a ostaní nechápavě kroutí hlavou nedělají nic,ale já pořád doufám že to ostatní nějak "rozhejbe".Tady jsem se setkal konečně s lidmi,kteří o tom jenom nekecaj,ač by to mělo být pouhé "vytržení" 2 kytek ze slatiniště.A jsem za to rád,konečně a jen houšť!!Ale to je pouze mů osobní názor,nikomu ho necpu,to pro šťoury,kteří by chtěli rejpat či cítily potřebu reagovat na tento odstaveček

Hezký večer všem!
(jsem taky rybář a vím, kolik bordelu člověk u vody najde takže moc dobře vím, o čem mluvíte). Asi jako spousta ostatních jsem se dlouho nechtěl vyjadřovat.
Myslím, že není možný řešit jenom takový "velký problémy" jako udělat novou lanovku nebo neudělat, postavit dálnici támhle nebo onde či kde postavit novou chemičku apod. Já osobně se ani trochu nedokážu smířit s názorem: "člověk mění přírodu a co my s tím? s tím my nic nenaděláme, tak to tak budeme brát a hotovo, basta fidly." Je přece třeba řešit i takový "malý" problémy jako chránit rašeliniště 50x50 metrů, nebo někde nevysazovat rostliny, který tam nepatří a nemají tam co dělat. Protože to jsou věci, který zvládne i pár nadšenců, popřípadě s nima může začít sám u sebe. Dálnice a hotely nechme na velkých organizacích a prospějme přírodě aktivně třeba tím, že ji nebudeme ovlivňovat jen pro svoji potěchu z pohledu na český rašeliniště zarostlý purpureou. Je to podle mě o tom, jak se člověk staví k životnímu prostředí.
Omlouvám se za osobní výlev, ale cítil jsem potřebu zareagovat

Ahojda a snad jsem nikoho moc nerozvášnil

Myslím, že zde se míchají dva odlišné pohledu na tento dosti zajímavý problém "2 špirlic".
Jeden pohled je čistě osobního rázu, co může udělat jednotlivec pro ochranu naší přírody - vyškubnout dvě špirlice. Každý ochránce jistě zaplesá, člověk ukojí svou potřebu pomoci a vše je správně. Nebo vzít kosu a několikrát ročně pokosit svou mokrou louku a dát živořícím rosnatkám světlo. Já osobně tyhle násilné rádoby-prospěsné zásahy v žádném případě neuznávám, ať je to kacení lesů na Šumavě kvůli kůrovci nebo něco jiná zvěrstva, která se ve jménu ochrany přírody praktikují.
Nebo se nad celou problematiku povznésti a začít jí vnímat trochu hlouběji, vzít 2 špirlice na rašeliništi jako dobrý a zajímavý experiment který může obohatit naše poznatky. Ostatně, tento přístup je vidět i na jiných evropských lokalitách špirlic, kde lidé tyto rostliny zcela nesmyslným chováním také nezničili a dokce se zde provádějí velmi zajímavé výzkumy.
Přece nebudeme u nás zabíjet všechny cizince jiné pleti, jenom proto že u nás nejsou původní a jednou zničí naší kulturu nebo k nám zavlečou zcela nové choroby.
Já opravdu nevidím žádný logický důvod, proč zničit dvě špirlice na rašeliništi ve jménu ochrany přírody. To bychom potom museli ničit jinde plno jiných a krásných rostlin. Musíme začít vnímat ochranu přírody v širších souvislostech, ne trhat 2 nepůvodní rostliny. Musíme se snažit o to, aby se v blízkosti zajímavých lokalit nebudovali nové a nové hotely, aby se nevratně neničil celý hydrologický režim území, atd...Ale utrhnout dvě krásné špirlice pokládám za čin zcela zbytečný, za čin, který není hodný člověka 21.stolení.

Ještě bych se v krátkosti na závěr vrátil k jedné dosti smutné věci.. Myslím, že toto fórum se jmenuje fórum právě proto, aby zde každý mohl vyjádžit svůj názor a vedla se diskuze, nikdo z nás nemá patent na rozum, bohužel se mi zdá, že někteří jedinci si toto nemyslí a vyjadřují tento postoj tím, že se snaží protistranu svým způsobem zesměšnit či jinak ukázet svou převahu pokud má někdo jiný názor.

No nevím, jestli to bylo myšleno na mě.. Rozhodně jsem se nechtěl nikoho dotknout a už vůbec ne někoho zesměšnit a pokud se tak stalo, tak se opravdu omlouvám. Taky jsem jen vyjádřil svůj názor na věc. Co se týče botaniky, genetiky a podobnejch věcí, nemám žádný hluboký znalosti, ale i tak jsem se chtěl vyjádřit... Dlouho jsem nic nenapsal právě proto, že se mi ani trochu nelíbilo, jak moc byla předchozí diskuse (ta rok či jak dlouho stará) emotivní a ani trošku jsem se do toho nechtěl míchat.
Tohle téma je ale asi tak trochu zakletý...

To jsem myslel na jiné přispěvovatele a také tak trochu obecně. Domnívám se, že v tomto tématu nejsou žádné hluboké znalosti vůbec potřeba, jde spíše o čistě lidský problém a postoj, naopak lidé "postižení" syndromem vědění pak mají pocit, že spolkli všechnu moudrost a rádi se povyšují nad ostatní.

Zdravím,

Měl jsem jen potřebu přihodit svou trošku do mlýna ... Dle mého názoru, je pravda, jak už to bývá, někde uprostřed cesty. Je jasné, že přírodní lokalitu s tak křehkým ekosystémem, jako je rašeliniště, není vhodné neuváženými zásahy ovlivňovat nebo i zničit - o tom není jistě sporu. Narušit "čistotu" skladby původních druhů není z hlediska zachování jedinečnosti, také úplně "košér". Už vůbec bych nijak nezasahoval právě do těch rozlohou nejmenších lokalit - ty jsou nejnáchylnější k zásahům. Na druhou stranu, když se zamyslíme nad ekoligií právě zmiňovaných špirlic, opravdu mohou tak fatálně ovlivnit existenci některého "hektarového" rašeliniště? Názor o statisícihlavém poli špirlic, které dusí i samotný rašeliník, mi připadá tak trochu mimo mísu. I když k vysazení dojde, nikdy to nebude nezvládnutelná záležitost. Myslím, že na vhodném místě by nakrásně takováto lokalita s "importovaný" rostlinami mohla úplně v klidu existovat. A otázku, kde by to mohlo být, musí právě zodpovědět někdo, kdo má patřičné vědomosti a znalosti.
A ještě malou poznámku k vysazení P. bohemica v USA ... Proč ne! Pokud by to vedlo k její záchraně a neohrozilo to původní ekosystém ... Stabilní přírodní populace (byť na jiném kontinentu), je podle mne jistější řešení, než pěstování u nadšenců a jednotlivců jako jsme my ... Jen říkám to, že vše se má dělat s rozmyslem a uvážlivě. Původních stanovišť ubývá a tento trend se naprosto jistě nezmění a pokud se nějakou takovou "imigrací" zachová třeba takový druh jak P. bohemica, říkám ano. Nebo je lepší zachovat čest a nechat ji v přírodě vyhynout? ... To mi trochu připomíná Jehovisty (nevím teď přesně jestli jsou to zrovna oni), ne dítěti tu transfuzi prostě nedáme, sice umře, ale podle pravidel, jen se svou vlastní krví ...