Darwiniana

Nebudu vás poučovat o fotosyntéze a jejich důležitých částech. Nebudu vas poučovat o tom, že každá masožravá květina je odjinud a mnohé z velmi malého prostoru. To samozřejmě má nároky nejen na vhodný substrát, svetlo, vodu, ale i potravu která nahrazuje potřebné živiny. Kdo pěstuje například rajčata a brambory ví, že kdo každou zvlášť jsou cílené hnojiva. To, že jsou Mr ze specifických prostředí mají zažívací trakt uspusoben pro příjem specifického hmyzu. Navíc takového který například u nás se nevyskytuje. Nebo někdo vite o termitech na českém území ?
Je mezi vámi nějaký teraristy co vy mohl nějak popsat co lze doma chovat za hmyz a jaké má výživové hodnoty ? Včera jsem našel web který popisoval domácí chov hmyzu pro chov tropických žab. U jednoho hmyzu bylo popsáno, že jeho chov není snadný, nemnoží se příliš rychle ale bez něj to jde špatně protože jeho schránka je plná velmi kvalitniho vápníku.
Tak se ptám než nechávat kytky aby si sami ulovila v bytě nejaky hmyz že není problém jim ho dopřát. Jen vědět který je vhodný. Objednal jsem si tedy sadbu zahraničních neletavych octomilek které nabídnu rosnatkám. Pro nepky to budou masařky. Ale co dál? Co by se ještě dalo doma pěstovat a kytkam to prospěje ?

Věřte, že i rosnatka z Ameriky si ráda pochutná na české smutnici a bohužel i naopak. Nevím, v čem by ten hmyz měl být tak jiný, aby si s ním "zažívací trakt" neporadil.

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook

Jde mi o to nedělat kytky jen jedním hmyzem. Mám doma vermikompostér. Dost jsem studoval co z které kytky mohu získat. Respektive zákon zachování hmoty a energie. Co do kompostu nedám to v něm nebude. Takže cpat kytkam jen jeden hmyz je chybné protože třeba moucha nebude mít moc vápníku. Např. Železo je důležité pro zelenou hmotu. Není li jsou listy zvadlé, kytka je celá taková "bez života".



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Jiří Šachl (08.09.2016 09:25)

Myslím, že se touto problematikou nikdo tak dopodrobna nezabýval... Tak zkus udělat přes několik sezón výzkum a pak se poděl o výsledky...

No výzkum to bude. Teď vytvořím chovnu na neletave octomilky a to tak že to bude petka zavřená víčkem ve kterém bude vybrána díra s protaženou akvarijní hadičkou. Až se mouchy namnoží tak hadičku připevníme na okraj truhliku s rosnatkami a mucholapkami a vypustim tam pár set mušek. To by bylo aby se kytky nenakrmily. Pro nepky to budou v první fázi ty mouchy masařky a nebo jen jejich larvy. Uvidím co to s nimi udělá. Nicméně se podíváme na minerální hodnoty hmyzu. Našel jsem to u těch co je pojídají. Lidi. Tam jsou podrobně rozbory. Chci najít hmyz co má hodně železa.
Určitě se hmyzem zabývají teraristy a akvaristé s chovnou stanici. Mnohé ryby se nevytrou pokud se nenaládují specifickým hmyzem. Maji to tak v přírodě. Jakmile je nadbytek potravy tak se jde plodit.
Teď jsem se dočetl právě v článku co jíst za hmyz že mravenci mají vysoký obsah železa. Pro příští rok připravím díry do toho květniku před oknem kam zapustim kvetniky s kytkami aby se napásli. Nějaký mravenec se tam snad najde.



Upraveno 2 krát. Naposledy upravil Jiří Šachl (08.09.2016 15:55)

Mít tak barák. Prostě prostor. Tak si pořídil jeden větší prostor, třeba sud, a do něj dám tohle [www.insectarium.cz] mnoho masozravek je na termity zvyklé. Náhrada mravenčení není možná protože to není příbuzný druh. A jako krmení by to bylo bomba.