Darwiniana

Chtěl bych se zeptat, jestli nemáte někdo zkušenosti s náročností této rosnatky na teplotu. Stala se mi totiž taková nemilá věc... ze dne na den prakticky odešla. Od středu zhnědla, zůstaly zelené jen konce listů, připomíná to trochu hnilobu nebo nějaké houbové onemocnění, ale podle mě by to neproběhlo tak rychle. Stalo se mi něco podobného i u několika dalších rostlin (U. longifolia, několik listů D. oblanceolata). Pletiva jsou měkká, jen konce listů s tentakulemi jsou zelené a působí normálně. Barva odumřelé části není typicky tmavě hnědá, jako když mi uhnije rostlina, je poněkud světlejší a došeda.
Moje hypotéza je, že jsem se zapomněl a porosil rostliny v akvárku pro teplomilné druhy čerstvě nabranou dešťovkou, kterou mám uloženou ve sklepě a její teplota je přibližně 8-9°C. Pokud by tomu tak bylo, byl by to sice projev nebetyčné tuposti, že jsem si nedal pozor, ale pořád by to bylo lepší, než kdyby mi rostliny napadla nějaká choroba, se kterou bych musel zdlouhavě bojovat.
Proto by mě zajímalo, jestli nemáte podobné zkušenosti, že D. neocaledonica je citlivá na chlad. Popřípadě pokud někoho napadne jiná možná příčina.
Pro ilustraci přikládám foto rostliny, je poněkud oškubaná - otrhal jsem nejzdravější listy na listové řízky, abych o ni nepřišel úplně.

mne sa nieco podobne stalo ale v lete ked som ju zabudol v uzavretom akvariu na okne kde na nu svietilo priame slnko a akvarko sa prehrialo.

hmm, takže je možné, že je to kytka citlivá na prudké změny teplot... díky za zkušenost, zatím to vypadá, že opravdu šlo o tu studenou vodu, odumírání rostliny už se dál nešíří, kdyby to byla nějaká houba nebo jiné potvorstvo, pravděpodobně už by byla celá zhnědlá.

asi ano ale len prudke zmeny.kolisanie jej neskodi lebo ju mam teraz v izbe a tam sa pohybuje teplota cez den 22-23 a v noci 17-18 a celkom sa jej dari

Chtěl jsem se zeptat, když už je tady toto vlákno založeno: jaké máte zkušenosti s nárokem na vlhkost? Je to kytka, která se dá pěstovat volně (aka kapská), nebo potřebuje spíše vyšší vlhkost (aka stínomilné pralesky)? Děkuji.

Dokud jsem ji nezlikvidoval, měl jsem ji v uzavřeném akváriu, kde mám petiolarisky pod světlem a dál od světla D. adelae a spoustu dalších rosnatek. Koupil jsem ji na podzim na výstavě a celou tu dobu rostla spolehlivě, dokonce mi vykvetla (bylo to ale nedávno a ve vlhku při umělém osvětlení květenství zplesnivělo jen co odkvetl první květ). Vypadala velice pěkně, ale zajímavé je, že si nevzpomínám, že by někdy delší dobu měla hezky orosené listy. Rostla mi tedy uspokojivě, ale ne ideálně. Nějaký faktor jí chyběl, ale nepřišel jsem na to, který to je.
Zkuste napsat panu Švarcovi, u jeho stánku jsem ji koupil, třeba s ní má nějaké podrobnější zkušenosti.

Aha. Já mám svoje od Štefana a dal jsem je pod pod zářivky (dostal jsem je nádherně rudé, tak jsem na základě toho předpokládal, že chtějí hodně světla) a do akvárka, aby rozdýchaly tu cestu - tak zůstaly dosud. A něco není OK, buď moc světla, nebo moc vlhko, proto jsem se ptal. Je to totiž spíše stagnace.
Jestli tedy ještě mohu navázat, Adame, tak tys měl svoje spíše dál od zářivek - byly pak červené?

Hmm, to ne, spíš do zelena, jen tentakule byly červené, ale zase bych neřekl, že stagnovaly v růstu, matečná rostlina i odnož přirůstaly pravidelně a celkem normální rychlostí (v rámci rosnatek). Mám je (resp. to co zbylo) ve stejných podmínkách jako třeba D. madagascariensis, D. affinis, D. admirabilis a další druhy. Akvárko je na JV okně, takže když svítí slunko, mají kytky i přírodní světlo, úsporná žárovka (světelný výkon odpovídá žárovce 150W) se zapíná od poledne do osmi hodin a svítí především na petiolarisky. Ostatní rostliny jsou dál a dopadá na ně méně světla, ale stále to stačí, aby třeba D. adelae měla nádech do červena.

Zapeklité, nemůžu najít evidentní odlišnost, mám to stejně, akorát navzdory té vyšší RVV stejně rosí pouze minimálně. Ale mám ji teprve čtvrt roku, tak pokud neumřou, možná to vychytám. Třeba se to spraví přirozeným světlem na jaře, já přes zimu kvůli orientace okna nemohu sloužit.
Ani nemám ostatní zmíněné druhy, takže nemohu srovnat. Mám je ovšem pohromadě s petiolariskami (kennealyi, broomensis). Každopádně děkuji za rozvinutí debaty.

Není zač, pokud přijdeš na to, co je ten klíčový faktor, jestli jí musím za úplňku zazpívat "Vstávej rosnatko holala, bude z tebe fiala" stojíce na levé noze, nebo jestli jde třeba o kolísání teplot, určitě to sem napiš. Nechal jsem si pár listů a doufám, že se mi ji podaří zase namnožit

Na jaře hodím z akvárka na parapet mezi otevřená okna - velké kolísání teplot, mírně vyšší než běžná RVV, vydatný osvit. vidíš, taky si radši škubnu lísteček, aby se toho jara vůbec dožily. Když uspěju, dám vědět. Možná je celý problém pouze v tom, že jde o malé rostlinky.

Tak po nějakém tom měsíci můžu prohlásit, že D. neocaledonica patří mezi rosnatky, které lze snadno množit listovými řízky v destilované vodě. Tři největší rostlinky (no, spíš rozvíjející se pupeny) už jsem zasadil, další nechám ještě ve vodě trochu povyrůst. Uvidím, jak se jim bude dařit tentokrát.

Mimochodem, chtěl bych se zeptat, jaký substrát pro ni používáte?
Narazil jsem dneska při procházení starších čísel Živy (6/1999) na článek o Nové Kaledonii a dost mě zaujal popisek fotografie u této rosnatky. Cituji: "Jedinou novokaledonskou rosnatkou (Droseraceae) je Drosera neocaledonica rostoucí na ultrabazických půdách jižní části ostrova", uvádí pan Svatopluk Bílý ze své návštěvy tohoto ostrova. Hodně mě zaujaly právě ty "ultrabazické" půdy, protože rašelina s pískem, ve které jsem ji měl já, mi rozhodně jako ultrabazická nepřijde.

V textu se dá dohledat, že rosnatky pozoroval na téměř čistém štěrku železné rudy a přiložená fotografie tomu odpovídá, rostliny vypadají velice hezky a opravdu rostou přímo v červenavém až tmavě hnědém štěrku. Místní horninou je zde údajně krevel s obsahem železa 45 až 50% a vysokým obsahem niklu a chromu. Také by v dané oblasti (jih ostrova) měl mít velký podíl serpentinit (hadec). Nepochopil jsem, jestli je ultrabazicitou míněna vysoká hodnota pH, spíše to chápu tak, že jde o vysoký obsah různých prvků, především těžkých kovů. Což by mohla být z hlediska pěstování této rostlinky docela zajímavá informace. Jinak taky zmiňované lokality leží ve věčně vlhké oblasti, díky čemuž asi dokáže rosnatka růst jen tak ve štěrku s malým podílem organické hmoty.

Z toho mi vyplývá... zkusím některé z řízků zasadit do substrátu s velkým podílem hrubšího písku a popřemýšlím, jestli nepřidám i hadec (máme u nás několik hadcových skalek), třeba se osvědčí.

Další informace viz Trifid 2003/3 Rosnatka neokaledonská.

---

Michal

Wow, díky tenhle článek si vůbec nepamatuju...

Ráda bych se zeptala, jestli již máte nějaký osvěčený způsob jak tuto kytku pěstovat.

Bohužel já jsem zatím na nic 100% nepřišel. Neocaledonica mi stále žije a jakž takž roste, ale slavné to není. Nejvíce jí u mě vyhovují bytové podmínky - teplota trvale 22-25°C, umělé osvětlení ve vitríně s větracími škvírami pod krycím sklem. Jinde mi ale nerostla skoro vůbec, takže to že teď trochu roste je rozhodně úspěch.

Já jsem začala s pěstováním ze semínek, zatím rostou, i když o hodně pomaleji než jiné rosnatky ve stejných podmínkách(v plastové uzavíratelné krabičce). Snad postupem času najdu pro ně podmínky které se jim budou líbit