Darwiniana

Ahoj,
mám problém se S. psittacina. Asi rok jsme ji měli v květináči, který stál v rašelině v malém akvárku na okně. Nedávno jsem dostala 200l akvárko, tak jsem do něj dala štěrk a rašelinu a přestěhovala tam většinu svých masožravek raději ještě v květináčích. Teď po měsíci začala mít s.psittacina jakoby scvrklé láčky, neusychají, nehnědnou, prostě jen ztrácejí ten krásný bambulovitý tvar. Nevíte, čím to může být? Nevadí jí třeba špatné světlo (svítím zářivkami SUN GLO 20W a FLORA GLO 20W). Mám strach, abych ji neumořila, když se před zimou vysílí

Zdar jak sviňa, ráda tě tu vidím! S psittacinou ti poradím akorát tohle: vem lupu a koukni, jestli na ní nejsou svilušky nebo jiné breberky - já je na ní měla a vypadalo to přesně, jak popisuješ. Pokud tam jsou, tak stačí párkrát postříkat vodou a ony se odstěhujou. Jinač nevím...



Příspěvek byl upraven (17.10.2004 17:46)

Eva Podbrdská

Svilušky jsem nenašla na psittacině, ale jen na ostatních špirlicích, které mám na okně, tj. mimo to nešťastné akvárium. O víkendu jsem to už nevydržela a psittacinu jsem přemístila na její původní stanoviště na okně v malém akvárku. Ostřihala jsem většinu listů, protože byly úplně jako z hedvábného papíru a vůbec nedržely tvar. Teď čekám, co na to ta kytička. fakt nevím co jí schází: teplo/zima, sucho/vlhko, moc/málo vody, moc/málo světla?

Já si myslím, že byl problém v nedostatku světla na novém stanovisšti. ALe podle toho popiu nevím. Nebyla by nějaká fotka?

Už jsem jí většnu láček ostříhala, ale pokusím se o fotku, třeba něco napoví.

tak jsem pořídila fotky, jsou na adrese [pef.czu.cz], pro srovnání je tam i fotka, jak pěkně vypadala na jaře...
Nevíte, prosím, co jí schází???

Ahoj,

Tvá rostlina vypadá opravdu divně.

Budu trochu rekapitulovat, aby bylo vše jasné, kdyžtak mě oprav. S. psittacina jsi měla v akváriu při velmi vysoké RVV na okně a přenesla jsi ji do jiného akvária a jiným osvětlením, ale též do vysoké RVV. Rosíš ji?

No mě se zdá, že že Tvá S. psittacina to už má za sebou. Podle mého jí uhnil oddenek, čímž kořeny přestaly dodávat vodu do listů. Rostlina by normálně uschla, ale vzhledem k tomu že je hodně ve vlhku možná ji rosíš je taková povdlá zcvrklá, ale nikoliv suchá - protože je v tom vlhku.

Nevím, jak dlouho tento stav trvá. Pokud toto příště zaznamenáš, je potřeba jednat ihned. Plíseň je schopná sežrat oddenek zcela během cca 30-40 hodin. Pokud nějaký takový náznak zaznamenáš, je potřeba rostlinu vyjmout z květináče a pokud zjistíč, že některé části oddenku jsou černé, hnědé a mokvavé, pak vše musíš vyřezat na živou část. To necháš zaschnout a to co Ti zbyde zasadíš. Sestříháš láčky a dáš na sluníčko. Můžeš rosit.

Co teď udělat? Vyndat rostlinu a prozkoumat. Podle mě zjistíš že celý oddenek je v pytlu, kromě několika šupin na růstovém vrcholu. Jak jsem na to koukal, možná je v pořádku ta malá odnož na boku. Pokud to tak bude, tak ji odděl, případné náznaky plísně vyřež a zasaď ji do rašeliníku, dej pořádně na světlo a můžeš ji rosit. Hlavně to světlo.

Rád bych se mýlil. Napiš, co zjistíš.

Ahoj!

K té rekapitulaci: Rostlina je stále v plastovém květináči, který byl nejprve v malém, ale nezavřeném akvárku - přes léto na balkoně, teď od září v bytě na okně, takže s tou RVV to asi nebyla velká sláva, ale vypadala moc spokojeně a tvořila dost láček pěkně vybarvených. Pak jsem ji přestěhovala do akvárka o rozměrech cca v60/š80/h40, tam svítím zářivkami (2x20W) a nezakrývám kvůli plísni, která tam začala strašit, taky jsem tam dala nějakou divnou rašelinu (psala jsem o tom ve fóru). V tomhle akvárku se moc nelíbilo rosnatkám (přestaly rosit), ale už se s tím srovnávají, naopak malé mucholapky jsou vyloženě nadšené (začaly tvořit nové pasti). Zkrátka po čtrnácti dnech v tom akvárku začala S.psittacina nenápadně, ale jistě chřadnout. Mám tam ještě křížence S.purpurea a S. psittacina a na něm zatím nic podobného nepozoruji.

Ještě mě napadlo, jestli jsem té rostlině neublížila, když jsem ji přemisťovala. Z květináče jí totiž visel kořen (cca 20 cm) a já jsem ji nechtěla před zimou přesazovat... Možná dostala nějaký šok, nebo co? Ale bojím se, že máš nejspíš pravdu s tou plísní.

Díky moc za radu, zkusím udělat, co říkáš. Třeba zachráním aspoň tu odnož. Jenom nevím, kde sehnat rašeliník, nestačila by rašelina?

Veronika

Ahoj Veroniko,

jak předcházet uhnívání oddenku Ti uplně neporadím. Je to problém, který znají všichni sběratelé špirlic. Prostě se to občas stane. Špatná rašelina tomu ovšem mohla velmi napomoci.

Jinak rašeliník rašelinou nenahradíš, nebo alespoň ne v této situaci. Při zachraňování S. psittacina mám právě dobré zkušenosti v souvislosti s rašeliníkem. Například vloni jsem získal jednu malou rostlinku (3cm) s uhnilými kořeny a pak ještě jeden titěrný oddělek bez kořenů. Oboje jsem dal do rašeliníku a rosil. Obě se chytly skvěle, přestože to byly kousky, kterým jsem moc šanci nedával. Kdyby to byla třeba S. flava tak v tom rašeliníku uhnije. Zkrátka taková moje zkušenost se zachraňováním S. psittacina.

A Ty jsi odkud? Jestli z Prahy, pak můžeš zajít pro rašeliník do Klánovic.

Ahoj Mirku,

jsem z Brna...

Včera jsem se pokusila udělat, cos říkal, ale moc se to nepovedlo. Hlavě jsem měla problém s identifikací oddenku (bohužel nejsem botanik Možná je to ještě moc mladá rostlina, protože jsem ho prostě nenašla - hned jak končí (resp. začínají růst) listy, jsou kořeny. Kořeny byly pěkně bílé, ale cca 2 cm u listů (oddeku) byly hnědé. Jo a substrát opravdu zapáchal. Takže to asi vážně hnije.

Takže jsem kořeny zkrátila asi o třetinu, obrala všechno hnědé a podezřelé, co se dalo, a zasadila to do (teď se nerozčil) rašeliny s perlitem (1:1), bylo to to nejlepší, co mě v tu chvíly napadlo. Ten malý oddělek jsem se fakt bála odříznout, ale když píšes, že se chytí i bez kořenů možná to risknu. Takže to zkusím, až seženu rašeliník.

Trochu se bojím, aby to neskončilo, jako ty rostliny v Termiterově deníku - "kytky, které již nepěstuji"

Moc děkuji, že se snažíš poradit. Té rostlinky by mi bylo fakt líto.

Veronika

Ahoj Verčo,

koual jsem že Tvá S. psittacina nebude asi letitá. To, že jsi se nedobrala k žádnému pořádnému oddnku není Tvá chyba, ale prostě ta rostlina ještě nic takového pořádného nemá. Aby jsi se dobrala správné diagnóze, vezmi jednu ze starších láček nebo nějaký ten zbytek po odstřižené láčce a naprosto brutálně ho zkus vyrvat. Tím že ho urveš, tak se dostaneš z boku na tělo oddenku. Pokud bude rána bílá, je to v pořádku a bez problému se to zacelí. Ale počítám že bude to bude hnědé.

Radši si vyber nějakou hodně uvadlou nahnědlou láčku. Tu plíseň se snažíš najít. Já bych se vsadil, že tam je. Pokud láčka uschne přirozeně a urveš jí, pak je rána zdravá a bílá. Pokud najdeš hnědá místa uvnitř stonku musíš všechna odřezat. I kdyby jsi nakonec odřezávala všechny kořeny, máš větší šanci než kdyby jsi je tam nechala i s kouskem infikovaného pletiva.

Mimochodem - to že měla rostlina bílé kořeny nic nezmená. Před dvě lety jsme se podivovali nad tím, že kořeny uhnilé špirlice, která shnila naprosto totálně mohou v substrátu přetrvánat ještě 4-8 týdnů v substrátu naprosto zdravé!
Zkus urvat jednu dvě nebo tři láčky a dostat se ke stonku. Ze začátku mě Tvůj problém nepřišel zajímavý, ale dostala jsi mě těmi fotkami. Přiznám se, že jsem na ně koukal notnou chvíli a přemýšlel jsem co s tou kytkou je. A pak mi došlo, že už je nejspíš chcíplá. Ale - kéž bych se mýlil. Znám to od všech špirlic. Nejdřív to začíná tak že začne (jak píšeš) krepovatět jedna láčka. Zkrátka zůstane zelená a na stojáka zvadne. A co se stalo? Plíseň sežrala kus oddenku, který danou láčku zásoboval vodou. Buď se to okamžitě vyřeže nebo do jednoho až dvou dnů sežere plíseň zbytek rostliny. Pokud se to podchytí, dá se rostlina pořádně do tepla a světla, pak s tím bojuje ještě pár týdnů, ale nakonec se to občas zachrání. Jde o čas.

A jinak tím že jsi z Brna jsi omluvena že se nedostaneš k rašeliníku. Nejblíže k Tobě roste v Beskydech a Jeseníkách . Jižní Morava je požehnaná zem, ale rašeliník se tam musí dovážet.



Příspěvek byl upraven (21.10.2004 21:38)

No mam podobnou zkusenost co pise Mirek. Mamka mi osetrovala pres zimu vsecky spirlice a prvni zimu nebyly s kaktusama ve skleniku, obcasna zalivka, teplota v noci asi 10C , ale v plechove vane doma na chodbe, malo svetla, asi 18C a hlavne furt staly ve vode ... Celkem tam byly 3 druhy S.rubra, alata a purpurea vsecko uz nekolika lete kytky a rubry s purpureama kvetuschopne. Koncem unora zacaly rubry nasazovat jak sileny na kvet, ale ty kvety byly vsechny takovy neduzivy a ve finale vykvetlo na jedne kytce z 10 kvetu tak 1-2. Tak jsem si rikal, ze to bude asi spatnym zimovanim a dal jsem to moc neresil. Po zmrzlych jsem nalozil celou namu se spirlicema a odvezl na zahradu k sobe. Kytky byly divny, zadnej bujnej rust a poradny macaty lacky, ale velke mnozstvi takovych neduzivych ocasku, ktery se porad nedaly srovnat s lackami z minuleho roku, tak jsem asi v puli cervence jednu kytku vyklopil a zkoumal jsem, kde je zakopany pes. Vse bylo podle scenare Mirka, jen s tim rozdilem, ze kytky byly asi dost silne, aby se ubranily a neuhnily vsecky najednou a tak rychle. Z asi 10cm rozvetveneho oddenku nezbylo skoro nic, jen jsem orezal jednotlive vrcholy az do zdrave tkane, nekde byly i nove koreny a ve finale jsem z 1 rubry dostal asi 15-20 sazenic. Podobne na tom byla alata. Ta byla mensi, ale taky z ni zbylo pozehnane vrcholu, ktere jsem nastrkal do vlhke raseliny (raselinik bych asi sehnal, ale nikdy me to nenapadlo, protoze rubry mi korenily vsdycky v ciste raseline). Takhle osetrene rostliny se zacaly sbirat k zivotu, ale preci jen tam bylo asi jeste kolem 10-15 % ztrat. Jedine purpuree to preckaly v pohode (na ty mi zase naskakly puklice .

Vasek Lenk

Kakra holte tohle číst před 14 dni až 3 týdna tak jsem Mirku tu minorku od Tebe zachránil a konečně jsem se dočetl proč ten salat špirlic všem jde jen "já mám problémy".Pokud takhle začnou usychat láčky na stojato, že v nich zůstane barvivo a nic s tím člověk neudělá, tak na 100% se z toho ta rostlina nedostane! A z toho plyne poučení "kam chodí slunce a hniloba, tak tam to neroste!" )
MR Zdar!

Děkuji za potvrzení zkušeností. Já bych jen podotkl, že v této diskusi se snažím vyřešit, co může Verča dělat se svojí S. psittacina. Je to trošku zůžená záležitost. Např. to s rašeliníkem. Zachraňované odřezky jiných špirlic bych do rašeliníku nedával, zatímco u S. psittacina mám vyzkoušený jeho jednoznačný pozitivní efekt.

To co jak hnilobě oddenku předcházet je otázka jiná. A přiznám se, že na tohle úplně neumím odpovědět.

Určitě není špatně když:
* špirlice stojí celou zimu ve vodě.
* když jsou v zimě kolem 0°C a také když jsou celoročně na okně v rozumné teplotě 15-20°C

Určitě je špatně když:
* se zasadí místo do rašeliny do nějakého hnoje
* vysoká vzdušná vlhkost a nepohyblivý vzduch (to jen např. můj problém v zimě)
* málo světla v létě (rostliny pak nejsou v kondici)
* málo světla v zimě (nakřápnuté rostliny viz bod výše zeslábnou ještě víc a jsou velmi náchylné.)

Určitě bych na toto téma napsal už nějaký článek do Chamstu nebo do Trifida, ale je to problematika spletitá a zkušenosti které mají všichni jsou dost nejednoznačné a špatně se vyvozují konkrétní rady.

V mé špirlicové sbírce je asi následující. Při poslední zimě (kritické období) jsem zimoval 2000-3000 semenáčů a uhnilo jich asi 50-100, což je nějakých 2,5 - 3,5% rostlin. To je dost vysoká úmrtnost, ale to mě nebolí, protožejsemna ně záměrně kašlal. Když mi z 50 semenáčů jednoho křížence uhnije jeden nebo dva je mi skutečně jedno.

Co se týče sbírky pak mám 500-700 rostlin které považuji za sbírkové. Těch mi uhnilo za poslední zimu celkem 5. Tedy 1%. U všech jsem měl ještě jednu záložní rostlinu, takže jsem nakonec stejně o nic nepřišel.

Nu a teď si vemte, že máte na okně jednu sáru a máte pravděpodobnost 1:100, že vám v zimě uhnije. Je lepší podnikat krkolomná opatření s pochybným výsledkem nebo se smířit s tím že i velká sára úprostě občas chcípne.

Ahoj!

Tak tady je pokračování příběhu o mé S. psittacina...

Na tvou radu, Mirku, jsem vyrvala pár listů, ale pod nimi byl světlý oddenek. Tak nevím, možná hledám málo. Rostlina už má ostřihané všechny láčky, stejně podle mě neplnily už žádnou funkci. Jen na vrcholu se krčí cca 1 cm nové láčky.

Oddělila jsem od hlavní rostliny odnož a dala ji do rašeliníku. Zjistlila jsem, že to není takový chudáček, jak se tvářila, protože už má vlastní kořen. Takže hádám, že bude asi lepší ji dát rovnou do rašeliny...

Teď nejspíš nezbývá, než čekat. Dám vědět, jak to bude postupovat.

Jo a teď mě napadá, neměla bych ty rostliny nějak chemicky ošetřit proti plísni? Nevím,jestli je pro ně větší nápor vyrovnat se s plísní, nebo s chemií.

Veronika

Ahoj Verco,

s chemií nemám moc zkušenosti, takže tady radit nemohu. Jinak to že má oddělek vlastní kořen je skvětlé. Že je v rašeliníku nevadí. Já todelám tak, že ten oddělek zabalím do rašeliníku a celé to pak sadím do rašeliny - tedy substrátu pro špirlice. (Pro náhodného čtenáře - to s tím rašeliníkem jen u S. psittacina.). Tak jo... Budu držet pěsti.

To zní, jako dobrá zpráva )
Zasadím to do rašeliny i s tím rašeliníkem, protože ho moc není.
Díky moc za rady, třeba to nakonec dobře dopadne.

Veronika

Ahoj,
tak jsem se konečně odhodlala napsat, jak to s tou mou psittacinou dopadlo.
Navzdory obětavým radám Mirka Srby (ještě jednou díky, Mirku) mateřská rostlina uhynula asi do 14 dnů od posledního mailu. Nadějně vypadala odnož, která měla dokonce vlastní kořeny. Dala jsem ji do čistého rašeliníku a dopřála spoustu světla. Dlouho se tvářila neučitě, už jsem se chystala ji zrušit, ale ukázalo se, že se zřejmě snaží tvořit novou láčku. Bohužel asi před týdnem ji zřejmě už definitivně zkolila plíseň

S plísní vůbec hodně bojuju, hlavně v zimě. Většinou se mi ji podaří jen potlačit a zase se někde objeví. Teď sháním Polyversum a tajně doufám, že by mohlo zabrat.

Masožravkám zdar a dobrou nálodu

Veronika

No a co Mirkuv hermankovy dryjak? Nedavno si to tady nekdo pochvaloval ( tu prijemnou vuni, samozrejme )

Začala jsem s masožravkama předloni- měla jsem dvě sáry-psittacinu a purpureu, pak jsem jim koupila kámošku láčkovku .Ačkoliv jsem měla jen tyhle tři a běhala jsem kolem nich denně, psittacina to z neznámých důvodů uprostřed zimy zabalila- mám pocit ,že mi asi uhnila stejným způsobem jako Veronice. No už jsem o ní nechtěla ani slyšet, bylo mi to strašně líto. Ale pak jsem viděla v květinářství takovou hustou krásnou, tak jsem neodolala. Pak jsem ještě jednu koupila od p. Sedláčka. No ta z květinářství se začala taky tvářit divně a musela jsem jí přesadit ,protože začala uhnívat.Když jsem jí vyklepala z květináče , bylo mi jasné proč se tak stalo.Ten kdo jí prodal do toho květinářství prostě udělal tlustý trs z malých neduživých odnoží, to celé obalil rašeliníkem a šoupl do rašeliny..... musela jsem to ořezat a probrat a hodně jich vyhodit, přesto jsem jich zachránila deset (každá má už vlastní květináč) a prosperují. Zasadila jsem je rovnou do substrátu rašelina :perlit 1:1, protože rašeliníkem zatím nedisponuji. Vypadají zatím dobře, začaly tvořit nové láčky i když vzhledem k ročnímu období nic moc kvalitního, ale doufám, že přežijí. No nakonec mám celkem 1o kusů sáry, kterou jsem pro neúspěch v pěstování radši už nechtěla ani vidět.....

Chtorr: Heřmánekek samozřejmě používám - už jsem zkusila několik variant: naředěný koncentrát Chamomilla, odvar z heřmánku, přidala jsem i TTO. Všechno to hezky voní , ale málo účinkuje
Teď jsem koukala, co psal o použití heřmánku Alex, možná to u mne nezabírá, protože kytky stříkám málo často - zkusím zvýšit frekvenci.

Já se nevzám

Veronika



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil vercas (21.01.2005 09:52)

Možná hloupý nápad, ale pokud hnije přímo kytka, co jí v tom heřmánku "vykoupat"- prostě nechat chvíli namočenou? Otázka je zda by to přežila......

čau Verčo,
no nevim,já sem tim tonikem likvidoval plíseň,ne hnilobu!!
Fakt je,že sára měla substrát jak hermelín a po 3 dnech 2x denně stříkání je čistá,ale kytka jako taková byla v ažůru,jen pár šupinek ze stran bylo chycenejch,ale ty sem olopal(jako slupku z cibule)a mám pokoj,ostatně jí dneska mužeš tady vidět,protože pro změnu nevim,co je to za sáru,dostal jsem jí od bratra a ten ví jen,že je to MR,protože mu to prodavač řekl. Natahnu sem fotku a budu doufat,
že jí někdo pozná Měj se a držim palec

Ale ta diskuze prece byla o plisni, nebo ne? Tak zkus to polyversum - to teprve bude hermelin, jak se drava houba rychle namnozi

já myslel,že jde o hnilobu kořenů.asi už si platu příspěvky a jak koukám,mám i štěstí,že moje plíseň nebyla rezistentní

Saša
sjatkac@centrum.cz
[sjatkac.webovastranka.cz]

To Alex: Původně se řešil důvod úhynu psittaciny, tím byla zřejmě hniloba. Ale tu malou chudinku - odnož dorazila až plíseň

To Chtorr: Polyversum usilovně sháním (Brno). Ale jak se pak vlastně zbavím té dravé houby? Hermelín mám radši na chlebu

Veronika

Vím kde mají Polyversum, v Litoměřicích.
To je cca 300km od Brna po D1, a pak D8

Nebo, kdybys ho nesehnala, tak ti ho můžu poslat
Ale určitě ho seženeš, mají ho v každém lepším zahrádkářství...

Rosťa Kracík
rosta_kracik@volny.cz
www.kraca.estranky.cz
Skype: kraca.73

Tak to uz je to blize do Prahy
Te drave houby se zbavis snadno - odejde totiz dobrovolne, jakmile nezbude jina, protoze "vychcipa hladem" a to je na tom prave to kouzelne

Polyversum v Brně mají v zahradnické prodejně dole na Orlí - kousek nad Centrumem (teda doufám, že je to Orlí, prostě od Centrumu nahoru).

Eva Podbrdská

Moc děkuji za nabídku Rosťovi, v Brně je to už vyprodáno (i na Orlí), ale Efka mi věnovala jeden pytlíček, tak se těším, jak to s tou plísní zatočí