Darwiniana

Chtěl bych jen pár poznámek k pěstování. pře 6 lety jsem získal dva listy této rostliny. umístil jsem je do čistého živého rašeliníku (mírně vlhkého) a hermeticky uzavřel. Nádobu jsem nechal stále zavřenou a nechal na rozptýleném světle. Jeden list asi po 3 měsících uschl a druhý začal zhruba po 1 roce reagovat. Nejprve vypustil jeden kořen asi po 2 měsících další, pak se objevili první drobné lístky a zhruba po 2 a půl letech (celkově) byla již na světě rostlinka vytvářející láčky. Po této zdlouhavé fázi se růst podstatně urychlil. Velmi brzy začala tvořit dospělé láčky a dělit se. V současné době (6 let) měla rostlina již 7 hlav. Rostlina se samovolně při přesazování rozdělila na trs 5 a 2 hlavý. Maximální velikost láček (v letním období) byla téměř 4 cm. Barva zelená s výrazným červeným žilkováním (nebyly sitě rudé). Všude v literatuře se zmiňuje nutnost vysoké vzdušné vlhkosti a uzavřených nádob. Já pěstuji rostliny v akváriu shora jen asi ze 40% přikrytým sklem. Akvárium je umístěno na okně (v současné době bohužel severozápadním). Nejlepších výsledků dosahuji pěstováním v živém rašeliníku (je sitě zelený a roste) umístěným na křemičitém písku. Uprostřed akvária mám z oblázků vytvořené "ohniště", v něm je umístěn rašeliník s rostlinami. Vně "ohniště" je čistá rašelina. V té pěstuji zároveň U. calycifida a pokusně druhý trs láčkovice (láčkovice rostoucí v rašelině má podstaně horší přírůstky a pomaleji roste). Zalévám zásadně přes rašelinu. Občas mírně přihnojím (opravdu mírně tím co mi zbyde po hnojení orchidejí a ještě ředím) přímo na rostliny - v malém množství, jinak odumírá rašeliník. Mohu shrnout své poznatky do pár vět: Dokud je živý a vitální rašeliník a je dostatek světla - nejsou s touto rostlinou v podstatě žádné problémy. Rychle roste a vegetativně množí. Pravděpodobně tento způsob není úplně ideální, protože rostlina ještě ani jednou nezakvetla, ale je spolehlivý pro udržení a rozmnožení této krásné rostliny. Pokud máte někdo nějaké pozitivní zkušenosti s touto rostlino, třeba s pěstováním v alternativních substrátech nebo "fígl" jak dostat tuto rostlinu do květu, dejte mi prosím vědět.

Ahoj,
ja zatím o láčkovici nemůžu moc mluvit, neboť ji pěstuji necelý rok, ale nemám s ní vůbec žádný problém. Koupil jsem si maličké dva trsy cca 3cm v průměru a od té doby jsem si namnožil z těch 2 trsů 3 další rostliny a teď jsem dělil znovu, takže mám cca 6 trsů + 2 listové řízky ( množil jsem to doteď jen odlomením maličkého trsu bez kořenů tak chci vyzkoušet množení jen z listů ). Substrát používám rašelinu + jemný křemenný písek + perlit. Zakořeňuji v tom samém substrátu a trvá to max. měsíc, kdy má rostlina už kořeny několik cm dlouhý. Závlahu přenechávám sacímu knotu umístěným v květináči a druhým koncem ve sklince. viz. Cephalotus vpravo na fotce:

[www.pocketpc.cz]

Miloši, jak přesně provádíš to množení z listových řízků??
Já mám jeden velkej trs, ale nechce se mi ho vůbec dělit.
Takže bych maximálně zkusil utrhnout nějakej lísteček

Dík


Rosťa Kracík
rosta_kracik@volny.cz
www.kraca.estranky.cz
Skype: kraca.73

Řict to můžu, ale jakej bude výsledek to ještě nevím, pomocí listů to dělám poprvé. Ale postupuju tak jak s rosnatkama, kdy se mi osvědčilo namíchat stimulátor AS-1 s rozdrceným thiaminem (vitamin B1). List opláchnout pod proudem vlažné vody a lehce uříznutý konec namočit do stimulátoru. Pak dám do sklinky rašelinu, kterou lehce udusám a položím na ni list, který uříznutým koncem přihrnu trochou rašeliny. Sklinku uzavřu (používám skleněné kořenky) a umístím pod světlo na vitríně. A pak jenom čekám.

Jo, tak to bych mohl vyzkoušet také...

Díky.



Rosťa Kracík
rosta_kracik@volny.cz
www.kraca.estranky.cz
Skype: kraca.73

a bez tech chemikalii to jde jak, je to tak velky rozdil?
Listem se mysli idriznuty cely kus az u stonku?

Dobrý dotaz Chtorre
To je fakt, že nevím, kde ten list fiknout

A ten stimulátor stačí bez vit.B1 ??

Rosťa Kracík
rosta_kracik@volny.cz
www.kraca.estranky.cz
Skype: kraca.73

Chtěl bych jen jednu důležitou věc. List musí být odlomen a to přímo u báze. Jinak podle mne nezakoření. Já jsem listy nijak neošetřil a trvalo to, jak jsem již psal, skoro rok než začal reagovat.

Jo souhlas co nejníže aby tam bylo bílá část z listové růžice jinak to nemá cenu.

Rosťo zkus a uvidíš já myslím že určitě to funguje i bez B1 a dokonce i bez stimulátoru , když jsou dobrý podmínky.

Dobra - muzeme zalozit krouzek mnozicu cefiku z listu. A protoze vysledky budou az tak za cca rok (no to je ale silene!), aspon se nam nerozpadne tak rychle jako ten, co sdruzoval pestitele se msicemi

Dobrá, budu průběžně informovat, ale ten rok se mi fakt zdá docela moc . To musela být souhra nějakých negativních událostí mezi nebem a zemí, jinak si to nedovedu vysvětlit.

staci mi mesicni reporty, anebo jen kvartalne

Jdu do toho taky.
S listovým množením začínám v pondělí 17.1.2005

Já taky,ale až po zimě.

Smrtihlav - moderátor
Než položíte dotaz zkuste použít nástroj HLEDAT.Ulehčíte práci nám a najdete daleko víc informací.
icq :199871213
email:jakubfiser@seznam.cz
[www.testament.unas.cz]

Vážení členové Kroužku množičů cefíků z listu!
Doufám, že budete pravidelně zaznamenávat svoje snažení a za pár let, až vám lísteček pustí kořínek, tyto materiály zpracujete a pošlete mi je k publikaci!

---

Michal

Já se taky připojím. Na podzimním setkání členů jsem si zakoupil jednu rostlinku a už má pár pěkných listů. To, že teď v zimně netvoří láčky mi vůbec nevadí, vždyť to je přirozený

Tak ja teda zacnu rezat dneska rano, abych mel na kolegu Kracu naskok a mohl za rok touhle dobou machrovat. Jako slo by to nechat az po zime, ale dokazu si predstavit, ze mi najednou vsechny listy odumrou a pojedou jako naschval jen pasti
A za 30 let ovladneme celosvetovy trh s cefalotaky a budeme drzet ekonomiku poloviny sveta ve svem raseliniku, to bude zuzo.

To já už jsem začal včera po dopsání příspěvku, takže mám náskok. Samozřejmě se může vše zvrtnout a nemusím mít nic, ale to se, doufám, nestane.

a je to v haji - zase nevyhraju

Tak jsme namátkou po 30 dnech kontroloval stav a listové řízky už mají cca 3-4mm kořínek.

Miloši gratuluji, to je fofr
Já zatím nic, jen jsem zatím jeden uhnilý list vyhodil

Tak jak jsme na tom ? Me uz rasi v raseliniku prvni listecek , ma neco pres 1mm a 1 koren asi 1cm dlouhej.

To já na tom s množením pomocí listů moc dobře nejsem. Všechny lístečky, který jsem dal do rašeliníku mi shnily.
Mám ale něco trošku lepšího. Asi před 2 týdny jsem objevil u mého cefalota, který má průměr listové růžice 5 cm, dvě malé rostlinky. Nyní už má každá tři listy a ujedné se tvoří už i 1. past.

Tak jsem zase kontroloval listové řízky Cephalotu, a konečně jsem se dobral k prvnímu úspěchu.
Zbylé dva listy už zakořeňují... Hurááá!

Jak tak tady čtu, tak zvažuju, že se taky přidám , ale budu mít velký zpoždění.
Milan

Uplynula 1/4 roku(hrůza jak to letí) od započetí rozmnožování Cefíku z listových řízků. Ze tří listů se uchytily 2! No a dnes jsem vyfotil první dva nové lístečky deroucí se za světlem zářivek BIO-LIGHT

Jak jsou na tom ostatní členové klubu pěstitelů Cefíku z listových řízků...???

Rosťa Kracík
rosta_kracik@volny.cz
www.kraca.estranky.cz
Skype: kraca.73




Upraveno 1 krát. Naposledy upravil kraca (27.04.2005 20:47)

Hmm to je nejakej fofr. Mě se ujali všechny lístky co jsem zasadil ( celkem 6 ). Mají kořínky, ale lístky zatím netvoří ani jeden. Zkusil jsem dva přepikírovat do novýho substrátu a jeden jsem dal do rašeliníku. Ale poslední týden jsem to nekontroloval tak nevím. Koukám, že ten lístek máš nějakej červenej - svítíš z blízka ? A kolik hodin denně ? Já cca 12, ale myslím že tak 16 by to mohlo o něco urychlit.

Já svítím 13h, zářivka je 20cm nad nádobkou. RVV je max.

Nazdar všeci. Cefíky jsem zkoušel z listů množit, ale bohužel jsem použil dost staré listy, které brzy zežloutly. Asi je nutné použít(jak se v literatuře často zmiňuje) listy mladé, ne příliš vivinuté.
Chtěl bych se podělit o můj postřeh z pěstování, kdy jsem zjistil že rostliny různě reagují na různé substráty. Hlavním činitelem je podle mě obsah vzduchu, dusíku,pH a choroboplodných zárodků(infekční tlak). Pěstoval jsem láčkovici např. v čisté rašelině, kde se vůbec nechtěla dělit, pak jsem ale zkusil čistý rašeliník a celkem se to začalo dělit krátce po přesazení. Ve vzdušném substrátu se tedy rostliny častěji rozrůstají a vyhánějí nové rostlinky. Myslím ale, že je to často na úkor velikosti rostlin. V současné době zkouším několik substrátů:
rašelina čistá.....(přez síto odstraněna jemná prachová frakce)
Rašelina, perlit, písek 1:1:1
Rašelina, písek, dřevěné uhlí 1:1:1
rašlina, rašeliník, perlit, písek 1:1:1:1
Zajímá mě např. zda-li může mít uhlí vliv na čistotu substrátu a růst kořenů. Nebo má-li rašeliník fungicidní vliv.
Pan Ježek např. rostliny pěstuje(pěstoval) ve sěsi hrubé rašeliny, rašeliníku, +trochu polystyrenu, borky, a rostliny měl postavené ve vodě tak do půl květináče, přesto jsou jeho láčkovice jedny z nejkrásnějších u nás. Podle mě je důležité jim dopřát max. světla...nevybarvené zelené, bídné kytky nejsou na první pohled nic moc, dežto pevné, rudě zbarvené, to je o něčem jiném.
Pan Studnička mi doporučil prolít substrát nějakým chemickým přípravkem jako je Topsin(už se nevyrábí). Možná by stačil Previcour..
Chtěl bych zmínit svůj názor na růst láčkovic. Asi je tomu tak, že i v přítodě rostliny(vrcholy, růžice) nerostou věčně, postupně se vnich hromadí inhibiční látky, a růžice časem odejde, nahradí ji nové mladé , rostoucí z oddenku. Řekl bych teda, že nemá moc velkou cenu pěstovat staré růžice(rozesazovat při dělení atd.)
Osobně myslím, že těmto krásným rostlinám prospívá pohyb vody v oblasti kořenů, tedy časté prolévání dešťovkou. Asi by měla být jistou zásadou při přípravě substrátu dokonalá propustnost: Tedy rychle protékající voda skrz květináč při zálivce. Sázet do bahna(jemný substrát) je asi špatné.
Sorry za chyby a směšný text....
Zdraví Karel.

Mně zatim jen lístek trochu změnil barvu do červena, ale žádné kořínky . . . Mam hold zpoždění.

Milan