Abych ty 3,5 bodu, co jsem napsal také trošku okomentoval.
1) Jsem rád za každou další literaturu o masožravých rostlinách, která vyjde
2) Už jsem, myslím, aspoň "mírně pokročilý" pěstitel a tudíž sháním co nejvíce praktických informací a) o pěstování, za b) o přírodních podmínkách na místech výskytu, c) obrazovou dokumentaci d) konkrétní zkušenosti a "špeky"
3) vzhledem k mému nevěděckému zaměření mi některé taxonomické kuriozitky a informace unikají a jsou mi (ne vždy, např. jsem se rád dozvědělo rozdílech v chromozomech mezi P.vulgaris a P.bohemica) celkem jedno
4) nerad se vzdělávám ve věcech, kterým nerozumím, pokud nejsou vysvětleny na příkladu (typy květenství, příbuznosti, genetického vývoje), na druhou stranu jsem rád, že vím už co znamená hetrofylní, isolobní atd.)
No a teď ke knize:
Vyhovuje mi většina textů mezi kapitolami (Zprávy o....), tam se dají mnohdy zjistit zajímavé a mně neznámé informace, přemýšlím jen, komu přesně měla být kniha určena, pěstitelům mnoho neřekne ani z lokalit u mnoha druhů příliš zmínek není, řazení je zvláštní a i když bych raději měl řazení např, podle podobných nároků rostlin atd., zvykl jsem si na ně, neb jsem musel. Jako kniha cestopisná/rostlinopisná vychází jen některými částmi, jako lexikon masožravých rostlin je příliš nesourodá (různý typ informací u různých rostlin)... Pro amatéry, příležitostné čtenáře, začínající pěstitele je v knize příliš odborných, mnohdy nevysvětlených názvů a botanických/vědeckých obratů, jinde je vidět snaha o popularizaci..
U některých kapitol mi přijde, že příliš informací nepřinášejí - viz např. právě výše zmíněné tučnice, naopak u bublinatek (zvláště pozemních a orchidoidních) je vidět, kudy se nejspíše ubírá největší láska a obdiv autorova. Kniha mi připadá mnohdy jako popis cest za masožravkami po světě a zkrácené informace o pěstování a úspěších/neúspěších liberecké botanické zahrady. Z tohoto pohledu mi ale naopak tyto informace následně přijdou jako nejpřínosnější v knize.
To stěmi fotografiemi je naprosto nešťastné, opravdu měly být na té straně, kde je popis konkrétní rostliny, případně mohly být vyhozeny odděleně s číslováním, případně fotografie převyšující počet 2 kusy (tedy připojitelné k noticce) shrnuty na závěr knihy.
Obdivuji práci pana Studničky a v každém případě si stejně jakoukoliv knihu o masožravých rostlinách opět koupím, navíc tato svým vzhledem je nejreprezentativnější ze všech u nás vydaných, ale jinak jsem rád, že mám i ostatní knihy u nás vydané a mohu tedy potřebné informace získávat i a nebo odjinud. (z tohoto pohledu mi nejsouhrnnější u nás přijde kniha Davida Švarce - nebavím se teď o tom, odkud jsou převzaté informace a pokud jde čistě o pěstování as poustu fíglů, potom je to kniha od kamila Páska). Pokud je to o reprezentaci,potom od pana Studničky.
To není kritika jistě náročné práce autora, je to spíš sebekritika, protože si musím potom položit otázku, jestli vlastně není člověk moc náročný a zhýčkaný...není totiž možné, aby autor šil knihu na míru jednotlivému čtenáři a proto ještě jednou, dobře že kniha vyšla.
Radek Kastner
trainxpress@post.cz
ICQ: 345-941-980
[
www.freewebs.com]