Darwiniana

Nemáte někdo nějaké zkušenosti se semínkama Drosophyllum lusitanicum a kyselina octová 8% jinak jakože obyčejný OCET? Když dokáže vyleptat skořápku vajíčka proč by se to nemělo povédst se semínkama Drosophyllum lusitanicum ??
Za nějaké rady budu rád ale bez použití GA3.
Děkuji



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Antonín Vondrák (25.02.2011 16:44)

Ahoj, semínka rosnolistu je dobré dát před samotným výsevem na několik hodin do vody. Pak po zasazení pod malou vrstvu substrátu (který se udržuje stále mírně vlhký) celkem v pohodě klíčí. GA3 není potřeba.

Nevím, zda by ocet nějak pomohl. Nejsem chemik, ale skořápka je složená z úplně něčeho jiného než semínko rosnolistu. Nějakou podobnou reakci bych u semínka neviděl reálně, ale možná se pletu .

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook

Protože vaječná skořápka je vápnitá a s kyselinami snadno reaguje, osemení rosnolistu je jiné konstituce a ocet toho s ním moc neudělá. Já obvykle semena naložím na den či dva do vody, potom polovině z nich odkrojím špičku a druhou polovinu nechám jako pojistku kdybych to s krájením přehnal. Ještě se mi nestalo, aby nějaké to semeno nevyklíčilo.

Dobře já jsem 2 semínka namočil do octu a potom mi šlo docela lehce odkrojit špičku a další 4 semínka si nechám jako záchranu.Uvidíme ale špičku si myslím že jsem ukrojil dobře protože jde vidět bílé jádro semínka.A jestě se chci zeptat jestli semínka zahrabat nebo jako podle knížky 1 cm důlek a do něj semínko pouze položit?? Děkuji

Vždy jsem semínka do substrátu zahrabal a na nějaké důlky jsem kašlal. Vždy něco vylezlo .

Problém při krájení může být takový, že se to přežene a jádro se poškodí.

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook

Dobře, tak semínka jsou vyseta do tzv. Dvojkvětináče a teď už jenom čekat jestli něco vyklíčí.

Dvojkvětináč jsem teda taky úplně vypustil a použil jsem jednoduchý hliněný květináč . Taky to jde. Ale je třeba použít takové rozměry, aby to drželo stabilní vlhkost.

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook

Mé pěstování rosnolistu v naprosto amatérských podmínkách

O pěstování rosnolistu zde bylo napsáno toho velmi mnoho a i já bych rád přispěl svou trochou do mlýna. O pěstování rosnolistu jsem se v různých pramenech dozvídal tajuplné a rozporuplné informace, že jsem se v minulosti o pěstování raději ani nepokusil.

Zlom nastal v půlce března asi v jedenáct v noci, kde jsem před spaním místo pohádky listoval orchidejářským plátkem Roezliana a narazil na popis dobrodružné cesty kolegů po Španělsku za orchidejemi a tam byla taková drobná zmínka o „endemitu D. lusitanicum“, který se tam vyskytoval. A blik, najednou jsem věděl, že tohle chci mít… Během 15 minut byly prosurfovány všechny internetové obchody, a objednávka byla odeslána (samozřejmě jsem vzal i pár rosnatek).

Těch pár dnů jsem pročítal různá fóra a knihy, abych získal co nejvíce informací. První problém byl substrát. Většinu rosnatek mám na čisté rašelině nebo na rašelině s perlitem, tak kde vzít v Brně písek. K mému potěšení mi pytlík slíbil kolega geodet, tak jsem se těšil na semínka.

Když jsem dostal písek, tak jsem zjistil, že obsahuje tak polovinu drceného kamene od 5 – 8 mm, velké množství organického materiálu, dřevo, listí, občas už tam byl nějaký ten hmyzák.

Nyní lehce odbočím. Masožravky pěstuji od ZŠ od roku 1989, takže drobné zkušenosti mám, ikdyž dlouhou dobu jsem měl stabilně cca 20 druhů. Poslední dva roky se ji snažím rozšířit hlavně o rosnatky, ale jelikož bydlím v podnájmu v bývalém klášteře (málo světla, V směr, docela vyšší RVV, stabilní teplota 20°C, nedostatek místa), tak si nemohu příliš vyskakovat.

Když došla objednávka, pustil jsem se do přípravy substrátu. Písek jsem promyl, organické části vyplavaly (některé i aktivně a některé klíčící), oddělil co nejvíce kameny od písku. Celkově jsem prolil písek vřící vodou abych zabil i to co nevyplavalo. Hrubší část jsem použil na vysypání 2 cm vrstvy plastového květináče o průměru 24 cm, na ní jsem chtěl dát cihlový květináč o průměru 20 cm. Jelikož byla zima, a rašeliník na provlečení nebyl zrovna po ruce, rozhodl jsem se improvizovat. Zlikvidoval jsem bavlněné prostírání s logem jednoho známého pivovaru (kdysi jsem ho dostal při degustační akci), ustřihl jsem asi 10 cm široký pásek, sroloval do ruličky, prostrčil otvorem cihlového květináče tak, aby na každou stranu přečníval knot cca 4 cm. Poté jsem naplnil květináč směsi písek,štěrk:rašelina asi 2:1. Tuto směs jsem opatrně dosypal i do mezery mezi oba květináče.

Poté jsem se pustil do semen. Bohužel se mi z hlavy vykouřilo, že semínka je potřeba na 24 h namočit, takže mé pokusy s naříznutím tuhé slupky byly doprovázeny peprnými nadávkami a hledáním semínek po zemi. Dvě semínka se mi podařilo naříznou, zbývající 3 jsem ponechal v původním stavu. Semínka jsem zasel cca 5 mm hluboko, zahrnul a ponechal svému osudu.

Zhruba za 19 dní (17. dubna) vyrazil první a bohužel poslední dvojklíček, takže úspěšnost pouze 20%, to naříznuti udělá své.

Avšak dostal jsem i k rostlince č. 2 a to docela zajímavým způsobem. Objednal jsem si přes internetový obchod D. madagascarensis a místo toho mi došla N. madagascarensis. Po urgenci, kde mi byly s omluvou přeposlány nová semínka , ovšem opět s označením N. madagascarensis. Již na urgenci nebylo sil a tak jsem semínka vysel na povrch. Na výsev používám plastové krabičky od salátů, s docela dobrými výsledky. O to bylo mé překvapení, že už za 5 dnů se objevil klíček, který připomínal Drosophyllum. Z druhé strany byly velice jemné a tmavě šedé kořínky připomínající plíseň. Cela rostlinka vyklíčila na světle a byla pouze na povrchu rašeliny, přikryta jen plastovým víčkem pro zvýšení RVV. Opatrně jsem teda rostlinku vzal za list a přesadil do květináče k první rostlině. Kupodivu přežila, ikdyž to bylo v půlce června. Rostliny mám na parapetu, a zálivka je pouze do podmisky.

Rostliny se mají čile k světu, kdy přežily i malování, nyní v půlce září má větší rostlina průměr přes 30 cm a výšku 19 cm, rostlina č. 2 je přes 20 cm široká a 17 cm vysoká. Je zajímavé, že ačkoliv obě rostliny mají stejné podmínky, ta starší je přisedavý typ a ta mladší kmínkový typ.

Takže uvidíme, co přinese zima, podmínky nehodlám měnit, jen snížím zálivku a teplotu o několik stupňů.

Takže se mějte a rostlinám zdar.
Zbyňous