Tak nejvíce šokující příhoda z dnešního výstavního dne nakonec pro mě nesouvisela s touto naší akcí, nýbrž se zmizením kytek z rašeliniště v Praze, které jsem avizoval výše.
Přijeli jsme po půl šesté odpoledne s Katkou Braunovou a Pepou Šonkou s malou přepravkou pro zbytek kytek, které se během let rozrostly hlavně v okolí zmizelých košíků se sárami a filiformiskami. Zatímco oba rostliny vykopávali, šel jsem správci baráku vrátit klíč od domovních dveří s tím, že jelikož většinu rostlin někdo po čtyřech letech odcizil, tak už nemá smysl, abych na rašeliniště chodil vytrhávat plevel a více se o něj staral. Odpověď, že to byl on, kdo rostliny vyhodil, protože si je ve dvoře nepřál, jsem musel chvilku rozdýchávat. Na otázku, proč tedy aspoň nezavolal, abychom si rostliny odnesli, nebo nepočkal, až se tam opět zastavím, když tam chodívám pravidelně několikrát do roka, mi odpověděl, že jsem je tam měl stejně jenom pro obchod. Tím mě naprosto dorazil. Na můj nevěřícný výraz reagoval tak, že jsem kdysi mu lhal, když jsem říkal, že tam pouze trhám plevel, protože jsem si odtamtud vždycky odnášel plné tašky kytek a hlavně zadarmo bych to stejně nedělal. V tu chvíli jsme měli k fyzickému konfliktu již opravdu blízko, protože právě během tohoto našeho rozhovoru někdy loni jsem tehdy tlačil vytrhané rostliny do tesco tašky botou. Nemluvě o tom, že mě navíc chodíval často kontrolovat, takže viděl, co jsem natrhal, i případně co v rašeliništi zbylo. Patrně se nově rostliny prodávají na váhu, proto je potřeba po nich trochu pošlapat, aby se jich směstnalo co nejvíce. Logické. A když vám něco vadí, tak vyhodíte pouze tu nejhezčí a nejcennější část (5leté, nádherně vzrostlé sáry a košíky plné filiformisek i s košíky, které jsou zahrabané pod zemí, jaká náhoda). Tu horší, která žel byla více stínu, takže tam sáry nebyly tak vydařené a porost filiformisek chudší, tu si přece necháte (i s košíky) - ta přirozeně vadí méně.
Na tuto argumentaci již správce žádnou další perlu nevytáhl, ze zabarvení mého hlasu správně pochopil, že opravdu přestřelil, vytrhl mi klíč z ruky a rychle za sebou zavřel dveře, že to řešit nebudeme a považuje to za uzavřenou záležitost. S odstupem hodin jsem za to rád, protože střet s blbcem nesu vždycky velice špatně a tenhle byl fakt čelní. Tohle jednoduše patří mezi věci, které nepochopím.
Tímto jsem chtěl demonstrovat nebetyčnou tupost a neomalenost, kterou někteří lidé vládnou.
Ponaučením pro mě propříště je, že je potřeba se s každým podělit o provizi plevele, a že na kopřivách, semenáčcích různých stromků, pampeliškách a dalších expanzivních rostlinách, kterých jsou v Praze plné parky a obrubníky u cesty, si člověk patrně může velice namastit kapsu.
Pro
arwinianu jsme aspoň posbírali esmeníky, které nyní dozrávají, takže z toho bude pár balení semínek.