Špirlice jsou rostliny, kterým oddenky rostou jednou půlkou pod rašelinou a druhou nad ní. Kromě S. purpurea, S. psittacina a jim podobných kříženců, mají všechny špirlice vodorovný oddenek a ten právě roste tímto způsobem. Ať už špirlici zasadíme jakkoli, vždy má tendenci růst po povrchu a tak se při zasypání po čase opět "vynoří". Úplně opačnou strategii má mucholapka, ta se v domácích podmínkách vždy snaží naopak "zavrtávat" do substrátu a tak je nutné jí občas podebrat špejlí a zase vyzdvihnout (rostliny z venčí jsou krásně kompaktní a udržují pacibulku jen mírně pod substrátem). Netuším proč to dělá, ale dá se to přirovnat k sebevraždě, protože neopečovávaná rostlina se tímto až příliž vysiluje a přímo to vede k jejímu úhynu.
Jarda R.
ICQ: dva nula nula devět devět osm osm sedm sedm