Darwiniana

Dobrý den,

mucholapce se konečně podařilo ulovit bez mojí pomoci hmyzáka (asi vosu). Nechci jí kazit radost, ale mám strach, že zase začne past černat a odhnívat, jako to bylo s obrovskou masařkou.
Má na to vliv velikost oběti, svítící sluníčko nebo něco jiného?
Mucholapka je obyčejná zelená forma.

Díky za rady!

Monika Hlavatá

Nemůžu říct, že bych to věděl na 100%, ale zkusím hádat. Počasí to ovlivňuje, v teple se všechny procesy urychlují a tak i trávení bude rychlejší (i když to samé by se dalo říct o rozkladu), ale: velikost kořisti to ovlivňuje také, pokud ji past nestačí rozložit, bude zahnívat. A dál se v tom odrazí zdraví rostliny a její dospělost.

Borek - ICQ - web

Rostlina moc stará není. Vyrůstají jí nové listy, protože ty staré jsem postupně poustřihávala, jelikož byly dost opotřebené. Velikost pastí je okolo 1,5 až 2 cm.
Vyřeším to asi tak, že jí dám z balkónu do chladnějšího pokoje. Před hmyzáky bych ji neochránila- mám hejno nedočkavých vos, motajících se kolem špirlic.

Děkuji, Hlavatá M.

Monika Hlavatá

Já v tom nevidím problém, mucholapky mám od jara do podzimu na balkoně a v podstatě se o ně nestarám, natož abych jim bránil pochytat si kořist. Ostatně v přírodě takovou "péči" také nemají.
Samozřejmě pokud je kořist velikosti pasti, do budoucna už svou funkci ani plnit nebude, nemá jak, když je kořistí zacpaná
Pokud chcete "sterilní" rostlinu na ukazování, potom je dobře zavřít ji doma, pokud chcete zdravou a silnou rostlinu, případně otužilou rostlinu a budete akceptovat to, že si rostlina sem tam nějaký hmyz chytne, že staré pasti postupně odchází, že může občas dojít k hnilobě pasti (té se dá zabránit včasným odstraněním kořisti po otevření pasti), doporučuji rostliny letnit a zase až tolik se o ně nestarat. Navíc proudění vzduchu a další okolnosti mohou některé procesy zpomalit nebo dokonce zastavit.
Přes zimu mám mucholapky na chodbě, kde je cca 5-10 stupňů podle toho, jaká je teplota venku a přes celé zimní období mi vydržely 3 pasti včetně kořisti, kterou jsem pro zkoušku z pastí nevytáhl, pasti vydržely až do jara, do chvíle, kdy rostlina začala obměňovat listy za nové.


Radek Kastner

trainxpress@post.cz
ICQ: 345-941-980
[www.freewebs.com]

Tak dobrá, já ji dám aspoň do stínu . Samozřejmě, že chci mít "samorostlou" mucholapku. Ovšem s přezimováním budu mít asi problém, protože bydlím v paneláku a nižší teploty nikde v bytě nemáme.

Hlavatá M.

Ony jsou nižší teploty i na parapetu okna i když v paneláku nad topením zase asi tolik ne.
Mám to štěstí, že parapety mám asi 30cm široké a přesto, že jsou nad topením, bylo na nich v zimě jen cca 15 °C.
Ta nižší teplota je dobrá proto, aby si rostliny po období růstu trošku odpočinuly.


Jo a mucholapky celkem dobře snáší i umístění na slunci, např. na východní, jihovýchodní straně. Moc ve stínu je zrovna nemám.
Pro to uhnívání je důležitější stupeň vlhkosti nežli úroveň tepla. Teplo/slunce naopak rychle zbytky kořisti vysuší-mumifikuje a tím se snižuje nebezpečí uhnití. Samozřejmě za deštivých dnů je tomu obráceně.

Radek Kastner

trainxpress@post.cz
ICQ: 345-941-980
[www.freewebs.com]



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Radek Kastner (17.08.2006 12:32)

Naše parapety jsou široké 20 cm a taky nad topením, okna západní a východní. V zimě nebudu v pokoji moc topit, protože kytkám to opravdu prospěje.
A co když vosa past poškodí? Myslím, že jedna čepel je pobodaná.

Hlavatá M.

Monika Hlavatá

Na poštípání vosou doporučuji aplikovat vhodný přípravek (antihistaminikum), aby nedošlo k alergické reakci, např. k opuchnutí nebo dokonce k anafylaktickému šoku nebo natřít cibulí...

Ne, vážně, pasti rostou a pasti odcházejí, děje se tak po celý život rostliny. Na tom, že si mucholapka nachytá, není nic špatného (a ani nějaká ta poškozená/opotřebovaná past není pro kytku tak závažný problém, pokud ji člověk nemá jenom na předvádění návštěvám).To, jestli past třeba začne odhnívat, bych řešila až to přijde, je podle mne hloupost se preventivně obávat, prostě pokud (a AŽ) začne list černat, tak o tom vůbec začnu uvažovat. Když má kytka dost sluníčka (hlavně nedávat do stínu, tedy pokud ji nechcete zamordovat), tak se s tím v pohodě vypořádá.
Vždyť špirlicím taky odcházejí láčky po přežrání, ale kytce to nevadí, je to přirozený stav a pokud není nějaký jiný problém, tak to ta kytka nijak špatně nenese, v přírodě mucholapky ani špirlice taky žádný servis nemají.
Pozoruju, že velmi dobře jdou kytky často právě lidem, kteří se o ně míň starají, vystrčí přes léto ven a hotovo, ono je možné rostlinu zahubit i přílišnou péčí, která není namístě. A taky někdy pomáhá na kytku mluvit. Asi nejúčinnější bývá říkat jí "Jestli neporosteš, tak tě vyhodím."

Já si říkala, jak můžou kytky opuchnout !

Takže nakonec si asi bude muset poradit sama. Taky mě pořád nebaví přenášet mé drahé Kytičky na noc do pokoje, aby se náhodou nenastydly, tahat z láček přebytečné vosy, aby náhodou nazačaly plesnivět a tak podobně. Je to jako vodit školku na vycházku.

A pro Stáňu Srbovou speciálně:
Už se těším na obě masožravky, jež si na výstavě vyzvednu. Chtěla bych se jen zeptat, jestli má být drenáž pro láčkovici zavodňovací či naopak, aby bránila přílišnému nasáknutí substrátu vodou.

Hlavatá M.

Monika Hlavatá

či naopak.
Tedy drenáž proto, aby substrát nebyl přemokřený.
Hezký den!

Moc děkuji za veškeré reakce!

Hlavatá M.

Monika Hlavatá