Darwiniana

Zdravím,
letos jsem projezdil několik lokalit MR v republice, buď přímo na masožravky, nebo při mapování orchidejí. Po emailové korespondenci s AOPK jsem byl docela zděšen, kolik rostlin je na přírodních lokalitách vysazeno za posledních 10 let. Jedná se o nepůvodní druhy, které vytlačují původní populaci, což mohu potvrdit.
Jen tak namátkou z tohoto roku :

Jablunkovsko - D. anglica - v několikatisícové populaci rotundifolie, forma z Havaje, na blízkých lokalitách dle zdělení 5 dalších exotických druhů

Dobrá - U. minor - zde je původní jen U. australis. Kdysi prý i aldrovanda, ta vymřela

Kozlovice - P. hirtiflora, D. binata, D. anglica (poslední dvě to mají naštěstí za sebou), tučnice zdecimovala půlku lokality rosnatek

Tichá - Pinguicula hirtiflora, P. vallisnerifolia a P. grandiflora var. rosea. U. minor

Podgrúň - S. purpurea (již 2x)

Docela by mě zajímalo, jaké s tímto problémem máte zkušenosti a názory, zda jste se na nějaké lokalitě s nějakým nepůvodním druhem.

S pozdravem Zbyněk Lukeš

Osobně jsem byl loni na Tiché a byl jsem... no prostě zděšen. Je to fakt síla. Jen jsem si tam nevšiml té U. minor.
Mailoval jsem si s jedním francouzským pěstitelem a biologem a P. hirtiflora je regulerně invazní druh. Ve francii je dokonce jedna lokalita, kde tato rostlina vytlačuje původní P. reichenbachiana, která, pokud se nic neudělá, prostě zmizí.

Jiné zkušenosti nemám - nikdy jsem neviděl, že by s tímto problémem někdo něco dělal (třeba natíral štětečkem tučnice roundapem). Jsem poměrně benevolentní v názoru na navštěvování lokalit, ale co se týče vysazování nepůvodních druhů, jsem plně proti. Jen si nedovedu představit, co se proti tomu dá dělat - kromě opatrného odstranění kytky z lokality, jakmile se na ni dojde.

EDIT: ještě k té Tiché... nějaký místní strejda na houbách, co mě tam potkal, mi tvrdil, že ty kytky nemůžou být vysazené, že to je přece původní. Takže taková menší (citlivě provedená) osvěta mezi laickým obyvatelstvem by nemusela být od věci.



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Adam Veleba (22.08.2012 16:01)

Také jsem se s tím setkal. Různé druhy bublinatek, rosnatek, špirlic a tučnic. Někdy to vypadá jako malá botanická zahrada. Většinou se ale nedopídíš kdo je tam vysadil, pokud ano, stejně mu nic nedokážeš.
Na jednu stranu je to hezký pohled vidět v naší přírodě tak krásný druhy, ale nemají tu co dělat. Řekl bych, že tohle spousta lidí nechápe, že tyhle kytky můžou vystrnadit naše krásný kytky. Dokonce se tu jedna lokalita nedávno řešila...nakonec byly kytky vytrženy.

Ono to vysazování rostlin snižuje značně kredit lokality. Na rašeliništi najdete velmi vzácnou orchidej, a když příjde odborník, a vidí, že vedle roste sarracenka, tak to hodi do stejného pytle, vždyť je to zahrada, vše je vysazené....

Další problém je křížení, kříženci byvají odolnější a bez kompromisu vytlačí původní druhy. (letos třeba na Malhotkách tady díky zimě kvetly pouze kříženci vstavačů, orchis purpurea byl jediný, a to jich tam jsou normálně stovky).

Někdy se může stát, že zanesení nepůvodního druhu je nechtěné. Pokud masožravkář manipuluje se semínky, tak se můžou dostat kdekoliv. Z nemasožravek si pamatuji story Petra Pavlíka z Štrambera z arboreta, když se mu objevily v arboretu docela vzácné alpské rostliny, které u nás jsou kategorie A1. Nakonec přišli na to (původně z toho mělo být několik diplomek PF v Olomouci), že horolezci po výletu v Alpách chtěli ukončit sezónu ve Štramberky a donesli si semínka ve vercajku.

Kdysi, do prvni poloviny 20 století se velmi podporoval Český národ v rámci bývalého Rakouska a později Evropy, proto se vysévaly druhy z Alp, aby se rozšířila Květena ČR o atraktivní druhy. Jednalo se o Alpínky, důkazem jsou například hořce v Jeseníkách.

Tento aspekt přetrval i v dnešní době, proč tam tu rostlinu nedat, když je tak pěkná a přežije zimu. Počet druhů se zvětší,však ona příroda se rozhodne, co nechá a co ne. Taková malá hra na Boha. Bohužel né všechny druhy jsou původní, například čistou špirlici nachovou aby člověk pohledal. Jak to může dopadnout, je vidět např. ve Švýcarsku a jejich pláních sarracenek.

Druhý cílený důvod vysévaní je prováděn "odborníky", kteří se chcou zviditelnit v září reflektorů, svým bomba nálezem před kolegy, či ve své habilitační práci.

Další důvod vysévaní je prostší, prostě když někdo něco pěstuje a daří se, tak kam s přebytky. Šup do přírody.

Tento trend vysévačství není jen u masožravek ale začíná být i u orchidejí, začínají se objevovat bomba nálezy např. orchis tridentata na Vsetínsku, Cypripedia ....

Sám nevím, co proti tomu dělat, sami lidí od Ochrany přírody taky neví, občas vědí, kdo to je a proč to vysel a kolik , pokud ho nechytnou při činu, tak s tím nic neudělají. A pokud chytnou, tak dostane flastr tak 5 či 10 tisíc max.

Pokud znáte lokality, kde rostliny nejsou původní, dejte vědět, může se udělat antimanagment .

Mějte se
Zbyňous

P.S. Ty importované carnivory na Tiché je nová věc, kdysi na té lokalitě masožravky nebyly, pak se objebvila minorka, a teď i tučnice.

Tohle je opravdu problém, no. Především, když se to kříží s původními druhy. Dokážete si představit, co by se stalo s lokalitou tučnice české, kdyby tam někdo zatáhl nějaký jiný křížitelný druh? ... konec

Osobně znám jen Rádlo, kde se kříží P. vulgaris a P. grandiflora. Vypadá to pěkně, mít tu velkokvěté vulgarisky, ale je to prasárna a na cennější lokalitě pěkně nebezpečná.

Sarracenky jsou sice nepůvodní, ale jde to vytrhat, aniž by to někde nechalo své geny .

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook

Navstivil jsem myslim hodne lokalit MR u nas ale nikdy jsem se se zadnym nepuvodnim druhem nesetkal (maximalne Radlo) , tyto informace jsou tedy opravdu zajimave.
Bohuzel s tim nic neudelame, ale myslim, ze mrzet nas to zas tak nemusi, protoze puvodniho v nasi prirode neni NIC a temer vsechny rezervace s MR by bez pece davno zadne MR nemely a tak to jsou stejne takove nase bio-zahradky.

Ještě prosím definuj své pojetí původnosti, protože se mi zdá, že se špatně chápeme.
Obvyklá definice - tj. rostlina, která se historicky (třeba už během migrace po době ledové) bez lidského zásahu dostala na území dnešní ČR a dokáže zde růst, množit se a šířit na jiné vhodné lokality bez přímého vysazování či dosévání semen, je pro mě původní. A to je většina rostlin u nás, včetně většiny MR. Spousta z nich roste i na historicky původních biotopech bez lidských zásahů - třeba horská rašeliniště. Ale to, že člověk udržuje v určitém stavu nějakou lokalitu neznamená, že ta rostlina tam není původní. Obvykle je to tak, že je nejprve nalezena rostlina a pak, když se zjistí, že (obvykle vlivem jiné lidské činnosti) by mohla vymizet, se přistupuje k opatřením, která negativní vlivy potlačují. Výskytu určitého druhu to na původnosti neubírá.

Tyhle vysazené "importy" jsou něco jiného - člověk je aktivně vysadil a občas je musí i udržovat. Navíc jsou prokazatelně "cizokrajného" původu a samy od sebe by se na naše území v dohledné době (několika tisíců let) nedostaly.

Nemyslel jsem konkretni rostliny ale celkovou krajinu, puvodni smisene lesy byly vykaceny, primarni prales zustal snad jedine na Sumave v omezene mire, pak byly vysazeny stromy, plodiny nepuvodni, nektere uz nam pripadaji puvodni viz. treba smrky v Krkonosich apod..
Pak se vyradili dalsi, vznikly rybniky , stoky a to by se dalo pokracovat dale. Takze osobne bych uz v tom co tady je, nevidel takovy prusvih, kdyz se nekde objevi treba spirlice, protoze nez k ni dojdeme, jdeme dozajista lesem, ktery puvodni neni jestli treba ta lokalita na brehu rybnika zije jenom kvuli te hrazce, protoze jinak by uz take davno vyschla. Tim ale nechci rici, ze vysazovat nejake nepuvodni druhy nevadi, je to sverstvo,ale doba je uz takova a lepsi to nebude, stejne tenhle boj nemame sanci vyhrat. A treba za 100 let budou nasi potomci tvrdit, ze spirlice tady roste od pradavna...

Citovat:

...ale doba je uz takova a lepsi to nebude...

S tím zásadně nesouhlasím. Je jenom na nás jaká bude.

Nepůvodní kytky, jak to napsal Adam, tady prostě nemají co dělat. Je třeba to dát těm "zahradníkům" jasně najevo a rozhodně jim nedávat nějaký manévrovací prostor způsobem "ono je to sice špatné, ale..."

---

Michal

Chtěl bych tu otevřít jeden názor, se kterým asi mnozí nebudou souhlasit, ale: když se semeník proboscidey zachytí na nějaké ovci nebo koze a ta ho zanese třeba kilometr daleko a tam se z něj vysypou semínka a na původní louce, kde nebylo do té doby nic, začnou růst další proboscidey, tak je to příroda. Když pták zbaští nějaké ovoce, semínka zanese desítky kilometrů daleko a tam z něj začne růst nová rostlinka, tak to je příroda. Když do moře spadne nějaký semeník, moře ho odnese na jiný ostrov a tam se dostane původně nepůvodní rostlina, tak je to příroda. A když člověk zasadí někde v přírodě S. purpurea ze semínek, které mu poslal známý ze Států, tak je to.... trestný čin?! Jsme součástí přírody nebo jsme někde mimo? Ano, my stěhujeme kytky s nějakým úmyslem, ostatní zvířata a přírodní vlivy stěhuji rostliny bez nějakého úmyslu. Ale stěhují je taky! Chceme zachovat původní lokality s původní faunou a flórou, protože se nám to prostě líbí. Ale někdo chce zachovat co nejvíce druhů, zkrátka co největší druhovou rozmanitost, a to i na místech, kde původně nebyly (viz třeba Rádlo), protože se mu to líbí. A kdo je ten lepší? Půjdete se podívat dvakrát na lokalitu, kde roste "jen" D. rotundifolia, nebo dvakrát na Rádlo, kde je druhů masožravek jak naseto? Nějaká ochrana původních lokalit by asi být měla, ale měli bychom se smířit i s tím, že občas se někde vyskytne rostlina, kterou bychom tam nečekali. A pokud není invazní a nezamoří kromě lokality i další místa, asi bychom neměli chodit a vyrýpávat je a hrát si na Bohy z druhé strany.

Vít Chudoba

S tímto musím souhlasit. Jen bych podotkl, že rozdíl mezi člověkem a ostatními přírodními vlivy je kromě větších urazitelných vzdáleností i možná větší píle. Člověk to může lehce přehnat, kdežto příroda se řídí jen náhodami, a těch je většinou pomálu. Když se člověk rozhodne, že zamoří rostlinou X všechny vhodné lokality v okrese, pokud se tomu bude dostatečně věnovat, podaří se mu to. Proto je nutné to omezit zákonem a raději tomu předcházet.

Když ta kytka lokalitě ani okolí nepřináší žádné nebezpečí a navíc tam třeba již řadu let pokojně roste, také bych ji nevyrýpával. Proto mě třeba dost sebrala ta aférka se špirlicemi, co se tu nedávno řešila. Nakonec skončila tím, že ty kytky náhle zmizely. Přitom ničemu neškodily a očividně dle fotek tam již v několika málo jedincích rostly roky. Pak někdo hystericky bez napíše na fórum, ať si je proboha někdo dojede vykopnout než zamoří celé rašeliniště...

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook

Jakube třeba ty špirlice...podívej se do Švýcarska. Tam si jich taky pár vysadili. Každý rok je tam miliony semenáčků a dospělý kytky maji průměr trsů víc jak metr...a ty ti tu lokalitu opravdu celou zarostou. Tahle kytka prostě ukočírovat pak nejde.

Jenže u toho Ženevského jezera má očividně mnohem lepší podmínky. Je to jen můj názor, ale řekl bych, že ten trsík, který se tu řešil, tam rostl již velmi dlouho bez nějakých náznaků expanze do okolí. Semínka se nechytala nebo nebyla schopná v těch krutých podmínkách vyklíčit (/přežít semenáčky).

V tom Švýcarsku... bereme to jako negativum jen my nebo i Švýcaři? Mám poct, že ji tam naopak chrání.

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook

Někde se vysazování snese, jinde ne. Někam se můžou dát špirlice, ale tučnice už ne. Rosnatky jen některé a zase jen na ta správná místa. Hm, a podle čeho se kdo tak rozhodl?

A víte co je zajímavé? Že ačkoliv jsou na vysazování nepůvodních druhů do přírody převážně negativní názory, tak tihle zahradníci jsou natolik velicí odborníci, že oni si to dovolit můžou. Oni to přeci znají nejlépe a nikdo je nebude poučovat.

---

Michal

Zakon mluvi jasne, clovek je neco extra
Idea je takova, ze kdyz chci videt nejake pekne spirlice, musim jit do botanicke zahrady nebo si zaletnout na spirlicova pole do USA. Myslim, ze v ochrane prirody, teda te co tady zustala, se dela v CR dost (nekdy az moc viz. fungovani ekoteroristickych organizaci Deti Zeme apod..). Kdyz to porovname treba s USA, tak tam dochazi u tech spirlic k postupne devastace unikatnich lokalit, v podstate tam plati, ci je pozemek, ten si muze delat co chce. A tam uz je to vazne skoda, protoze tam jeste ta puvodni priroda JE, vymiraji variety i druhy, ktere uz nikdo nikdy nenahradi jenom proto, ze si nekdo postavi supermarket. O devastaci v mene rozvinutych castech sveta se uz nema zminovat.
A toto me treba skutecne vadi, ne to, ze nekdo nekam vysadi nepuvodni spirlice.

Některé otázky, co tu padly jsou opravdu filozofické, např. co je původní rostlina a co ne. Opravdu všude kdysi byly pralesy, denní orchideje živořily a čekaly na požár nebo spadlý strom. Masožravky byly vázány na horská vrchoviště a mokvavé skály. Po 16. století se ovšem počet rostlin ustálil. V 19. a 20. století vlivem lesních monokultur, hnojením a následným zarůstáním luk(bylo zjištěno, že i docela vysoké koncentrace hnojiv orchidejím nevadí a naopak prosperují, ale pokud zarostou tak vymizí). Rozoraly se remízky, aby se zvýšila výtěžnost a plnila se pětiletka na 150 procent. Dále byly meliorace, vysoušení zbytku rašelinišť. Některé kytky vymizely, některé ze zase objevily.
Třeba takový bolševník je nádherná a masivní rostlina, kolik dá jeden hektar medu, to je taky skvělé... Kdo ho neviděl, ať se zajede podívat do Velkých Losin. Nebo ty krásné netýkavky, žláznatá i malokvětá. Tak hezké rostliny se zajímavým květem by ve svém lese chtěl mít přece každý. Já to vím, mam jich plný les.
Mohl bych jmenovat další rostliny, křídlatky, o tom jak zarůstají okraje potoků, řek a rybníků a vytlačují původní rostliny, masožravky nevyjímaje.

Ještě z jednoho pohledu je se na vysazování nutno dívat. Každý pozemek někomu patří. Na svou zahradu si můžete vysadit cokoliv vyjma rostlin zakázaných, pokud máte ale louku či les, tak to už čistě na vás není. V lese můžete vysadit takové druhy, na kterých se domluvíte s lesákama.

Většina chráněných rezervací patří státu, nebo soukromým vlastníkům. Mohu říct, že pokud se na takovou lokalitu vysadí nepůvodní druh, věřte, že vlastníci jsou proti. Dokonce soukromí vlastníci jsou proti, protože snížením kreditu lokality se sníží i jejich dotace. Výjimkou jsou záchranné transfery, samozřejmě se souhlasem. vlastníka (ve většině případu státu v podání MŽP). Takže vysazování masožravek do přírody jednotlivci je na stejné úrovni, jako by vám soused začal sadit na vaši zahradu třeba ten bolševník.

S přáním pěkného dne
Zbyněk

Nevím, ale já souhlasím s Vítem Chudobou. Krajina u nás je z 99% výsledkem lidské činnosti, ať už k lepšímu či k horšímu. A tato činnost tak či onak pokračuje. Je zajímavé, že negativní dopad je tolerován - prostě se tak stalo, další druh ubyl, další lokalita je v pánu. A pak nechápu, proč se nemůže i s něčím pomoct. Prostě budeme jen sledovat úbytky, pečlivě je zaznamenávat, a čekat, jestli náhodou vítr či pták nějaké to semínko nepřinese, abychom zajásali. Proč zkrátka nenapravit drastický dopad lidské rozpínavosti zvláště posledních 100 let a nepokusit se na původní lokality cenné druhy navrátit, pochopitelně z nejbližších zdrojů diaspor? Na tom nevidím nic špatného, ať to dělá ochranář, vědec nebo poučený laik. Ona ta původnost je stejně relativní - které stanoviště lze v horizontu třeba tisíce let (což pro přírodu je mrknutím oka) označit u nás za původní?
Pokud tedy někdo úspěšně vysel v. trojzubý na Moravě z moravského zdroje, pak to vítám, protože to není žádný invazní druh a ještě před tou stovkou let rostl leckde. Prostě se jen obnovuje o něco původnější stav. A hlavně, tady je řeč o druzích vzácných, čili ze své podstaty neinvazivních. Na druhou stranu, vysévat rosnatky, tučnice či bublinatky, které u nás nikdy nerostly, to je skutečně trestuhodná blbost. Prostě bych jen rozlišoval, co je pokus o navrácení toho, co zde existovalo dřív, a skutečně zhovadilým zmíněmým hraním na boha. Tož tak.

Citovat:

Na tom nevidím nic špatného, ať to dělá ochranář, vědec nebo poučený laik.

Jenže poučený laik je úplně každý. A ta semínka, která rozhazuje, tak ta jsou přeci ze zaručeného zdroje... Případně tučnice jako tučnice, hlavně ať rostou!
Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly.

Reintrodukce je dobrá věc. Avšak rozhodně ji nemají dělat laici, případně samozvaní odborníci.

---

Michal



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Michal Rubeš (23.08.2012 10:29)

Myslím, že nic víc než poučení laici tady nejsme, přesto se vyjadřujeme a leckdy pro přírodu něco děláme. Slovem "poučený" jsem měl na mysli skutečně poučený, tedy ne blbce, který uvažuje stylem tučnice jako tučnice. Myslel jsem skutečně lidi toho typu, kteří zde píší do fóra, ne někoho, kdo se za vzdělaného jen považuje. Tím zcela obracíte to, co jsem chtěl sdělit. Nechat vše na odbornících také není dobré - ti obvykle nedělají nic a mnohdy spíše škodí. To co dělají, nedělají, dovolují správy CHKO a NP je mnohdy k pláči a nebýt dobrovolníků, poučených laiků typu ČSOP, Brontosaura, řady občanských sdruření, nebo i arwiniany v případě Kosiště (poučenými jste třeba právě díky konzultacím s AOPK), tak by ten pohled na naši přírodu byl ještě o dost smutnější, než je.

Zde na fórum píší lidé všeho druhu, ale takřka všichni se považují za odborníky.

Citovat:

Nechat vše na odbornících také není dobré - ti obvykle nedělají nic a mnohdy spíše škodí."

To je dost nešťastně řečeno. Laik si řekne - hele, odborník na internetu píše, že odborníci spíše škodí. Ještě že mám v lednici ty rosnatky z Kanady, ty prý dělají mnohem hezčí růžice...

Je jasné, že nikdo není dokonalý a že i mezi odborníky jsou "odborníci". Ale někde si musíme udělat čáru, jinak bude panovat chaos.

Právě akce Kosiště by měla být modelovým případem, jak postupovat a jsem rád, že je takto občas vnímána. Pokud má někdo pocit, že by bylo dobré nějakou populaci někde posílit, něco znovuvysadit a podobně, měl by se obrátit na státní správu, například na AOPK, jak jsme to udělali my. Nějakou dobu to trvá, jsou třeba různá povolení, často narazíte na úředního šimla, atd. Není to prostě hned. Dává to však smysl.

Například na Kosišti bychom nejraději používali křoviňáky pořád. Ale AOPK to vidí v širších souvislostech a po většinu roku nám to zakázalo, protože tam hnízdí párek jeřábů. Tak tam otročíme s kosami. Jsme instruování tak, že bereme v úvahu i jiné rostliny než masožravky, ale vytváříme i prostor pro hady, ještěrky, atd.

Tohle všechno jeden samozvaný odborník - rozsévač, prostě nemůže vzít v úvahu. On vidí jen svou ruku, jak z ní padají semínka a v duchu si představuje, jak celé okolí prorůstá milovanými masožravkami.

Vše zjednodušeně řečeno, snad jsem nikoho neurazil.

Prostě nic nikde sami nevysazujte, neznáte všechny souvislosti, nevíte co můžete způsobit.

---

Michal

Souhlasím s panem Rubešem, není drosera anglica jako drosera anglica. Je docela smutné najít např. na Jablunkovsku d. anglica a pak pečlivým rozborem zjístit, že tato forma se vyskytuje v Americe a na Havaji. Nebo že orchidej, co se najde je forma vyšlechtěná Jeffem Huchtingsem v Anglii. Už se taky stalo, že na lokalitě po orchidejích se našly 3 dulky po orchidech a o 14 dní se našla nová lokalita se třemi rostlinami na louce kilometr dál.

Tahle diskuze přešla v diskuzi zda sadit či nikoliv. Vrátil bych se k původnímu, zda znáte lokality s cizokrajnyma MR (Sarracenie, tučnice, bublinatky, aldrovandy...), a jak byste se zachovali při nálezu (zlikvidování, přemístění, kontakt ochranářů)...

Citovat:

"Zbyňa"
a jak byste se zachovali při nálezu (zlikvidování, přemístění, kontakt ochranářů)...

Těžko říct. Asi by šlo hlavně o to, jaký je to druh a jaká je to lokalita a prostě na mnoha faktorech. Nelze to úplně paušalizovat. Najít na Kosišti fialovokvětou tučnici, hned ji vyškubnu, metr všude kolem to vytrhám, aby tam nebyla nějaká kontaminace semínky a odnesu hodně daleko do nějakého odpadkového koše. Pak zalarmuji všechny, kdo v tom můžou něco dělat. Najít špirlici v rašeliništi, kde není riziko, že by něčemu uškodila, tak ji tam nechám a když pojedu zas někdy kolem, zajedu se na ni opět podívat .

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook

S těmi tučnicemi a rosnatkami to prostě problém je. Mohou se křížit a když někdo prdne grandifloru někdě, kde roste i vulgariska, tak tam za pár let najdeme křížence a s odstupem času je dost možné, že původné vulgariska bude prostě pryč. A to ani nemluvím o bohemce. Navíc pokud se někdo rozhodne samozvaně posílit populace nějakého původného druhu a sežene si tuny semen, tak to taky není dobře. Pochybuji, že to budou semena např. z českých lokalit (což by bylo geneticky asi nejlepší) - nehledě na to, že by to bylo nezákonné. Budou to nejspíš semena nějakých klonů od pěstitelů bůh ví s jakým původem a bůh ví jak dlouho by byly v kultuře. Budou to klony vyslektované s určitými znaky výhodnými pro pěstování v domácích podmínkách ať už květináčově, nebo doma na rašeliništi. Takový zásah - troufám si říct - že spíš uškodí genotypu dané populace na dané lokalitě. Navíc pokud by se ukázal jako negativní, tak by se projevil až s odstupem času. Ano, souhlasím, že se projevit nemusí, ale kdo to dokáže dopředu říct

I já vidím rozšiřování člověkem jako takový "evolučně" vyspělejší způsob "migrace" druhů, to neznamená, že s tím souhlasím, pokud jde o rozšiřování úmyslné. Trochu rozdíl je zmiňované přinesení na výbavě/oblečení. To vidím i jako vcelku přirozený způsob. Pokud to není druh invazivní. Viz. dále.

Jak říká Kuba, najít někde na nějaké cenné, nebo chráněnné lokalitě druh, který tam nemá co být a nebezpečí z jeho přítomnosti je bezprostřední, tak pryč s ním. Vůbec když už je vidět, že kvete, je možné že vykvetl už dříve a vysemenil se. Pak už je jeho odstranění trochu na delší dobu. Semena jsou mrchy odolný a některá mohou vydržet s klíčením déle - i když většina zajísté vyklíčí co nejdříve. Pak by bylo potřeba místo opakovaně kontrolovat a případné nalezené opozdilce také odstranit. A kdo by to dobrovolně chtěl dělat?!

Jenže pokud by se měly dané rostliny odstranit, tak může nastat problém se zákonem. Pokud někde na nepůvodní lokalitě vysadíme např. tu anglicu, tak jde přeci o zákonem chráněný druh a jeho odstraňování by bylo trestné ne? Takže po zvážení všech aspektů dle mého názoru pryč s nimi, pokud je znehodnocení lokality jisté, ale po domluvě s určitými orgány. V čem bysme jinak pak byli lepší než ti, co je tam vysadili?

P.S.: Nechci aby to znělo jako rýpání, tak to tak neberte. Ale pro upřesnění, nepovažuji se za nějakého odborníka. A také jím dozajisté nejsem! Mám jen rád MR a rostliny obecně (i faunu atd. samozřejmě), ale moje specializace v biologii je úplně jiná

__________________________
---Slávek---
email: slavek(zav.)mh2net(.)net
[i]Pěstované:Darwiniana nebo CPUK
Sbírka - fotky naleznete někde tu: Fotky



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Miloslav Macháček (23.08.2012 16:56)