Darwiniana

Zdar,
volal mi Jarda Neubauer, s několika dalšími lidmi pojedou v létě po Evropě a hodlají navštívit různé přírodní lokality tučnic. V jejich minulé cestě, o které jste se mohli dočíst v Trifidu 2009/1 a 2, šlo hlavně o to lokality najít. Tentokrát pojedou na jisto a chtějí se zaměřit především na podrobný průzkum samotných lokalit. A protože se chtějí náležitě připravit, dávají dohromady jakousi kuchařku, podle které budou na každé lokalitě postupovat.

Jarda mne požádal, abych na fórum vyvěsil tuto jeho žádost.

Navrhněte prosím parametry, které máme sledovat. Například informace o poloze (výška n.m., orientaci, podloží, ...) o kytkách (počet, velikost, průměr růžic, ...) a nějaké další o kterých si myslíte, že budou užitečné.

Články z cesty a závěry z průzkumu loklalit budou uveřejněny v Trifidu a posléze i volně na internetu. GPS souřadnice nebudou uváděny, jen přibližná poloha.

Takže které parametry lokalit mají pro vás zaznamenat?

---

Michal

Ahoj, tak mně osobně by se asi hodily vzorky rostlin (jakýchkoli MR, nejen tučnic) z každé lokality a vzorky půd zpod těchto rostlin, ale až tak za rok či dva Zatím by to bylo předčasné.

Samozřejmě údaje jako nadmořská výška či orientace svahu a takové věci bych doporučoval zaznamenat, lze je změřit vcelku rychle (s adekvátním vybavením). Podloží se dá dohledat (jsou-li k dispozici geologické mapy, ty však můžou být občas nesehnatelné).

Bylo by fajn měřit biomasu, alespoň nadzemní, třeba metodou "rising plate meter" (to je takový kulatý disk s dírou navlečený na tyči - je to nedestruktivní a měření je myslím vcelku přesné).

Dále lze měřit hloubku půdy - metodou "ocelového drátu" - zapíchne se ocelový drát o daném průměru (ten nejpoužívanější osvědčený průměr ještě dohledám) do země a změří se, jak hluboko to zajede.

Měřit by šlo pH, konduktivita a vlhkost půdy na lokalitě, na což je ale potřeba speciální přístroj, nevím nakolik je pro ně tento přístroj dostupný.

Dál bych teoreticky hlasoval pro zapisování fytocenologických snímků, alespoň jednoho (či lépe dvou nebo tří) na lokalitě, ale to je v praxi poněkud náročnější, zaprvé časově a zadruhé je obtížné ve snímku určovat všechny kytky, zvláště v zahraničí, kde se člověk setkává s druhy, které nezná nebo o nich má jen mlhavou představu.
Šlo by to celkem zkrátit, kdyby na ploškách třeba 1x1 metr zapsali celkovou pokryvnost bylinného patra, celkovou pokryvnost mechového patra, pokryvnost daného druhu MR (případně druhů MR) a pokryvnost ostatních rostlin (případně ostatní rostliny rozdělit třeba na traviny a byliny, ty lze taky dobře a rychle odhadnout). Zní to možná zdlouhavě, ale dovedu si představit, že takový dosti redukovaný snímek by byl hotov během pěti minut a nějakou informaci to taky dá. "Redukované" snímky by se hodily aspoň 3 na lokalitu - více snímků = více informací.

Víc mě teď večer nenapadá, ale možná mě časem napadne ještě něco dalšího.
Adam