Darwiniana

Dnes jsem se zúčastnil přednášky o mykorhize orchidejí, během ní mě zaujal způsob, jakým pěstují pokusné rostliny (hlavně vstavače a tořiče). Pěstují je v zeolitu, což je prý jakýsi čistě minerální substrát a jinak je to v principu hydroponie. Na fotkách byly rostliny nádherně narostlé, bohatě kvetly a odnožovaly, tak mě napadlo, do jaké míry by šlo aplikovat použití nějakého alternativního substrátu na pěstování masožravek. Třeba zmiňovaného zeolitu nebo klidně něčeho jiného, když si přečtu debaty nad kvalitou/nekvalitou rašeliny, připadá mi, že pokud by masožravky v něčem takovém rostly, byla by to docela použitelná alternativa. Máte s něčím takovým někdo nějaké zkušenosti?

Od mého kamaráda geologa vím, že zeolity jsou inertní přírodní horniny, které mají velikou schopnost na sebe vázat vodu a další látky. Např. před revolucí se dělaly pokusy s krmením dobytka zeolitem napuštěným potřebnými látkami. Výhoda je ta, že ty kravky ho zase nezměněný vyloučí, kravinec se vypere a "ochutí" a šup zpátky do kravky. Údajně se tak měl i vyřešit problém hnoje ...

Obecně si myslím, že hyrodoponie u MR je budoucnost. Konec konců co je vlastně vlhká směs molitanu, polystyrénu, dubové kůry, perlitu a trochy rašeliny ve které pěstujeme láčkovky ?

Přesně tak, mě stačí, když se podívám na svoji U. alpina, ta si vegetí ve směsi perlitu a živého rašeliníku. Ale co třeba rosnatky? Možná vyzkouším na nějakých přebytcích třeba křemičitý písek, o zeolitu jsem někde vyštrachal, že prý zvyšuje pH. I když zase pokud je inertní, tak by neměl, žeano.
A teď mě něco napadlo, na pěstování v takovémhle inertním materiálu by musel být pěstěbní roztok přesně připravený, člověk by si už nemohl dovolit zalít občas kytky tvrdou vodou z vodovodu. Rašelina má tu výhodu, že spoustu těch nechtěných příměsí odpufruje. Možná by se to dalo řešit výluhem rašeliny v destilované vodě, obohaceným o trochu živin. Anebo by se musel najít materiál, který by měl potřebné vlastnosti, jak pufrovací, tak minerální. Ale obávám se, že v tomhle případě jsme zase zpátky u rašeliny, ale kvalitní

Dobrý den.

Zeolity jsou přírodní minerály, podobné jílovým minerálům. Mají velice zajímavé vlastnosti, jak tu naznačil pan Starý. Používají se hlavně pro jejich veliké sorbční schopnosti. Existuje jich celá řada druhů a dnes se některé synteticky upravují, aby byly schopny sorbovat jen některé konkrétní látky. Takovéty "kočkolity" co se dávají domácím mazlíčkům do pelechů jsou vyráběny právě z takovýchto minerálů.
Asi by se daly využít pro pěstování MR, ale jelikož jsou zeolity, co se týče reakce pH prakticky neutrální, bylo asi přece jen potřeba přidat nějakou tu trochu rašeliny pro okyselení, popřípadě nějak uměle okyselit vodu. Myslím, že by to šlo třeba u láčkovek, nebo jiných epifitních MR..netroufám si říci, zda by bylo možné takhle pěstovat třeba rosnatky ??? Myslel bych si, že spíše ne, ale to je jen tip. Někdo to může vyzkoušet


Jirka Vaněk

Tož na té přednášce tam měl ten chlapík fotky orchidejí, které rostou ve volné půdě, spousta vstavačů roste i na rašelinných půdách třeba s rosnatkami nebo tučnicemi. Problém největší bych viděl ve složení roztoku, protože ten by nahrazoval vlastnosti rašeliny. Asi to vyzkouším.

Velmi zajímavé.
Určitě by to bylo dobrý vyzkoušet na těch rosnatkách, namíchat substrát třeba zeolit : rašelina 3:1 nebo jen ten zeolit, viděl jsem prodávat nějaký rašelinový přípravek na úpravu vody, to by možná připadalo v úvahu .

Pěstuju australanky-paradoxu,broomensis a petiolaris-v něčem co připomíná bílý jílovitý písek.Když se to déle nezaleje,tak to vytvoří docela tvrdý povrch,po zalití je opět „ hmota" plastická.Ten písek jsem našla v opuštěném lomu a napadlo mě,že tak nějak by to mohlo vypadat v tý Austrálii.Ty holky pěstuju od května,prospívají znamenitě.Petiolariska zešílela,tu už jsem musela rozesadit.Asi to byl risk je do toho zasadit,ale vypadá to na zisk.

Tak tohle je zajímavé, kde se nachází ten lom? (Kdyby nebyl moc daleko, hodil bych na ten písek své zvědavé očko) V tomhle by mohly růst třeba i hlíznaté rosnatky, co myslíš?

Dobrý den,
zeolity jsou alumosilikátové (vždy obsahují hliník a křemík) vodnaté křemičitany. Je to velmi rozmanitá skupina nerostů. Myslím, že v dnešní době je jich kolem padesáti, proto mají velmi rozmanité vlastnosti. Všeobecně jsou podobné, asi všem známým, živcům. Jsou schopné absorbovat vodu a jiné látky, kterých molekuly jsou menší než "okénka" v krystalech těchto nerostů. Ty se pak dají velmi jednoduše dostat ven opětovným odpařením. Nejsou všechny kyselé, ale jsou náchylné na kyselé prostředí, které je rozkládá na prášek (myslím na nějakou sůl kyseliny a zbytek).
Myslím si, že na absorbci a postupné uvolňování vody bohatě stačí perlit a není potřeba experimentovat. Ale proti gustu žádný dišputát.
V průmyslu se používají proto, že jsou schopny absorbovat kde co, snad i nějaké radioaktivní látky, rtuť... což, samozřejmě s perlitem je horší .
Takže kdo by chtěl mít svítící rosnatky, aby na ně viděl i v noci, může si napustit některý ze zeolitů stronciem a přidat to do substrátu, kdo to chce jen na vodu - ten ať se rozhodne sám.

Ještě trošku k půdám v Austrálii: tam je to trochu složitější. Všeobecně rozšířený pojem lateritové půdy je velmi obsáhlý. Laterizace je zvětrávání za tropických a subtropických podmínek a záleží na původní hornině (která zvětrává), jaké vlastnosti ta která půda bude mít. Laterity jsou často velice bohaté na kovy. Je to například bauxit, což je ruda hliníku. Ten se těží (nebo těžil) např. v Maďarsku, protože tam před mnoha a mnoha lety bylo jiné podnebí něž dnes. Ale že by v něm rostly kytky to nevím - a ani jsem to nezkoušel . To že mnoho australanek roste v jílech je věc známá, ale opět ne každý jíl má stejné chemické vlastnosti. To, že se J. Líbalové podařilo najít jíl, který vyhovuje těmto rostlinám, je super, tak ať Vám rostou dál tak jako doposud. Já jsem zkoušel jíl z Nevřeně (těžil se tam pro průmyslové účely) a nic moc - spíš nic než moc.

DejF
[www.carniplants.cz]

Napadla mě kacířská myšlenka: co někde v Austrálii nabrat hrst toho "písku" ve kterém ty konkrétní druhy rostou dovést sem a nechat tady udělat rozbor. Geologických laboratoří je zde dost a díky dokonalému zmapování ložisek u nás by se třeba našla odpovídající náhrada. Jedno třeba náhodně trefila paní kolegyně Líbalová.

Věru kacířská myšlenka... ukamenovat bychom tě měli... Ať tě to ani nenapadne.
BTW: Kdo máte v nejbližší době cestu do Austrálie?

Možná by tam mohla arwiniana někoho vyslat a zaplatit mu tu cestu...

Je potřeba dodat - lodí. Při velikosti a geologické rozmanitosti Austrálie a počtu lokalit, na kterých rosnatky v jílech rostou Vás s tím nákladem do letadla určitě nevezmou .

DejF
[www.carniplants.cz]

Ještě jedna věc. Koukal jsem na fotky rosnatek přímo z Austrálie na [www.cephalotus.net] a většina jich je na písku. Asi křemičitém, což ale není důsledek laterizace - to je přesně obráceně. Laterity budou ty dohněda a dočervena zabarvené kamínky. Jíly jsem tam nikde moc neviděl, ani u hlíznatek - což taky trochu odporuje tomu, co jsem kde četl.

DejF
[www.carniplants.cz]

Asi udělám pokus, viděl bych to na čistý perlit a čistý křemičitý písek, s tím zeolitem to vidím tak, že ho nechám zatím odpočívat v pokoji. Vysévat budu nejspíš D. collinsiae, není tak rozměrná jako D. capensis a mám dost semínek Ještě nevím přesně, jaký použiju živný roztok, ale vidím to na něco rašelinného v destilce.
Pokud vás někoho napadá další varianta substrátu nebo roztoku, můžu to vzít v úvahu. Nebo by se mohl zapojit někdo další, kdo má dost času a prostoru.

To: p.Veleba, Radek a DejF - Tak jste mě odhalili, co se dá dělat za peníze arwiniany si výlet k protinožcům neudělám.

Ale teď vážně. Vy, kteří jste zběhlí v trpaslíkách a máte pročtené jijich časopisy a publikace, nenašli jste v nich někde rozbor toho na čem rostou (cituji Trifid 3/2007 str. 16 "(D. pedicellaris) roste na výrazně béžových písčitých půdách" ??? Já se opravdu domnívám, že písky s obdobným složením by se našly i u nás.

[www.cpukforum.com]
Tady jsou petiolarisky v něčem co je podle mě Akadama(pálený jíl pro bonsaje) a vypadaj že ocela rostou.. .Jenže dělat takovýhle pokusy můžu leda tak na cepenzisce a ne na takovejch kytkách..

O pěstování MR hydroponicky (tedy skoro) je na Chramstu hezký článek p. Michala Ducháčka Tip pro pěstitele trpící nedostatkem prostoru. Takže takový ten "plevel" D. capilaris, D. capensis tak pěstovat určitě lze.

Ahoj všem,
ten pískojíl(to zní,co?),jsem našla letos na jaře, když jsem jela do Nových Hradů.Silnicí od Třeboně ,v úseku lesů po obou stranách silnice,po levé straně směrem na N.H.,jsem zastavila u lomu,či spíše u pískovny,už nepoužívané.A jak jsem si tak skákla za keříčky,tak mě upoutala písková stěna(nebo sráz),s tím světlým pískem.Nejdřív mi to přišlo jako kaolin.Dole bylo něco jako vyschlé jezíko,taková místa okouknu ,jestli tam nejsou MR, a tak mě to napadlo si krapet vzít sebou.Uvidím jestli nejásám předčasně,jestli v tom přežijou zimu,tak by se to možná dalo použít a vyzkoušet.

Jo, jo, to zní dobře. Kaolín (kaolinit) může také vznikat laterizací. Vzniká zvětráváním alumosilikátů (což jsou třeba i výše zmíněné zeolity - ale v tomto případě většinou živců, těch je v zemské kůře podstatně víc).

DejF
[www.carniplants.cz]

No tema, ktere jste zde nadnesli je samozrejme velice zajimave a je v podstate dost casto klicem k pestovani nekterych druhu MR. Ale ruku na srdce, tyto "vylomeniny" clovek vetsinou podstupuje, kvuli tomu, ze mu kytky nerostou a nejak sabotuji. Napriklad v pripade trpasliku tez zvazuju, ze bych inovoval. Ale inovace nespociva v tom, ze budu sazet barbigeru, silvicolu a scorpioidesku do cisteho kremiciteho pisku, protoze to tak maji v prirode. Ono je totiz pak jeste otazkou, jak mocna je vrstva toho kremiciteho pisku a jake je podlozi do ktereho si tyhle kytky dokazi sahnout pro vodu ... Ale spis najit optimalni smes pro vsechny trpasliky. Univerzalne jde rici, ze jdou vsichni trpaslici v raseline s perlitem nebo kremicitym piskem... ale treba ja resim problem s kontaminaci vsech trpasliku mechem a to tak intenzivni, ze nektere druhy po prvni zime mam uplne utopene v mechu a bez pomoci by je mech zadusil.
Obdobne muzete resit tucnice, ktere vetsina z vas pestuje v raseline s perlitem, nekdo navic primichava kaminky vapence, ja jim tlucu ztvrdlou sadru, nekdo je sazi na ITONG apod. Ale treba RNDr. Studnicka mexicankam dava do substratu sedy jil (ted si nejsem jisty, ale mam pocit, ze zminoval ze vznika z opuky)a to ne kvuli chemismu, ale kvuli fyzikalnim vlastnostem substratu. Takovyto substrat je tezky a tucnice se nema sanci z neho vytahovat, kdyz se snazi pritisknout listovou ruzici k povrchu. Coz mexicanky v lehkem raselinovem substratu delaji celkem bezne. Protoze tady v Liberci opuky nemame, tak jsem to prubnul s tim sedavym jilem, ktery jsem vykopal ze zakladu na sklenik a byl pod zlutym jílem. Urcite to nebyl ten opukovy, ale fungovalo to. Dalsi zkusenost jsem udelal napriklad s proklinanym mechem z travniku. Zkousel jste v nem nekdo pestovat tucnice z listecku? Hezci Sethosky jsem zatim nemel...
Cele co jsem timto chtel rict a napsat je, ze kazdy by mel premyslet nad tim, jak vyuzit sve okoli k tomu aby mu kytky sly dobre, ale ne za cenu treba dovezeneho substratu z prirody ne bo že bude jezdit pro jilovy pisek pres pul republiky .

Vašek Lenk
sasos@email.cz
ICQ 36461284

souhlasím s Vaškem,hoďte sem každý svůj "špek" jak využíváte své okolí k blahu vašich MR?Přihodím dobrou zkušenost s drcenou sádrou k tučnicím.Je to lepší než špekulovat,kde vzít vápenec potažmo mramor a jak ho nadrdit.Taky dobrá zkušenost s tím svízelným mechem z trávníků,jak psal Vašek.Jenom mi ho doporučil pěstitel orchidejí pro epyfitické pěstování kytek a je prima.Pro pěstování v košíčkách pro vodní rostlinsvo má lepší vlastnosti než rašeliník,nic z nich potom nepadá.Mech má jaksi "hustší síť vláken".Sice nemá fungicidní účinky,ale to neva,plíseň láčkovkám nic neudělá,když jsou ve formě,krom toho je substrát dostatečně vzdušný,rašeliník není potřeba-tip pro Moraváky,co nemají možnost sehnat rašeliník.Zkoušel jsem i ploník,ale to není tak dobré,jako toto.Písek + kamínky neni potřeba si kupovat v akvaristikách apod. dnes se staví prakticky všude a stačí chvilka času,síto a lopatka,nebo zajít k nějakému vodnímu toku,nejlépe po velké vodě na jaře.Molitan do substrátu pro epyfity-kdo nesežene někde kus a nechce kupovat kvanta-bezvadně se dají použít houbičky na nádobí i s tou filcovou vrstvou,nastříhat se dají komplet,filc výborně pomáhá na ucpání větších děr v košíčkách.Toho je moc..pochlubte se,resp.poraďte vaše

Saša
sjatkac@centrum.cz
[sjatkac.webovastranka.cz]

Tohle mi připomíná moje putování za granitovým pískoštěrkem, protože v něm skalní laelie rostou nejlíp. Žádnej z orchidejářů nebyl ochoten prozradit lokalitu tohoto vzácného pokladu. Jak u blbejch na dvorečku. První skalničkář mi velmi ochotně a rád poradil, kde si toho matroše můžu nabrat náklaďák. No, pak jsem zjistil, že ty potvory rostou dobře v jakémkoliv štěrku. a v podstatě v jakémkoliv inertním materiálu, pokud nebude tento zásaditý.

Sašo, a jak jsi přišel na to, že na Moravě není rašeliník ?!? Např. 400 ha Velkého mechového jezírka na Rejvízu je Ti málo? Moc větších rašeliniští u nás není .

DejF
[www.carniplants.cz]

noa na jihu??Vašek Kmoníček by ti povyprávěl,nevim přesně jména členů(bylo jich dost) ale vezl jsem jim do Liberce rašeliník,páč u nich prostě nerost.ty aby sis nerejp,Šťouro

Saša
sjatkac@centrum.cz
[sjatkac.webovastranka.cz]

Toz ale je na Morave raselinik, Vysocina je ho plna, Jeseniky, Zdarske vrchy... Verim, ze i Bile karpaty a spousta dalsich, jenom neroste v Brne v Luzankach, musi se za nim slapat do prirody Nejspis nebude v Moravskem krasu, to je fakt. Premyslim, kde na jihu by byl, jeste na vybezcich Vysociny je docela dost, najdou se vhodna mistecka, ale je treba hledat.

Tohle vlákno se mi fakt líbí! Taky přidám jednu zkušenost, která ovšem není původně má. Prozradil mi ji Vašek Lenk. Myslím, že ji má tuším od Dr. Studničky. Jak na D. regia - tady u nás v Jizerkách najdete na cestách spoustu takových drobných kamínků. Jmenuje se to žulový perk. Po dešti nebo kde se staví, je ho na cestách ("polňačkách") hromada. Sesbíral jsem kamínky 3-10 mm velké, smíchal s trochou rašliny (1:1) a rosnatky královské do tohoto substrátu zasadil. Rostou perfektně.
Vít Chudoba

No jo, Sašo, to se musíš vyjádřit přesně. Je rozdíl Morava a Jižní Morava. Že si na jih přivezli vápencové skály, všechno vykáceli a udělali vinohrady je jejich problém. Teď mají červené nosy, ale nemají rašeliník.
Ale zase tam měli déle moře (ještě ve třetihorách). Chápu, že je jim to teď prd platné, ale je to tak.

DejF
[www.carniplants.cz]

Hmm... tak jsem odzkoušel čistý křemičitý písek na gemmy trpaslíků. Konkrétně jsem měl dva druhy, D. roseana ze semenné banky a D. scorpioides, která se mi letos urodila sama. D. roseana krásně vyklíčila a pak celý výsev kompletně shnil. Ještě, že jsem měl pár gemm bokem. D. scorpioides taky vyklíčila a už se tak měsíc nebo i víc drží při životě. Na začátku byly celkem velké ztráty, ale rostlinky, které zbyly, jsou celkem životaschopné. Myslím, že je to tím, že v písku jsou rostliny velice vratké a snadno se nakloní a lehnou na povrch, kde rychle uhnijí. Takže asi nakonec zůstanu u rašeliny. Nebo budu muset najít jinou alternativu... zeolit mi přišel trochu moc hrubý, musely by se do něj sázet už vzrostlé rostliny.

Jen tak mimochodem, nemáte někdo nějaké zkušenosti s rašelinou, kterou prodávají v Hornbachu (alespoň tom brněnském)? Mají ji tam ve velkých balících myslím po 400 l, podle štítku je to pobaltská vrchovištní rašelina bez jakékoli úpravy nebo přidaných látek. Na pohled vypadala docela pěkně...

Dobrý den,

já osobně jsem toho názoru, že kytkám by měl nejvíc vyhovovat ten substrát, v němž rostou v přírodě(něco jiného je agar, ale tam musí být absolutní sterilita).

V Brněnském Horbachu jsem se naposledy před měsícem díval na pytle 250l rašeliny, které jsem si plánoval koupit do zahradního rašeliniště, které si chci postavit na jaře a které bude mít asi 1,2m2. Na ty 400l pytle se půjdu podívat, protože, čím větší balení, tím levnější. Kdybych si jeden 400l pytel, a jeden 200l pytel, tak by to mohlo být výhodné. Jen si musím sehnat dost lidí, na přenášení. Nevíte, jakou hustotu má rašelina a kolik by takovej pytel vážil?

Jan Řehoř