Darwiniana

ještě sem se chtěla zeptat kde bych sehnala hrubý křemičitý písek...)
a jestli se dává substrát po vrstvách nebo se všechno smíchá dohromady..

Křemičitý písek různé hrubosti se dá celkem dobře sehnat v akvaristice.

Substrát se obvykle promíchává, ale někdy se dolů dává hrubší složka jako drenáž. Záleží na kytce. A taky na pěstiteli.

---

Michal

díky
ještě sem se chtěla zeptat sli de sehnat nějakej malej skleník jen pro pár exemplářů
a jak je to s tou měkkou vodou(někde sem četla, že se má nechat odstát v rašelině?)

je nekolik variant, jak resit vodu. Asi nejjedodussi je chytat destovku, pak se da zalivat odstatou mestskou, ale tam se Ti rychleji zasoli substrat, dalsi varianta je odstata mestska voda s upravenym pH. A to se da delat prave vylouhovanim raseliny (zarucene se to neda pokazit) nebo s trochou chem. vypoctu uptavit kyselinou (octova, citronova, fosforecna, apod.), tady uz to ale bez chemicke praxe zavani prusvihem, pokud to prezenes, tak to kytky nemusi ustat. Dalsi varianta je destilka nebo voda z reverzni osmozy a jak jsem se dozvedel od kolegy, tak v praci mame ve vymeniku kondenzat z parniho topeni, chci odzkouset tuhle variantu.

Vasek Lenk

Tady nejde tolik o pH vody, ale spíš o její tvrdost. pH může být klidně neutrální,ale voda musí být měkká. A to pomocí kyslin neupravíš. Záleží jaká voda ¨teče ve vašem vodovodním řádu. Jsou oblasti, kde teče pěkně měkká(4-7°gH),a nebo poloměkká,a tu bych třeba míchal s destilkou. Záleží pro kolik rostlin to máš. Ona ta destilka pak leze do peněz...o.No a samožřejmě máš-li možnost chytat někde dešťovku, tak je to pak nejlepší.
O úpravě tvrdosti vody se tady také myslím někde psalo.

Rosťa

Rosto problem je v tom, ze tvrdost je dvoji, uhlicitanova, ktera se da ovlivnit a neuhlicitanova (stala) tvrdost vody, ktera se nemeni ani prevarenim a ona nemecka stupnice tvrdosti (° GH) je výsledkem souctu obou dvou tvrdosti. A protoze se ta uhlicitanova tvrdost da ovlivnit, tak ma smysl machat raselinu ve vode ( nebo misto raseliny pouzit tu kapku kyseliny) - akvaristi bezne pouzivaji raselinove filtry kvuli uprave tvrdosti vody huminovymi kyselinami.
Jinak souhlas, ze destilka leze do penez, koukal jsem asi pred pul rokem na reverzni osmozu, takova mensi jednotka pro akvaristy a ta pocatecni investice taky neni nejmensi, ale urcite se to v dlouhodobem horizontu vyplatí proti nakupu destilky ).

Vasek

Vasek

O reversní osmoze jsem nedávno vážně uvažoval, ale nakonec zvítězil dovoz dešťovky z chaty.

---

Michal

Co se týče vody, mám jeden hloupý dotaz: myslíte si, že je lepší zalévat kytky zahnívající dešťovkou nebo čistou převařenou vodou z vodovodu? Tohle dilema už dlouho řeším a ještě jsem nedošla k žádnému závěru... v Brně je totiž voda šíííleně tvrdá.
A ještě k písku: je nějaký zásadní rozdíl mezi křemičitým pískem z akvaristiky a normálním pískem určeným třeba ke stavbě?

Nevím co máš na mysli pod pojmem zahnívající dešťovka. Dešťová voda většinou prší docela čistá. Horší je když napadá na střechu nějaké smetí, listí a pak se to spláchne do kýblu. To ale stačí dát kus nějaké látky nad kýbl a je po problému. Horší to je s bakteriema , který se tam dostanou, ale to se dá převařit. Já teda dešťovku nepřevařuju ani nějak moc nefiltruju, jen odstraním hrubé nečistoty a nemám problém. Myslím že je lepší opravdu ta dešťovka zbavená nečistot, než vodovodní. Ale asi taky záleží kde ní zaléváš (akvárium, nebo na parapetu a zda používáš drenáž v květináčích, která hnilobné procesy na dně substrátu minimalizuje).

Převařením se tvrdosti úplně nezbavíš. Zalévat s ní můžeš, ale subtrát znehodnotíš poměrně rychle. Pokud ti jde o znečištění dešťovky průmyslovými zplodinami ve městě, reálné nebezpečí existuje. Pozor taky na některé typy střešních krytin. Známému odešly kytky po zalévání deštovkou z eternitové střechy. Svinstvo ze sudu nevadí, v přírodě taky neexistuje voda bez bakterií. Pokud máš kytky silné, vydrží to. A bude jim to prospívat. Máš ještě jednu možnost, a to je kupování destilky. Ideální dešťovka by se svými vlastnostmi destilce měla blížit.

Zahnívající dešťovka = je zelená a smrdí. Co všecko se do ní splachuje, to fakt netuším, a jelikož ji vozím od maminky svého přítele, tak nemám ani moc možnost to kontrolovat - prostě beru to, co je. Kytky se většinou tváří spokojeně, ale mucholapky teď nějak nerostou a láčkovce uhnily kořeny, tak nevím... Destilka by mi dost lezla do peněz, v létě spotřebuju i pět litrů denně. A navíc jsem slyšela, že v technické destilce taky můžou být nějaké jedovatiny - ale třeba je to jenom fáma... Vím, že vodu z vodovodu převařením tvrdosti zdaleka nezbavím, šlo mi o to, co je menší zlo, případně které kytky snesou tvrdší vodu a které ne.
A co ten písek? Sorry, že s tím furt otravuju...

Citovat:

... a jestli se dává substrát po vrstvách nebo se všechno smíchá dohromady..

Já to tedy všechno míchám dohromady.

---

Michal

Efka: Kopaný písek na stavbu může mít v sobě jílové částice, musíš to proprat přes síta. Lepší bude, když si nahrabeš písek někde u potoka anebo koupíš propraný akvaristický.
Na hnití kořenů dřevěný uhlí zabírá, odstraň nejvíc poškozený části a zasypej to práškovým DU, přidej něco i do substrátu. Zkoušel jsem to dvakrát, vyšlo to. Ale zaručené to určitě není. S úctou Antonio

Efka: ještě mně napadla jedna věc k té dešťovce. Jeden německý zahradník, profesionál mi kdysi vysvětloval, že pro svoje nejnáročnější rostliny dešťovku dezinfikuje roztokem peroxidu vodíku. Přesnou koncentraci a dobu, po kterou voda musí po ošetření stát, si už nepamatuju. Ber to jako ověřenou informaci, ze které můžeš vyjít. Zkus se někde poptat a pozor ať kytky nespálíš.

Té bakteriální havěti se dá zbavit převařením dešťovky, né??
R.

kraca: jo, taky, ale jednodušší, ekologičtější (a levnější) bude asi nakapat do kanystrů trochu roztoku peroxidu, než převařovat kanystry dešťovky. Záleží na tom kolik té vody máš, jestli 10 nebo 100 l. Osobně bych nesterilizoval nic, ale dáma si to přála.

Já jen zírám, jak kytky pořád jen rozmazlujete . Většina druhů zvládá zálivku i velice nekvalitní (pro člověka možná až jedovatou vodou). Někdy je lepší malá péče, než ta přehnaná.



Pavel Bartoň
[www.tbsg.net] & [www.masozravky.info]

corelli: mně ani tolik nešlo o samotné bakterie, jako o to, jestli třeba nevylučujou nějaký toxiny, který by mohly kytkám vadit. No ale když říkáte, že né, tož teda né



Příspěvek byl upraven (18.09.2004 14:48)

Eva Podbrdská