Darwiniana

Dobry den, mucholapky mam mesic doma, zasazene ve vysokych ctvercovych kvetnicich ve smesi bila raselina pisek perlit. Vycetla jsem,ze co mesic je potreba ovetinace ponorit az po povrch do vody asi 2x,aby se vyhnaly plyny,co se tvori ve stale vlhkem substratu a tim pak rychleji rostliny rostou, vcera jsem to tak udelala a do rana plisen na povrchu,tak jsem povrch lehce provzdusnila,odlila vodu z podmisek a dala na slunce prosusit,jsou strasne nacucane.
Potrebuji poradit nasledujici,zda toto opatreni pomuze plisen znicit a za dalsi,zda je nutne ty kvetniky namacet co nejaky ten mesic cele do vody,aby se vyhnaly ty plyny?prece ve sklenicich by to tak urcite nestihali delat s tolika kytkama.

Dobrý den, před použitím je dobré rašelinu upéct v troubě, aby se sterilizovala.
Plíseň se také tvoří, pokud máte okolo květináčů nedostatečný proud vzduchu, typicky na vnitřním parapetu zavřeného okna. Jak vyndáte květináč ven, plíseň se bude objevovat mnohem méně nebo vůbec. Zbavit se jí lze několika způsoby. Můžete jí "rozkuchat" špejlí, prolévat pravidelně květináč vodou shora, nebo použít nějakou chemii. Odvědčil se mi Previcur zředěný a asi třetinovou koncentrací, než je uvedeno na obale, jinak spálí i kytku.

Vsechny slozky substratu jsou propecene,zacalo to tim ponorenim do vody,hodne s to nacucalo,tak je mam ted jen bez vody,aby trosku proschnuly a na nejake noreni do vody kvuli plynum kaslu, nasla jsem odvar z preslicky,tak to tim postrikam a uvidim

nebo stačí povrch posypat filtračním pískem nebo nechat zarůst mechem nebo rašeliníkem

Já mám osvědčený písek na povrchu substrátu.

Ad namáčení - nezbytné to není, taky to nedělám. Nevěřím, že by namočení případné plyny opravdu vyhnalo, na to je prostě potřeba mít vzdušný substrát. Osvědčilo se mi však občas prolít květináče shora - buď konví s jemnou růžicí (ve skleníku) nebo rosením (ve vitríně).

Ad plíseň - je-li už na subsrátu, lze použít různé bylinné přípravky (třeba odvar z heřmánku, ten občas používám), biologickou ochranu nebo i chemii.

Každopádně, je-li rašelina bez škůdců (zejména bez smutnic), propékání je zbytečné a podle mého názoru dokonce škodlivé. Následující zamyšlení se váže na kvalitní substrát bez škůdců!
Likvidací všeho živého zbyde z rašeliny směs polorozloženého bahna s prakticky nulovou populací bakterií - do takového substrátu se snáze dostanou jiné bakterie, houby, plísně apod., které tam často nechceme. Je třeba si uvědomit, že i substrát v květináči je plný života a podle podmínek, ve kterých substrát udržujeme, je ten život našim rostlinám prospěšný nebo škodlivý. A tím, že je květináč velmi malý ekosystém, je o to citlivější a snáze se stane, že určitá bakterie/houba/prostě cokoli z těch minibreberek se přemnoží natolik, že převálcuje ostatní a nakonec zlikviduje rostlinu (třeba nějakým svým odpadním metabolitem nebo přímým napadením kořenů). Je to stejné, jako třeba v nově založeném akváriu, tam taky dochází zpočátku k několika vlnám přemnožení některých mikroorganismů a rybičky se tam smí dát až tehdy, když se ustaví jakási biologická rovnováha... Rašelina v pytli jakousi bakteriální populaci již má a je podle mě lepší ji pozvolna změnit tím, že namícháme substrát, navlhčíme ho a zasázíme do něj rostlinu, než všechno zlikvidovat a počkat, až se v substrátu přežene několik populačních vln různého mikrotvorstva.

Dekuji, provzdusnila jsem substrat, orosila vyvarem z preslicky a dala pryc z vody a na slunicko,vypada to,ze to pekne alespon zvrchu proschlo,na vecer dam uz do podmisky vodu a budu jimm radeji vetrat obema oknama,jsme v prizemi a na balkone by mi je ukradli,kdyz nejsme doma,jinak bych je dala radeji ven