Darwiniana

Postavil jsem si teďka maličké 20L akvárium pro pěstování pralesních rosnatek v živém rašeliníku. Chtěl bych ho umístit do práce, takže bych to chtěl mít co nejméně údržbové (aspoň co se týče doplňování vody). Má idea je následující. na dno dát cca 5cm keramzitu jako drenáž a zásobárnu vody, na keramzit dát netkanou textilii a na ní umístit tak 5-10cm rašeliny a na ni dát vrstvu živého pomalu rostoucího, ale hustého rašeliníku cca 5cm do kterého zasadím rosnatky. Myslíte že to bude OK ?

Myslím, že to bude OK i tak, ale já bych textilii propíchal a rašeliník bych ušetřil pro potřebnější rostliny, pralesní rosnatky rostou bez rašeliníku ( možná je dokonce pravděpodobné, že by byly rostliny zarůstány - zejména schizandra ) na čisté rašelině jako plevel a dokonce vykvétají ( mně toto léto kvetla jedna adelea hned třemi vijany květů po sobě ). Já to tak řešené mám ( jenom bez keramzitu, textilie a rašeliníku ) v takovém vysokém pařníčku se zeleným spodkem, který prodávají v OBI, jenom tam mám ještě prohlubeň v rohu prostupně sestupující ke dnu, do kterého dolévám vodu ( takže taky vidím, kolik jí tam je ) a u jednoho dalšího rohu mám zapíchnutý malý květináček s rašeliníkem, který používám na množení jiných rostlinek.

Přesně tak, stačí úplně mít pralesní rosnatky v čisté rašelině. Mám je v plastové nádobě na uchovávání potravin. Mám tam i rašeliník, ale musím ho každou chvílí protrhávat, aby mi rostlinky nepřerůstal. Mě letos kvetly D.adelae a D.prolifera. Schizandra zatím odolává a nekvete, ale aspoň tvoří odnože. R.

Jo, moje zkušenost je též dobrá pouze s čistou rašelinou. Zvláště u D. adelae a D. schizandra. D. prolifera mě už léta zlobí, ale nejposlednější dva jedince jsem získal od kolegy Milana Bublince a ty mi jdou skvěle i v rašeliníku, s nímž mi je poslal. Rašeliník ale musím občas regulovat zastřiháváním, protože by mi jinak rostliny přerůstal.



Zdeněk Žáček

Mě právě zlobí d. adelae, proto jsem chtěl ten živý rašeliník. Nemám s ní problém pouze já ale jak jsem hledal na internetu i další pěstitelé. Prostě jim roste roste a najednou bác a je po ní (přestane růst, tvořit tentakule). Jedni tvrdí že je náchylná na hnití kořenů kvůli tomu že se jí nějaká z podmínek moc nelíbí. Druzí tvrdí, že je to normální proces u této rosnatky, kdy běžně po odkvětu v přírodě odumírá a tvoří nové rostlinky kolem z výhonů. Když se podívám a srovnám rostliny pěstované na živém - nebo i odumřelém rašeliníku tak se mi zdá že vypadají mnohem lépe na tom rašeliníku, než pěstované na rašelině....tak sem s těma fotkama !!!
viz:
[www.sundewgrower.com]
[sundewgrower.com]

Miloši,

D. adelae a D. schizandra mám prostě jen na čisté rašelině. Za dobu jejich pěstování se mi s nimi podařilo dosáhnout tu a tam poměrně velkých exemplářů a zažil jsem i kvetení jedné statné D. adelae. D. schizandra mi nekvetla nikdy.
V současnosti je mám v menším akvárku a jsou jakoby zakleté do miniaturních forem, které se ve velké rostliny nevyvíjejí. Chystím se jim zcela renovovat substrát, v němž už je mám věčnost.



Zdeněk Žáček

Dobře dám na tebe. Ještě jak hluboký by ten substrát měl být ? Vím že moje velká nebožka D.adelae měla kořeny 10cm, takže by těch 10cm mohlo stačit (u ostatních rosnatek nevím pěstuju je teprve pár měsíců)?

Moc jsem se na vliv výšky substrátu nezaměřoval, ale na jednu rostlinu postačuje výborně i výška 5 - 10 cm. Ten můj nejúspěšnější exemplář co i kvetl jsem měl v klasickém gumáčku nanejvýš těch 10 cm vysokém. Rostlina v něm vytvořila pseudostonek podobně jako D. capensis a veliké listy na vrcholu vytvářely jakousi palmovitou korunu. Z pseudostonku často vysílala směrem k substrátu i mimo okraj květináče bílé ochlupené adventivní kořeny s červeou calyptrou (kořenovou špičkou). Na nich vznikaly vegetativně další odnože.



Zdeněk Žáček