Stáňa:
Jenom ještě myslím, že by bylo vhodné uvést na pravou míru některé věci, co tu byly zmíněny o těch rostlinných barvivech. V některých ohledech se totiž pletly hrušky s jabkama.
Ad Josef Šonka 22.06.2006 21:47
"...co ja vim tak chlorofyl je ruznych tybu (napr a+c, a+d a dalsi) tyto chlorofyly maji nekdy slozeni jako napriklad u vyse zminenych ras proste chlorofyl je slozen tak ze ma zbarveni do cervena (u tech ras napriklad ruduchy) myslim ze je to tak i u MR..."
Ano, chlorofyly jsou různých typů, ale není možné říct, že MR červenají kvůli tomu, že třeba mají stejný (červený!) chlorofyl jako ruduchy.
Tedy: vyšší rostliny (MR) + zelené řasy mají chlorofyly a+b (typ a je modrozelený a b je žlutozelený)
červené řasy (ruduchy...) mají typy a+d
hnědé řasy (např. chaluhy) a+c
Těžko u MR budeme mít červený chlorofyl. Mimochodem v tomto je především jedna matoucí informace, protože červené zbarvení ruduch způsobuje úplně jiné barvivo, a sice fykoerytrin. Takže nějaké typy chlorofylů jsou zde úplně zavádějící.
Pak je důležité uvést na pravou míru ještě jednu otázku:
Ad Miloš Šula 22.06.2006 14:59 a Spider 23.06.2006 14:55 a otázka, jak je to s tím, jestli jsou rostliny v nedostatku světla sytě zelené nebo bledé: je nutné rozlišit, co je to ten nedostatek: oba mají částečně pravdu, hlavně proto, že každý mluví o něčem jiném.
Abychom to tedy rozlišili:
1) Při výrazném nedostatku světla (=podle pohledu Spidera) až tmě, nastává jev zvaný etiolizace a to všichni známe: bledé, vytáhlé rostliny (klasické klíčky brambor ve sklepě atd). Jsou bledé, protože nemají chlorofyl (nebo v omezeném množství), protože svoji energii místo jeho tvorby "investují" do dlouživého růstu (aby se dostaly na světlo).
2) Pak je jiná situace, já bych to nazvala "normální množství světla" (podle představy Miloše Šuly je toto "nedostatek světla"). Světlo je, rostlina se za ním nepotřebuje natahovat a vyrábí normálně chlorofyl a vesele si fotosyntetizuje. Běžná situace.
3) No a dalším stadiem je jakýsi "nadbytek světla" (tedy podle Miloše je asi toto teprve dostatek, ale je to čistě ze subjektivního hlediska, protože vybarvené červené kytky se prostě nám všem víc líbí), kdy je sluníčka hodně, což je na jedné straně fajn, fotosyntetizuje se dál (ZELENÝ chlorofyl stále je obsažen), ale už je potřeba se nějak chránit a pak nastupují antokyany, což je chemicky i funkčně úplně jiný typ barviva než chlorofyly (taky jsou v buňkách situovány jinde), a tyto antokyany dělají právě to červené zbarvení MR. No a konečně všichni znáte "anthocyanin-free" kultivary, které se vyznačují právě tím, že ani při slunečním úpalu nezčervenají, protože tyto antokyany nemají ("neumí si je vyrobit"). Takže tady vidíte, že ty antokyany si lze i takto odvodit.
Ještě tu padla zmínka o karotenoidech, ty sice jsou i červené, ale výrazně barevně figurují úplně v jiných situacích. To červené zbarvení listů MR na svědomí nemají.
Já myslím, že už se o tom možná i někde mluvilo, každopádně tady to bohužel nepadlo.
Jinak ještě k tomu, jestli je pro rostliny škodlivé UV záření a musí být proto venku přikryté... a v přírodě jsou na lokalitách nad rostlinami vztyčeny UV filtry? Já jsem si jich ještě nikde nevšimla
Ale řekla bych, že větší vliv než sklo/nesklo (resp UV/neUV) na to jak kytky budou vypadat, bude mít třeba jak je omlátí déšť s větrem. UV má negativní i pozitivní vliv, ale jak pozoruju když koukám na ty kytky za oknem, zas tak fatální vliv to není.
Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Mirek Srba (26.06.2006 12:44)