Darwiniana

Ahoj vsichni.
Rad bych vas poprosil o radu. Pestuji asi pul roku mucholapky a posledni dobou u nekterych kytek zacali vyrustat lysty s tmave hnedymi
pastmi-jestli se teda tomu pahylu da rict past. To je prvni problem. Druhy problem je, ze mi nove vyrostle listy, plne vyvinute, zacinaji od okraje hnednout a schnout. Navic nekterte listy maji misto pasti jen asi 3-5mm dlouhy cancour(vybezek), v podstate to samy co v prvnim pripade jen ten pahyl je zeleny. A nekterte maji pasti spatne vyvinute. K upresneni pestuji rostliny v 80l akvariu z casti prekryte sklem. Voda jim saha asi do 2/3 vysky kvetinace. Jsou pod umelim osvetlenim 1x20w Sun glo, 1x20w Narva-BIO light. Jeste bych podotknul, ze cca s 20 rostlin se nemoc tyka asi 5. Zbytku se dari dobre. Predem dekuji za prispevky.

To samý se mi teď stalo s jednou mucholapkou, po zimě začala tvořit jen řapíky , pasti jsou zaschlý, případně zdeformovaný - vytvoří se jen půlka listu. Tak jsem ji hned přesadil, myslím , že to je substrátem - zřejmě nadbytek vápníku nebo dusíku ... ?

Zkusím přesadit a uvídíme. Jen mi nejde do hlavy, nadbytek dusíku nebo vápníku-čím je to způsobeno? Čím starší substrát tím se výskyt těchto látek zvyšuje?

S dusikem nevim, ale vapnik se Ti zacne hromadit v substratu ze zalivkove vody (vetsinou voda z kohoutku, destovka je o dost lepsi, protoze neobsahuje vapenate soli) ve forme bile srazeniny na povrchu substratu.

Vašek Lenk
sasos@email.cz
ICQ 36461284

Teda asi spravne melo bejt dusicnany, ktere produkuji anaerobni bakterie pri vhodnych podminkach ( nedostatek vzduchu v substratu, premokreni ) - substrat zapacha

Milosi, nevim mozna se netrefim, ale o anaerobnich bakteriich, ktere vazou N2 do skupiny NO3 slysim poprve. O tomhle nam na zemedelce vykladali vzdycky ve spojeni s aerobnimi bakteriemi (napr. v hlizkach na korenech bobovitych rostlin) a na vejsce tusim zminovali rod Azotobacter. A anaerobni druhy bakterii byly vzdycky ty spatne, ktere rozbouravaly NO3 skupinu az na N2, takze N z pudy mizel. Prijde mi to divny, protoze pak by mohli klidne MR brat NO3 ze substratu a nemusely by se prizpusovovat k lovu hmyzu.

Vašek Lenk
sasos@email.cz
ICQ 36461284



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil sasos (31.03.2005 09:44)

sypu popel na hlavu. Takze jak to vlastne je ? Anaerobni bakterie rozkladaji biomasu za pomoci N a P v pude a uvolnuji sirovodik , amoniak , metan a to je skodlive pro MR ?

Škodlivé to není.Teda pro MR. Já už si přesně tohle z ČZeU nepamatuji, ale teď jsem měla v ruce článek od nějakého pana Adamce (?),snad si to jméno pamatuji dobře, který jsem si stáhla z netu a je o minerální výživě MR a tam se přímo píše, že kořeny MR dokážou anulovat nebo prostě přežívat v prostředí H2S a dalších "bahenních" plynů. Prostě jsou na to zvyklé. Jiné kytky by asi chcíply, ale MR to umí tolerovat.Bohužel jsem tam už nenašla, jak to dělají....

No ja nevim kazdej pise ze pri zapachani substratu hned presadit. Jeste jsme nasel clanek:

[digilander.libero.it]

No já píšu jen to,co jsem si přečetla.Osobní zkušenost s tím také nemám a ani to testovat na svých kytí nebudu. Kdyby mně smrděl substrát v květináči, tak nebudu zjišťovat nezávadnost a jede, bez ohledu na to,co jsem se kde dočetla....Jistota je jistota.

Jitce !!! ano, pamatuješ si správně - šlo dr. Lubomíra Adamce z Botanického ústavu v Třeboni.
Myslím, že v tuhle chvíli otázka nestojí zda jsou schopny tolerovat nějaké látky či ne. Jestli substrát zapáchá, pak je špatný a je třeba jej vyměnit. Navíc je pro přesazení ta nejvhodnější doba!!!

Přesazení přesto scela neřeší muj problém. K substrátu jsem zrovna čichal a at' sem chtěl nebo ne, ze zapácháním nemá nic společnýho. A návíc je půl roku stárý. Vrtá mi hlavou, proč by měl být substrát špatný jen u některých jedinců a ostatních ne? Jinak zálívám destilkou, takže s tím vápníkem nevím.

Pro Milose:

aerobni bakterie funguji za pristupu O2 a vazou vzdusny N2 do skupin NO2 (nitritacni bakterie) a pak z NO2 na NO3 (nitratacni bakterie). Mezi ty aerobni patri uz zminovany Azotobacter a tusim na tech bobovitych Rhizobium. Celemu procesu se rika nitrifikace pudy (obohacovani pudy dusikem).

anaerobni bakterie pracuji presne obracene. Rozkladaji NO3 na NO2 a pak na N2, ktery se uvolni do ovzdusi. Osidluji spodni vrstvy pudy a vim, ze kdyz jsme na praxi blbe sestelovali pluh a proorali jsme az k jilu, tak nam profesor pekne nadaval. Zastupce tady bohuzel z hlavy nevim.


Ad zapachani substratu a plyny v nem. Uz jsem tu jednou psal, ze je dobre obcas kvetnik odstavit z vody, aby trvale mokry substrat mohl trochu proschnout a tim se umozni onem smradlavym plynum uniknout ze substratu a na cas se substrat obohati o kyslik

Vašek Lenk
sasos@email.cz
ICQ 36461284

Ješte jeden postřeh-voda ve které mi stojí květináče po káždé výměně asi do tří týdnů zhnědne. Nesmrdí, ale je hnědá ne zakalená. Je to normální?

To je normalni, protoze se Ti louhuji do vody huminove kyseliny obsazene v raseline, ty maji prave tuhle hnedavou barvu. Kdyz se nekdy dostanes treba na Jizerku na raseliniste, tak voda co tece od tamtud je hneda jako caj a neni tam ani rybka. Pry prave kvuli tem huminovym kyselinam, ktere by rybam ponicily zabry (te je jen bokem)

Vašek Lenk
sasos@email.cz
ICQ 36461284

Jeste bych měl jeden dotaz. Mam druh mucholapky, která by mela mit cervený pasti, jenže je ma jen minimalne nacervenali. Zařivky mam asi 50cm nad rostlinama. Jakej ma vliv na vybarvení vzdalenost osvětlení? Je možný, že už tu o tom někde bylo psaný-bohužel jsem nenašel.

k mucholapce a usychani se chci taky zeptat:u mucholapky mi totiž zčernal stonek, který nasadil na květ(nevím, jak se tomu odborně říká)
a a si tak 2-3cm pod nasazením zčernal, ale ne celý....myslíte, že vykvete???

2: Strettass Jde o to jaký druh zářivky máš, každá má trochu jiné barevné spektrum. Mám kamaráda a ten si postavil skleník ze skel pro plastová okna (pohlcují částečně UV záření). Kytky rostou, ale nejsou vybarvené. Prostě sluníčko je sluníčko!

2: Lacrimosa Jestli zčernal po celém obvodu dokola, tak se obávám, že nevykvete, ale není to žádná tragedie příští rok snad vykvete. Takhle bez fota se to velmi špatně odhaduje. Pozor Příroda je mocná čarodějka!

S pozdravem MR zdar!

Fanda

no ono jde o to, že to je rostlina, která zřejmě vyrostla z oddenku mucholapky, která chce taky kvést...takžebych to ustřihla, protože mucholapky nejsou samosprašné, ale když by vykvetly obě mohla bych mít semena

sasos:
díky už jsem to nastudoval z knížky Fyziologie rostlin, je to tak jak říkáš anaerobní bakterie redukují nitráty na molekulární dusík dále sírany na sirovodík (to je ten zápach) a dochází k uvolňování amonných iontů, iontů železa a manganu z nerozpustných solí, což může být pro rostliny ve vyšších koncentracích toxické.

2Lacrimosa: jestli je to "odnož" té původní mucholapky (neznám správný botanický termín), tak je geneticky identická, je to vlastně její klon, takže je stejně nemůžeš spolu opylit. Potřebuješ dvě geneticky různé rostliny.

Eva Podbrdská