Darwiniana

...a este moj skromny setup (fotoperioda 16h)

1.) Jedna hodina je dost. Na sklenice po 50 ml stačí 20 minut. Pokud je vody hodně, tak by se explantát nebo semínka mohla utopit. U pasáží tam vodu nechávám. Při kultivaci delší jek 3 – 4 měsíce je možné sklenici otevřít a rostliny „osprchovat“ tekutým médiem.
2.) Ano odřezat. Někdy je lepší konec stonku nebo listu plombovat voskem a pak to celé odříznout.
3.) Větráček to moc neřeší. 28°C je už vela. Lepší je klimatizaci nastavit tak na 25°C a svítit v noci.
4.) GA3 je lepší dát do média. Ideální filtrací v boxu. Pokud to nejde, tak je nutné počítat s tím, že velká část odejde v autoklávu.
Michal

Michal dakujem za pohotove odpovede. S tym svietenim v noci- to ma vobec nenapadlo sameho od seba (a stve ma to lebo je to jednoduche a brilantne riesenie). Rastliny su vo vetranej skrini takze svetlo nebude nikomu v noci vadit.Teplota tam prilis nekolisa co myslim ze je tiez dobre.
S tym plombovanim voskom je to myslene tak, ze sa zavoskuje primarny rez? Ako pred sterilizaciou aby sa tam nedostali chemikalie do ciev a po sterilizacii sa to odreze? Dufam, ze som to pochopil spravne....
S tym GA3 skusim improvizovat urobit jednodnove nasiaknutie semien a potom 20min. sterilizaciu Ca(ClO)2,,,snad sa vsetka nevymyje.
Este raz dakujem!

Pochopil jsi to správně. Namočí se do horkého vosku, nechá se ztuhnout a po sterilizaci se vše odřízne.
Improvizace jsou žádoucí, ale je lepší nechat začít bobtnat po sterilizaci. Až na agaru.
Michal

Zdravím,
Chci se jen zeptat jestli ničí UV záření spóry plísní a co nedokáže UV zničit? A co ozón?

Ano UV záření a ozón může zničit i spóry plísní a bakterií, je to jen otázka dostatečné intenzity/koncentrace a času.Může to ale trvat i několik hodin.

Ta intenzita, resp. kvalita a kvantita UV ziarenia determinuje to, ako dlho sa musi dane prostredie sterilizovat. Nezavisi ani tak na velkosti vybojky ale na jej vykone (kolko mol fotonov vyziari za sekundu a v ktorej vlnovej dlzke je maximum) a na type. Tak napriklad bezne sa pri dezinfekcii vody u susedov na kat. ochrany ziv. prostredia pouziva v laborke nizkotlakova ortutova vybojka, pretoze ma spojite spektrum v oblasti UV s maximom 250nm a teda sirokospektralny ucinok na mikroby, bakterie, spory atd. Ta ma vykon okolo 8.10(exp)-5 mol/s a teda je mozno ju pouzit v prietokovych zariadeniach, kde je zadrz dezinfikovaneho media radovo sekundy. Jej nevyhodou su ale znacne rozmery (neda sa miniaturizovat).
Naproti tomu klasicka vysokotlaka ortutova vybojka (napr. domace horske slunko) ma spektrum nespojite a v urcitych castiach UV spektra nevyzaruje (ma len 2 ci 3 peaky). Preto u nej trva dezinfekcia omnoho dlhsie, a okrem radiacie sa tu uplatnuje i zahrievanie media, ak ide o kondenzovane sustavy. V praxi sa myslim nepouziva k sterilizacii casto, mozno tak vzduchu v miestnostiach. Na ozon sa vykasli to je pri vyssich koncentraciach prudky jed a mimo to preukazany karcinogen (uvolnuje O2 a radikal O.) Mimo to masinky na ozon su pekne drahe.

UV zářivka dělá také trochu ozónu. Stroj na ozón se dá vyrobit. Vzniká výboji el. proudu nebo se dá vyrobit tuším i nějak chemicky. Co takhle si vyrobit neprodyšnou krabici z průsvitného plastu či skla, vyřezat do ní dvě díry, do nich dát dvě gumové rukavice. Vše utěsnit třeba silikonem. Nahoru na tuto krabici dát dvě silné UV zářivky. Také tam vyrobit nějaká dvířka s kvalitním těsněním. Dovnitř si dát potřeby k vyrobení živného média atd. Pak pustit zářivky a nechat to tak potřebnou dobu. Pomocí rukavic to tam všechno dát dohromady a utěsnit tu sklenici. Nešlo by to tak? Pak by tam nemělo nic patogeního být.

Ne, takto to fungovat nemuze. Sklenice a vsechno uvnitr zastini UV zareni a tam kde je stin se ti nic nevysterilizuje. Navíc když tam umístíš i rostlinné části, tak je UV záření taky poškodí, pokud je nečím nepřekryješ...ale tím zase budeš mít nesterilní místa pod vším co tak přikryješ.



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Miloš Šula (25.07.2009 22:09)

A kdyby ty zářivky byly ze všech stran? Rostlinu bychom mohli vysterilizovat běžným způsobem, ale už uvnitř. Postup by mohl být takový. Všechny věci by jsme si dali do této krabice i s rostlinou. Pak ji přikryli a pustili ze všech stran UV. Pak rostlinu vydenzifikovali už ale uvnitř, způsobem jak jste již psali. Pak ji znovu přikryli a znovu pustili UV. Vše by se odehrávalo uvnitř této vzduchotěsné krabice. Pak by šance na plísně a mikroby byla minimální oproti normálnímu postupu na otevřeném vzduchu. A náklady vyrobit si takovou krabici třeba ze skla by také nebyly velké.

UV sice můžeš pustit ze všech stran, ale sebemenší záhyby na sklinkách , nástrojích zůstanou nesterilní. Nikdy to nebudeš schopen osvětlit ideálně.Navíc ti UV záření může rozložit složky živného roztoku.Proč to dělat takhle složitě s nejistým výsledkem ? Stačí ti sprej naplněný 10% savem , kterým ten vnitřek vystříkáš. Počkáš pár minut a můžeš pracovat.Takhle se to dělalo v době kdy ještě laminární boxy neexistovaly a funguje to stejně spolehlivě jako laminární box, jen to není tak pohodlný.

No. Takže takto by to teda šlo?

UV lampy /germicidní lampy/ se v laboratořích používají ke zvýšení setrility prostředí. Jsou dva způsoby. Přímé, kdy lampy svítí v noci, bez přítomnosti lidí, a ozařují prostor a povrchy. A nepřímé, které může pracovat nepřetržitě. Lampy jsou uzavřeny ve schránce a vzduch je přes filtry veden k lampám a zpět do prostoru. Takto je možné částečně eliminovat zdroje znečištění houbami, bakteriemi atd. Záření je typu C s vlnovou délkou 253,7 nm.
UV záření se dělí na A 315-400, B 280-315, C 280-100 nm. Záření A se používá třeba v solárkách, ale i tam je nutné dávat pozor. Může dojít k popálení kůže a poškození očí. Pro likvidaci bakterií nestačí. Záření ve spektru C, je pro sterilizaci vzduchu účinné a pro život smrtící. Tam, kde jsou v provozu nechráněné lampy se člověk povybovat nesmí.
Takže jakékoli experimenty v této oblasi jsou nebezpečné pro zdarví. Tak bacha Tomáši.
Na sterilizaci médií, skla, plastů, nářadí je ověřené, že plně postačuje v domácích podmínkách papiňák. Na explantáty třeba naředěné SAVO.

Michal

Tak som tu s vysledkami stvrtej serie TC, uz tomu prichadzam na chut Z niekolkych testovanych druhov sa po 10 dnoch podarilo nastartovat semienka drosera burmanii podomacky namiesanom tretinovom MS mediu s dvojnasobnymi vitaminami a bez hormonov a myo-inositolu (rastlinky su 5 dni stare, zapustaju korene, bez auxinov):


dalsi uspech som zaznamenal s priamou organogenezou z listov drosera anglica. Nastartovali na inom mediu ako d.burmanii. Na kazdy explantat som naratal priblizne 15 novych rastliniek co na medium bez cytokininov nie je az take zle. Iniciacia 'shootov" zacala na 12. den od ulozenia na medium:


Ostatne druhy boli bud kontaminovane (postupujem od najkratsich dezinfekcnych casov) alebo na mediu umreli. Za tyzden pridu fytohormony z USA tak pridam dalsie pokusy