Darwiniana

Dobrý den,

tak má mucholapka nakonec přežila svou smrt, během léta začly z ničeho opět rašit nové lístky a po pár divných hybridech jí časem narostly i tři hezké pastičky. No a já se zatím dostal k otázce zimování. Jelikož bydlím v paneláku, mám dost omezené možnosti: Mohu ji dát buď na balkón, který je na západ a zasklený, ale přes to tam v zimě může mrznout. Nebo ji mohu dát na parapet do kumbálu, kde je celoročně otevřené okno, takže je to nejchladnější místnost, co mám k dispozici, ale jaká je tam vlastně teplota, to nevím. Anebo ji mohu nechat kde je teď u okna v pokoji v teple, ale to by asi bylo trochu nebezpečné. Co je podle vás nejlepší a na co si kdyžtak dát pozor?

Děkuji za rady

Skoro bych zapomněl na ještě jeden dotaz: od toho znovskříšení v srpnu mi rostlinka nestihla moc vyrůst, tak jestli nebude mít větší problém přezimovat.

Zasklený balkón bych považoval asi za nejlepší volbu, alespoň dokud tam nezačne trvale mrznout. I přes léto by se jí tam podle mě dařilo lépe než na okně. Pak bych ji asi přesunul do kumbálu - na změření teploty bude času dost a dost.

No já právě nevim, jak je to pro mucholapku s tím mrazem. V komentářích z minulých dob jsem se dočetl různé názory, někdo psal, že je pro ně mráz smrtící, někdo zas, že ho zvládnou, tak nevím, jak to je teda ve skutečnosti, co je to hlavní kritérium, které rozhodne, kdy mráz vadí a kdy ne.

Taky mě pak napadá, když ji zas budu stěhovat z toho balkónu do kumbálu, tak tam bude určitě teplejc, tak jestli jí nebude vadit ta teplotní změna.

Jo a v létě bych se ji na ten balkón bál dávat, jak je to zasklený a ještě k tomu na západ, je tam odpoledne dost vedro. A mně na tý mucholapce sesychaly lístky i když jsem ji dal normálně na venkovní parapet za východní okno, dát ji na západ za sklo se mi nezdá jako dobrej nápad.

Mně osobně mucholapky promrznutí květináče nepřežily. Tuto zimu jsem poprvé zimoval beze ztrát při teplotách 5-15°C, ve sklepě pod výbojkou s ostatními kytkami. Netvrdím ale, že je to jediný dobrý způsob.

I přes možnost toho šoku, zkusil bych prvně balkon a teprve v případě silných mrazů bych šel do kumbálu. Teplotní šok by neměl být až tak hrozným problémem, i v přírodě se občas v zimě oteplí téměř ze dne na den.
Adam

PS: zasklený balkon a parapet jsou dvě různé věci. Mucholapka přece jen dává přednost vlhčímu vzduchu a na parapetu je vlhkost zaručeně nižší než na tom balkoně. Na parapetu sebemenší vítr vlhkost odnese, na balkóně obvykle tak nefouká a vlhkost z větší podmisky se kolem kytky drží. Vyšší teploty mucholapkám nijak zvlášť nevadí, nepatří mezi nějaké horské citlivky.

Zdravím,

zbývá ještě jedna možnost - lednice.

Jirka Vaněk

Mám taky zasklený balkon , A z loňska na letošek jsem tam zimoval masožravky - mucholapky ale ne , ty jsem ještě neměl.Měl jsem tam hlavně tučnice ... všechny přežily , až na jednu mě neznámou rosnatku. Měl jsem to udělané tak , že na venkovní straně jsem si udělal dřevěný parapet , na něm jsem měl dlouhé podmisky , které se dávají pod truhlíky.V nich květináčky a v podmiskách vodu.A aby byly rostliny chráněny před opravdu mrazivým počasím , vymyslel jsem jednoduchou věc.Na sklo okna jsem přilepil igelitovou plachtu tak , aby se s ní dalo vše přikrýt a utěsnit. jak z hora , tak z boku i zespoda.takže vznikl takový provizorní igelitový skleníček. No , a protože sklo propouští teplo z vnitřku místnosti , tak se podařilo srazit kruté mrazy cca o polovinu , i víc , to záleželo na tom , jak velké mrazy byly.A taky na tom , jak hodně jsem topil v té místnosti.Ze začátku jsem tam měl i teploměr , na kterém jsem zaznamenal největší mráz - 7 stupňu. Ale pak se mi ho podařilo rozbít , v důsledku čištění od jinovatky . Jiný jsem tam nedával , protože jsem jiný vhodný neměl. Bydlím v paneláku . balkon je situován na cca východ .V podmiskách byla voda většinou zamrzlá , jen přes den , pokud ještě navíc svítilo sluníčku , rozmrzla . To ale bylo málokdy . Ještě musím dodat , že sklo je v plastových oknech - dvojité , takže má větší izolační schopnosti , jak u běžných oken.
To je moje zkušenost , s kterou se chci tady podělit. asi není pro rostliny ideální , ale pokud není jiná možnost ...
FrK

Ono to chce mit vyzkousene, jak se urcity balkon chova, protoze kazdy balkon je jiny. Hodne zalezi treba, jestli je panelak zatepleny nebo ne, u starych panelaku bez zatepleni + stara okna, tam vetsinou zaskleny balkon nevymrzal a dal se pouzivat v zimovani kveteny + skladovani zeleniny. Coz byl myslim hlavni zamer toho zaskleni.
Doporucuji to sledovat nejakym teplomerem s teplotnim alarmem, ty mucholapky vydrzi v kvetinaci teploty pod nulu, ale rozhodne ne nejake extremni mrazy, taky mi zadna mucholapka neprezela v kvetinaci venku.
Mucholapkam + spirlicim nevadi, pokud maji v zime i tmu, kdyz jsou teploty do cca 10C, takze se muzou soupnout do sklepa, ale ty v v panelakach jsou vetsinou take teplejsi.

Děkuji za tipy!

Jirka Vaněk: V lednici bych ale asi musel něčím svítit, ne?

fr.kunc: Uvidím, jak to na tom balkóně bude vypadat, hodím si tam teploměr a kdyžtak můžu nějaký podobný trik zkusit.

Jestli to tedy s tím mrazem dobře chápu, tak samotný mráz mucholapce nevadí, ale problém je, když promrzne květináč?

V lednici svítit netřeba. Když mají mucholapky zimu, světlo nepotřebují.
Poměrně dost zkušeností s tím má, tuším, Honza Bronec. Já jsem mucholapky nezkoušel, ale zimuji takto už třetím rokem D.filiformis. Od října do února jsou v lednici a je jim tam fajn Je však potřeba dát pozor na plísně a občas je zkontrolovat.

Jinak mucholapka zvládne i české mrazy, ale pouze ve velkém objemu substrátu (= v rašeliništi), kde moc nepromrzne. Mám ji takto 5. rokem na zahradě a je to jedna z nejhezčích a největších kytek. A vydrží tam celou zimu pod sněhem (tzn. bez světla).

Jirka Vaněk

.... od letoška to budu mít už jinak. Původní přepážku - dřevěnou - jsem nechal odstranit a vyzdil. Tím pádem vznikl problém . jak udělat něco tak , aby se dala kontrolovat teplota na balkoně a dalo se "přitápět" . bylo mi jasný , že vyzděním se dost omezí i přísun tepla - mimo sklo. tak jsem si nechal při vyzdívání zazdít průchodko používanou na okap a taky kousek husího krku pro protažené kabelu ... zatím jsem u fáze příprav a hledání příslušného materiálu - spínací teploměr a podobně. část už mám , jen ještě zhotovit nějaký ten rozebírací foliáček , nainstalovat komponenty ... ale letos to s největší pravděpodobností nebude. přeci jenom bych chtěl , aby to taky dobře vypadalo. největší problém bude , jak vyřešit přítok tepla tak , aby byl vyhovující . z venkovní strany mám v úmyslu vestavět větráček z PC. problém ale asi bude , sehnat nějaká spolehlivý spínací teploměr s termostatem . no , ještě musím koumat , ale posílám alespoň část ve fotografiích , jak mám v úmyslu odebírat teplo z místnosti. bohužel , rozměr fotobrafií nesmí být větší jak 100 kb , a já to nevím , jak to udělat. takže jsem fotografie vložil do mojí fotogalerie , kde jsou pod "chlívečkem " veřejné " , a je to hned na začátku.tam se dostanete takto profil.lide.cz/fr.kunc/fotogalerie
mám tam umístěno asi přes 200 fotografií , takže , pokud budete chtít , si je prohlédněte.
zdravím
FrK

Jirka Vaněk: Tak to mám trochu obavu, že mi na tom balkóně v tom malym květináčku zmrzne hned.

fr.kunc: Máte hezký rostliny Mechanismus je to důmyslný, ale pro mě tak trošku overkill

Jo a ještě přežije teda zimu i když je vlastně ještě mladá? Tak v srpnu začala růst prakticky odznova, nejspíš se vskřísila ze starých listů. Mám ji vůbec zimovat? Někde jsem četl, že mladý rostlinky by se neměly k zimování nutit, dokud rostou.

Můj čistě osobní pohled, který nikomu nenutím - pokud jde o jednu kytku, tak bych ji nechal normálka růst a ve chvíli, kdy začne zatahovat, bych ji ubral zálivku a až lehce proschne substrát, strčil do lednice.

Jirka Vaněk

Kdyz jsme u toho zimovani, zajimalo by me, jake mate zkusenosti s pouzivanim fungicidu? ktere bude ted hodne aktualni. Ja osobne jsem loni zkusil poprve Polyversum s velkym ocekavanim a musim konstatovat, ze je to uplne nanic!
Kdyz jsem pouzival klasicky fungicid, problem byl vzdycky s koncentraci. Kdyz byla zabijacka davka, ktera nejaky cas pusobila a zabranila na nejaky cas rozvoji plisni, tak vetsinou spalila male semenacky a prez.pupeny, takze zadny zaruceny pripravek neznam, nejlepsi je prevence v podobe zdravych rostlin a substratu a vetrani (coz lze u me ve sklepe bez okna dost tezko zajistit) )) a dat se na modleni.

Jak píše Jirka Vaněk, tak mucholapka zvládne českou zimu jen v zahradním rašeliništi, zasypaná listím, chvojím...mám je tak již 7 let a přežili i třeba letošní únorové holomrazy.

Ale v květináči nemá šanci, tam může chcípnout i S. pupurea, pokud substrát nezamrzne dostatečně zamokřený.

Ale zasklený balkón je ideál, noční mráz, nebo zmrznutí vrchní šlupky substrátu zvládne.

Já třeba mám teď nějaké přebytky mucholapek co se nevešly už do rašeliniště, tak jsou mezi dvojitými okny - a tam to taky spolehlivě přežijí.

Co se týče zimování v teple, tak i to jde, ale nesmí se to provádět jako zimování a chce to podmínky a zkušenost.
Třeba zrovna včera jsem vysadil z rašeliniště a rozdělil jednu mucholapku "dentate traps 'A'" (v létě kvetla, takže z ní je teď asi 10 malých rostlinek), zasadil je do květináčků a dal pod silnou zářivku a k jižnímu oknu na teplý parapet vnitřní.
Díky tomu že už přece jen v posledních týdnech byla venku zima, i mrazíky, tak se ta mucholapka už hybernovala částečně a když teď přijde do tepla a světla, tak to bude mít jako jaro a přes zimu mi vyroste pár pěkných přebytků tohoto klonu.
Ale tohle je něco jinýho než třeba celoroční pěstování uvnitř.

Tak trochu opačný dotaz, má někdo zkušenosti s dlouhodobým nezimováním mucholapek?
Mám zkusmo pár kousků různých forem mucholapky ve vitríně s rosnatkami, kde mám celoročně pokojovou teplotu, vlhko a dostatek umělého světla. Jsou tam zatím rok a půl, ale jsou na první pohled větší a hezčí než jejich vrstevnice, co zimuji na studeném parapetu při 5-15°C. Tak jestli to je jev dočasný a po delší době to vzdají, nebo jestli se dají mucholapky udržet při dostatečném světle i bez zimování?!

_________________________________________________________________________________
Growlist/sháním/nabízím | Fotogalerie na FB | email: tomas.vybiralik@seznam.cz | ICQ: 18-616-392

Petr Vacek: Trochu mě děsíte, to jsou šance na přežití zimy tak malé?
Jan Řehoř: Díky za názor, zdá se tedy, že mucholapka půjde na balkón a kdyby to vypadalo, že tam nějak mrzne, zkusím to vyřešit nějak nouzově.

To jsem asi spatne napsal, sance na preziti je velika, pouze male semenacky a slabe rostliny vetsinou uhynou.

Dobrý den mohu hodit sary s mucholapkama pod zářivku do pokojove teploty přes zimu?

Tak rostlina už sedí na balkóně. Experimentálně jsem změřil, že teplota tam je zhruba tak o 5-7°C vyšší, než teplota vzduchu venku, čekal jsem, že to bude lepší, takže asi budu muset dávat pozor, až přijdou trochu větší mrazy.

Zdravím, tak poslední dny daly mé mucholapce možnost si vyzkoušet i teploty pod nulou. Teď v těch mrazech bylo na balkóně přes noc lehce pod a přes den lehce nad nulou. To je dobrý, ne?

Mimochodem, můžu se eště zeptat, proč/jak vlastně mráz škodí? Původně jsem měl za to, že ji prostě zničí, ale podle vašich výpovědí se zdá, že mráz samotný nevadí, ale vadí promrznutí substrátu. Je to tedy jen tím, že když půda promrzne, tak rostlina po čase uschne? Či je v tom jiný háček?

zdravím ,
tak se chci podělit o zkušenost o teplotách na zaskleném balkoně a jak to snášejí některé masožravky - sarrancenia i purpurea , p.sethos , esseriana , weser ...d.red piranha , bentate traps red , darlingtonia calif. ...podotýkám , že se jedná u mnohých o křížence .
ráno byl venkovní mráz -12 st. na balkoně , cca 20 cm od jednoduchého skla -10 , asi 50 cm od skla už -3 - ale musím napsat , že to je jiný teploměr který není přichycený do prostoru , ale pověšený a tím pádem se dotýká celou plochou polystyrenu , kterým je balkon v bocích zateplen. další teploměr mám umístěný mezi rostlinami a je stojánkový , digitální. ten v té době ukazoval +1,1 st.parapet na balkoně z itong tvárnic , na kterých je přilepená dlažba . itong stěna je taktéž zateplena polystyrenem .
voda v miskách byla u většiny s povrchovým ledovým škraloupem.takže vodní vrstva , která je asi 1 - 2 cm , nebyla promrzlá .. výše uvedené rostliny nejeví známky poškození , mimo sarrancenií , kterým místy zhnědly "trumpetky " ...ale to bylo vloni to samé a z jara krásně obrazili .
domnívám se , že poměrně vysoká teplota oproti venkovní , je dána tím , že uvnitř pod oknem je radiátor - puštěný přes noc na 2 - a tím dochází k prohřátí stěny ven a vyzařuje teplo z parapetu do misek , v kterých jsou umístěny rostliny. pravděpodobně není zanedbatelné i vyzářené teplo přes okenní sklo , které je dvojité a usazené v plastovém rámu.
doufám , že už větší mrazy nebudou - tedy tady u nás , v DC , a nebudu muset zabezpečovat rostliny jako vloni , igelitem ...
chtěl jsem sem dát i pár fotografií , ale nevím jak , a i jak je zmenšit .
možná by stálo za to , "namontovat" sem nějaký program , který by automaticky zmenšoval velikost vložených fotografií ...
zdravím
f.k .

Jebi: Mráz má na rostliny dva negativní dopady. Prvním je fyziologické sucho - voda je v pevné formě, tedy není rostlinám přístupná. A druhý je fakt, že když zamrzá voda uvnitř buněk rostlin, vytváří se ostré ledové krystaly, které buňku doslova propíchají a zničí. Stačí si to zkusit - dej list nějaké rostliny do mrazáku, nech ho promrznout a vytáhni ho. Bude vypadat, jakobys ho rozmačkal, zbyde z něj takové zelené cosi.

Rostliny se oběma problémům brání - prvnímu se brání stejným způsobem, jako se brání suchu (třeba zásoby vody v těle, látky chránící membrány před degradací mimo vodní prostředí apod.). Druhému problému se brání kryoprotektivními látkami, které buď zamezují zamrznutí vody (tak trochu bych to přirovnal k nemrznoucí kapalině, kterou si uvnitř buněk vytvoří, i když princip může být ve skutečnosti jiný, důsledek je stejný - obsah buňky nezmrzne ani při teplotách pod nulou) anebo vytváří látky, které kontrolují vznik ledových krystalů a nechají místo nich vytvořit amorfní ledovou hmotu bez ostrých hran, takže buňku nepropíchnou.
Každý druh, dokonce i jednotlivé klony téhož druhu, se liší typem i množstvím ochranných látek a podle toho je pak výsledná odolnost rostliny proti chladu.
Dalo by se to ještě víc rozvést, v učebnicích a skriptech fyziologie rostlin jsou tomu věnované celé kapitoly. Maně mě napadá, že jsem slyšel, že existují i látky, které odolnost rostlin vůči mrazu zvyšují. Jen už si nepamatuju, jaké to byly a jak se aplikovaly nebo jestli se vůbec daly aplikovat na rostoucí rostliny. Takový postřik pro vyšší odolnost vůči mrazu by občas nebyl k zahození.

Takže kompletní promrznutí substrátu nemusí znamenat konec rostliny. V přírodě taky promrzá horní vrstva půdy, ve které kytky rostou a jsou zakořeněné. Je ale vyzkoušené, že střídavé zmrznutí a rozmrnutí je horší než trvalé zmrznutí - předpokládám, že takové střídání teplot rychleji spotřebovává ochranné látky v buňce, ale přiznám se, že v tomto případě je to jen odhad.

Tož tak
Adam

Adam: Děkuji za skvělé vysvětlení