Jebi: Mráz má na rostliny dva negativní dopady. Prvním je fyziologické sucho - voda je v pevné formě, tedy není rostlinám přístupná. A druhý je fakt, že když zamrzá voda uvnitř buněk rostlin, vytváří se ostré ledové krystaly, které buňku doslova propíchají a zničí. Stačí si to zkusit - dej list nějaké rostliny do mrazáku, nech ho promrznout a vytáhni ho. Bude vypadat, jakobys ho rozmačkal, zbyde z něj takové zelené cosi.
Rostliny se oběma problémům brání - prvnímu se brání stejným způsobem, jako se brání suchu (třeba zásoby vody v těle, látky chránící membrány před degradací mimo vodní prostředí apod.). Druhému problému se brání kryoprotektivními látkami, které buď zamezují zamrznutí vody (tak trochu bych to přirovnal k nemrznoucí kapalině, kterou si uvnitř buněk vytvoří, i když princip může být ve skutečnosti jiný, důsledek je stejný - obsah buňky nezmrzne ani při teplotách pod nulou) anebo vytváří látky, které kontrolují vznik ledových krystalů a nechají místo nich vytvořit amorfní ledovou hmotu bez ostrých hran, takže buňku nepropíchnou.
Každý druh, dokonce i jednotlivé klony téhož druhu, se liší typem i množstvím ochranných látek a podle toho je pak výsledná odolnost rostliny proti chladu.
Dalo by se to ještě víc rozvést, v učebnicích a skriptech fyziologie rostlin jsou tomu věnované celé kapitoly. Maně mě napadá, že jsem slyšel, že existují i látky, které odolnost rostlin vůči mrazu zvyšují. Jen už si nepamatuju, jaké to byly a jak se aplikovaly nebo jestli se vůbec daly aplikovat na rostoucí rostliny. Takový postřik pro vyšší odolnost vůči mrazu by občas nebyl k zahození.
Takže kompletní promrznutí substrátu nemusí znamenat konec rostliny. V přírodě taky promrzá horní vrstva půdy, ve které kytky rostou a jsou zakořeněné. Je ale vyzkoušené, že střídavé zmrznutí a rozmrnutí je horší než trvalé zmrznutí - předpokládám, že takové střídání teplot rychleji spotřebovává ochranné látky v buňce, ale přiznám se, že v tomto případě je to jen odhad.
Tož tak
Adam