Darwiniana

Ahoj! Mám doma láčkovku Nepenthes alata. Vysoká je asi 50 cm a má hodně láček. Nemohl by mi někdo poradit, kolikrát měsíčně ji mám krmit hmyzem(velkým jako střední moucha)? Je nepenthes alata druh horský nebo nížiný? Prosím nějakého odborníka na láčkovky o radu. Předem děkuji. Veronika Machová

Ahoj,
stačí tak 1x za měsíc, ale pokud to bude více tak to neuškodí, problém však může být s plísněmi. Jinak určité formy N.alata jsou nížinné a jiné horské. Takže asi vám moc neporadím, ale většinou se pěstuje odolnější a rychleji rostoucí horská forma N. alata.

Děkuji, jen bych ještě chtěla vědět, jakou má mít tato rostlinka vzdušnou vlkost a jakou teplotu. Děkuji

S tím krmením to není tak horké. Nemusíš kvůli ní pobíhat po bytě s plácačkou na mouchy. Nech ji ať si nachytá sama. Ona vlastně v domácích podmínkách dokrmovat nepotřebuje. Hmyz bere jako doplněk stravy, něco jako multivitamín s multiminerálem dohromady! Ale protože se doma pěstuje (z jejího pohledu) na živiny bohaté půdě, nepotřebuje krmit.

Vlhkost udržuj co nejvyšší a teplotu pokojovou. Pokud ti dělá spoustu láček, jak říkáš, má se dobře a podmínky jí neměň.

---

Michal

No nevím, jestli se má dobře. Koupila jsem ji před týdnem v Bauhauzu, kde moc vysokou vzdušnou vlhkost neměla, měla uplně proschlý substrát, láček měla tedy hodně, ale byli uschlé víčka a zdálo se mi, že ve dvou láčkách nemá trávicí tekutinu. Přesadila jsem ji a květináč stojí v misce s několika cm destilované vody. Vlhkost má -ráno a večer skoro 100%(mám ji totiž v koupelně, kde se každý den sprchuji), v poledne a přes noc kolem 40%. Nevadí jí, že se stále mění vlhkost? teplotu má 26 stupňů. V zimě bude mít asi 20 stupňů. Je u okna. Každý den ji mlžím. Teď se jí otvírá jedna láčka. Vyhovuje jí toto prostředí? Díky

Čím ji mám v zimě dosvětlovat? Stačí normální lampička nebo ji mám dosvětlovat speciálními zářivkami?



Příspěvek byl upraven (12.08.2004 15:12)

Verča

Tyto podmínky mohli stačit jelikož kytky prodávané v Bauhausu a podobně mají velkou výdrž. To že je v koupelně(často větší vzdušná vlhkost) a to že jí mlžíš jí určitě prospívá. Ohledně zálivky bych nedoporučoval aby stála víc jak v 1cm vody jelikož pokud nemáš na dně květináče vrstvu drenáže mohli láčkovce začít uhnívat kořeny(rozhodně nedoporučuji znova přesazovat do nového květináče s drenáží jelikož nemají rádi časté přesazování). Ohledně osvětlení na jaké směr je okno? Jinak v žádné případě neosvětlovat žárovkou ale zářivkou(žárovka vydává hodně tepla ale má menší svítivost na tohle téma by se mělo zde na fóru mělo najít dost příspěvků).

Ahoj,
okno je na jihozápad.
Moje láčkovka má zaschlé konce úponek. Když jí je zastřihnu, bude se láčka dál vyvýjet?
Díky

Se zastřihnutím nevím ale myslím si že neporoste dál. Jinak jestli takhle rostou chce to asi eště větší vlhkost vzduchu

Světla by měla mít dost. Všechno nasvědčuje tomu, že má nedostatečnou relativní vzdušnou vlhkost. List láčkovky se skládá ze tří oddílů: čepelnaté části (nejvíc podobné klasickému listu), z úponky a ze základu láčky. Po zastřižení zaschlé úponky se základem láčky bude sice zbytek listu nějakou dobu vytrvávat, ale láčku Vám už nevytvoří. Nové láčky se budou tvořit na nových listech, které vyrůstají z růstového vrcholu. Musíte ale zvýšit RVV (akvárium, vitrína).



Zdeněk Žáček

Rostou mi nové láčky ale mají tmavě hnědou barvu jsou zatim uplně malinký láčkovku mam taky zatim malou mam jí v 1 cm dešťové vody v akvariu u okna je to dobré? Děkuji

Kolik dosahuje teplota v akváriu a je akvárium uzavřene i ze shora(větší relativní vlhkost vzduchu)? Pokud nejsou teploty moc vysoké a pokud má dostatečnou vlhkost tak by to mohlo být dobré, ale musí se zas dávat pozor na plísně. Další věci které ovlivňují zda toto klima láčkovce vyhovuje je třeba to v jakém je substrátě a jaký je to druh.

akvárium je uzavřené i ze shora ale ostatní věci nevím kupoval sem jí v květinářství ale říkali že je všechno o.k. ale jinak kolik by měla mít v akváriu teplotu? A jak jí mohu popřípadě snížit? Děkuji

A jak zabránit aby se nedostala na kytku plíseň? A co dělat když se na kytce plíseň už objeví?

Zaschlé konce úponek má už od té doby, co jsem ji koupila v Bauhazu. nové láčky se tvoří, ale jsou malé. starší láčky hnědnou.

2Zdenda:

Aby se nedostala na kytku plisen, tak potrebuje aspon trochu vetrany otvor, coz pochopitelne koliduje s nasi snahou drzet lackovku v co nejvetsim vlhku. Ale zrovna u lackovek neni snad obava z plisne tak horka, mnohem nachylnejsi mi prjdou drosery a mucholapky. Stare lacky se totiz dobre odstrihnou a stejne tak uschle listy se dobre oddelavaji a v porovnani s rosnatkami ci mucholapkami to hlavne neni tak casto, takze se to mnohem lepe hlida. A samozrejme je tu ta vyhoda, ze substrat lackovek je (by mel byt) vzdusnejsi a samotne rostliny nemaji tak primy kontakt s pudou jako zdrojem pripadnych parazitickych hub oproti vyse uvedenym druhum a tedy i uschle kusy nejsou vystaveny takove vlhkosti jako v pripade primeho dotyku u droser a mucholapek.
Kdyz uz se plisen objevi, tak zalezi kde a v jakem rozsahu (resp. kdy ji zaregistrujeme). Na listech volim proste odstraneni listu, kdyz zasahne stonek, nebo jde o vetsi vyskyt na substratu ci se mi nedari se plisne zbavit. Pak muzeme zvolit
a) chemickou cestu = fungicid Fundazol, Previcur a dalsi. doporucil bych Previcur
b) nasazeni jine houby = biofungicid Polyversum, Supersivit
-------------------------------------
b) je lepsi nez a) , snad az jedine v okamziku, kdy bych potreboval opravdu bleskovou akci, ze treba 2 dny uz by bylo moc, pak bych volil a), protoze: Neco malo je o tom v mem prispevku tady na foru, sekce Choroby a neduhy, dale v Trifidu, napr. 1997 a 2000 (muzete dohledat v obsahu Trifida, ktery najdete na nasich strankach) a pak samozrejme je nejlepsi se dotazat primo tady na foru, kdyz k takove situaci dojde.
Jinak biofungicidy jsou hodne dobre jako prevence, popr. raselinik ma silne fungicidni ucinky a vypada i esteticky, takze plisen na substratu pak nehrozi.

Teplota v akvariu? No aby to nebyla pradelna, kdyz tam mate lehce nad pokojovou, je to fajn, jeste tepleji nad 25°C pochopitelne neskodi (neni-li to horska lackova ). Proste rozumna, uvazujte, jak je asi v tropech.

Protoze u vas pujde de facto o uzavreny system, kam kdyz trochu zasviti slunicko a navic to tam vsechno "pracuje", tak nejake teplo se uvolni a bude tam k triceti. To clovek trochu pozna, kdyz tam strci ruku. Pokud vam okamzite vyrazi na cele pot, tak je to moc Lepe receno, pres tricet to snese, ctyricet leda ciste narazove a zrovna Havaj to nebude (pochopitelne zalezi od druhu, rekneme "obecne"). Pokud vite, kolik se vam za pul hodinu udela v lete v aute, kdyz se rozloucite s teplomerem do padesti stupnu, tak je vam jasne, ze k prehrati muze dojit jedna dve a pak je velky problem neco zachranovat (vim, o cem mluvim :'o()

pozn.: Co vsechno dneska reknou v kvetinarstvi, to bych snad nerozebiral - postesti se, ze clovek narazi opravdu na fundovaneho jedince, lec spise casteji to je stylem "ze ja se vubec ptal".

2Veronika:
Starsi lacky hnednou = normalni jev (neni-li to moc prekotne). Pokud vim, kdyz jsem si ja koupil lackovku, tak vzdycky jsem prisel rychle skoro o vsechny puvodni lacky, protoze ten prechod mezi prostredimi byl proste drasticky a je to pochopitelne. Samozrejme, ze o zadnou ujmu neslo, nove lacky, ktere se mi okamzite zacaly delat na novych listech, byly jeste vetsi a hezci nez ty puvodni (takze dobre, ze stare odesly, aspon mi to nehyzdily ). Vzdycky vas musi zajimat, co delaji nove listy, nove lacky, stare treba at spadnou jak jehlici na smrku, ty vas nezajimaji, pro vas je podstatne, jak si vedou nove ve vasich novych podminkach, protoze v tech budou muset rust. Kdyz dobre, tak do pul roku budete mit 2x vetsi listy a 2x vice lacek, kdyz spatne, tak ty stare by stejne drive nebo pozdeji odesly. Co z toho, ze stare se drzi, kdyz nove rostou spatne, ne?

Pokud se vam zda, ze roste spatne, zvyste vlhkost, tim se urcite nic nezkazi. Eventualne muzete pridat rozpltyleneho svetla (tzn. ne smazit na polednim slunci). Pak uz zbyva jedine spatny substrat. Ja jsem koupil svuj kousek v obycejne hline, ve ktere so prodavaji i ostatni kytky. To vlhko samozrejme podporovalo rust vselijakeho svinstva, substrat zapachal, hotove bahno. Koreny pak uhnivaly - lackovky potrebuji vzdusny substrat, aby byly koreny zdrave. Lackovky neziji ze substratu, nesmite se tedy bat a rikat si, ze v takovem "nic" prece nemuze radne rust, prave ze muze. V hnojenem zaklepe lackama.

Mám tři masožravky. Celkem se jim daří, přežívají mou péči už několik let. Teď jsem objevila tyhle stránky a jsem absolutně nadšená. Snad tedy změním status amatéra za fundovaného odporníka ... s vaší pomocí.
No a teď se zcela určitě se zeptám zcela pitomou otázku - a předem děkuju každému, kdo bude mít trpělivost a odpoví mi.
Dá se láčkovka rozmnožovat aplégry? Ta moje roste v létě jako divá a kdybych ji nestřihala, tak se vydá na pochod celým bytem.
Je mi líto odřezky vyhazovat. Dík za pomoc.

Miriam! Vítejte na Fóru.
A to ještě možná nevíte, že jeho součástí je Společnost pěstitelů MR a jiných botanických kuriozit - DARWINIANA. Jste vítána jako členka, pokud byste o to stála. Stačí si jen odskočit na: www.darwiniana.cz. Tam je vše, co je nezbytné vědět o podmínkách vstupu i o našich aktivitách.
To je škoda, že ty odřezky - potenciální řízky - vyhazujete. Z každého by mohla být nová rostlina a vy byste ji mohla s někým vyměnit za něco jiného. Zvláště, stanete-li se naší členkou. Pak máte více kontaktů.
Nejlépe se řízkuje na jaře, ale lze to i třeba v této době. V době, kdy láčkovky začínají výtvářet na bázi základní rostliny ze spících oček nové výhony, seříznete šikmo hlavní lodyhu a ponecháte jen 2 - 3 vrcholové listy, které zlehka přimknete do chomáče gumičkou nebo nějakým motouzkem. Spodní seříznutou část opláchnete, obalíte nejlépe živým rašeliníkem a zanoříte do nachystaného substrátu pro láčkovky. Seříznutý konec můžete ošetřit růstovým stimulátorem, ale nezbytné to není. Květináč s nachystaným řízkem šoupnete do akvária s krytem a vysokou RVV (relat. vzd. vlhkostí), popříp. můžete květináč přetáhnout mikroténovým sáčkem a postavit ho do podmisky s vodou, aniž byste ho dávala do akvária. Řízek v této úpravě postavíte na světlé místo, ale ne zase na tak světlé místo, abyste ho na sluníčku uvařila. To už si musíte vychytat sama. Bez stimulátoru potrvá zakořenění řízku o něco déle, ale do 5 neděl by měl zakořenit i bez něj.



Zdeněk Žáček

Zdeňku, díky moc za odpověď. Nevěděla jsem, že to takhle funguje. Myslela jsem, že odpověď přijde přímo na naši domácí adresu. Pokusím se udělat řízky na jaře. Držte palce. Pak nabídnu. Kytek mám hodně, spíš bych chtěla někomu udělat radost, pokud bude zájem. Posílám fotku, od té doby zase narostla. Nemám chudinku v žádném akvárku, jen si tak visí. Do akvária by se mi ani nevešla. Chytá spousty hmyzu a dnes jsem dala pár džbánkům dovnitř stébla trávy, aby vosy mohly vylézt ven. Může se masožravka přežrat? Omlouvám se, nedělám si legraci, myslím to vážně! Opravdu o těhle rostlinách moc nevím. A džbánky jsou dopůle plné.
Ještě jednou děkuju za odpověď. Nevím jak přiložit její obrázek, tak Vám ho posílám na Vaši adresu.

Nemáte zač Miriam,

díky za uznání, rádo se stalo. Díky též za fotku. Máte parádní kousek!! Už jen kvůli němu byste měla být naší členkou. Prostě bych Vás rád viděl v DARWINIANĚ.
Nechtěla byste o své láčkovce, popř. o dalších Vašich rostlinách sepsat nějaký výživný příspěvek do TRIFIDa? To je náš čtvrtletní magazín. Máte hezký sloh a píšete na úrovni. Čeština totiž dostává na tomto médiu dost na frak. Myslím, že se naši buditelé v hrobě obrací.
Ale k Vašemu dotazu:
Ano, přežrat se mohou stejně jako živočich. Jsou-li láčky příliš přeplněné obětmi, hrozí jejich zahnívání a tyto rozkladné procesy mohou následně přejít na pletivo láček, potažmo na další části listu (neboť láčka je zakončení listu, který počíná od lodyhy řapíkem, pokračuje čepelí, pak úponkou a končí láčkou, přičemž ten výrůstek za víčkem je vlastně špička čepele). Takové láčky je nezbytné radikálně odstřihnout, aby neohrožovaly zachvácení rostliny celkově.
Proto se ani umělé dokrmování obecně nedoporučuje u žádné MR.
Budete-li mít náladu, mou mailovku máte, navrhuji uchýlit se do soukromí. Napište mi, co děláte, jak jste se k pěstování rostlin a zvláště masožravých dostala, jak je to s Vaším vztahem k přírodě vůbec, zda byste do DARWINIANY vstoupila atd., atd.
Budu se těšit. A hlavně, doufám, že se objevíte na naší výstavě.



Zdeněk Žáček

Milá Věrko,

Co se týče tvého dotazu na lokaci této láčkovky tak je to spíše vysokohorský druh ale je relativně dost nenáročný...jediné v čem by mohla být choulostivější je vhlkost (ale to poznáš-pokud tvoří láčky, tak je to v pohodě) a v neposlední řadě také sluneční úpal, obvzláště v jarních, hlavně v letních měsících. S tím krmením bych celkem váhal, i když pokud jí budeš přikrmovat jsem si jist, že občasná moucha rostlině jen prospěje. Já z vlastních zkušeností preferuji přihnojování zředěným hnojivem pro orchideje, jelikož není tak silné.


Tak ať ti to roste..

Zdeňku, dík za tak rychlou odezvu na můj mejl. Jak vidíte, jsem na tom s časem tak bídně, že ani nestíhám odpovídat. Omlouvám se. A to jsem si myslela, že když už je člověk doma, tak má pohov. Opak je pravdou. Snad to bude na jaře trochu lepší. To se ozvu, jak jsem dopadla s množením láčkovky. Miriam

Chtorre, láčkovky mám pouze v koupelně, ale brzo snad budou mít akvárko. a substrát - bohužel jen čistá rašelina. Je potřeba něco do rašeliny přidat. a zajímalo by mě: Když MR nemají výživný substrát jako v přírodě, tak se můžou častěji krmit mouchama?

Mr v přírodě nemájí výživný substrát,proto si vytvořili masožravou schopnost.Přesto jsou mouchy pouze doplněk(může ho mít,ale bez něj se bez problémů obejde).Já občas "krmím" Droseru a Dionaeu(rosnatku a mucholapku),protože je úchvatné když sklapne past nebo když list obtočí svojí kořist.Ale zase bych to s tim krmením nepřeháněl.



Smrtihlav - moderátor
Než položíte dotaz zkuste použít nástroj HLEDAT.Ulehčíte práci nám a najdete daleko víc informací.
icq :199871213
email:jakubfiser@seznam.cz
[www.testament.unas.cz]

Jo,
ale to znamená, že když bude i v domácích podmínkách mít málo výživný substrát a budu je krmit častěji, tak to nevadí?

Verčo, pokud jí udržuješ vlhký substrát a má i odpovídající RVV, nemusíš jí krmit vůbec. Pokud budou mít k těmto podmínkám ještě dostatečné světlo, bude ti dělat láčky i bez přispění much. Já svoje láčkovky nekrmím a láčky mám a tvoří se další. Verčo, uvědom si, že máš rostlinu. Ne predátora. Když si přečteš odpovědi tady na fóru od Morlora, tam se dočteš vysvětlení.