Darwiniana

Protože jsem dnes opět jednomu nadšenci vysvětloval, jak nebezpečné může být umělé vysazování rostlin do přírody (byť často s dobrým úmyslem), cítím potřebu na toto téma znovu upozornit i takto veřejně. Pokud chcete masožravkám v přírodě nebo jejim lokalitám pomoci, kontaktujte některý z orgánů ochrany přírody, například AOPK. To nejhorší, co můžete udělat, je vysazení nepůvodních rostlin a defakto zničení původního genofondu dané lokality! Drosera intermedia, kterou doma pěstujete, může být značně odlišná od té, co roste v rašeliništi, kterému chcete pomoci! Poškození, které tím napácháte, je nenávratné. Šiřte tuto informaci, ať si tímto způsobem sami s dobrými úmysly nezničíme zbytky populací ohrožených rostlin.

Přikládám ještě úryvek z rozpracovaného článku o tučnici české:

Citovat:

"úryvek z článku"
Dnes spatřuji největší riziko v možné kontaminaci populací jinými druhy tučnic, a to buď tučnicí obecnou nebo jiným z příbuzných druhů, se kterými by tučnice česká byla schopna hybridizovat. Vzhledem k malému počtu populací, které jsou často navštěvovány nadšenci, jež mnohdy tučnice sami pěstují nebo navštěvují více lokalit tučnic po sobě, je toto riziko opravu aktuální. Představte si člověka, který se rozhodne navštívit jistou přírodní památku na Jablonecku, kde roste početná populace vzájemně hybridizujících P. vulgaris a nepůvodní P. grandiflora. Aby byl zážitek z výletu silnější, cestou domů se zastaví ještě na pár desítek kilometrů vzdálené lokalitě P. bohemica u Jestřebí. Netuší, že na holínkách přenesl semínko tučnice z minulé lokality. Během několika let ze semene vyroste rostlina, která se začne křížit s P. bohemica a záchrana čistého genofondu tučnice české na této lokalitě se bude rovnat malému zázraku. A to nemluvím o záměrných výsadbách. Představte si například jiného nadšence, zapáleného pěstitele, který doma pěstuje Pinguicula vulgaris var. bicolor v domnění, že jde o P. bohemica. V zápalu nadšení se rozhodne těmito rostlinami posílit některou z populací P. bohemica v přírodě. Rostliny od sebe budou na první pohled nerozeznatelné a vědci si budou lámat hlavu nad dosud nepozorovanou variabilitou na dané lokalitě. Už zanedbatelnými hrozbami oproti předchozím zmíněným jsou nelegální sběry semen nebo vyrýpávání rostlin, ať už za účelem pěstování nebo prodeje. Těžko říct, jaký původ mají semena P. bohemica nabízená některými zahraničními prodejci, mnohdy dokonce i s uvedenou lokalizací.

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook

Zde článek o této problematice... [mrjs.iplace.cz]

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook

Pěkný článek, Kubo. Jen kdyby si ho přečetlo dostatek lidí...

__________________________
---Slávek---
email: slavek(zav.)mh2net(.)net
[i]Pěstované:Darwiniana nebo CPUK
Sbírka - fotky naleznete někde tu: Fotky

Přečetl ale nějak mi to hlava nebere. Za tu dobu co bydlím v Praze tak pozoruji, jak ji zaplavuje pajasan žláznatý. Je to celkem hezky parkový strom, pr, užitečný v tom že hodně vstřebává inhalace. Jenže když vám najednou vyroste mezi auty na parkovišti s tím, že si toho nikdo nevšímá a za rok je z 15 cm kytičky je najednou 2 metrový stromek to už je problém. Celou republiku zaplavují nepůvodní druhy a nikdo s tím nic nedělá. Celou Evropu zaplavují nepůvodní druhy. Jo a já bydlel už na mnoha místech v republice. Buďte rádi, že někde něco vůbec roste. Taky by tam mohlo stát parkoviště a nebo nějaká fabrika či satelitní městečko. Jo a kromě pár učenců stejně rozdíly mezi tou či onou kytkou stejně nikdo nepozná.

A co to má společného s tím, že neodborná výsadba nadělá víc škody než užitku?
Jen tak mimochodem, je dokázáno, že čím zachovalejší stanoviště je, tím menší šanci má nepůvodní druh se uchytit. Proto jich nejvíc najdete ve městech, kolem silnic a podobně. Když se půjdete podívat na bělokarpatské louky, Rejvíz, do Boubína a podobně, moc nepůvodních druhů tam nenajdete.

Tak nevím zda to byl úmysl a nebo neodbornost vysadit v Česku rajčata, papriky, brambory, meruňky, javor. S měnícím se podnebím možná ladovske zimy budou jen v jeho obrazech a sarracenia budou běžné vidět v lese.

Tomu se říká zemědělství, víte? Obvykle se to dělá, aby měli lidé co jíst. A ten javor se vysadil jako medonosná rostlina, bohužel nikoho v té době ještě nenapadlo zkoumat, jak by se mu u nás mohlo dařit.
Držím Vám palce na ty špirlice v lesích - jsem zvědav, ve kterých to bude. U nás je na to dost sucho.

Jen tak mimochodem, Ladovské zimy nejsou normální jev pro naši zemi - v době, kdy to Lada maloval, tady zrovna probíhala taková malá doba ledová. V době J.A. Komenského naopak, tehdy se prý dařilo sklízet dvě úrody ročně. To byl totiž klimatický opak, teplejší období.

Jo to vím a ještě je třeba do toho započítat jednu islandskou sopku kvůli které vypukla 1 světová válka. Ty sáry byl jen příklad. Je možné že za pár let bude naše příroda vypadat jinak. A tak se rozčilovat kvůli jedné každé kterou rozezná fakt jen velký odborník. Btw. Dělal někdo dna kytek ? Uz to umí aby poznali jestli ta je skutečně ta z obrázku.

Kytky dnu nemají, dna je onemocnění ledvin. Ale analýzy DNA jsou naprosto běžnou součástí taxonomie rostlin. Co se týče toho, že "kterou rozezná fakt jen velký odborník", to je důvod asi tohoto typu: "Nemám čas/chuť se to naučit sám rozeznat, ale jsem příliš arogantní na to, abych věřil odborníkům."



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Adam Veleba (13.09.2016 13:02)

Zda napsat či nenapsat příspěvek na toto téma mě vedla osobní zkušenost z poslední doby, k tomuto bylo tady na fóru napsáno hodně, znalosti chtivý čtenář si to dohledá.

Letos jsem se s několika kolegy vydal k Doksům, vyfotit nějaké vzácné kytky, masožravky, orchideje. Měl jsem naplánovanou návštěvu Swampu a Jestřebských slatí. Na Swampu jsem byl poprvé v roce 2003, poté v 2011, kde jsme s kolegy hledali jednu kriticky ohroženou orchidej. Letos jsem měl zálusk na D. intermedia, kterou jsem neviděl a vidět jsem ji chtěl. Měla být vysazena někde kolem vesnice Obora. Tu jsem se od kolegy dozvěděl, že roste i na Swampu. Ač překvapen, vydali jsme se na místo. A opravdu z čeho jsem měl překvapen být. V místech, kde v roce 2011 nebyla nikde z intermedie ani tentakule, bylo stovky a stovky kytek. Nádherné kytky, ale docela mě zamrazilo, kolik jich tam bylo. Já vím, řeknete si, že intermedie ničemu v neškodí, nekonkuruje jiným (původním) kytkám. Ano, roste na obnažených místech s vyšším stavem vodní hladiny. Ale intermedie konkuruje kupodivu hmyzu, hlavně vážkám a šídlům. Kdo viděl, jak klade vážka do vody své vajíčka, tak mi asi dá za pravdu, že pro tento hmyz je intermedie „ideální“. A hádejte kolik je na Swampu ohrožených vážek a šidélek.

Na přetřes přišel Swamp v jedné debatě toto pondělí u piwa. Během hovoru tam padla hláška: „Ten nebo ten to tam vysadil, bylo to tam tak metr na metr, nahusto jak mrkev. Oni se teď hádají, který to byl.“

I začal jsem pátrat. Prošel jsem plány péče a floristické průzkumy, v kterých se píše toto:
Machová 1999: druh úmyslně přenesl dr. Studnička v r. 1989 z Vizíru u Třeboně na Máchovo jezero, Máchovo jezero, Swamp, JV od NPP Swamp

Obdobné transfery jsou i na Jestřebských slatích, U. ochroleuca , U. intermedia z Třeboňska. Vše to jsou Národní přírodní památky, kde je jakýkoliv zásah nepřípustný a měl by být tvrdě postihován dle příslušného zákona.

A že to jsou jen naše druhy které neohrozí genofond?
Tak například NPP R***o (viz Literatura):
D. Anglica: vysazena v roce 1986, rostliny původem z Norska

D. intermedia introdukována v roce 1987, rostliny původem z lokality Vizír na Třeboňsku, výskyt potvrzen v roce 1995

Pinguicula grandiflora: rostliny švýcarské provenience nabyté ze Ženevy v roce 1981 vysazeny v lokalitě roku 1986

Opravdu si nemyslím, že by ochranáři dali k těmto výsadbám tenkrát povolení.

A co napsat na závěr. Opravdu nevím. Mám tady nadávat na pseudoodborníky, kteří z jakýchkoliv důvodu se rozhodnou degradovat chráněné území na zahrádku nebo experimentální plochu? Mělo by to cenu? Asi ne, takže si dělejte, co vám dovolí vědomí a svědomí.

Z.

Odkazy na literaturu:

MACHOVÁ, I. 1999a. Zvláště chráněné druhy rostlin z fytogeografických okresů Ralskobezdězská tabule a Podještědí. 1. Kriticky ohrožené druhy. In Severočeskou přírodou. Litoměřice, suppl. 11, s. 97-110.
Studnička M. (s. d.): Zpráva z výzkumu na lokalitě v R***e
Studnička M. (1986): Botanická inventarizace a předpoklady pro ochranu slatinné louky v R***e na J********u

A pak jak zamezit tomu aby jste vy co máte doma rašeliniště na zahrádce při silnějším větru nezanesli semínka někam do přírody ?

Pochybuju, že si někdo dělá rašeliniště na zahradě a bydlí vedle NPP či biotopu, který by potenciálně mohl kontaminovat.

Velmi užitečný článek.