Darwiniana

Zdravím,
napadlo mě, že bych své špirlice zimoval venku i s květináči. Ty květináče bych zahrabal do země a navrch bych dal rašelinu. Bylo by to možné? Má s tím někdo zkušenost? předem děkuji za rady

Dobrý den!

Já si myslím že jim bude lépe uvnitř. Alespoň v nejchladnějším období. Šprlice kromě S. purpurea ssp. purpurea nejsou uzpůsobeny na naši zimu. V jejich přirozeném prostředí někdy ani nemrzne a když ano tak je maximálně tak jeden až pět stupňů pod nulou, někde ani to ne(např S. minor na severu Floridy - skoro tropický pás, nebo některé S.leucophyla - jih Missisipi - úplnej jih suptropickýho pásu), obecně jsou prostě ze suptropů, kde nikdy úplně nepromrzne půda (kromě zmíněné S. purpurea. Je sice možné že zimu přežijí, ale když bude zima tužší tak to přežít nemusí - loni by ji asi věšina přežila, ale ten rok předtím (zima 2005/2006) byly v lednu 3 týdny kdy v Praze i v Brně bylo neustále pod nulou, z toho týden neustále pod -5 a jeden den v noci -17 a ve dne -12, což si myslím že by jich většina nepřežila - substrát by promrzl na několik stupňů pod nulou. Něco jiného je zahradní rašeliniště s objemem rašeliny třeba i 500l (květináč má do 10l), ale i tam by jich při opravdu hodně tuhé zimě třeba i půlka těch choulostivějších nepřežila - když je 3 týdny pod nulou tak i to rašeliniště promrzne. Rozhodně bych řekl, že pukud je dáte nejlépe mezi dvojitá okna, nebo když je nemáte, tak prostě na parapet, bude to pro ně lepší než když budou venku. Já už jsem své šprlice dal před v říjnu mezi dvojitá okna otočená na jih, kde se teď pohybují teploty na podzim a na jaře od 12 do 18°C a v zimě od 0 do 12°C, když svítí slunce tak o něco víc. A řekl bych že jim to na 100% prospěje více než venku.

Omlouvám se za tak dlouhý text.

Jan Řehoř

Honzo,
moc děkuji za rady - budu se jimi řídit

Není zač!!!

Ahoj všem,
Po pročtení téhle diskuze přikládám seznam toho co mi doma teda spíše na balkoně v 7 patře přezimovalo za sáry:
S.purpurea,minor,alata,flava.Zarážejíci je asi ta S.minor ale vážně to zvládla.Pro upřesnění má malý foliáček a přez zimu jsem jej zabalil celý do bublinkové folie.

Dobrý den,

ono to není ani tak zarážející, když si uvědomíte, jaká byla letos (i loni) zima, i když s tou minor to bylo podle mě riskantní. V mém příspěvku nahoře zmiňuji, že při tvrdé zimě by nemusely přežít. Myslím si, že kdyby bylo tak chladno, jak bylo, ve zmíněné zimě 2005/2006 - tři týdny ve dne i v noci pod nulou, tak by měla jen mizivou šanci. Ty ostatní, běžnou zimu sice pravděpodobně přežijí, ale stejně si myslím, že pokud je přezimujete, v teplotách nad bodem mrazu a s dostatkem světla, tak že se jim bude další rok dařit víc. Mě se letos můj způsob zimování osvěčil (pozn. S. purpurea jako jedinou nechávám na rašeliništi).
Jeden mírně nevýhodný fakt ale zase teplejší zimování přináší. Tím, že moje S. flavy a oreophila udělají láčky už dříve na jaře, než třeba ty zimované venku, většina jich tvoří už teď jen fillodia a láčky začínají ,,chátrat" a koncem srpna, nebo začátkem září je uplně ztratí. Tím pádem bych je, i kdybych chtěl, nemohl dát třeba zrovna na výstavu arwiniany. Stejně bych je ale nezimoval nikdy venku, abych riskoval, že nepřežijí, když je můžu bez ,,nervování" nechat doma.
Na toto téma by se dalo vést hodně diskuzí a myslím si že nejde určit, které zimování je nejlepší.

Jan Řehoř

...abych pravdu řekl tak já mám spíše nervy ze zimování v bytě jelikož bydlím v paneláku a jediné světlé místo je vytápěné na + 30a víc protože je nad topením a tak je raději budu mrazit venku než grilovat nad topením.
Ještě dodám že na jeře se mi rostliny probudily k bujnému životu a to jak narostly do krásy vážně stojí za risk. Teplota v rašeliništi byla na -5 stupňů a substrát scela promrzl.Ale uvědomuju si riziko a tak přemýšlím že si koupím topný kabel, který se používá na terária a zapustím jej do substrátu a vytopím alespoň v nejvědších mrazech na 0 stupňů nebo lehce pod nulu.

Tak uhodily opravdu pořádné mrazy, podobné té zmíněné zimě 05/06, v Brně je už 17. ledový den za sebou (ledový den = den kdy je ve dne i v noci pod nulou), v noci je až -15°C, ve dne kolem -6°C a zlepšení se v nejbližší době nečeká, takže bych řekl, že ti kdo teď nechávají venku na mrazu teplomilnější šprlice (hlavně S. minor, psittacina a leucophyla), opravdu hodně riskují. Já mám na rašeliništi S. purpureu ssp. purpureu a S. purpurea ssp. purp. x alata a dokud nenapadl sníh, tak jsem měl trošku strach i o ně. Těď když napadlo 5cm sněhu, tak jsem naházel na rašeliniště 20cm vrstvu, kdyby byla obleva a pak zase holomrazy, tak aby tam nějakej sníh vydržel .

Já zkouším letos i S. lucophylla - byla nějaká nemocná, a nedařilo se mi ji "vyléčit",tak jsem ji šoupl během roku na rašeliniště a třeba z ní mráz vytáhny všechny breberky...=)

S. leucophyla má asi z těch 3 nejteplomilnějších šprlic asi největší šanci na přežití. Přesto si myslím, že vám možná nepřežije... Hodně záleží na tom, v jakých je přesně podmínkách, hlavně podle mě na zaizolování sněhem, před holomrazy a hloubce jejích kořenů vs. hloubce promrznutí rašeliny. Na druhou stranu ji to může skutečně "vyléčit", pokud přežije.

Jen bych chtěl dodat k té S.leucophyle může dostat dost zabrat ale taky je schopna ještě obrazit s oddénku pod zemí,tak hned nevytrhávat a chvilku počkat, mám jí třetim rokem venku v rašeliništi bez ochrany a zatim v pohodě

Ahoj,no s těmi oddenky to je asi takhle: sami dobře víte, že po delší době oddenek sám vystupuje k povrchu rašeliny, takže není moc hluboko - max do 5 cm, ale při těchto mrazech půda v rašeliništi promrzne stejnak velmi,velmi hluboko, tudíž záměrné zasazení oddenku např do 10 cm hloubky by nic neřešilo ( ani +15 cm by nic nařešilo ).P.

i totálně promrzlí oddenek dokáže zregenerovat,už jsem to zažil,samozřejmě to může být pouze ojedinělý případ

Jasně, udělej si na zahradě dvoumetrovou díru do země, úplně na dno dej oddenek S. leucophylla, pak to zahrab, a uvidíš, jak krásně ti přežije zimu. A scvhálně můžeš stopnout, za jak dlouho se vyhrabe.

Marek Míča
marek.mica@centrum.cz
ICQ:222-885-216