Darwiniana

Ja tedy nemam, ale co me silne zarazilo, ze se pise na VAMPRU o Pinguicula vulgaris var. macrantha, ktera roste na Cibulce, mate opravdu nekdo nejake informace o vyskytu v Praze?, protoze o tom jsem nikdy neslysel, a prijde mi to dost science fiction, vim Praze o lokalitach bublin ale tucnice a jeste na Cibulce, to leda tak nekomu na zahradce

(příspěvek oddělen od vlákna [www.darwiniana.cz] )



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Michal Rubeš (06.04.2009 16:49)

Tučnice obecná z lokality Cibulka je uvedená tuším že v Nové květeně ČSSR z roku 1989. A nejen tam, ale kdo ví jak si to různé zdroje přebírají mezi sebou.

Když už jsi to nakousnul, raději jsem dotaz vložil do samostatného vlákna.

Se Zdeňkem máme tuhle lokalitu v merku od minulého roku, kdy zakládal kartu tučnice obecné. Až bude čas kvetení, hodláme se tam vydat a pokusit se tučnici najít. Pokud tam tedy ještě je.
Dáme včas vědět, když nás půjde víc, třeba budeme mít větší šanci ji nalézt.

---

Michal

Aha takhle to tedy je. To totiz spis vypada, ze udaj o vyskytu bude stary klidne 50let, predavany z kniny do knihy ale realita je jina

A proto půjdeme její výskyt ověřit!

---

Michal

Ha, reagoval jsem na to dříve, než Michal stačil vytvořit nové vlákno
Psal jsem, co už Petr v podstatě zmínil, jestli to není nějaká hodně historická lokalita. Třeba tu varietu popsal Tausch někdy před jedním či dvěma stoletími a ta lokalita byla zničena až pár let či desítek let po jejím popisu. Dneska už může být známá jen z herbářové položky.

Na Cibulce bydlím, ale o tomto slyším poprvé. I když nějaká místa bych si představit dokázal...

No vida, zatím zkus tedy popřemýšlet kde by mohly případně růst a která místa by bylo vhodné prohledat. Pak nás povedeš.
Zatím je brzy na průzkum, tučnice teprve začínají růst.

---

Michal

Osobne nechci byt skeptik, ale co znam Cibulku, tak kdyby se tam tucnice vyskytla, prirovnal bych to k malemu zazraku.
Nasel jsem zajimavy clanek o chranenych rostlinach Prahy zde: [botany.cz]
Bohuzel tucnici nikdo jiz v soucasnosti nepotvrdil. Je opravdu tragicke, kde vsude MR drive hojne rostly a dnes? Lokalit smahem ubyva, v lete jsem revidoval moje oblibene mistecka ve Veselskych piskovnach, kde rostla i D. intermedia, ovsem, to co z lokality zbylo je k placi. Jedina utecha snad, ze ona lokalita nebyla puvodni...

Některé lokality možná pomalu skomírají,ale na Veselsku je lokalitek ještě naštěstí hafo.

Je to škoda, že mizí lokality. A je škoda, že mizí i nepůvodní lokality. Co na tom, jestli se tam rostlina dostala před dvěma tisíci nebo dvěma lety? Pokud se tam dostala svými vlastními silami, je to rozhodně velmi zajímavé místo. Byla ta pískovna zrekultivována nebo prostě zarostla?
Měli jsme o víkendu velice zajímavou přednášku o ekologii obnovy (restaurační ekologii ), o pískovnách byla řeč taky. Mimo jiné jsem zjistil, že kousek za Brnem, ve velice zdařile a citlivě rekultivovaném lomu pod Hády, je biotop jako stvořený pro výskyt tučnic. Jenže se obávám, že se přirozenou cestou dostanou jen ztěží... Ale ne že je tam někdo dojde nasázet

Pod Hádama by mohly růst tučnice? Někdy jsem tam byl (mám to pár km od domu), ale tohle mě nenapadlo. Myslíš si, že kdyby se tam daly, nebylo by to dobré? (né že bych je tam chtěl jít sázet...)

Mohly by tam růst. V nejspodnějším rekultivovaném dole narazili na velmi silný pramen (údajně až litr za sekundu), vzhledem k tomu, že je z poměrně velké hloubky a protéká skálou, je dost čistý, ale díky vápenci nasycený minerály. U vývěru je jezírko porostlé rákosinou, ale odtok z jezírka vytváří v místech, kde by se měl ztrácet do kanálu (kam neteče, teče okolo ) velmi pěknou mokřinku, dokonce tam opravdu trochu vznikají travertiny. Mokřinka vzniká zčásti ale přímo na cestě, kudy se tam chodí, takže by je tam asi pošlapali lidi. Je to taková směs štěrku, jemného písku až jílovitých částic s malým podílem humusu, kde skoro nic neroste, ale tučnicím by se tam právě dařit mohlo velice dobře. Je tam vlhko, vápnitý substrát zvládají bez problémů a neomezovaly by je jiné rostliny. To místo mě naprosto fascinovalo.

Ta lokalita u Veselyho zarusta a zmenily se myslim i hydrologicke pomery v miste, takze se zda ze take vysycha. Bohuzel masivni zmena nastala po tech velkych povodnich, puda se zahltila zivinama a to ma za nasledek masivni rozvoj naletovych rostlin. Nic veseleho ve Veseli

Ta naše kultůra česká No určitě bych se hlásil na průzkum této lokality.

____________________________________


Internetové stránky: www.masozrave.com
Email: patrik.zakostelsky@post.cz
ICQ: 340-823-895

Zajímavé by bylo zjistit přesný důvod mizení lokalit masožravých rostlin. Nebo se to ví? Proč se třeba stane, že zmizí třeba P. Vulgaris z nějaké louky, která je stejně nadále zamokřená a nikdo tam nechodí.

Pokud je ta louka nadále zamokřená a nikdo tam nechodí, hledej příčinu třeba v okolní vegetaci, která jim ubírá světlo a místo.

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook

Jenže to až posledních 50 let jich tak ubývá...

No jo, a počítáš také s tím, že před těmi 50 lety měli na zahradě skoro všichni nějaký králíky aj. zvířata, pro který potřebovali seno? A to seno získávali sečením luk, na nichž mohly růst třeba tučnice. Tím omezovali okolní vegetaci.

A podívej se dneska? Kdo poseká takovýhle louky?

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook

No jo, ale pokud je tato rostlina původní tak by jí konkurence neměla vadit a měla by si poradit, teda pokud v tom nemá nějak prsty člověk.

Ty kytky si už zvykly, že jim to člověk ulehčoval. Ale když člověk zlenivěl, už se jim znovu převykat nechce. Takhle to vidím. (s nadhledem)

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook

Jakube, hezky řečeno
Ano, ty kytky si zvykly, nápadně na luční vegetaci je vidět, že je s činností člověka těsně spjatá. Dodnes nevíme úplně jistě, kde se vzaly rostliny, které jsou dnes považované za typicky luční druhy. Pravděpodobně přežívaly v řídkých lesích, v okolích pramenišť bez lesního porostu, na výležištích lesní zvěře, na dočasných lokalitách vzniklých sesuvy půd a podobně.

Když se podíváme na to, proč mizí tučnice a jiné MR, je to jednoduché, původně se masožravky držely právě mokřadů bez porostu stromů. Tučnice na spíše minerálně bohatších prameništích, rosnatky na přechodových rašeliništích a na vrchovištích. Takových mokřadů bylo před pár stoletími až nějakým tím tisíciletím mnohem více než dnes. Když člověk začal intenzivně odlesňovat krajinu, kosit louky a pást na nich dobytek, vzniklo druhotné bezlesí, které ale mnoha rostlinám vyhovovalo stejně nebo i více než jejich původní biotopy a tak se na ně s radostí rozšířily. Jenže přišla průmyslová revoluce, přišlo dvacáté století a u nás především přišla doba totality (nechť komunisti v pekle shnijí...) a ta si dala záležet na tom, aby co nejvíce takovýchto "neužitečných" míst přeměnila na ornou půdu.
Dnes je to trochu jinak. Krajina je využívána často intenzivně nebo vůbec, takže mnoho zajímavých lokalit zůstalo ladem a díky zvýšenému spadu některých živin z ovzduší tyto lokality často rychle zarůstají. Proces ještě urychluje narušený vodní režim mnoha lokalit, které se někdo někdy pokusil vysušit, ale místo toho je jen smrtelně ranil, ne však zabil (odpustíte-li mi tento obrat). Některé lokality lze obnovit v podstatě ochranářskými snahami - sečí - a dalšími metodami. V podstatě tak zachraňujeme ty zbytky, které je ještě možné zachránit. Když se pohybuju krajinou a potkávám MR v přírodě, neviděl bych to tak černě, že pouze mizí. Jsou i místa, kde mají tendenci se šířit, ať už zvětšovat svoje populace nebo se i někdy šířit na nové lokality.

Snad se na mě nebudete zlobit za malou pohádku

Obnovím toto zajímavé vlákno - našli jste něco na tý Cibuli?

Kdepak, nenašli. Ale to neznamená, že to nebudeme zkoušet pořád dokola.

Tady jsou obrázky z posledního průzkumu: [picasaweb.google.com]

---

Michal