Jakube, hezky řečeno
Ano, ty kytky si zvykly, nápadně na luční vegetaci je vidět, že je s činností člověka těsně spjatá. Dodnes nevíme úplně jistě, kde se vzaly rostliny, které jsou dnes považované za typicky luční druhy. Pravděpodobně přežívaly v řídkých lesích, v okolích pramenišť bez lesního porostu, na výležištích lesní zvěře, na dočasných lokalitách vzniklých sesuvy půd a podobně.
Když se podíváme na to, proč mizí tučnice a jiné MR, je to jednoduché, původně se masožravky držely právě mokřadů bez porostu stromů. Tučnice na spíše minerálně bohatších prameništích, rosnatky na přechodových rašeliništích a na vrchovištích. Takových mokřadů bylo před pár stoletími až nějakým tím tisíciletím mnohem více než dnes. Když člověk začal intenzivně odlesňovat krajinu, kosit louky a pást na nich dobytek, vzniklo druhotné bezlesí, které ale mnoha rostlinám vyhovovalo stejně nebo i více než jejich původní biotopy a tak se na ně s radostí rozšířily. Jenže přišla průmyslová revoluce, přišlo dvacáté století a u nás především přišla doba totality (nechť komunisti v pekle shnijí...) a ta si dala záležet na tom, aby co nejvíce takovýchto "neužitečných" míst přeměnila na ornou půdu.
Dnes je to trochu jinak. Krajina je využívána často intenzivně nebo vůbec, takže mnoho zajímavých lokalit zůstalo ladem a díky zvýšenému spadu některých živin z ovzduší tyto lokality často rychle zarůstají. Proces ještě urychluje narušený vodní režim mnoha lokalit, které se někdo někdy pokusil vysušit, ale místo toho je jen smrtelně ranil, ne však zabil (odpustíte-li mi tento obrat). Některé lokality lze obnovit v podstatě ochranářskými snahami - sečí - a dalšími metodami. V podstatě tak zachraňujeme ty zbytky, které je ještě možné zachránit. Když se pohybuju krajinou a potkávám MR v přírodě, neviděl bych to tak černě, že pouze mizí. Jsou i místa, kde mají tendenci se šířit, ať už zvětšovat svoje populace nebo se i někdy šířit na nové lokality.
Snad se na mě nebudete zlobit za malou pohádku