Darwiniana

nevíte někdo kde bych sehnala Perlit?

Tam kde se prodává hlína a podobě. Já jsem ho kupoval třeba v Globusu v oddělení zahrady. Tedy než jsem na něj zanevřel. Teďka už dycinky jenom písek...

---

Michal

aha..)
já sem teď četla, že pro mucholapku je potřeba do substrátu písek i perlit..
eště sem se chtěla zeptat: vždycky se uvádí, že pro MR jsou nejlepší plastové a hliněné květináče, jak je to
třeba s keramickými?

Keramické mívají glazuru a ta je nepropustná pro vzduch, nejsou porozní. Jsou sice estetické, ale z hlediska funkčnosti mizerné. Moc bych je nedoporučoval.



Zdeněk Žáček

Jo, v zahranických krámech (Hornbach), někde možná i v květinářstvích a ve Zverimexu.
Perlit střední zrnitosti není špatný. Jak už zde jiní psali, je netečný a slouží výhradně jako příměs, která má substrát odlehčit, což se týká především epifytních druhů. Mně se konkrétně osvědčil u špirlic a láčkovek. Také u epifytních bublinatek. Myslím, že nejméně vhodný je ten prachový perlit. Ten bych rozhodně nedoporučoval. Písek už plní nutriční (živinové) funkce, perlit je pouze inertní výplň k odlehčení.



Zdeněk Žáček

taky si prisadim, perlit bych nepovazoval jako nutnost, sam mam ted mucholapku stojici na misce s vodou a sazena je v raseline s piskem.

ad Kvetniky
je to asi jedno, dokonce zkusim zapolemizovat s Morlorem nad glazovanymi kvetniky, ktere ,jak pise, nepropousti vodu, ale to plastaky taky ne. Sam mam vsecko v plastu (par Sarracenii a Drosery) a pokud to neni nejaka slozitejsi kytka, ktera ty hlinaky vylozene potrebuje (Drosophyllum, apod.), tak bych do nich nesel.

Vasek Lenk

Souhlas s Vaškem,

ještě bych dodal, že s oblibou používám jako květináčů nejrozmanitějších plastových nádobek po spotřebování potravin a oficiální květníky (plastové či keramické aj.) jen zřídka.



Zdeněk Žáček

Je rozdíl mezi keramickým květináčem ala hrneček bez ucha a umělohmotným květináčem, který má dole dírky.

---

Michal

Termiter: to co uvadite je bohuzel nepresnost kvetinovek, kvetinac ma diru vzdycky, ten glazovany "kvetnik" by mel veden na kramech jako okrasny obal na květináč (i kdyz to zni dost hrozne...), aby bylo vsem jasne, ze to slouzi jako okrasna podmiska pod kvetnik.

V. Lenk

Ještě k perlitu: když slouží jenom k provzdušnění, nebyl by pak lepší strouhaný polystyren? Ten je prakticky inertní a tudíž by neměl ovlivňovat pH. Vyplavování na povrch substrátu by se dalo zabránit tak, že se povrch pokryje vrstvičkou substrátu bez polystyrenu. Když používají polystyren orchidejáři, proč ne masožravci? A co keramzit? Možná se ptám blbě, su teprve orchidejářské i masožravkářské embryo

Neslouží jen na provzdušnění, ale taky uchovává vodu, což je u masožravek docela důležité. Polystyren se taky používá, ale za cenu rychlejšího vysychání substrátu. Pokud ale používáš automatiku na sprchování, nebo zvlhčování pak je polystyren řešením dobrým.

Pro Efku> Jak už tady někdo psal, perlit se jakožto nasákavý materiál využívá v substrátech
pro svou schopnost držet vodu. Substrát s jeho obsahem ale přitom dýchá. Dobrej pro rostliny s choulostivějšími kořeny. Na rozdíl od polystyrenu (to je součást řady směsí pro epifyty). Ten vodu nedrží a substrát silně provzdušňuje.
To platí obecně, záleží ale také na kvalitě zálivkové vody, dávkování zalévání, atd. Mně osobně se osvědčil jako ve směsi do substrátu pro tučnice (Pinguicola). Chce to zkoušet a najít si to, co rostlinám v tvých podmínkách nejvíc vyhovuje. Konkrétně mucholapku mám v čisté rašelině a prosperuje slušně.

Aha. Já měla za to, že vododržnou součástí substrátu je hlavně rašelina. Každopádně podle toho, co říkáte, by se polystyren asi mohl hodit pro kytky, které pořád stojí ve vodě. A hlavně je skoro zadarmo Mojí láčkovce uhnívaly kořeny (i když ve vodě rozhodně nestála), tak jsem ji asi před měsícem přesadila do orchidejového substrátu s polystyrenovou drenáží a zatím se tváří velice spokojeně

když už sme u toho substrátu:
vadí nějak když sem použila do substrátu pro mucholapku a špirlici substrátovou rašelinu a ne "čistou"?

Nevím jaký původ má zmíněná "substrátová rašelina", v podobných prodávaných substrátech bývá ale často příměs kůry (jen krátce kompostované, uvolňující řadu fenolických složek a jiných neřádů), bývají do nich přidávány živiny pochybného původu (tj. se spoustou balastních látek, jimiž jsou pak substráty často zasoleny) a upraveno pH. Nic pro citlivé kořeny masožravek. Záleží ovšem na typu oné "substrátové rašeliny" a na výrobci.

takže: vyrábí a dodává Libuše Solčanská
a ph je3.4 až 4

K tomuto substrátu bohužel žádné informace nemám, takže nezbývá než popřát: ať v něm vše dobře roste! Některé Sarracenie toho naštěstí vydrží dost.

Efka: Rašelina vodu drží, ale neprovzdušňuje substrát. Standardní orchidejový substrát prodávaný ve velkém v supermarketech není nic moc (stačí tak pro přesazení, ale pro láčkovky by měl být dostačující. Tyhle substráty je lepší dělat s citem přímo na míru doma. Polystyrén je dobrý na drenáž i přímo do substrátu, radši menší kousky, než kuličky. Ty se vyplavují ze směsi. Pokud máte strach o kořeny, přidejte podrcené drevěné uhlí. Láčkovky ve vodě stát nenechávám.

Corelli: ani já, a stejně jí kořeny uhnily. Třeba za to mohla dešťovka - "bakteriologicky nezávadná" teda rozhodně není. Ohledně kvality jednotného orchidejového substrátu si iluze nedělám, ale pořád lepší než nahnilá a mazlavá rašelina, ve které jsem láčkovku dostala. Ale až budu velká orchidejářka, tak si určitě budu míchat substráty sama