Darwiniana

Zdravím
Mám 2 dotazy:

Za prvé: Chtěl bych se zeptat jestli nemá někdo zkušenosti s praktikou, o které mi kdysi někdo říkal. Je to zacpávání části, nebo všech láček vysokých šprlic vatou, buď hned jak se otevřou, nebo jakmile chytí pár kousků kořisti; z toho důvodu, aby se nepřeplnily a pak velmi předčasně neuhnívaly od středu. Po několikaletých zkušenostech z venkovního pěstování jsem se totiž přesvěčil, že se opravdu přežírají a že jim to nesvěčí. Vysoké flavy otevřou láčky na začátku června a v záři jim již odehnívají, protože se až téměř povrch naplní hmyzem. Dokáží tam nacpat stovky kusů, i velkých brouků a sršňů. Leucophyly taky, ikdyž tamto není tak výrazné. A jelikož to kytky rozhodně nezpracují, tak po 1-1,5 měsíci se objevý tmavý flek uprostřed a dál odehnívá. Tráví jen uplně dole, co je napané výš už nebere. Něco jiného jsou puprpurey, které se jednak nikdy tak nenaplní a dále tam stojí tolik vody, že to nehnije. Menší šprlice pak chytají zase jen mravence a těch není tolik.
No každopádně bych letos chtěl největší a nejhezčí láčky šprlic zacpat opatrně vatou, resp jim nechat sežrat nejdřív pár kousků kořisti a jen menší méně hezké nechat naplnit, kdyby jim velmi hojná potrava náhodou pomáhala víc než si myslí...ale chtěl bych slyšel nějakou zkušenost, s tímto; třeba jestli nehrozí riziko plísně vaty, nebo jak hluboko ji umístit, aby to fungovalo, ale držela tam i po namočení; atd


Druhá věc je že mě napadlo, jak příští rok zkusit na jaře napodobit skleníkové podmínky na rašeliništích a dosáhnout tak toho, aby byly šprlice hezké už teď v dubnu a ne jak to je normálně - flavy a další vysoké šprlice jsou hezké až v červnu, purpurey jsou jakš takš celý rok, ale kvetou až na začátku května a nové láčky až potom. Proto jsem si říkal, že bych po odzimování postavil nad rašleiništěm dočasný fóliovník, jako používají zelináři na záhony pro 2 sklizně. Jednoduchá dřevo-tlustodrátěná konstrukce a nějaká co nejprůhlednější a klidně i tenká fólie; což bych po odzimování nad rašelinště nainstaloval; za teplých jarních dnů kdy by tam bylo moc vedro větral a jakmile by nastoupily letní teploty tak to uplně odstranil.
Hlavní zádrhel, s čím si nejsem jistý je aby tam bylo dost slunka. Hodně by mě zajímalo, kolik tenčí fóliovníková fólie vezme světla. Na jaře je světla už hodně, protože nejvíc je ho 21.6.; ale právě proto jsou kytky zvyklé na jaře ho hodně příjímat, proto se ptám, protože nechci pak mít vytáhliny. Na osluněnější rašliniště mi teď svítí už 7h, ale na to méně jen 4-5h, ikdyž na oboje přes poledne; ale nějak extra slunka tam není.
Ale tak skleníky taky něco berou a kytky jsou tam . Každopádně by mě zajímaly zkušenosti/názory.

Díky za odpovědi

K té vatě ti toho moc neřeknu, ale myslím, že ten foliovník nad kytky můžeš bez obav postavit. Spoustu pěstitelů má přece špirlice celoročně ve skleníku a nic se netahá...

Mě právě nejvíc zajímá jaký je rozdíl v propustnosti tenké fóliovníkové fólie a skla ve skleníku. Napsal jsem dotaz výrobcům fólií, jestli mají změřeno kolik % přímého slunečního světla ta fólie propustí, tak jsme zvědavý.

Tu vatu asi prostě vyzkouším.

Řekl bych, že to s tou fólií moc řešíš prskni to tam a kytky porostou

Tak tak podle mě bude rozdíl minimální - přinejmenším ne takový, abys to poznal. Lidé pěstují sáry ve velkém ve sklenících ze skla a nejrůznějších umělých hmot - ty mají určitě menší propustnost než fólie a jak jim rostou!

__________________________
---Slávek---
email: slavek(zav.)mh2net(.)net
[i]Pěstované:Darwiniana nebo CPUK
Sbírka - fotky naleznete někde tu: Fotky

Tož jo, fóliovníky udělám. Akorád asi letos už je asi pozdě, jelikož než bych to stihl postavit, tak by to tam pak bylo ani ne měsíc, a pak bych to v červnu zas oddělal - hlavní účinost toho bude myslím v dubnu, v druhé půli března a v chladnějších obdobích května. Takže asi až příští rok. Každopádně konstrukce asi udělám už teď přes rok, abych to příští jaro jen namontoval...a možná už si i koupím fólii [www.folie-plachty.cz]
Kromě rašelinišť si foliovníček udělám i na horní jižní verandě, kde je už tak velice teplo a celodenně slunko, a chtěl jsem tam příští rok udělat pěstírnu po odzimování oddělených přebytků z rašeliniště na prodej, aby rychle narostly do "prodejeschopného" stavu; a takle to bude jak v profi skleníku.


Vatou jsem opatrně ucpal zatím dvě láčky těch kytek, co jsem si nedávno donesl od M. Srby (pár fotek zde: [meteorologie.rajce.idnes.cz]# ), protože jsou tak pěkné, že chci, aby co nejdéle vydržely...a uvidím jaký to bude mít účinek.

Mimochodem - tu fólii Ginegar (modrou) jsem si loni pořídil na pařeniště. To jsem ještě neplánoval skleník a pařeniště mělo vydržet několik let... Což musí stejně, bydlí v něm sáry. A nestěžují si, světla to propouští dost.

I Ginear fólie propoští světla dost? Tak to je dobrý, tak obyčejná čirá je tenčí, takže to bude v pohodě.
...Jelikož to tam bude max. 3 měsíce v roce, tak asi vezmu tu obyčejnou fólii, když píšou že vydrží 1-2 roky celoročně.

Tak tak... já mám pařeniště venku celoročně, chtěl jsem tedy, aby to něco vydrželo Ale na to dočasné rozhodně stačí obyč.

Tak mi napsali, že ta fólie propoští něco přes 90% přímého slunečního světla, což je rozhodně dobrý.

Než jsem postavyl skleník, tak jsem kytky pěstoval ve fóliáku pod agrofólií a sáry rostli jako splašený.A vydžela mě 7 zim.



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Aksamit Zdenek (02.05.2011 21:46)