Darwiniana

K tomu plašiči přidám jednu historku.
Kolega v práci jel na konci léta na týden s manželkou do jednoho malebného pezionu na jihu Moravy. Zbavili se dětí a chtěli mít romantickou dovolenou. Všechno bylo fajn, ubytování, sklípky, příroda, přesně tak jak psali na internetu. Jen od rána do večera tam pořád někdo střílel...

Zkoušel někdo ty elektronické plašiče? Funguje to vůbec?

---

Michal

Vyzkoušel jsem tento elektronický plašič: [www.elektronika-limbursky.com]

Ze začátku jsem měl dojem, že funguje i na ptáky, ale bohužel to tak nebylo . Na kočky to fungovalo, ty se tam přestaly procházet
Po dvou letech to přestalo z nějakého důvodu fungovat úplně.
Ještě mají v nabídce akustický plašič přímo na ptáky, tak ten by mohl fungovat lépe...

[www.elektronika-limbursky.com]

Rosťa Kracík
rosta_kracik@volny.cz
www.kraca.estranky.cz
Skype: kraca.73

Já to říkal předsedo, já to říkal...kdepak na kosáky nevyzrajete, ty jsou pěkně vyčůraní Zvyknou si na všechno
Ještě že nemají místo zobáku štípačky, to by nepomohlo ani to pletivo



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Jan Záborec (30.05.2009 12:36)

Když jste rostliny zimovali, tak jste je něčím přikrývali? Nechce se mi totiž věřit, že by mucholapka, S. leucophylla nebo D.filiformis přežili mrazy -15 'C jen tak na rašeliništi, kde jsou v kontaktu přímo s takovým mrazivým vzduchem.
Vyzkoušel jsem fantastickou S. purpurea. Přes podzim se mi rašeliniště začínalo zaplavovat. Tehdy jsem tam měl pouze tuto jmenovanou masožravku. Ta se ocitla celá pod vodou a najedou přišly silné mrazy. Mokré rašeliniště a tato masožravka, která byla pod vodou ve zvětšeném jezírku zmrzly. Led měl tloušťku 50 cm. S. purpurea byla celá úplně v ledu. Na jaře však nečekaně po odtátí ledu opět zahájila růst. Její listy, které byly zamrzlé v ledu jsou dodnes funkční. Kdybych ji tenkrát vysekal z ledu a dal ji do mrazáku, tak bych ji mohl rozmrazit kdykoliv, třeba za 10 let

Mucholapky jsem zakryl smrkovými větvičkami, ale všechny šprlice a darlinu jsem nechal i v holomrazech v prosinci jen tak.

Samosebou že kytky přikrývám chvojím, ikdyž by se sáry údajně nemusely, avšak raději učiním vždy opatření, které nic nestojí, než přijít při holomrazech o kytky. Mám je na chalupě - víceméně na "horách" n.v. cca 800 m nad mořem a už jsem v těchto krajích zažil i téměř -30 st.C., když byla před cca 5-6 lety v noci na silvestra jasná obloha! Bylo to sice jen asi dva tři dny, ale i ty můžou zabíjet! tehdy můj starej dieslovej škopek " auťák " to nevydržel Takže prevence je lepší, ikdyž jsou mrazuvzdorné.

V 800mnm je to dost jiné. Předse jenov v Brně v 230mnm zas tak dlouho a tak chladná zima rozhodně není.

No já to s tou nadmořskou výškou trošku přehnal, myslel jsem že jsem tak vysoko, ale to jsem ustřelil až moc. Velice se tímto omlouvám. Přesný údaj je 426 m.n.

Zdravím. Takže zimu mi úspěšně a někdy i proti mému očekávání přežily následující masožravky: Sarracenia alata, Sarracenia flava, Sarracenia oreophila, Sarracenia purpurea, Drosera rotundifolia, Drosera intermedia, Drosera !filiformis!, Drosera intermedia x filiformis, Drosera binata-u té nevím, asi obrazí z kořenů a Dionaea muscipula.
Rašeliniště bylo nepřikryté a než napadl sníh zažilo holomrazy i -15°C.



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Tomáš Báborský (30.03.2010 12:24)

Jak to dopadlo u vás?

Já jsem úspěšně přezimoval venku na zahradním rašeliništi:

35x Dionaea muscipula (různý formy)

2x Darlingtonia californica

20x D. filiformis
300x D. ´hybrida´
5x D. rotundifolia
4x D. ´obovata´
5x D. intermedia
2x D. anglica

20x S. purpurea ssp. purpurea
10x S. alata x purpurea
5x vzrsotlý S. flavy (var. rugelii, ornata, cuprea)
3x S. ((purpurea x leucophyla) x minor) x pupurea
2x S. (leucophyla x purpurea) x leucophyla
2x S. purpurea ssp. venosa var. burki
1x S. flava x purpurea
1x S. leucophyla


...v podstatě komplet všechny přežily. Teplomilnější jsem zakryl chvojím, chladomilnější jsem nechal odkrytý a jak bylo v půlce prosince dost sněhu, tak jsem na rašeliniště naházel cca. 1m vysokou hromadu, co přežila jak vánoční oblevu, tak oblevu na konci února (kolem 8.3. zas byly holomrazy a pak sníh), takže kytky byly izolovaný a když jsem to po roztátí hromady těsně po 20.3. odkryl, tak mě čekalo velmi přijemné překvapení.



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Jan Řehoř (13.04.2010 13:48)

Cca pred mesicem a pul, co roztal posledni snih jsem z raseliniste odhazel chvoji, ostrihal suche a sary a ted pomalu rasi, ktere presne dodam az budu vedet jake prezily a jake ne...
Ale prekvapenim pro me bylo uspesne prezimovani mucholapky .) ta se ma nyni k svetu z celeho raseliniste nejvic.