Darwiniana

Dobrý den,
mám doma špirlici (jsem začátečník) a nevím jak to v té rostlině funguje. Mám tím namysli samotnej proces trávení, jestli se do láčku může hodit třeba mrtvý hmyz, protože tam v poctatě nedráždím MR a nevím jestli ta masožravka pozná, že tam vůbec nějakou tu muchu má, abych tím té rostlině nějak neublížil. Díki za odpověď



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Michal Rubeš (30.12.2006 01:02)

U špirlic je toto docela problém, hlavně u těch vysokých, protože se větší moucho zasekne ještě nad hladinou trávící tekutiny a postupně se začne rozkládat sama přirozenou cestou - hnitím a to má za následek, že láčka začne také hnít od místa, kde se rozkládá právě ta moucha. Loni jsem pěstoval jednu špirlici celé léto venku na dvorku a chytala si velké množství much a málokterá se vešla do tekutiny a po čase z ní šel takový strašný smarad, že jsem musel ostříhat skoro všechny láčky a dát ji domů, nedalo se na tom dvorku vydržet. U S. purpurea se tento problém řešit nemusí, protože je dost široká a i hladinu trávící tekutiny má poměrně vysokou, takže veškerý hmyz je rozkládán rostlinou. Vysoké špirlice jsou podle mě uzpůsobeny na lov mravenců a né na naše masařky.

Jarda R.

ICQ: dva nula nula devět devět osm osm sedm sedm

jo diki, a když mám masožravku vysokou asi 15 cm, tak kde je to trávící ustrojí?

To se nedá určit podle slova "masožravku", je zapotřebí zmínit druh, ale jestli máš na mysli hladinu trávící tekutiny tak se podívej proti světlu, pak je ta hladina jasně vidět.

Jarda R.

ICQ: dva nula nula devět devět osm osm sedm sedm

Děkuji mnohokrát

Klidně může přikrmit, já občas přikrmím ty hodně malé mravencema, protože samy si ještě nic nechytí, ale přiměřeně a proti tomu rozkladu much lze udělat jednu věc a to nalejt do láčky dešťovku či destilku- tim stoupne hladina a hmyz se pomaleji rozkládá, takže to kytí stíhá, ale hmyzáky podávám sem tam,ne že dostane plnou láčku!

Mooc děkuji, já sem jí chtěl nějak přikrmit tak sem jí tam hodil muchu a ona už tam leží od pátku a nic se s ní neděje a ty mravence taky na začátek zkusím. Jinak fagt moc díík

S tímhle mám taky problém, mám sáry přes letní období venku a ony si toho nachytají vždycky tolik, že jim všechny láčky uprostřed hnijí. Májí vždycky ten hmyz minimálně do půl láčky. Z takových rostlin potom člověk nezíská "vzrostlý trs", protože se jedna láčka neudrží déle než dva měsíce . Už jsem i přemýšlel, že bych láčky nahoře ucpal třeba vatou, aby se tak nepřejídaly, ale ještě jsem to neudělal. A tak vždycky sním o skleníku, kam by se tolik hmyzu nedostalo......

Daemone, co přesně bys chtěl aby se s tou mouchou stalo? když píšeš že už tam leží od pátku a nic se s ní neděje. Žádná masožravka kořist nestráví celou jak si většina lidí mylně myslí, jenom z ní vytráví užitečné látky, kterých je na stanovišti které obývají pomálu. Pavouk taky nerozkouše a nesežere celou mouchu, jenom do ní napustí trávící tekutinu, zamotá ji do pavučiny a nechá "louhovat", no a když přijde ten správný okamžik, tak ji vysaje a pak "zahodí", aby neměl z pavučiny smetiště. Masožravka se kořisti sama zbavit neumí (a už vůbec ne když má víčko přes hrdlo) a tak se stane že když je much hodně tak se všechno nestráví a následuje hnilobný proces. Když je naopak vše stráveno tak už nemá co hnít.

Jarda R.

ICQ: dva nula nula devět devět osm osm sedm sedm

Tak s těma mouchama si moje sáry většinou porádí, ale tendle rok mi začali do purpurovky lízt šneci. Jsou tak blbý že tam vlezou a utopěj se a pak má purpurovka plnou láčku práce.

U špirlic venku mívám také problém přes vegetační období, hlavně s přemírou vos, ale zásadně nedělám žádná "protiopatření". Kdo chce samozřejmě mít láčky metrové a celé vegetační období, nezbývá mu nic jiného, než hmyz vybírat a nebo ho nepustit dovnitř. Případně jediné ideální řešení - mít sár celou louku a množství hmyzu se potom, stejně jako v přírodě rozloží mezi jednotlivé rostliny.
Osobně dávám přednost nezasahování, pokud to není vysloveně nutné, ale to je věc názoru.


Radek Kastner

trainxpress@post.cz
ICQ: 345-941-980
[www.freewebs.com]

Mravence nedoporucuju,pro spirlice nemaji podle me zadnou vyzivnou hodnotu a rosnatkam mi to "spalilo" listy. Drzel bych se much,vosy taky nic moc..
Jen by me zajimalo,jak funguje traveni u spirlic,co maji otevrenou lacku,tj. tem co se travici tekutina stale redi (konkretne ja mam purpureru). Zkousel jsem ji mit vevnitr a zadnou "travici" tekutinu nevytvorila,jako to delaji treba lackovky. Tak jsem tam nalil destilku a ta se pomalu odparuje nebo vstrebava. Fakt mi neprijde,ze by rostlina neco vylucovala - ma vubec cenu ji tam hazet mouchy??

S. purpurea tvoří trávící tekutinu a tvoří ji dostatek. Jako hlavní příčinu lenosti tvořit tekutinu u tvé nachovky bych viděl nějakým způsobem poničený kořenový bal. Zřejmě zpotřebuje veškerou vytaženou vodu na zásobení těla láček a na tekutinu do nitra ji nějak nezbývá. To by byla i příčina rychle se strácející doplněné vody do láček. To že si myslíš že mravenci pro špirlici nepřinášejí žádný enrgetický příjem je nadsazené. Masožravkám obecně stačí i minimální přísun potravy, není to jejich jediný způsob obživy. Jako každě rostliny rostou pomocí fotosyntézy a proto je živá kořist pro ně jakýmsi přilepšením, ale to už jenom opakuju předešlé příspěvky. Příčinou popálení listů rosnatek by mohla být kyselina mravenčí, kterou mravenci vystřikují při obraně (mravenec nepochopí že ho rostlina už nepustí).

Jarda R.

ICQ: dva nula nula devět devět osm osm sedm sedm

Všeobecně je nejlepší dát rostlinám co nejpodobnější podmínky jako v přírodě. Proto nedoporučuji vybírat muchy z láček, dolívat vodu apod. Prostě a jednoduše, nechte to na nich. To, že občas nějaká láčka shnije, tak co. Ať shnije. Vždyť je to normální. My taky shnijem

Mirek Zacpal
m.zacpal@centrum.cz
728 884 024

Moje řeč. Zbytečně přizpůsobovat podmínka, rostlina se ve většině případů postará sama a žádný list, žádná láčka nevydrží věčně, proto nevybírám, nedolévám, jen občas některé rostliny umístím polouzavřené (např.tučnice) ve chvíli zvýšeného výskytu pylu a různých poletujících semen, což bylo teď v dubnu a květnu, zbytečně mi kytky zalepí

Radek Kastner

trainxpress@post.cz
ICQ: 345-941-980
[www.freewebs.com]

Tak já to normálně taky neřeším a nechávám je být, ale když mám malou špirlici,kterou chci popostrčit k lepšímu růstu, tak jí popošťouchnu mravencem (mravencem proto, že je to opravdu malé sousto a hlavně se vejde v pohodě do láčky). Co se týká té vody do láček, já slyšela, že to pomáhá, leč sama to nepoužívám, protože mi je jedno ,že jsou zkrmený, chci říci přežraný.Prostě vytvoří další láčku, když tahle odejde a že je při venkovním chovu mám přežraný pěkně (taky máme na zahradě hnojiště-chovali jsme králíky, slepice...).Co se týká přežrání u výstavních kytek, tam to vypadá blbě, tak jsem slyšela, že ti co vystavují třeba v Chomutově (M. Srba?), že ucpávají horní části láček právě tampony vaty, protože v Chomutovském zooparku je hafo zvířat, spousta koní a tak jsou bobky všude a kytky se za výstavu dokážou tak nechutně zkrmit.....
Co se týká trávení, tak rostlina nechává "kostru hmyzu", maso a vnitřnosti rozloží a "vysaje" a vysušená chitinová kostra hmyzáka- prázdná moucha zůstane v láčce.Jinak masožravky nemají tak koncentrované trávicí šťávy jako živočichové -ředí dešťovka atd. takže hmyzáka nerozloží okamžitě.Nebude to vypadat, jako když ho hodíte do kyseliny....

Jarda,no je pravda ze sem ji nedavno presazoval,to bude asi tim,dik. Jinak vim ze MR prikrmovat nepotrebuji,jen poukazuju na to ze podle me nejsou mravenci nejlepsim krmivem! A to ze delaji fotosyntezu mi je taky jasne,neco uz jsem o MR cetl Prave kvuli te kyseline pisu,je skoda si s tim nicit listy,i kdyz lackam to asi tolik vadit nebude..

Viz [www.darwiniana.cz]

---

Michal

Stáňa:
Jen přidám zkušenost: Moje maminka má ve skleníku taky nějaké ty špirlice (Míra postupně expanduje do jejího okurkového skleníku), a problém byl, že všechny láčky (třeba u flavy) byly hned plné nachytaného hmyzu a rychle odcházely, byly flekaté atd, no klasika, kdy pěstitele hřeje jen ten pocit, že kytka se má asi dobře, ale na pohled je to trochu bída. Nicméně maminka nezaváhala a začala čerstvě otevřené nové láčky "chránit", tedy hned po otevření ucpat nahoře kusem zmačkaného papírového kapesníčku. Řekla bych, že je to skvělé kompromisní řešení. Kytce nevadí, když má třeba z 5 láček dvě ucpané a "hladové" a pěstitel má celé léto ve skleníku aspoň nějaké ty "echt reprezentativní" kytky s krásnými výstavními nepoškozenými láčkami. Vypadá to fakt dobře a myslím, že jsou spokojení všichni zúčastnění

Tak to mi přijde jako fikané a elegantní řešení - láčky půl na půl.


Radek Kastner

trainxpress@post.cz
ICQ: 345-941-980
[www.freewebs.com]

Papírový kapesníček? To mi ta vata přijde lepší - není tak těžká a dokáže se snadno přizpůsobit tvaru láčky, takže tam opravdu nic neproklouzne. Asi to taky tak začnu dělat. Rostlinám opravdu stačí jedna dvě mouchy v jedné láčce. A navíc - pokud se to nepřehání, dá se říct, že čím hladovější rostlina, tím větší a krásnější pasti tvoří. U špirlic jsem se nikdy nedočkal velkých krásných láček - a to čistě jen protože se mi venku přežíraly a láčky brzy uhnívaly. Je jasné, že v oblastech s chudou mokřadní půdou není tolik hmyzu jak u nás.

Stáňa:
Mně osobně přijde lepší ten kapesníček. Taky není nijak těžký, navíc narozdíl od vaty drží tvar (zkus namočit vatu, hned splaskne) a navíc vata se může chytat na lepkavém okraji atd. Ale myslím, že je to úplně jedno
Mimochodem rostlinám by nevadilo ani kdybyste systematicky ucpávali všechny láčky, ale předpokládám, že mi to žádný z místních "krmičů" neuvěří... ony ty máminy kytky nejsou stejně zalévané destilkou: tedy dešťová vody to původně je, ale plavou kolem nich ve vodě žáby (občas bydlí i přímo s kytkou v květináči), občas to pohnojí nějakej ten pták. A jsou narostlý jak nikde jinde +
Takže kytkám zdar!

Ale uvěří, Stáňo. Vím, že ty kytky můžou být "vegetariánky", taky jich pár nucených vegetariánek v akváriích mám, ale to víš, člověk, který je vzděláním jako třeba já zootechnik holt má v sobě trochu zakořeněno, že "chovné kusy" mají být řádně nažrané! Samozřejmě samoobslužně.To ,že sem tam přidám nějakého hmyzáka, když jde kolem a podaří se mi ho chytit, to je tak vyjímečné,že jim to nemůže vadit. Kytky na výstavu nemám, tak ať žerou. Aspoň mám pocit, že nestrádají a mají maximum péče a docela věřím, že mi kvetou taky díky tomu, že se přes sezónu nažraly, protože zimovací podmínky nemám zdaleka ideální a kytky,které následující sezónu vykvetou mě většinou překvapí v tom, že s nima nepočítám,protože se mi zdály příliš malé a mladé a počítala jsem s kvetením až tak za rok za dva.
Kdybych neměla možnost venkovního pěstování, tak taky "suší hubu", protože bych jim rozhodně hmyzáky cíleně nechytala.To bych nedělala nic jiného....

rád bych se vás zeptal co mam dělat...Koupis jsem si purpureu,ale ona tam žádnou vodu nemá a žádná se netvoří

to není tak zásadní problém, v přírodě hlavní množství "vody" do láček naprší, purpurea roste dobře i bez ní, je jen celkem líná v chytání hmyzu, když se ten případně nemá v čem utopit, někdo vodu dolévá, někdo, jako třeba já, ne.
Spoléhám na to, že na balkoně do ní malé množství naprší...

Radek Kastner

trainxpress@post.cz
ICQ: 345-941-980
[www.freewebs.com]

A kam dosahuje v láčce???

to je úplně jedno, nemusí tam bt nic, ale klidně má purpurea i plné láčky vody, nejsou nijak proti dešti kryté jako u některých jiných špirlic

Radek Kastner

trainxpress@post.cz
ICQ: 345-941-980
[www.freewebs.com]

Můžu se eště zeptat kolik láček má průměrně sarracenia leucophyl?

Leucophylla moc láček nemívá,většinou tak 5,6 možná 7 na jeden vrchol a jednu sezonu. Záleží kolik je v hrnku růstových vrcholů- oddělků, když by každý měl 5 láček tak se to nahledá....

Já jsem teď ale vyděl v květinářství malou S. Leucophyl a ta měla alspoň 50láček za 200KČ