Chramst!
Víte, že Ch. R. Darwin označil mucholapku podivnou jako nejzajímavější rostlinu na světě? Možná ho zajímala víc, než jeho evoluční teorie.

elektronická verze časopisu Trifid - vydává Darwiniana

Hledání v článcích
Bozi Dar
rubriky slovník autoři download ankety nastavení
<<  Leden  >>
PoÚtStČtSoNe
 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31    
Redakce
Redakce
Připomínky pište do
diskuze
Tento časopis běží na
phpRS
WebArchiv - archiv českého webu

WebArchiv - archiv českého webu

Jak pěstuji užovník Caladium bicolor (Ait.) Vent.

03. 07. 2008
Jan Fiebinger
rostliny Zdroj: Trifid 2003/2 (Zdeněk Aksamit)

Rostliny z čeledi árónovitých (Araceae) jsou většinou okrasné listem a květem. Pozor na vůni některých zástupců. Barvami ale hýří snad jen užovníky.
Užovníky jsou rostliny dekorativní barevným listem. Z toho důvodu používám substrát s nízkým obsahem dusičnanů. Listovku, rašelinu a hrubší písek v poměru 3:1:1. Hlízy sázím počátkem března do vlhkého substrátu asi 2 cm pod povrch. Po objevení prvního listu, začínám s bohatou zálivkou. Po celou dobu vegetace udržuji v podmisce vodu. Zálivku snižuji počátkem září tak, aby do konce října listy zavadly a hlíza se zatáhla. Počátkem listopadu hlízy vyjmu, nechám je doschnout a očistím je od zbytků listů a kořenů. Zimuji je v papírové krabici asi při teplotě 18-20° C. Při takovém způsobu pěstování mívám listy zbarveny růžově s přechodem do žlutého odstínu směrem k žilnatině. Žilnatina listu zůstává zelená.Velikost listů u větších hlíz dosahuje délky téměř 40 cm a šířky přes 20 cm. Soukvětí druhu Caladium bicolor jsou zajímavé jak tvarem tak i vůní, která připomíná parafín. Bohužel se vytváří jen na jedinou noc.



Užovníky se množí dělením hlíz. Řezné plochy zasypávám prachovým dřevěným uhlím. Na každém oddělku musí zůstat alespoň jeden růstový vrchol. Na zajímavosti přidává těmto rostlinám fakt, že nejsou náročné na světlo. Proto jimi můžeme osazovat i místa dále od okna nebo nedosvícený roh vitríny.
Nakonec musím varovat před použitím dusíkatých hnojiv. Po jejich aplikaci ztratí totiž listy své pestré zbarvení a další budou zelené až do vyčerpání dusičnanů v substrátu. Osobně užovniky nehnojím, protože je každoročně přesazuji do nového substrátu.

Rod užovník (Caladium Vent) zahrnuje asi 10 druhů, jejichž domovinou je tropická Amerika, zejména povodí Amazonky. Náleží do čeledi árónovitých (Araceae uss.), jež jsou v naší přírodě zastoupeny čtyřmi rody: árón (Arum L.), ďáblík (Calla L), puškvorec (Acorus L.) a babelka (Pistia L). Babelka řezanovitá (P. stratiotes L), původem z tropů, je u nás zaznamenána jako přechodně zplanělá (akvaristika). Typickým květenstvím árónovitých (Araceae uss.) je palice, kterou tvoří hustě nahloučené drobné a nenápadné kvítky. Její atraktivitu umocňuje obvykle druhově specificky zbarvený a tvarovaný palist, tzv. toulec (spatha). Notoricky jsou zahradnickou komercí zpopularizovány zvláště rody toulitka (chvostokvět) (Anthurium Schott) a kala či kornoutnice (Zantedeschia Spr.) - árónovité využívané do svatebních a jinak slavnostních kytic. Mnohé druhy této čeledi jsou výrazně toxické. Mezi nimi též „známý rod“ difenbachie (Diffenbachia Schott), který je v našich domácnostech dosti běžnou pokojovou rostlinou. I když se toxicita jeho zahradních kultivarů zdá značně nízká, mohou všetečné batole po požití natě z difenbachie výrazně potrápit už pouhé jehlicovitě ostré krystalky šťavelanu vápenatého (tzv. rafidy), které jsou obsaženy v idioblastech jejích buněk, a které snadno mechanicky narušují sliznice. Rafidy v součinnosti s toxiny jsou tedy opravdu smrtící kombinací! Rod zmijovec (Amorphophallus BL.) z asijských tropů, jehož některé druhy se rovnněž pěstují jako pokojové rostliny, se během kvetení projevuje odporným zápachem. Obří a smrduté soukvětí vytváří druh A. titanum, který roku 1878 objevil na Sumatře přírodovědec Odoardo Beccari. Čeleď árónovitých (Araceae) je rozšířena hlavně ve vlhkých tropech (méně v subtropech), ale zasahuje i do mírných pásů. Její zástupci milují převážně vlhká a stinná stanoviště. Na zeměkouli se tato čeleď rozrůznila asi ve 125 rodů s 2378 druhy.


komentáře (1) - poslat mailem - vytisknout článek | Zdroj: Trifid 2003/2 (Zdeněk Aksamit)


Darwiniana Všechna práva vyhrazena. Použití materiálů z těchto stránek pouze se souhlasem společnosti Darwiniana. Přímé odkazy na obsah jsou povoleny jen s uvedením zdroje. © 1991-2013 Darwiniana Darwiniana