Chramst!
Víte, že Utricularia vulgaris byla pravděpodobně tažnými ptáky zavlečena až do Afriky (Kongo, Súdán aj.)?

elektronická verze časopisu Trifid - vydává Darwiniana

Hledání v článcích
Bozi Dar
rubriky slovník autoři download ankety nastavení
<<  Leden  >>
PoÚtStČtSoNe
 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31    
Redakce
Redakce
Připomínky pište do
diskuze
Tento časopis běží na
phpRS
WebArchiv - archiv českého webu

WebArchiv - archiv českého webu

Malá škola biologie a botaniky

18. 12. 2008
Jan Fiebinger
zprávy Zdroj: Trifid 1996/3 (Darwiniana)

LIST (fylom) je postranní orgán rostlinného těla, který se tvoří pouze na stonku. Postavení listů na stonku jejich velikost, tvar a zabarvení patří mezi nejdůležitější znaky při určování jednotlivých rostlinných druhů. Hlavní funkcí listů je zajišťovat prostřednictvím fotosyntézy, což je přeměna látek anorganických (voda a oxid uhličitý) na látky organické (cukry). Proces fotosyntézy probíhá v buněčných organelách zvaných chloroplasty. Kromě této klíčové funkce jsou listy nezbytné také pro svou schopnost transpirace (vypařování vody) a výměny plynů (kyslík a oxid uhličitý).



14
příčný řez a stavba listu

Mladé listy jsou uloženy v pupenech a jejich růst je blokován. Životnost jednotlivých listů je v našich podmínkách omezena příchodem zimy, kdy listy o-padávají, aby byl omezením transpirace zmenšen výdej vody rostlinou. U stálezelených rostlin se životnost listů pohybuje podle druhu rostliny v rozmezí 2-10 let. Během vývoje rostliny vznikají na stonku 3 hlavní typy listů:
1) dělohy - zárodečné listy vytvořené již v zárodku semene
2) asimilační listy - typické, většinou zeleně zbarvené listy, které jsou zpravidla tvořeny řapíkem a listovou čepelí. Tvarová rozmanitost těchto listů je značná podle jednotlivých druhů rostlin.
3) listeny - redukované listy různého tvaru, velikosti a bány. V úžlabí listenů vyrůstají květy a nové větve,

U některých rostlin jsou u báze listů vyvinuty palisty (např. hrách). Z hlediska vnitřní stavby listu je rozlišena svrchní a spodní strana listu. Jednotlivé části listu na průřezu jsou znázorněny na obrázku. Kutikula - tenká vrstva na povrchu listu, která brání nadměrným ztrátám vody. Pokožka - je tvořena buňkami bez chloroplastů. Tyto buňky u některých rostlin (např. Drosera) vybíhají v chlupy (trichomy). Průduch - tvořen dvěma specializovanými buňkami schopnými změnou svého tvaru otevřít mezibuněčný prostor vnějšímu prostředí. Palisádový parenchym - soubor válcovitě protažených buněk s chloroplasty. Houbový parenchym - okrouhlé až laločnaté buňky s velkými mezibuněčnýmy prostory. Cévní svazek - viz předchozí díly.

Modifikace listu
Nejtypičtější modifikace listu
- trn (bodlik, pcháč, akát)
- dužnaté listy s hromaděním vody (sukulenty)
- úponek (hrachor, plamének plotní)
- cibule (zdužnatělý jeden list - sněženka, více listů - cibule kuchyňská)

Modifikace listu u masožravých rostlin
- kornoutovitě svinutý až srostlý list - láčka (Heliamphora, Sarracenia, Brocchinio, Darlingtonia)
- žláznaté trichomy, tvořeny výrůstky pokožkových i podpokožkových buněk
- jednobuněčné z jediné pokožkové buňky (Byblis)
- mnohobuněčné (Drosera, Drosophyllum, Pinguicula, Ibicella)
- aktivní pohyblivá čepel (Dionaea, Aldrovanda)
- lapací měchýřky (Utricularia, Polypompholyx)
- past typu "vrš" (Genlisea)
- konvicovitá láčka s víčkem (Nepenthes, Cephalotus)


komentáře (1) - poslat mailem - vytisknout článek | Zdroj: Trifid 1996/3 (Darwiniana)


Darwiniana Všechna práva vyhrazena. Použití materiálů z těchto stránek pouze se souhlasem společnosti Darwiniana. Přímé odkazy na obsah jsou povoleny jen s uvedením zdroje. © 1991-2013 Darwiniana Darwiniana