Málokterý pěstitel se může pochválit, že jeho sbírku nepostihla žádná pohroma v podobě mšic, puklic, plísní a hnilob. I já jsem si do určité doby myslel, že se mně tyto radosti vyhnou. Stačilo několik výměn a zanedbání karantény nových druhů. Přidaly se mšice, kterým se zalíbily mladé výhonky špirlic.
Nejdříve jsem hledal pomoc v zajímavých článcích zkušených pěstitelů (APMR č. 4,7 od O. Števka, TRIFID č. 1/96 od P. Chramosty aTRIFID 3+4/97 od ing. P. Toufara).
Navštívil jsem speciální prodejnu zahradních potřeb, nakoupil "chemii" a boj se škůdci mohl začít.
Zbavit se mšic, není vždy jednoduchá záležitost. Nutno zakročit co nejdříve. Samička může mít až 150 potomků, kteří mají další generaci už za 7-10 dní. Není divu, že rostliny mohou být po několika dnech úplně zamořené. Během léta se rodí živé mladé mšice, ale na podzim kladou vajíčka a přezimují na jiné rostlině, než která slouží jako potrava. Pěstitel se raduje, že vyhrál, ale další rok boj pokračuje. Mšice si na použitou chemikálii přivykne a preparát se stává neúčinným, případně rostlinu poškodí nebo zničí vyšší koncentrace roztoku. Na napadené rosnatce kapské (Drosera capensis) jsem úspěšně odzkoušel přípravek FAST-K. Insekticidní vodní přípravek v mechanickém rozprašovači jí nijak neublížil. Nutno postřik několikrát obnovit. Další přípravek vhodný a účinný je ZOLONE-WP. Přípravek hubí veškerý savý hmyz a působí dlouhodobě. Prášek cihlové barvy je třeba rozmíchat ve vodě v poměru 1 gram na 500 ml vody. Při ceně několika korun získáme velké množství kvalitního postřiku. Při postřiku špirlic za slunného teplého dne docházelo k deformacím láček. Nutno stříkat, když je zamračeno. Pak jsem neměl problémy. Do roztoku přidávám hnojivo na list BIOM-LH (1:150) na regeneraci.
V literatuře jsem nalezl tyto recepty: 5-10 cigaretových nedopalků vyluhovat v 500 ml vody, po dobu 24 hodin. Přecedíme a přidáme trochu mýdla. Nikotin slouží zároveň jako stimulátor růstu. Tento postřik nesnášely rosnatky. Další recept je 500 gr. rebarborových nebo bezových listů a 500 ml vody a lžička mazlavého mýdla. Zajímavý může být postřik z vývaru kopretiny růžové v 10 denních intervalech, který obsahuje pyrethrum. S těmito postřiky však nemám zkušenosti.
Dalším velkým nepřítelem rostlin jsou štítenky, známé spíše jako puklice. Dá se proti nim bojovat nejlépe v larvím stadiu. Jakmile se kolem dospělých puklic vytvoří voskový pancíř, je již málo prostředků, které by je zdolaly. Můžeme rozpustit asi 20 gramů tekutého mýdla v trošce teplé vody. Doplníme na litr a přidáme 10 ml lihu. Roztokem je nezbytné silně potřít listy a stonky. Na špirlicích a na láčkovkách se mi nejlépe osvědčil FRUTAPON. Je to směs vody a minerálního oleje. Olej puklici ucpe dýchací otvor a nezvaný host se udusí.
Nejprve se objeví žluté skvrny na listech, které později zhnědnou. Teprve potom se objeví jemné šedé pavučinky, které za krátkou dobu pokryjí celou rostlinu. Jedná se o svilušku.
Jako prevence pomá vlhko, rosení a čerstvý vzduch. Při použití chemických látek je zde problém, aby prostředek nezničil jen dospělý hmyz, ale i vajíčka. Postřik nutno obnovovat po deseti až dvanácti dnech ošetření alespoň ještě dvakrát. Aby vylíhnuté svilušky nestihly naklást vajíčka. Opět se mi osvědčil přípravek ZOLONE-WP.
V reklamním letáku mne zaujal přípravek THORANT. Působí na nejmladší larví stádia svilušek s dlouhodobým účinkem. Působí také jako požerový jed. Spolehlivě hubí škůdce, přezimující na dřevinách. Vhodný je na puklice, štítenky a mšice. Při výskytu puklic ve vitríně se osvědčil. Růžový povlak na listech rostlinám vůbec neuškodil. Když jsem na podzim řízkoval muškáty, tak se mi v teple úplně osypaly mšicemi. Po aplikaci Thorantu ve formě postřiku, zůstaly rostliny čisté a za celou dobu se neobjevila ani jediná mšice.
V zimním období vegetačního klidu, zvláště při vyšších teplotách a nadměrné zálivce s nedostatkem světla může dojít k napadení sbírky hnilobou kořenového krčku. Nejvíce jsou napadány špirlice, darlingtonie a heliamfory. Při objevu této nemoci bývá většinou už pozdě. Včera zdravá rostlina a dnes odpadávají celé láčky, které uhnily v místech, kde se stýkají se zeminou. Uhnilou část oddenku je nutné odřezat. Když mi tak uhnila špirlice Sarracenia minor, zbylou část jsem dezinfikoval růžovým roztokem hypermanganu. Řez jsem zasypal práškovým stimulátorem AS-1. Špirlici se mi podařilo zachránit. Na dezinfekci lze použít výluh 20 gramů nakrájené cibule vyluhované 24 hodin v litru vody.
Proti plísním je třeba bojovat preventivně. Nezbytné je ve vitríně větrat a preventivně do zálivky v zimním období přidávat fungicidy. Já používám FUNDAZOL 50 WP, MIKAL-M a ROWRAL-FLO.
Tímto článkem jsem se chtěl podělit o zkušenosti, které jsem při ničení škůdců získal. Možná někteří z vás znají lepší a účinnější metody a prostředky hubení. Bylo by dobré, kdybyste se o své poznatky podělili a pomohli tak ozdravit sbírky ostatních pěstitelů.
