Výběr rostlin pro osázení v prvním roce je veden snahou zajistit stabilitu a otestovat životaschopnost biotopu s tím, že budou preferovány rostliny běžné a lehce dostupné. Např. Agrostis canina, Anthoxanthum odoratum. Po stabilizaci biotopu by v druhé fázi mohlo dojít k postupnému doplňování o druhy vzácnější a méně časté. Darwiniana by při zajištění těchto rostlin viděla jako přínos podtrhnout, že rostliny pro tuto expozici nebyly získány přímým sběrem v přírodě a nebyly tak narušeny přirozené biotopy na lokalitách v chráněných oblastech a především bude nápomocna konzultacemi s BZ Liberec a BÚ AV ČR, Třeboň, jak s posouzením tohoto návrhu, tak s možností získaní rostlin z jejich fondů. Rosnatky budou zajištěny ze stávajících kultur pěstitelů a z kultivace in vitro. Tlustonitník klasnatý, který v současné době pokrývá tuto plochu bude v rámci BZ přemístěn.
Poznámky k rašeliništi, jeho konstrukci a výsadbě rostlin
Substrát:
Navrhuji použít jako substrát rašelinu smíšenou s pískem. Na dno by se umístily meliorační trubky 2x120 mm + geotextilie (jako zásobní vrstva vody) a na ni se navrství hrubozrnný křemičitý písek, na něj vrstva rašeliny s velkým podílem písku, na ni další vrstva rašeliny s menším podílem písku a nakonec snad i čistá rašelina. Vzhledem k tomu, že je rašeliniště dost malé, čistá rašelina v celém objemu by mohla třeba zahnívat a to bych nerad riskoval. S pískem na dně by bylo možné snadno kropit povrch rašeliniště demineralizovanou vodou a z vrstvy písku vespod by vedla trubka, kterou by voda zase pomalu odtékala. Zamezilo by se tak stagnování vody a umožnilo vyplavování případných přebytků živin ze substrátu (například z prachu z ovzduší). Případně je možné vodu vést na tučnicovou skalku a zavlažovat ji tak proudící vodou, odkud by odtékala pryč, vzbudilo by to pěkný dojem prameniště.
Optimální by byla přírodní rašelina a není ani nutné, aby to byla rašelina vrchovištní. Většina navržených druhů je schopná růst při vyšším pH, včetně rosnatek, které jsou schopné bez problémů růst i při vyšších hodnotách pH, než jaké panují na vrchovišti. Hlavně, aby rašelina nebyla prosycená chemií a smutnicemi, některé chemické látky by mohly brzdit vznik mykorhizních vztahů prospěšných pro rostliny.
Úprava povrchu:
Povrch rašeliny v rašeliništi bych navrhoval mírně upravit - vytvořilo by se jedno menší a jedno větší (a plošší) jezírko na bublinatky. Mezi jezírky by vedla sníženina, ve které by bylo téměř neustále silně vlhko, ale zaplavená by byla jen občas (po dešti či větším zalití). Ideální by bylo, kdyby se v ní uchytil a rozrostl nějaký rašeliník, případně jiný mech, třeba Calliergonella cuspidata je poměrně vhodná do takových podmínek. Nejrozlehlejší by byla asi střední část o kousek výše než jezírka. Na ní by rostly nejen rašeliníky, ale i jiné mechy, a poměrně vhodné by bylo udržovat část povrchu bez mechového podrostu. V zadní části by se udělala ještě o trochu víc vyvýšená plotna, na které by byly rostliny trochu vyšší a připomínaly by přechod rašeliniště spíše v rašelinnou louku.
Vzniklo by tak více ekologických nik, ze kterých by si posléze rostliny vybraly tu, která by jim nejlépe vyhovovala. Rozlišoval bych tři základní úrovně - sníženina s rašeliníkem, přecházející v jezírka (1), střední úroveň stále vlhká, ale ne pod vodou (2) a mírně sušší plocha (3). Orientační nákres je přiložen pod tabulkou s druhy.
Osazení a pěstování v první fázi:
Prvním rokem bychom naseli semena a nějaké sazeničky. Nejprve by bylo asi vhodné pokrýt alespoň část povrchu rašeliníkem (druh nespecifikuji, nemá to smysl, očekávám, že použijeme zrovna ten, který bude možné sehnat a který nám tam poroste), případně dalšími mechy (mechy jsem nevybíral žádné speciální, přidávám běžnější druhy, mezi rašeliníkem se stejně nejspíš vyskytnou i malé pleurokarpní mechy, kterým podmínky rašelinišť vyhovují). Nemám v plánu osazovat vzácné mechy, sice by to mohlo být botanicky zajímavé, ale většinou by z toho nebyl žádný větší estetický zážitek pro návštěvníky a nejsem schopen říct, jestli by se nám podařilo populaci vzácného mechu udržet.
Mezi rašeliník bychom nasázeli sazenice ostřic, suchopýru a dalších rostlin, ale většinu bych navrhoval pokusit se vyset ve formě semen, lépe a přirozeněji se uchytí (otázkou je, jestli bude možné semena těchto druhů rostlin sehnat). Níže v tabulce uvádím výčet první sady druhů cévnatých rostlin pro první rok a místo jejich výsadby. To, že rostlinu navrhuji například pro střední úroveň ještě neznamená, že nemůžeme pár semen naset i na obě ostatní úrovně, kde se danému druhu může dařit také. Pouze navrhuji, kam druh soustředit, především v závislosti na jeho typické výšce a vlhkostních nárocích.
Přemýšlel jsem o systému, kde by byla poloha každé rostliny předem dána - například Drosera rotundifolia by rostla pouze v pravém horním rohu a na několika místech uprostřed, suchopýr by byla skupinka rostlinek vlevo a podobně. Tento systém jsem zavrhl, protože pokud chceme docílit rašeliniště, které bude vypadat alespoň trochu přirozeně, měly by na něm být rostliny rozmístěny náhodně. Přesné určení můžeme dát větším, nápadnějším a třeba vzácným druhům, ale běžné druhy z prvního roku by měly růst všude, promíchané tak, jak narostou samy.
Rosnatky jsem do první výsadby zařadil proto, že jsou relativně dobře schopné pokrýt uvolněný prostor na rašelině a vypadají při tom docela hezky. Takže pokud vysejeme pouze semena na podzim, příští rok na jaře vyklíčí spousta semenáčků, které by později byly doplněny i dospělými rostlinami.
Seznam navrhovaných druhů rostlin pro první fázi výsadby se může změnit v závislosti na podnětech a vyjádřeních dalších zúčastněných osob v závislosti na jejich praktických zkušenostech a opodstatněných návrzích.
Tabulka výsadby pro první rok
| Druh | forma (semena/rostliny) | místo výsadby | poznámky |
|---|---|---|---|
| Agrostis canina | semena | 2 a 3 | |
| Anthoxanthum odoratum | semena | 3 | |
| Briza media | semena | 3 | |
| Carex echinata | rostliny i semena | 1, 2 a 3 | |
| Carex nigra | rostliny i semena | 1, 2 a 3 | |
| Carex panicea | rostliny i semena | 2 a 3 | |
| Carex rostrata | rostliny i semena | 1 a 2 | i do jezírek (opad) |
| Drosera anglica | semena | 1 a 2 | |
| Drosera intermedia | semena | 1 a 2 | břehy jezírek |
| Drosera rotundifolia | semena | 2 a 3 | |
| Epilobium palustre | rostliny i semena | 2 a 3 | |
| Eriophorum angustifolium | rostliny i semena | 1, 2 a 3 | |
| Festuca rubra | semena | 2 a 3 | |
| Luzula multiflora | rostliny i semena | 2 a 3 | |
| Lychnis flos-cuculi | rostliny i semena | 2 a 3 | |
| Nardus stricta | rostliny i semena | 3 | |
| Potentilla erecta | rostliny i semena | 2 a 3 | |
| Valeriana dioica | rostliny i semena | 2 a 3 | |
| Viola palustris | rostliny i semena | 2 a 3 |
Půdorysné schéma
Výsledný podrobnější návrh bude proveden v realizační dokumentaci. Po polohopisném a výškopisném zaměření a zakreslení řezů, bude navržen definitivní tvar a výškové členění biotopu.
Informace o výšce rostlin, které jsou navrženy v prvé fázi výsadby
| Agrostis canina | psineček psí - vytrvalý druh. Vytváří volné trsy s dlouhými nadzemními jemně olistěnými výběžky.Výška rostliny: 10 až 70 cm. Sterilní tvoří většinou nízké porosty kolem 10 až 15 cm. |
| Anthoxanthum odoratum | tomka vonná - vytrvalá trsnatá tráva vonící kumarinem, často nažloutle zelená, stébla vysoká 15 až 50 cm |
| Briza media | třeslice prostřední - vytrvalá tráva, tvoří husté trsy vysoké asi 40 cm |
| Carex echinata | ostřice ježatá - vytrvalá, trsnatá, dosahuje výšky 10 až 30 cm |
| Carex nigra | ostřice obecná - vytrvalá, výběžkatá, výška kolem 20 cm i více |
| Carex panicea | ostřice prosová - vytrvalá, výběžkatá, vysoká 15 až 40 cm |
| Carex rostrata | ostřice zobánkatá - vytrvalá, výběžkatá, 30 až 100 cm vysoká |
| Epilobium palustre | vrbovka bahenní - vytrvalá, 10 až 100 cm, nenápadná bylina |
| Eriophorum angustifolium | suchopýr úzkolistý - krátce výběžkatý druh, výška sterilních rostlin většinou do 20 až 25 cm, při květu až kolem 50 cm |
| Festuca rubra | kostřava červená - vytrvalý druh. Na rašeliništích vytváří menší trsy i rozvolněné porosty s výběžky mezi rašeliníkem. Sterilní mezi rašeliníkem často jen do 10 cm výšky, ve vhodnějších podmínkách vyšší a stéblo i přes 50 cm. |
| Luzula multiflora | bika mnohokvětá - vytrvalá, sterilní listy nízké, za květu vyšší |
| Lychnis flos-cuculi | kohoutek luční - dvouletá až vytrvalá bylina, vysoká 20 až 60 cm, sterilní dosahuje výšky do 10 cm |
| Nardus stricta | smilka tuhá - vytrvalá trsnatá tráva vysoká až 40 cm, je zapotřebí ji kosit a omezovat na nižší porost v sušších místech. |
| Potentilla erecta | mochna nátržník - vytrvalá bylina vysoká až 60 cm, v závislosti na výšce okolní vegetace |
| Valeriana dioica | kozlík dvoudomý - vytrvalý druh, sterilní listové růžice jsou vysoké do 10 cm, za květu dosahuje výšky až 45 cm |
| Viola palustris | violka bahenní - vytrvalá, asi 7 cm vysoká bylina |
Druhá fáze výsadby:
Ve druhé fázi již nebude kladen důraz na konkrétní druhy, vysazovat budeme tentokrát vzácnější druhy (ale nejen vzácné) jak ve formě semen, tak ve formě sazenic. Výsadba toho kterého druhu se bude řídit především tím, jestli se nám jej podaří získat. Například do sníženiny mezi jezírky bych navrhoval vysázet vachtu trojlistou a mochnu bahenní (zábělník bahenní). Mezi již vyklíčené semenáčky rosnatek budou vysázeny dospělé rostliny a do jezírek nasadíme bublinatky (navrhoval bych Utricularia minor do rozlehlejšího jezírka a U. ochroleuca či jiný podobný drobný druh do menšího jezírka). Ve formě semen bychom se mohli pokusit později vyset například Dactylorhiza majalis.
Výsadba dalších druhů záleží čistě na tom, zda se je podaří získat a udržet. Chráněné a vzácné druhy, u kterých se nám podaří získat životaschopné sazenice a nepřežijí v daných podmínkách, nebudeme mít snahu za každou cenu pěstovat a udržet.
V průběhu osázení sazeničkami a v pokračování výsevů budou jednotlivé druhy pečlivě značeny informačními tabulkami ve shodném provedení s BZ, tak aby nemohlo dojít k záměnám. Souběžně bude prováděna i fotodokumentace.
Další péče:
Většina navrhovaných druhů na rašeliništích nedosahuje své maximální výšky. I přesto je vhodné typicky vyšší rostliny sázet do zadní části rašeliniště a do popředí spíše druhy drobné. Celé rašeliniště bude pravděpodobně zapotřebí jednou až dvakrát ročně opatrně ručně pokosit (nejlépe ostrým srpem). Kosené porosty budou nižší a přehlednější, rostliny nebudou dosahovat svých maximálních výšek díky omezené konkurenci mezi nimi. Dále bude pravděpodobně vhodné alespoň jednou za rok (nejlépe asi na jaře) celé rašeliniště pečlivě prohlédnout a zrušit příliš rozbujelé trsy rostlin, které by mohly přerůstat své okolí. Stejně tak bude pravděpodobně jednou za rok (taktéž na jaře) vhodné ručně vybrat příliš nahromaděnou odumřelou biomasu.
Vodní režim
Udržování vodního režimu je navrženo se snahou využití v maximální míře dešťové srážkové vody a její akumulaci v zásobní části na dně rašeliniště. Kontakt se spodní vrstvou bude zajištěn pomocí knotů, které zajistí vzlínáním využití vody z této zásobárny. V případě delšího období sucha by se doplnila nejlépe demineralizovanou vodou tak, aby rašelina nikdy zcela nevysychala. Jezírka mohou občas vyschnout tak, že na dně zůstává pouze mokré bahno, oba navrhované druhy bublinatek dokáží růst i na mokré rašelině.
Tučnicová skalka
Pro pěstování tučnic byla předběžně navržena skalka s několika "kapsami", které by se naplnily substrátem a protékala by jimi voda. Nejlépe tak, aby voda pomalu přetékala z jedné kapsy do druhé. Použitelným materiálem by mohl být například pískovec, ale i jiné, bazičtější horniny.
Vzhledem k tomu, že objem "kapes" ve skále by byl omezený, ve výsadbě rostlin by se počítalo pouze s porostem mechu a několika málo drobnějšími nemasožravými rostlinami (ostřice, suchopýr). Hlavními rostlinami by byly tučnice (oba naše druhy, pokud to bude možné), které by mohly nerušeně vytvářet i větší trsy.
Druhou, pravděpodobně méně konstrukčně náročnější variantou, je imitace prameniště. V podstatě by vypadalo podobně jako již zmiňované rašeliniště, ale z prameniště by voda pomalu odtékala pryč a větší podíl by měly různé druhy mechů, ve kterých by rostly tučnice.
Seznam všech potenciálně pěstovatelných druhů:
Agrostis canina, Achillea ptarmica, Anemone nemorosa, Angelica sylvestris, Anthoxanthum odoratum, Briza media, Cardamine pratensis, Carex canescens, Carex davalliana, Carex demissa, Carex diandra, Carex echinata, Carex leporina, Carex nigra, Carex panicea, Carex pulicaris, Carex rostrata, Cirsium palustre, Crepis paludosa, Dactylorhiza maculata, Dactylorhiza majalis, Epilobium palustre, Equisetum fluviatilis, Equisetum palustre, Eriophorum angustifolium, Eriophorum latifolium, Festuca rubra, Galium uliginosum, Juncus articulatus, Juncus filiformis, Luzula multiflora, Lychnis flos cuculi, Lysimachia vulgaris, Menyanthes trifoliata, Oxycoccus palustris, Parnassia palustris, Peucedanum palustre, Polygala vulgaris, Potentilla erecta, Potentilla palustris, Ranunculus acris, Ranunculus auricomus, Rhynchospora alba, Sanguisorba officinalis, Scutellaria galericulata, Senecio rivularis, Succisa pratensis, Trichophorum alpinum, Vaccinium myrtillus, Valeriana dioica, Viola palustris
Mechy:
Sphagnum sp. (co seženeme a co se uchytí, například S. palustre, S. flexuosum, S. warnstorfii, S. fallax, S. terres atd.)
Aulacomnium palustre
Calliergonella cuspidata
Polytrichum strictum
Další pleurokarpní mechy, rostoucí obvykle v menších pokryvnostech, například Caliergon stramineum, Hypnum pretense, Plagiomnium sp. apod.
Seznam druhů může být doplněn či zkrácen v závislosti na připomínkách dalších zúčastněných. Cílem není pěstovat všechny druhy zde uvedené, ale vybrat druhy, které budou společně prospívat a budou působit přirozeně. Na druhou stranu je snahou představit co nejširší průřez vegetací rašelinišť a především představit masožravé rostliny Česka v prostředí, které připomíná přirozené lokality. Záměrně nejsou navrženy druhy mohutnější (dřeviny - vrby, borovice apod. nebo velké byliny - například Juncus effusus) a kompetičně silné (Molinia caerulea, Filipendula ulmaria apod.)
Návrh dalšího postupu.
Projednání návrhu s vedením BZ
V případě kladného vyjádření bude provedeno polohopisné a výškopisné zaměření, zpracována realizační dokumentace, kde budou zapracovány připomínky a ta předložena ke konečnému schválení BZ.
Realizace stavební části
Výsadba rostlin 1. fáze
Výsadba rostlin 2. fáze
Předkládá společnost Darwiniana
Zpracovatelé
Adam Veleba
Michal Kouba
Tento návrh byl dne 14.10.2008 odsouhlasen vedením BZ a bylo dohodnuto zpracování podrobné realizační dokumentace.
K diskuzi na toto téma prosím nepoužívejet komentáře k článku, ale využijte vlákno na fóru k tomuto účelu založené. Díky!
