Druhé vydání. Timber Press, Portland, Oregon, USA, 2002, 468 str., cena 39,95 USD (recenze)
Narůstající zájem většinou laické veřejnosti v USA a Kanadě o masožravé rostliny v posledních asi 10 letech vedl k novému vydání této knihy. Autor, americký lékař — patolog v důchodu, je bezesporu největším znalcem masožravých rostlin v Severní Americe a světové „masožravé" veřejnosti je dobře znám jako zakladatel nejznámějšího odborného hobbystického časopisu (Carnivorous PlantNewslettervyd. ve Fullertonu v Kalifornii v USA) a autor mnoha desítek odborných článků. Studiu masožravých rostlin USA a Kanady se věnuje již přes 50 let. Jestliže první vydání této knihy v r. 1976 se setkalo s obrovským ohlasem, je možné odhadnout, že druhé, zcela přepracované a rozšířené vydání knihy se setká s ještě větším úspěchem.
Autor zařadil do druhého vydání knihy všechny poznatky a novinky z oboru biologie a pěstování masožravých rostlin, které byly získány od doby prvního vydání. Proto seznam literárních citací zahrnuje 335 položek. Je však obtížné říci jednoznačně, co je největším kladem druhého vydání. Podle mě je to průnik velmi vysoké odborné náročnosti knihy a zároveň přehlednosti, srozumitelnosti i zajímavosti výkladu a početného obrazového materiálu. Kniha spojuje podrobné popisy a zvláštnosti severoamerických druhů masožravých rostlin s obecnými charakteristikami masožravých rostlin a jejich stanovišť.
V podrobně zpracované a rozsáhlé úvodní kapitole autor předkládá obecnou ekofyziologickou charakteristiku masožravých rostlin ajejich typických stanovišť, vysvětluje lapací mechanismy u různých skupin masožravých rostlin, vábení kořisti, složení kořisti u různých zástupců, její nutriční hodnotu, trávení a využití jednotlivých živin. V další části úvodní kapitoly jsou vysvětlovány ekologické vztahy masožravých rostlin k jejich opylovačům, komensálům (organismům spoluúčastnicím se rozkladu kořisti) a kleptoparazitům (organismům kradoucím kořist ulovenou masožravými rostlinami) a podrobně probírány jednotlivé stanovištní typy, na nichž se vyskytují masožravé rostliny v Severní Americe, a příčiny jejich ohrožení. Závěr úvodní kapitoly je věnován nejrůznějším aspektům pěstování masožravých rostlin s důrazem na výběr správného substrátu a zálivkové měkké vody. dalších kapitolách členěných podle rodů jsou systematicky probírány jednotlivé druhy severoamerických masožravých rostlin, kterých je celkem 45. Každý druh je detailně barevně vyobrazen a u mnoha druhů je fotografie věnována i samotnému květenství a charakteru přírodního stanoviště. Pro každý druh jsou uvedeny etymologie vědeckého i lidového názvu, podrobný popis rostliny, historické i současné rozšíření na území USA a Kanady (bohužel historické rozšíření je často mnohem širší než to současné) doplněné v mnoha případech přehlednou mapkou a popis stanovišť, přírodních variet (např. u špirlic je to dosti rozsáhlý text) a biologických vlastností (opylení, rozmnožování, lapací mechanismus, trávení kořisti, aj.). Text u každého druhu končí podrobnými poznámkami k pěstování. Ze všech masožravých rostlin mají nejpočetnější druhové zastoupení v severoamerické přírodě bublinatky (Utricularia ) celkem je v knize uvedeno 19 druhů. Pro tento obtížný taxon se autor drží klasického systematického pojetí P. Tay lora (1989) a uznává někdy sporný taxon U. macrorhiza . Do systematické části knihy jsou ve zvláštní kapitole zahrnuty i čtyři druhy severoamerických potenciálních masožravých rostlin, jejichž plné uznání jakožto masožravých rostlin bude ještě vyžadovat určitý čas i další studium. Jsou to druhy: Capsella bursa-pastoris (kokoška pastuší tobolka, jejíž nabobtnalá semena mohou lovit komáří larvy lepením do slizu), Ibicella lutea , Catopsis berteroniana a Dipsacus fullonum . Tím autor obrátil pozornost k věčně ožehavému tématu, co je vlastně podstatou masožravosti u rostlin. V poslední kapitole věnované ochraně masožravých rostlin a jejich stanovišť autor často i na základě neopakovatelných osobních vzpomínek rozebírá příčiny ohrožení mnoha druhů a jejich stanovišť v Severní Americe a navrhuje účinná opatření k jejich ochraně.
Kvalitu knihy umocňuje 200 barevných fotografií masožravých rostlin a jejich stanovišť a asi desítka kvalitních černobílých pérovek. Velká většina fotografií je velmi kvalitních, ale několik desítek fotografií ukazujících drobné druhy (např. bublinatky) z dálky působí neostrým dojmem. Přehledný charakter celé knihy doplňuje i obsažný slovníček botanických termínů na konci knihy. Vysokou profesionální a odbornou úrovní kniha zaujme profesionální botaniky zajímající se o masožravé rostliny (a to nejen severoamerické!) obecně, ale svým přehledným a zajímavým charakterem potěší a poučí bezesporu všechny světové amatérské pěstitele a milovníky masožravých rostlin.
